10 C 62/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Klárou Horákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně trvale bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: označení žalovaného trvale bytem adresa o výživné neprovdané matky a o náklady spojené s těhotenstvím a porodem

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 156 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 13 000 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek až do úplného zaplacení dluhu počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč měsíčně od 1. 7. 2023 do 31. 10. 2023 a co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč měsíčně od 1. 1. 2024 do 21. 6. 2025.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 47 736 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek na účet České republiky – Obvodního soudu pro Prahu 3 ve výši 2 360 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou, postoupenou Obvodnímu soudu pro Prahu 3 dne 12. 6. 2025, se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému platit jí výživné neprovdané matky ve výši 6 000 Kč měsíčně v období od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023 a ve výši 7 000 Kč měsíčně v období od 1. 1. 2024 do 21. 6. 2025 a současně uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí příspěvek na náklady spojené s těhotenstvím a porodem ve výši 20 000 Kč.

2. Žalobkyně pro odůvodnění nároku tvrdila, že z partnerského vztahu s žalovaným se dne 21. 6. 2023 narodil nezletilý , jméno FO, . Žalobkyně a žalovaný neuzavřeli manželství, společnou domácnost žalovaný opustil v srpnu 2022 a na začátku roku 2023 došlo i k ukončení partnerského vztahu. Ke svým osobním a majetkovým poměrům dále uvedla, že je svobodná. Před nástupem na mateřskou dovolenou pracovala pro společnost , Anonymizováno, . na pozici pracovníka IT s příjmem 51 000 Kč měsíčně čistého. Po nástupu na mateřskou dovolenou v květnu 2023 pobírala peněžitou pomoc v mateřství ve výši 38 000 Kč měsíčně. Od 6. 11. 2023 je žalobkyně na rodičovské dovolené a je příjemcem rodičovského příspěvku. V listopadu 2023 činil rodičovský příspěvek 13 770 Kč, v prosinci 2023 a v lednu 2024 činil 20 000 Kč, od února 2024 představuje jeho výše částku 8 400 Kč. Žalobkyně je současně příjemcem přídavku na dítě (ve výši 1 330 Kč od 1. 4. 2024) a příspěvku na bydlení (ve výši 4 908 Kč měsíčně od 22. 8. 2023, ve výši 3 674 Kč měsíčně od 1. 10. 2023, ve výši 8 897 Kč měsíčně od 1. 4. 2024 a ve výši 10 818 od 1. 10. 2024). Žalobkyně bydlí v pronajatém bytě s nájemným ve výši 15 000 Kč měsíčně a náklady za energie ve výši 5 000 Kč. Byt je vytápěn dřevem, za které žalobkyně hradí průměrně 2 000 Kč měsíčně. Dále hradí 500 Kč za penzijní připojištění u společnosti , právnická osoba, . Za jídlo a drogistické zboží hradí cca 10 000 Kč měsíčně. Žalobkyně je vlastníkem automobilu tov. zn. , Anonymizováno, jeho provoz jí vyjde měsíčně na částku 4 500 Kč. Žalobkyně hradila v letech 2023 a 2024 povinné ručení na 2 motorky ve výši 3 840 Kč ročně, aktuálně má již pouze jednu. V souvislosti s těhotenstvím a porodem žalobkyni vznikly dodatečné náklady – za doplňky a výživu v těhotenství a po porodu ve výši cca 6 000 Kč, za prenatální vyšetření ve výši 12 000 Kč, za zpracování placenty ve výši 4 150 Kč, za těhotenskou masáž ve výši 1 100 Kč, za těhotenskou napářku ve výši 2 000 Kč, za těhotenské oblečení ve výši 15 000 Kč, za cestovní náklady za lékařská vyšetření ve výši 5 500 Kč. K poměrům žalovaného poukázala zejména na výsledek řízení o určení otcovství a o úpravu poměrů k nezletilému vedeného , Anonymizováno, , v rámci kterého byl zjištěn průměrný měsíční příjem žalovaného ve výši 64 000 Kč. Žalovaný žije v bytě své partnerky a nemá vyjma nezletilého , jméno FO, žádnou vyživovací povinnost. V neposlední řadě žalobkyně poukázala na to, že žalovaný neplní řádě a včas vyživovací povinnost k nezletilému a žalobkyně tudíž byla nucena plnění této povinnosti vymáhat exekučně.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Na svou obranu argumentoval zejména tím, že hradí výživné na nezletilého syna , jméno FO, ve výši 6 000 Kč měsíčně, přičemž dle jeho názoru by výživné mělo činit s ohledem na věk nezletilého a jeho potřeby a příjem povinného rodiče 2 500 až 4 000 Kč měsíčně. Domnívá se, že náklady související s těhotenstvím a porodem byly zahrnuty již do výživného pro nezletilého ve výši 6 000 Kč, a proto je nelze žalobkyni opětovně přiznat. Dále poukazoval na trvalý pokles příjmů oproti předcházejícímu období, kdy dosahoval příjmu 50 000 až 60 000 Kč měsíčně, aktuálně, resp. od července 2024 však dosahuje příjmu 20 000 Kč měsíčně, přestože, prozatím však neúspěšně, se snaží najít si zaměstnání s lepším finančním ohodnocením. Pokoušel se najít zaměstnání v oboru, ve kterém má zkušenosti, jako např. učitel anglického jazyka nebo na obchodně-manažerských pozicích, ale i v oborech, které nevyžadují vysokou kvalifikaci, např. v pohostinství nebo na pozici řidiče. Je však limitován nedostatečnou znalostí českého jazyka. Z důvodu špatné ekonomické situace v září 2024 a v květnu 2025 vycestoval za účelem přivýdělku do Francie. Šlo však pouze o dočasnou práci. Neopomenul zmínit výši svých dluhů v částce 250 000 Kč a skutečnost, že návrh na exekuci na jeho majetek podala i samotná žalobkyně. Tvrdil, že žalobkyni uhradil polovinu částky na prenatální vyšetření ve výši 6 000 Kč (z celkových 12 000 Kč) a vrátil jí částku 18 500 Kč, kterou mu žalobkyně poslala za podíl na kauci a spotřebič. Tuto částku tudíž považuje za příspěvek na náklady související s těhotenstvím. Dle jeho názoru by soudy při rozhodování o výši výživného neměly vycházet z „přehnaného“ potenciálního příjmu, zejména když prokazuje výrazný trvalý pokles příjmů. V této souvislosti odkazoval na judikaturu Ústavního soudu – nález ze dne 25. 9. 2024 sp. zn. IV. ÚS 871/2024 a nález ze dne 14. 5. 2024 sp. zn. IV. ÚS 1578/2023. Závěrem poukazoval na skutečnost, že mu žalobkyně brání v kontaktu s nezletilým.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z rozsudku , Anonymizováno, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem , Anonymizováno, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že za otce nezletilého , jméno FO, , narozeného , datum, , byl určen žalovaný. Nezletilý byl svěřen do péče žalobkyně a žalovanému byla stanovena povinnost přispívat na jeho výživu počínaje narozením nezletilého částkou 6 000 Kč měsíčně. Z odůvodnění citovaného rozsudku plyne, že po provedeném dokazovaní soudy uzavřely, že v možnostech a schopnostech žalovaného bylo dosahovat v letech 2023 a 2024 příjmu 50 000 až 60 000 Kč měsíčně, přičemž cca 48 000 Kč měsíčně je příjem na základě živnostenského oprávnění (viz bod 18. rozsudku , Anonymizováno, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ).

6. Z protokolu o jednání před , Anonymizováno, ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, soud mj. zjistil, že žalovaný uhradil částku 18 500 Kč žalobkyni dne 1. 9. 2022 a vysvětlil, že tato částka byla určená na výživu nezletilého. Ke svým poměrům v rámci účastnického výslechu uvedl, že vyjma nezletilého nemá žádnou jinou vyživovací povinnost. V České republice žije od září 2019. Do České republiky přišel studovat filmovou školu, kterou studoval 1 rok a poté si zde našel práci. Má bakalářský titul v oboru ekonomie a magisterský titul z anglické literatury na univerzitě v Indii. Od listopadu 2023 pracoval pro společnost , právnická osoba, na pozici editora a kameramana a současně pracoval pro společnost , právnická osoba, , přičemž od ledna 2024 pro společnost , právnická osoba, pracoval na základě živnostenského listu. Žil s přítelkyní v nájemním bytě s náklady 13 000 Kč měsíčně.

7. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory , Anonymizováno, ze dne 17. 4. 2024 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že nezletilému byl od 1. 4. 2024 přiznán přídavek na dítě ve výši 1 330 Kč.

8. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory , Anonymizováno, ze dne 11. 12. 2023 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že od 22. 8. 2023 byl žalobkyni přiznán příspěvek na bydlení ve výši 4 908 Kč měsíčně. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory , Anonymizováno, ze dne 11. 12. 2023 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že od 1. 10. 2023 byl žalobkyni přiznán příspěvek na bydlení ve výši 3 674 Kč měsíčně. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory , Anonymizováno, ze dne 7. 2. 2024 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že od 1. 1. 2024 byl žalobkyni přiznán příspěvek na bydlení ve výši 4 137 Kč měsíčně. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory , Anonymizováno, ze dne 17. 4. 2024 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že od 1. 4. 2024 byl žalobkyni přiznán příspěvek na bydlení ve výši 8 897 Kč měsíčně. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory , Anonymizováno, ze dne 11. 11. 2024 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že od 1. 10. 2024 byl žalobkyni přiznán příspěvek na bydlení ve výši 10 818 Kč měsíčně.

9. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory , Anonymizováno, ze dne 8. 11. 2023 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že od 6. 11. 2023 byl žalobkyni přiznán rodičovský příspěvek ve výši 13 770 Kč měsíčně. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory , Anonymizováno, ze dne 5. 12. 2023 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že od 1. 12. 2023 byl žalobkyni zvýšen rodičovský příspěvek na částku 20 000 Kč měsíčně. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory , Anonymizováno, ze dne 13. 2. 2024 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že od 1. 2. 2024 byl žalobkyni snížen rodičovský příspěvek z 20 000 Kč na 8 400 Kč měsíčně.

10. Z potvrzení zaměstnavatele žalobkyně společnosti , Anonymizováno, soud zjistil, že příjem žalobkyně v lednu 2023 činil 51 161 Kč měsíčně čistého, v únoru 2023 činil 41 968 Kč měsíčně čistého, v březnu 2023 činil 66 179 Kč měsíčně čistého a v dubnu 2023 činil 46 228 Kč měsíčně čistého.

11. Z výpisu z internetového bankovnictví soud zjistil, že žalobkyni byla poukázána peněžitá pomoc v mateřství ve výši 8 722 Kč v dubnu 2023, ve výši 38 626 Kč v květnu 2023, ve výši 37 380 Kč v červenci 2023, ve výši 38 626 Kč v srpnu 2023, ve výši 38 626 Kč v září 2023, ve výši 38 262 Kč v říjnu 2023 a ve výši 6 230 Kč v listopadu 2023.

12. Z nájemních smluv ze dne 30. 12. 2022, 30. 12. 2023 a 30. 12. 2024 na roky 2023, 2024 a 2025, kde jako nájemce vystupuje žalobkyně, soud zjistil, že výše předepsaného nájemného za byt na adrese , adresa, činí 15 000 Kč měsíčně. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně č. , č. účtu, soud zjistil, že žalobkyně má zřízený trvalý příkaz k úhradě nájemného ve výši 15 000 Kč.

13. Z potvrzení o úhradě , právnická osoba, ze dne 14. 10. 2024 soud zjistil, že za rok 2024 byl uhrazen poplatek za komunální odpad za nezletilého i za žalobkyni.

14. Z přehledu záloh na elektřinu na adrese , adresa, ze dne 20. 9. 2022 a ze dne , datum, soud zjistil, že výše záloh v září 2022 činila částku 1 960 Kč, počínaje říjnem 2022 částku 1 850 Kč měsíčně, počínaje srpnem 2023 částku 1 630 Kč měsíčně.

15. Z ročního výpisu z účtu penzijního připojištění za rok 2023 soud zjistil, že měsíční příspěvek žalobkyně činí 500 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně č. , č. účtu, a , č. účtu, soud zjistil, že žalobkyně má zřízený trvalý příkaz k úhradě této částky.

16. Z potvrzení společnosti , právnická osoba, . ze dne 9. 12. 2024 soud zjistil, že žalobkyně má uhrazené stočné za rok 2023 ve výši 2 614 Kč a za rok 2024 ve výši 1 625,92 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně č. , č. účtu, soud zjistil platby stočného ve výši 581 Kč v dubnu 2023 a v červenci 2023 byly poukázány z tohoto účtu.

17. Z potvrzení o platbě kartou ze dne 1. 8. 2024 , právnická osoba, . soud zjistil, že žalobkyně uhradila z účtu č. , č. účtu, dálniční známku ve výši 2 300 Kč.

18. Z potvrzení o odchozí úhradě ze dne 7. 10. 2024 , právnická osoba, . soud zjistil, že žalobkyně uhradila z účtu č. , č. účtu, částku 932 Kč za vodné v 3. kvartálu 2024.

19. Z potvrzení o platbě kartou ze dne 30. 11. 2024 , právnická osoba, . soud zjistil, že žalobkyně uhradila z účtu č. , č. účtu, připojení za internetovou televizi ve výši 199 Kč.

20. Z potvrzení o obdržení objednávky ze dne 18. 5. 2023 soud zjistil, že žalobkyně si u společnosti , Anonymizováno, objednala dámské podprsenky na kojení s biobavlnou za cenu včetně přepravného 607 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně č. č. , č. účtu, soud zjistil, že částka byla uhrazena převodem z tohoto účtu dne 22. 5. 2023.

21. Z potvrzení objednávky ze dne 8. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně si objednala kojící noční košili u společnosti , Anonymizováno, za cenu včetně poštovného 448 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně č. , č. účtu, soud zjistil, že částka byla uhrazena převodem z tohoto účtu dne 12. 6. 2023.

22. Z hotovostního daňového dokladu ze dne 24. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyni byla vystavena faktura na zaplacení částky 12 812 Kč za opravu vozidla RZ , SPZ, .

23. Z objednávkového formuláře o zpracování placenty soud zjistil, že žalobkyně si objednala zpracování placenty za částku 4 150 Kč.

24. Z daňového dokladu , právnická osoba, . ze dne 5. 12. 2022 soud zjistil, že byla uhrazena částka 12 500 Kč za neinvazivní prenatální vyšetření, přičemž jako odběratel je na daňovém dokladu označená žalobkyně.

25. Z e-mailové komunikace s masérkou , jméno FO, z května 2023 soud zjistil, že si žalobkyně objednala těhotenskou relaxační masáž. Z ceníku jmenované masérky soud zjistil, že cena masáže je 1 100 Kč.

26. Z daňového dokladu ze dne 1. 12. 2024 č. , hodnota, soud zjistil, že za tarif v aplikaci , Anonymizováno, byla žalobkyni fakturována částka 509,99 Kč.

27. Z výkazu péče , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně od počátku těhotenství pravidelně i několikrát do měsíce absolvovala vyšetření v , právnická osoba, , oddělení , právnická osoba, .

28. Z výpisu z transakční historie ze dne 1. 9. 2022 č. účtu , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaný, soud zjistil, že dne 1. 9. 2022 na účet žalobkyně č. , č. účtu, poukázal částku , částka, , kterou mu obratem žalobkyně poukázala zpět.

29. Z vyúčtování mzdy společnosti , právnická osoba, soud zjistil, že čistá mzda žalovaného v prosinci 2023 činila 13 858 Kč, v únoru 2024 činila 18 571 Kč, této mzdy žalovaný dosahoval i v období od července 2024 do listopadu 2024 a dále od ledna 2025 do května 2025, v prosinci 2024 mu byla vyplacena mzda 18 846 Kč.

30. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . (pův. společnost , právnická osoba, ) ze dne 5. 10. 2025 a ze dne 21. 11. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl v pracovním poměru u společnosti do 30. 8. 2023 a pracoval jako editor; spolupráce s žalovaným jako OSVČ byla ukončena v srpnu 2024, neboť společnost se přestala zabývat vytvářením videí a přestala využívat služby video editorů.

31. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . č. , č. účtu, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, mu vyplácela měsíční mzdu ve výši 15 371 Kč od února do července 2023, následně v lednu 2024 mu poukázala platbu 42 100 Kč, v únoru 2024 platbu 22 350 Kč, v březnu 2024 platbu 54 150 Kč, v červenci 2024 platbu 52 850 Kč, v srpnu platbu 61 750 Kč. V říjnu 2024 obdržel platbu z Francie ve výši 2 095,20 euro, v květnu 2025 platbu ve výši 2 552 euro a v červu 2025 platbu ve výši 592,40 euro.

32. Z výzvy k plnění ze dne 21. 8. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 31 136 Kč u společnosti , právnická osoba, .

33. Z výkazu nedoplatků soud zjistil, že , Anonymizováno, byl žalovaný vyrozuměn o výši nedoplatku k datu 4. 6. 2025 ve výši 16 230 Kč.

34. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 28. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaný má evidovaný dluh u , Anonymizováno, ve výši 2 129 Kč.

35. Z výzvy , adresa, ze dne 26. 6. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k uhrazení částky 700 Kč za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Z výzvy , adresa, ze dne 5. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k uhrazení částky 700 Kč za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Z výzvy , adresa, ze dne 4. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k uhrazení částky 700 Kč za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Z výzvy , adresa, ze dne 9. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k uhrazení částky 700 Kč za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Z výzvy , adresa, ze dne 17. 8. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k uhrazení částky 700 Kč za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu.

36. Z e-mailové korespondence předložené žalovaným soud zjistil, že žalovaný vyhledává zaměstnání prostřednictvím platforem a pracovních portálů , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, zejména na pozicích obchodně-manažerských (obchodní kontrolor, obchodní zástupce, obchodní manažer, specialista podpory prodeje apod.), případně jako učitel anglického jazyka. Z předložené e-mailové korespondence bylo dále zjištěno, že největší aktivitu při vyhledávání zaměstnání žalovaný projevil v období od března 2025.

37. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.

38. Soud zamítl provést důkaz , Anonymizováno, komunikací žalobkyně a žalovaného, e-mailovou komunikací procesních zástupců žalobkyně a žalovaného, lékařskými zprávami žalobkyně, fotografiemi oblečení, daňovým dokladem , Anonymizováno, , fakturami společnosti , právnická osoba, ze 14. 11. 2022 č. , hodnota, a ze dne 31. 12. 2022 č. , hodnota, , odborným článkem o účincích ječmenu v době těhotenství, zálohovým listem , právnická osoba, . č. , hodnota, , potvrzením objednávky u společnosti , právnická osoba, ze dne 15. 2. 2023, neboť provedení těchto důkazů s ohledem na provedené dokazování považuje za nadbytečné.

39. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne 21. 6. 2023 se žalobkyně a žalovaný stali rodiči nezletilého , jméno FO, . Žalobkyně a žalovaný nejsou manželé, společnou domácnost žalovaný opustil v srpnu 2022, následně došlo i k ukončení partnerského vztahu. Oba mají vyživovací povinnost pouze k nezletilému , jméno FO, . Nezletilý byl svěřen do péče žalobkyně a žalovanému byla stanovena povinnost hradit na jeho výživu částku 6 000 Kč měsíčně s účinností od 21. 6. 2023.

40. Před nástupem na mateřskou dovolenou žalobkyně pracovala pro společnost , Anonymizováno, na pozici pracovníka IT s příjmem 51 000 Kč měsíčně čistého za období od ledna do dubna 2023. Po nástupu na mateřskou dovolenou na přelomu dubna/května 2023 pobírala peněžitou pomoc v mateřství ve výši cca 35 000 Kč měsíčně. Od 6. 11. 2023 je žalobkyně na rodičovské dovolené a je příjemcem rodičovského příspěvku. V listopadu 2023 činil rodičovský příspěvek 13 770 Kč, v prosinci 2023 a v lednu 2024 činil 20 000 Kč, od února 2024 představuje jeho výše částku 8 400 Kč. Žalobkyně je současně příjemcem přídavku na dítě ve výši 1 330 Kč od 1. 4. 2024 a příspěvku na bydlení ve výši 4 908 Kč měsíčně od 22. 8. 2023, ve výši 3 674 Kč měsíčně od 1. 10. 2023, ve výši 4 137 Kč měsíčně od 1. 1. 2024, ve výši 8 897 Kč měsíčně od 1. 4. 2024 a ve výši 10 818 od 1. 10. 2024. Žalobkyně bydlí v pronajatém bytě s nájemným ve výši 15 000 Kč měsíčně a zálohami na energie ve výši 1 960 Kč za září 2022, 1 850 Kč měsíčně počínaje říjnem 2022, 1 630 Kč měsíčně počínaje srpnem 2023. V souvislosti s bydlením hradí dále náklady na dřevo, kterým vytápí byt, náklady na vodné a stočné. Měsíčně uhradí žalobkyně za jídlo pro sebe a nezletilého a drogistické potřeby pro svou osobu částku 10 000 Kč. Žalobkyně dále hradí příspěvek na penzijní připojištění ve výši 500 Kč měsíčně, telefonní tarif ve výši cca 500 Kč měsíčně a internetovou televizi ve výši 200 Kč měsíčně. V souvislosti s těhotenstvím a porodem žalobkyni vznikly dodatečné náklady, zejména za prenatální vyšetření ve výši 12 500 Kč, za zpracování placenty ve výši 4 150 Kč, za těhotenskou masáž ve výši 1 100 Kč, dále za těhotenské oblečení, za cestovní náklady na četná lékařská vyšetření apod. Žalobkyně je vlastníkem automobilu a v letech 2023 a 2024 vlastnila i 2 motorky, nyní má již pouze jednu.

41. Žalovaný v České republice žije od září 2019. Do České republiky přicestoval za účelem studia filmové školy. Má bakalářský titul v oboru ekonomie a magisterský titul z anglické literatury na univerzitě v Indii. Pracuje pro společnost , právnická osoba, na pozici editora a kameramana, v listopadu 2023 obdržel čistou mzdu 13 858 Kč a od ledna 2024 dosahuje čisté mzdy ve výši 18 571 Kč měsíčně. V roce 2023 pracoval až do srpna 2023 na základě pracovní smlouvy i pro společnost , právnická osoba, (nyní , právnická osoba, .) se mzdou ve výši 15 371 Kč měsíčně. Od ledna do srpna 2024 spolupracoval s touto společností na základě živnostenského oprávnění a za toto období obdržel od této společnosti cca 48 000 Kč měsíčně, kdy spolupráce byla ukončena ze strany společnosti, neboť se přestala zabývat vytvářením videí a přestala využívat služeb video editorů. Z důvodu špatné ekonomické situace žalovaný v září 2024 a v květnu 2025 vycestoval za účelem přivýdělku do Francie. V říjnu 2024 obdržel za sezonní brigádu ve Francii platbu ve výši 2 095,20 euro, v květnu 2025 ze stejného důvodu platbu ve výši 2 552 euro a v červnu 2025 platbu ve výši 592,40 euro. Snažil se najít si zaměstnání s lepším finančním ohodnocením, např. jako učitel anglického jazyka nebo na obchodně-manažerských pozicích, ale i v oborech, které nevyžadují vysokou kvalifikaci, např. v pohostinství nebo na pozici řidiče, ale nebyl úspěšný. Od září 2024 tak jeho jediným zaměstnavatelem zůstala společnost , právnická osoba, Má řadu dluhů (např. společnosti , právnická osoba, ., , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Bydlí s přítelkyní, v průběhu let 2023 a 2024 hradili náklady na bydlení 13 000 Kč měsíčně.

42. V daném případě se jedná o spor s mezinárodním prvkem, jelikož žalovaný je státní příslušník Indie. Příslušnost zdejšího soudu ve věci výživného vyplývá z článku 3 písm. a), b) nařízení rady (ES) č. 4/2009. Rozhodným právem je právo české dle článku 3 rozhodnutí Rady (ES) ze dne 30. 11. 2009, č. 2009/941/ES (Haagský protokol ze dne 23. 11. 2017).

43. Podle § 920 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

44. Podle § 921 odst. 1 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

45. Podle § 922 odst. 2 o. z. výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

46. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 citovaného ustanovení věta prvá při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.

47. Účelem ustanovení § 920 o. z. je ochrana neprovdané matky před nepříznivými sociálními a majetkovými dopady porodu a následné péče o novorozené dítě za situace, kdy nesdílí s otcem dítěte rodinnou domácnost (a tudíž nedochází k úhradě společných nákladů této domácnosti) a nedojde ze strany otce dítěte k dobrovolnému plnění (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2020 sp. zn. III. ÚS 2169/20). Životní situace ženy, která porodila, je obzvláště obtížná, kromě jiného i z ekonomického hlediska. V důsledku porodu a následné péče o dítě dochází zpravidla k přirozenému úbytku příjmů matky a je na otci dítěte, aby se v rámci rodinné solidarity, dané existencí společného dítěte, přiměřeně podílel na výživě matky, resp. její snížené příjmy kompenzoval. Důvodem pro přiznání výživného v daném případě není ani neschopnost matky samostatně se živit, ale skutečnost, že v souvislosti s těhotenstvím a narozením dítěte došlo ke snížení příjmu matky, které je žádoucí kompenzovat poskytování výživy v přiměřeném rozsahu otcem dítěte. Smyslem citované zákonné úpravy tak je kompenzovat matce dítěte snížení jejích příjmů, tedy snaha po vyrovnání výdělkových možností matky, které klesly v souvislosti s péčí o novorozené dítě. Účelem tohoto specifického výživného pak není dorovnání životní úrovně matky do životní úrovně povinné osoby, v případě, kdy životní úroveň povinné osoby je vyšší. Přesto lze ekonomické poměry matky vnímat jako zákonné limity kompenzace. Uvedenému odpovídá i soudní praxe (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2020 sp. zn. III. ÚS 2169/20, rozsudek Okresního soudu Praha – východ ze dne 23. 4. 2021 sp. zn. 36 C 194/2020, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 29. 3. 2021 sp. zn. 40 C 147/2020).

48. U výživného neprovdané matky se vychází z předpokladu, že je nespravedlivé, aby pokles jejího přijmu, plynoucí z narození dítěte, šel jen k její tíži, když by stejně tak mohl jít k tíži otce, neboť dítě je i jeho, a tudíž by stejně tak i on mohl o dítě osobně pečovat, a pak by měl rovněž pokles v příjmu. Neprovdaná matka tak důsledně vzato realizuje společný zájem obou rodičů na výchově dítěte. Proto je spravedlivé z pohledu rovnosti, aby se otec pokusil přiblížit matku co nejvíce ke stavu, v němž se sám nachází – tedy jako by nedošlo k poklesu příjmu rodiče v důsledku porodu /odtud pak cíl vyrovnat ztrátu předpokládané mzdy/ (srov. rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2022 č. j. 47 C 268/2021-70).

49. Při stanovení výživného je nutné vycházet z obecných kritérií, tj. z možností a schopností povinného s přihlédnutím k jeho dalším majetkovým poměrům. Zákon klade důraz na potencialitu, nikoli pouze fakticitu možností povinného (viz § 913 o. z.).

50. Základ nároku žalobkyně na výživné vůči žalovanému je dán společným dítětem, synem , jméno FO, , který se narodil dne , datum, . Otcovství k nezletilému bylo určeno rozsudkem , Anonymizováno, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, . Účastníci neuzavřeli manželství, v srpnu 2022 ukončili vedení společné domácnosti a nehradí tak společně její náklady. Žalobkyně má v důsledku celodenní péči o narozeného syna snížené výdělečné možnosti. Její pravidelný příjem před narozením nezletilého, v době od ledna do dubna 2023, činil 51 000 Kč měsíčně čistého, od května do října 2023 byla žalobkyni vyplácena peněžitá pomoc v mateřství ve výši cca 35 000 Kč měsíčně, od listopadu 2023 je příjemcem rodičovského příspěvku a současně příspěvku na bydlení. Součet naposledy uvedených částek, vyjma měsíců prosinec 2023 a leden 2024, nepřesahuje částku 20 000 Kč měsíčně, která je ve své podstatě srovnatelná s celkovou výší nákladů na bydlení žalobkyně. Na straně žalobkyně tak lze shledat změnu v majetkových poměrech, které by při obvyklém běhu událostí na její straně trvaly, pokud by neotěhotněla, neporodila a nepečovala o nezletilého. Lze uzavřít, že na straně žalobkyně došlo ke snížení výdělkových množností v důsledku narození a péče o nezletilé , jméno FO, a nyní dosahuje příjmu o více než 30 000 Kč nižšího než před otěhotněním a ve své podstatě je zajištěna pouze dávkami státní sociální podpory. V tomto směru je třeba poznamenat, že rodičovský příspěvek je jednou z dávek z nepojistných systémů a tyto dávky jsou subsidiárními k vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni. Přídavek na dítě, který je vyplácen žalobkyni, je dávkou určenou pro nezletilé dítě a po dosažení zletilosti je vyplácen přímo již zletilému dítěti.

51. Provedeným dokazováním nebylo zjištěno nic, co by měnilo závěry přijaté , Anonymizováno, a zejména , Anonymizováno, o výši příjmu žalovaného, pokud bylo uzavřeno, že v možnostech a schopnostech žalovaného bylo v rozhodném období dosažení příjmu 50 000 až 60 000 Kč měsíčně. Žalovaný se nachází v produktivním věku, je bez zdravotního omezení, v tomto směru ostatně ničeho jiného netvrdil ani neprokazoval, disponuje vysokoškolským vzděláním v několika oborech (ekonomie, anglická literatura a film), pracovními zkušenostmi v oblasti reklamy a produkce i jazykovou vybaveností. Neexistuje žádný důvod, proč by i nadále, zejména od července/srpna 2024, kdy s ním byla ukončena spolupráce ze strany společností , právnická osoba, ., nemohl dosahovat stejné mzdy jako v předchozím období, tj. 50 000 až 60 000 Kč měsíčně, tj. při srovnání údajů z České statistického úřadu, ve své podstatě průměrné mzdy v Praze v letech 2023 až 2025. Žalovaný žije v , Anonymizováno, , která nabízí spoustu pracovních příležitostí a profesního uplatnění. S ohledem na výši nákladů na život v , Anonymizováno, se ostatně nejeví jako věrohodné, že by žalovaný mohl žít pouze veskrze z minimální mzdy, a to i s ohledem na jeho kvalifikaci. Nelze rovněž přehlédnout, že přestože žalovaný tvrdí, že z částky nepřesahující 20 000 Kč měsíčně žije ve své podstatě od července/srpna 2024, aktivitu stran hledání zaměstnání vyvinul až v podstatě v 2. čtvrtletí roku 2025. Tato skutečnost nasvědčuje tomu, že ekonomická situace žalovaného byla na takové úrovni, že mohl posečkat s hledáním dalšího zaměstnání. Ani neúspěch u žalovaným oslovených potenciálních zaměstnavatelů neznamená, že by žalovaný nemohl dosahovat předchozího příjmu, byť např. i v jiném oboru. Soud v neposlední řadě zohlednil, že žádným jiným způsobem, žádnou jinou formou se žalovaný na výživném žalobkyně nepodílel. Soud nepovažoval částku 6 000 Kč, kterou žalovaný hradí na nezletilého , jméno FO, za absolutní kritérium, když přihlédl k obecně nižším nákladům na výživu dítěte v tomto věku, než je tomu u dospělé osoby. Ani množství závazků žalovaného nemůže jít k tíži žalobkyně, neboť v takovém případě by mohlo dojít k tomu, že by žalovanému byla vyměřena pouze symbolická částka. Po určité době, co budou závazky žalovaným uhrazeny, se již žalobkyně svého nároku však domáhat nemůže. Za této situace považuje soud výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně za období od července do října 2023 a ve výši 6 000 Kč měsíčně za období od listopadu 2023 do června 2025 za přiměřené a se zřetelem k majetkovým poměrům účastníků a odůvodněným potřebám žalobkyně v souladu se zákonnými kritérii, když vzal v potaz podstatný rozdíl v příjmu žalobkyně po nástupu na mateřskou dovolenou sestávajícího z peněžité pomoci v mateřství a příspěvku na bydlení (cca 40 000 Kč měsíčně) a následně od listopadu 2023 sestávajícího z dávek státní sociální podpory, jejichž součet činí cca 20 000 Kč měsíčně. V době vyhlášení rozsudku již uplynula lhůta splatnosti výživného, z toho důvodu soud rozhodl o nedoplatku za dobu 24 měsíců (4 krát 4 000 Kč + 20 krát 6 000 Kč) v celkové výši 136 000 Kč. Ve zbývajícím rozsahu, tj. 2 000 Kč měsíčně za dobu od 1. 7. 2023 do 31. 10. 2023 a ve výši 1 000 Kč měsíčně za dobu od 1. 1. 2024 do 21. 6. 2025 soud žalobu zamítl.

52. Soud shledal za přiměřený i požadavek žalobkyně na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně prokázala vynaložení nadstandardních nákladů – za prenatální vyšetření, za zpracování placenty, náklady na dopravu na lékařská vyšetření, na masáž, jakož i náklady na nákup těhotenského oblečení, hygienických potřeb, vitamínů apod. V kontextu s jejich výší se částka 20 000 Kč jeví jako přiměřená. Jeví se jako nespravedlivé, aby tyto zvýšené náklady plynoucí z těhotenství a porodu šly jen k tíži žalobkyně. Přitom žalobkyně prokázala úhradu zejména zvýšených nákladů (prenatální vyšetření, zpracování placenty, četná lékařská vyšetření v , právnická osoba, , těhotenskou masáž). Pokud jde o těhotenské oblečení, vitamíny apod. jde nepochybně o zcela obvyklé a přirozené náklady a nelze na žalobkyni požadovat, aby např. předložila ten který jednotlivý doklad o nákupu jednotlivého kusu oblečení apod.

53. Soud tedy žalovanému uložil uhradit žalobkyni celkem částku 156 000 Kč /136 000 Kč + 20 000 Kč/ v měsíčních splátkách po 13 000 Kč vzhledem k celkové výši nedoplatku, majetkovým poměrům žalovaného a stanovisku žalobkyně, která souhlasila s lhůtou splatnosti až jeden rok.

54. Námitka žalovaného, že hrazením výživného na nezletilého syna ve výši 6 000 Kč měsíčně jsou uhrazeny i náklady související s těhotenstvím žalobkyně, je nedůvodná, neboť jde o 2 samostatné nároky, a to nárok matky a nárok nezletilého, které nelze směšovat. , Anonymizováno, rozhodl o povinnost hradit výživné na nezletilého ve výši 6 000 Kč měsíčně, neboť na rozdíl od , Anonymizováno, shledal, že i v roce 2023 žalovaný mohl dosahovat příjmu 50 000 až 60 000 Kč měsíčně. Při určení výživného pro nezletilé dítě je jedním z kritérií rovněž shodná životní úroveň dítěte a rodičů (viz 915 o. z.).

55. Poukazoval-li žalovaný na nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 871/2024 a IV. ÚS 1578/2023 soud zdůrazňuje, závěry nálezů nelze paušalizovat, ale vždy je nutné přihlížet ke konkrétním okolnostem daného případu. Uvedená judikatura se týkala výživného pro nezletilé děti. Nález sp. zn. I. ÚS 871/2024 řeší zejména otázku změny poměrů a zpětného zvýšení výživného a v dané věci ho soud nepovažuje za přiléhavý. Naopak nález sp. zn. IV. ÚS 1578/2023 řeší otázku zjištění celkových majetkových poměrů povinného, jeho závěry jsou částečně použitelné i pro souzenou věc. Ústavní soud uzavřel, že není možné, aby se soud omezil na konstatování, že skutečná výše příjmů je vyšší, než tvrdí jeden z rodičů, aniž by se pokusil zjistit nejen jeho faktické příjmy, ale i potencionální příjmy z podnikání a další majetkové poměry. Mechanická aplikace § 916 občanského zákoníku pro stanovení příjmu rodiče nemusí zaručit spravedlivé rozhodnutí o výši výživného pro nezletilé dítě. Mj. v bodě 18. citovaného nálezu Ústavní soud zdůrazňuje, že soud je povinen při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného rodiče vycházet nejen z fakticity jeho příjmů a jeho reálných majetkových poměrů, ale také z potenciality příjmů, tj. příjmů, kterých by mohl dosahovat. Akcent na potencialitu vzal soud při stanovení výše výživného v potaz.

56. K námitce žalovaného, že by soudy neměly vycházet z „přehnaného“ potenciálního příjmu, soud uvádí, že akcent na potencialitu vychází ze zákona (viz § 913 o. z.) i z judikatury citované žalovaným (viz shora nález sp. zn. IV. ÚS 1578/2023 ze dne 14. 5. 2024).

57. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný na náklady spojené s těhotenstvím a porodem žalobkyni něco uhradil. Žalovaný tvrdil, že 1. 9. 2022 poukázal žalobkyni částku 18 500 Kč. Tuto částku mu však žalobkyně poukázala obratem zpět, jak vyplývá z transakční historie předložené žalovaným a nadto při jednání před , Anonymizováno, sám žalovaný k dané částce uvedl, že šlo o částku na úhradu nákladů na výživu nezletilého. Pokud jde o částku 6 000 Kč, kterou dle svého tvrzení žalobce poskytl žalobkyni na částečnou úhradu prenatálního vyšetření, tak i přes poučení, toto zůstalo v rovině tvrzení, aniž by se toto tvrzení žalovanému podařilo prokázat. Účetní doklad zněl na jméno žalobkyně, žalobkyní byl předložen k důkazu.

58. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy dle výsledku řízení má žalobkyně částečný úspěch ve věci. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna ve výši 8 380 Kč za jeden úkon právní služby dle § 8 odst. 1, § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., přičemž advokát žalobkyně učinil 7 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání dne 15. 9. 2025 od 8.30 do 10.55 hodin, 22. 10. 2025 od 8.30 do 12.15 hodin a 28. 11. 2025), odměna ve výši 4 190 Kč za jeden úkon právní služby dle § 8 odst. 1, § 7 bod 5., § 11 odst. 2 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb., (vyhlášení rozsudku dne 4. 12. 2025), dále náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve výši 300 Kč úkon právní služby učiněný do 31. 12. 2024 (převzetí právního zastoupení dne 16. 1. 2024 dle plné moci) a 450 Kč za úkony právní služby učiněné od 1. 1. 2025, tj. 3 150 Kč. Náklady řízení činí celkem 66 300 Kč. Vzhledem k tomu, že úspěch žalobkyně ve věci činí 86 % a její neúspěch 14 %, má právo na 72 % nákladů řízení, tj. 47 736 Kč. Soud uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení v prodloužené lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

59. Žalobkyně je ze zákona osvobozena od soudního poplatku dle § 11 odst. 2 písm. f) zák. č. 549/1991 Sb. V souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. proto povinnost zaplatit soudní poplatek přešla podle výsledku řízení na žalovaného. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit soudní poplatek z částky 156 000 Kč ve výši 2 360 Kč dle položky 1 bod 1. písm. a), položky 7 písm. b) Sazebníku poplatků na účet Obvodního soudu pro Prahu 3.