11 C 102/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci pro 79 720 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 79 720 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 79 720 Kč od 11. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 744 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Výše odměny a náhrady hotových výdajů ustanoveného opatrovníka žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] činí 14 616,80 Kč a bude proplacena po právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 3. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 79 720 Kč představující náhradu škody. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný je pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. V době od 30. 3. 2017 dosud bylo jmenovanému ukončeno pojištění v České republice. Žalovaný neoprávněně čerpal zdravotní péči na území Slovenské republiky v období od 23. 4. 2017 do 5. 6. 2017. Podle § 12 písm. j), zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, byl žalovaný povinen vrátit průkaz (tzv. EHIC) do osmi dnů při zániku pojištění dle § 3 odst. 2, písm. c), téhož zákona. Žalovaný byl dle čl. 76 odst. 4 a odst. 5 nařízení Evropských Společenství č. 883/2004/ES o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a dle čl. 3 jeho prováděcího nařízení č. 987/2009 povinen co nejdříve informovat žalobkyni o skutečnostech významných z hlediska příslušnosti ke zdravotní pojišťovně. Žalovaný však ani jednu ze shora citovaných povinností nesplnil. Žalovaný naopak úmyslně zneužil doklad žalobkyně o pojištění (EHIC) po ukončení pojištění v ČR při neoprávněném čerpání zdravotní péče na účet žalobkyně na území Slovenské republiky. Ve výše uvedeném období žalovaný neoprávněně čerpal zdravotní služby ve zdravotnických zařízeních na území Slovenské republiky v celkové výši 79 719,45 Kč. U žalovaného nebylo zjištěno pojištění na území jiného státu Evropské unie, které by případně mohlo umožnit žalobkyni zdravotní péči přeúčtovat. Dne 21. 2. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k zaplacení nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ve výši 79 719,45 Kč. Žalovaný si výzvu nevyzvedl, proto došlo k doručení fikcí, tedy dnem vrácení zásilky odesílateli v souladu s § 17b, odst. 3, písm. c) a odst. 5, zákona č. 580/2004 Z.z. o zdravotnom poistení, tj. dne 10. 6. 2020, vyčíslená náhrada nákladů léčení do současné doby zaplacena nebyla.

2. Žalovanému byl ustanoven opatrovník z řad advokátů z důvodu neznámého pobytu žalovaného. Ustanovený opatrovník navrhl zamítnutí žaloby s tím, že nárok je promlčen, resp. že žalobní tvrzení nejsou dostatečně podložena relevantními důkazy, ze kterých by vyplývalo, že žalovaný skutečně neoprávněně čerpal zdravotní péči, jakou konkrétně, kolik tato péče stála a kým a jak byla uhrazena. Předložené výpisy z interních evidenčních systémů žalobkyně či formuláře toto neprokazují.

3. Žalobkyně k námitkám opatrovníka uvedla, že uhradila žalovanou částku odpovídající vyčíslené poskytnuté zdravotní péči na základě dvou vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 1. 8. 2018, jejich přílohami byl přehled individuálních výkazů pojištěnců žalobkyně, kterým byla na území Slovenské republiky poskytnuta zdravotní péče. Na individuálních výkazech je vždy uvedeno jméno, příjmení, období čerpání zdravotní péče a číslo pojištěnce (rodné číslo) a to proto, aby bylo zřejmé, kdo skutečně zdravotní péči čerpal, kdy zdravotní zařízení poskytují zdravotní péči právě po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění. Žalobkyně uhradila za své pojištěnce více vyúčtovaných nákladů za poskytnuté věcné dávky najednou, což dokládá potvrzeními o úhradě od České národní banky a výpisy z programu SAP, ze kterých je zřejmé, že příslušná vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky byla součástí těchto plateb. K námitce promlčení vznesené žalovaným uvedla, že dle ust. § 620 odst. 1 o. z. platí, že okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Žalobkyně se o neoprávněném čerpání zdravotní péče žalovaným na území Slovenské republiky dozvěděla na základě výše uvedených dvou vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 1. 8. 2018. V tento okamžik tedy žalobkyně získala vědomost o způsobené škodě a dle příloh zároveň zjistila, kdo tuto škodu způsobil, tudíž má žalobkyně za to, že v tento den začal počátek běhu promlčecí lhůty. Jelikož žalobkyně uplatnila své právo žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 3 dne 1. 3. 2021, kdy k promlčení jejího nároku by došlo až dne 1. 8. 2021, její nárok není promlčen a žaloba byla včasná. Dle ust. § 2910 OZ platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Žalobkyně spatřuje porušení povinnosti stanovené zákonem v opomenutí žalovaného vrátit Evropský průkaz zdravotního pojištění do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně při zániku zdravotního pojištění dle ustanovení § 12, písm. j) ZVZP, čímž bylo zasaženo do absolutního majetkového práva žalobkyně, jelikož kvůli porušení této povinnosti nebyla žalobkyně srozuměna s tím, že žalovanému zaniklo zdravotní pojištění a dále hradila jím čerpanou péči. Pokud by žalovaný splnil svou výše uvedenou povinnost, pak by na jeho Evropský průkaz zdravotního pojištění nemohla být čerpána zdravotní péče a žalobkyni by nevznikla majetková škoda.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z kopie průkazky zdravotního pojištění (č. l. 21) soud zjistil, že žalovaný byl držitelem průkazu zdravotního pojištění u žalobkyně.

6. Z odpovědi na žádost o potvrzení dob trvání pojištění (č. l. 11) soud zjistil, že žalovaný nebyl zdravotně pojištěn v žádném jiném státu Evropské unie v rozhodném období, kterým bylo 23. 4. 2017 do 5. 6. 2017.

7. Z individuálního výkazu – podrobný přehled VZP ze dne 6. 8. 2020 (č. l. 22) soud zjistil, že žalovanému byla poskytována hospitalizační a ambulantní péče v období do 23. 4. 2017 do 5. 6. 2017 za celkovou částku 79 719,45 Kč.

8. Z účetního okruhu vystaveného Kanceláří zdravotního pojištění, a.s. (č. l. 23 - 24), vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 1. 8. 2018 vystaveného Kanceláří zdravotního pojištění (č. l. 25-26) a z individuálních výkazů vystavených žalobkyní (č. l. 100 - 101) vyplývá, že za poskytnutou zdravotní péči žalovaného bylo vyúčtováno žalobkyni Kanceláří zdravotního pojištění celkem 79 719,45 Kč.

9. Z dokumentu„ Informace o pojištěnci – výpis za období 10. 11. 2014 - 10. 12. 2021 ze dne 10. 12. 2021“ (č. l. 79) soud zjistil, že pojištění žalovaného bylo ukončeno u žalobkyně ke dni 29. 3. 2017, když jeho poslední zaměstnání u zaměstnavatele [právnická osoba] na území České republiky bylo ukončeno ke dni 29. 3. 2017.

10. Z dokumentu„ Přehled úhrad zdravotní péče“ ze dne 10. 12. 2021 (č. l. 80) soud zjistil, že žalovanému byly poskytovány zdravotní služby na území Slovenské republiky v období 23. 4. 2017 - 5. 6. 2017, a to jak ambulantní péče, tak hospitalizační péče v celkové výši 79 880,49 Kč.

11. Z potvrzení o provedení platby ze dne 3. 9. 2018 a ze dne 3. 9. 2018 (č. l. 96-97) soud zjistil, že z účtu žalobkyně vedeného u [obec] národní banky byla vyplacena dne 3. 9. 2018 částka 2 489 613,79 Kč a 523 455,60 Kč, jejichž součástí byla rovněž platba za zdravotní péči poskytnutou žalovanému ve výši 79 720 Kč, což koresponduje s účetními doklady Kanceláře zdravotního pojištění ze systému SAP (č. l. 23, 24).

12. Z dokumentu„ Žádost o oznámení“ správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení ze dne 24. 2. 2020 a z odpovědi na žádost o oznámení ze dne 30. 6. 2020 (č. l. 14 - 16) soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím Úřadu pro dohled nad zdravotnou starostlivostí na Slovensku požádala o doručení výzvy k úhradě nákladů neoprávněně čerpané zdravotní služby před podáním žaloby; tato výzva byla prostřednictvím jmenovaného úřadu doručena žalovanému uložením dne 10. 6. 2020. Doručení výzvy dále vyplývá ze sdělení Úradu pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou ze dne 2. 6. 2020 a kopie dodejky (č. l. 17-19).

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

14. Žalovaný byl do 29. 3. 2017 pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. V době od 30. 3. 2017 dosud bylo jmenovanému ukončeno pojištění v České republice a nebyl pojištěncem ani na území jiného členského státu Evropské unie. Žalovaný čerpal zdravotní péči na území Slovenské republiky v období od 23. 4. 2017 do 5. 6. 2017 v celkové výši 79 719,45 Kč, tuto částku žalobkyně proplatila na základě doložených dokladů od Kanceláře zdravotního pojištění, a.s. Žalovanému byla doručována výzva k úhradě částky 79 719,45 Kč, která mu byla doručena dne 10. 6. 2020 uložením. Žalovaný dosud tuto částku neuhradil.

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

16. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky.

17. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.

18. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění.

19. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

20. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Dle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě.

22. Dle § 629 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

23. Na základě výše uvedeného soud dovodil, že žalovaný nebyl v období od 23. 4. 2017 do 5. 6. 2017 zaměstnán v České republice, neměl zde ani trvalý pobyt a nebyl tak účasten v systému veřejného zdravotního pojištění. Žalovaný se tak dopustil protiprávního jednání a způsobil škodu žalobkyni, když po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění vydaného žalobkyní neoprávněně čerpal zdravotní služby ve Slovenské republice na účet žalobkyně, ačkoliv měl zákonnou povinnost tento průkaz žalobkyni po zániku zdravotního pojištění vrátit. Škoda žalobkyni vznikla k okamžiku uhrazení nákladů za zdravotní péči čerpanou žalovaným, tedy ke dni 3. 9. 2018 O výši škody a osobě povinné k její náhradě se žalobkyně přitom mohla nejdříve dozvědět k datu výzvy Kanceláře zdravotního pojištění, což bylo 1. 8. 2018. Jelikož promlčecí doba činí dle ust. § 629 o. z. tři roky a počala běžet nejdříve 2. 8. 2018, přičemž žaloba byla podána dne 1. 3. 2021, nárok žalobkyně není promlčen, neboť byl u soudu uplatněn před uplynutím tříleté promlčecí doby.

24. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by v období od 23. 4. 2017 do 5. 6. 2017 byl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, resp. že škodu způsobenou žalobkyni uhradil, přičemž soud posoudil nárok žalobkyně jako řádně podložený a oprávněný, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení následujícího po doručení výzvy k plnění.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 986 Kč a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 1 500 Kč za pět úkonů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 a 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (žaloba, předžalobní výzva, příprava k jednání, účast u jednání a vyjádření ve věci samé ze dne 14. 12. 2021. K nákladům řízení dále náleží cestovné za cestu k jednání z [obec] a zpět za celkovou cenu 258 Kč. Celková výše náhrady nákladů tak představuje částku 5 744 Kč.

26. Soud dále rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného opatrovníka žalovaného dle ust. § 140 odst. 2 o. s. ř. Výše odměny ustanoveného opatrovníka činí dle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) ve spojení s ust. § 12a a. t. platného do 7. 12. 2021 odměnu za dva úkony právní služby po 3 440 Kč z tarifní hodnoty 79 720 Kč (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě) a ve výši 4 300 Kč dle ust. § 7 a. t. ve znění od 1. 1. 2022 za účast u jednání, dále náhrada hotových výdajů po 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby a 21 % DPH. Celková výše odměny opatrovníka tak činí 14 616,80 Kč.