11 C 108/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Spanilou ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupen advokátem Mgr. Umarem Switatem, sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky pro: rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, a příjmení příjmení celé jméno manžela, uzavřené dne 7. 12. 2004 před Městským úřadem Chodov, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podaným návrhem se manželka domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že je trvale rozvrácené. K uzavření manželství došlo 7. 12. 2004 v Chodově. Z manželství se nenarodily žádné děti. Více jak 8 let spolu manželé nežijí, jelikož manžel se odstěhoval a manželka neví kam. Manželství neplní své funkce a je proto hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Manžel se podáním ze dne 7. 4. 2022 k návrhu připojil a prohlásil skutečnosti v něm uvedené za nesporné.

2. V daném případu jde o tzv. věc s cizím prvkem s tím, že jeden z manželů je nositelem občanství Alžírska, zatímco druhý je státním příslušníkem České republiky. Z toho důvodu bylo třeba nejprve zkoumat, je-li dána pravomoc justičních orgánů České republiky a jakým právním řádem se rozvod manželství účastníků řídí.

3. Soud postupoval podle ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a zkoumal otázku pravomoci českých justičních orgánů. Jelikož mezi Českou republikou a Alžírem není uzavřena dvoustranná smlouva, postupoval soud dle ust. § 47 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, dle kterého stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Manželka je státní občankou České republiky, není tak překážka o věci rozhodnout.

4. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, platí, že rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Účastníci řízení jsou občany různých států a mají obvyklý pobyt na území České republiky, rozhodným právem je proto český právní řád.

5. Z výše uvedeného je zřejmé, že v poměrech projednávané věci neexistují procesní překážky návrh na rozvod manželství projednat a rozhodnout o něm, soud se přitom řídí právním řádem České republiky.

6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

7. Dle oddacího listu ze dne 7. 12. 2004 v knize manželství matričního úřadu Chodov, okres Sokolov, svazek anonymizováno, roč. rok, strana anonymizováno, poř. číslo bylo manželství uzavřeno v Chodově dne datum.

8. Z prohlášení právní zástupkyně manžela při jednání dne 26. 7. 2022 bylo zjištěno, že žádné nezletilé dítě se z manželství nenarodilo. Dohodu o vypořádání společného jmění manželé nemají podepsanou. Manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno, žádný z nich nechce setrvat v manželství a příčinou rozvratu je dlouhodobé odloučení obou manželů a kulturní a povahové rozdíly (shodné vyjádření manželů).

9. Dle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

10. Dle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. nemůže být manželství rozvedeno, pokud by byl rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

11. Dle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

12. Dle § 758 o. z. spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

13. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti soud dovodil, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny, neboť je dán tzv. kvalifikovaný rozvrat manželství ve smyslu § 755 odst. 1 o. z.

14. Dle zjištění soudu spolu manželé nežijí, netvoří manželské společenství, nevedou společnou domácnost a nepřejí si obnovu manželství. Za popsané situace lze dovodit, že manželství je trvale, hluboce a neodvratně rozvráceno a je již pouze nefunkčním a formálním svazkem, na jehož udržení nemohou mít účastníci zájem. Nelze přitom rozumně očekávat, že v tomto směru dojde do budoucna k zásadní změně.

15. Z provedeného dokazování vyplývá, že příčinou rozvratu je dlouhodobé odloučení obou manželů a kulturní a povahové rozdíly.

16. Veden těmito úvahami soud při splnění zákonných podmínek vyslovil, že se manželství účastníků rozvádí.

17. Soud z úřední povinnosti rozhodl o náhradě nákladů tohoto řízení podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dle něhož ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu jeho nákladů. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Manželé jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat obecní (městský) úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení. Cizinec je povinen hlásit změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu, změnu údajů v dokladu vydaném podle zákona o pobytu cizinců; změnu je cizinec povinen ohlásit orgánu, který mu vydal doklad opravňující k pobytu na území, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě do 15 pracovních dnů.