11 C 110/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní titul Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro 5 585 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 585 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 322,21 Kč za období od 28. 2. 2020 do 30. 9. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.

1. Žalobkyně se podáním ze dne 25. 1. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 5 585 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení dopisem ze dne 25. 6. 2019 vyzvala žalobkyně žalovanou jako odběratele elektřiny, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy přihlásila k placení rozhlasového poplatku, případně aby zaslala čestné prohlášení, že nevlastní, nedrží nebo neužívá rozhlasový přijímač. Žalovaná na výzvu nereagovala a dne 4. 8. 2019 tak byla zaevidována jako poplatník rozhlasových poplatků za jeden rozhlasový přijímač v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Vzhledem k nesplnění oznamovací povinnosti žalobkyně uložila žalované zákonnou přirážku ve výši 5 000 Kč. Žalované dále vznikla povinnost uhradit za období od 1. 9. 2019 do 30. 9. 2020 rozhlasový poplatek za jeden rozhlasový přijímač ve výši 585 Kč. Upomínkou ze dne 28. 1. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu v celkové výši 5 585 Kč. Přes tuto výzvu žalovaná dosud neuhradila ani část dluhu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu nereagovaly a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že žalovaná byla jako odběratelka elektrické energie dopisem ze dne 25. 6. 2019 vyzvána k přihlášení poplatníka rozhlasového poplatku či k vyplnění čestného prohlášení, že není držitelkou rozhlasového přijímače. Žalovaná na výzvu nereagovala. Dle výpisu z evidence rozhlasového poplatníka ze dne 29. 9. 2020 byla žalovaná zařazena od 31. 8. 2019 do evidence jako držitelka rozhlasového přijímače. Žalované tak vznikla zákonná povinnost platit rozhlasové poplatky ve výši a lhůtách stanovených zákonem č. 348/2005 Sb. Žalobkyně vyúčtovala žalované za nesplnění oznamovací povinnosti zákonnou přirážku ve výši 5 000 Kč a výzvou ze dne 28. 1. 2020 ji zároveň vyzvala k úhradě dlužného rozhlasového poplatku za období od 1. 9. 2019 do 30. 9. 2020 ve výši 585 Kč.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 3 zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit, pokud [žalobkyně] [anonymizováno] po jeho písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.

7. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč.

8. Podle § 7 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce.

9. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení.

10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. je poplatník, který nesplnil oznamovací povinnost dle § 8 odst. 2 tohoto zákona ve stanovené lhůtě, povinen zaplatit [žalobkyně] [anonymizováno] kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5 000 Kč.

11. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

12. Žalobkyně řádně vyzvala žalovanou k přihlášení se jako poplatník rozhlasového poplatku či k zaslání čestného prohlášení, že není držitelkou rozhlasového přijímače, s poučením, že pokud se nevyjádří, bude bez dalšího považována za poplatníka rozhlasového poplatku a zařazena do příslušné evidence. Žalovaná na výzvu nereagovala a žalobkyně ji tak v souladu s výše uvedenou právní úpravou považovala za poplatníka rozhlasového poplatku a uložila jí přirážku za nesplnění oznamovací povinnosti ve výši 5 000 Kč. Žalované jakožto držiteli rozhlasového přijímače vznikla povinnost hradit žalobkyni rozhlasové poplatky ve výši 45 Kč měsíčně. Žalovaná tuto povinnost řádně nesplnila, když žalobkyni neuhradila poplatky za období od 1. 9. 2019 do 30. 9. 2020 v celkové výši 585 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované nejen dlužnou jistinu, ale též zákonný úrok z prodlení, jehož výše je dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Soud tak žalované uložil též povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení v kapitalizované výši 322,21 Kč.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 200 Kč za dva úkony, a to výzvu k plnění ze dne 27. 1. 2020 a písemné podání ve věci ze dne 25. 1. 2021, dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 a 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

14. Při aplikaci § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení rozhlasového poplatku), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.