11 C 118/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 38 747,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 747,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 38 747,77 Kč od 16. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 838 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podáním ze dne 16. 4. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Dle žalobních tvrzení čerpal žalovaný, který není státním občanem České republiky, na území České republiky v období od 7. 10. 2020 do 25. 4. 2022 zdravotní služby na účet žalobkyně, ačkoliv nebyl účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, když se neoprávněně prokázal Evropským průkazem zdravotního pojištění vystaveným žalobkyní, který v rozporu s § 12 písm. j) bodu 1. a § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění po skončení pojištění nevrátil. Žalobkyně uhradila poskytovatelům zdravotní péče částku 38 747,77 Kč za péči čerpanou žalovaným. Následným šetřením žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v předmětném období čerpání zdravotních služeb účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice ani jinde, když v období od 7. 10. 2020 do 25. 4. 2022 žalobkyně k žalovanému neevidovala zaměstnanecký poměr ani trvalý pobyt na území České republiky. K datu provedené úhrady tak žalobkyni v důsledku protiprávního jednání žalovaného vznikla škoda, k jejíž úhradě byl žalovaný opakovaně požádán výzvami ze dne 23. 11. 2022 a dále 8. 6. 2023 zaslanými na jeho poslední známou adresu. Žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu.

2. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. a § 115a o. s. ř). Žalobkyně s tímto procesním postupem vyjádřila souhlas, žalovaný na výzvu soudu nereagoval a soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

3. Z provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z výpisu zaměstnaneckých poměrů žalovaného (č. l. 9) a z hromadného oznámení zaměstnavatele - odhlášení (č. l. 15) ze dne 25. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně neevidovala k žalovanému zaměstnanecký poměr za období od 7. 10. 2020, přičemž zaměstnavatel žalovaného tuto skutečnost oznámil žalobkyni až zpětně ke dni 25. 4. 2022. Tato skutečnost vyplývá rovněž ze seznamu zaměstnanců z , právnická osoba, (č. l. 11).

5. Z faktury č. , hodnota, ze dne 23. 11. 2022 (č. l. 13 a 14) soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalovanému fakturu znějící na částku 38 747,77 Kč představující částku za čerpané zdravotní služby žalovaným na území České republiky po odhlášení ze systému veřejného zdravotního pojištění v období od 7. 10. 2020 do 25. 4. 2022. Faktura je splatná 22. 12. 2022.

6. Z první výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 23. 11. 2022 včetně dodejky (č. l. 13 a 6) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 38 747,77 Kč za zdravotní péči čerpanou v období od 7. 10. 2020, a to nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena faktura č. , hodnota, ze dne 23. 11. 2022.

7. Z druhé (předžalobní) výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 8. 6. 2023 (č. l. 12) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 38 747,77 Kč za zdravotní péči čerpanou v období od 7. 10. 2020 do 25. 4. 2022, a to nejpozději do 25. 8. 2023. Součástí výzvy byla žádost, aby žalovaný v případě, že byl pojištěn u zdravotní pojišťovny v některém ze států EU/EHP nebo Švýcarska, předložil žalobkyni doklad potvrzující tuto skutečnost. Žalovaný byl poučen, že v případě přeúčtování pohledávky po žalovaném nebude úhrada pohledávky vymáhána. Žalovaný na výzvu k zaplacení nereagoval a pojištění na území jiného členského státu EU/EHP nebo Švýcarska nedoložil.

8. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že žalovaný na území České republiky v období od 7. 10. 2020 do 25. 4. 2022 čerpal zdravotní služby na účet žalobkyně, ačkoliv nebyl v předmětném období účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice ani v jiném státě EU. Žalobkyně uhradila poskytovatelům zdravotních služeb částku 38 747,77 Kč za péči čerpanou žalovaným. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou č. , hodnota, ze dne 23. 11. 2022 znějící na částku ve výši 38 747,77 Kč, která byla žalovanému opakovaně zaslána společně s výzvami k úhradě dluhu na poslední známou adresu. Navzdory výzvám ze dne 23. 11. 2022 a 8. 6. 2023 žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu.

9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky.

10. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.

11. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění.

12. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

13. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Na základě výše uvedeného soud dovodil, že žalovaný nebyl v období od 7. 10. 2022 do 25. 4. 2022 zaměstnán v České republice, neměl zde ani trvalý pobyt a nebyl tak účasten v systému veřejného zdravotního pojištění. Žalovaný se tak dopustil protiprávního jednání a způsobil škodu žalobkyni, když po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění vydaného žalobkyní neoprávněně čerpal zdravotní služby v České republice na účet žalobkyně, ačkoliv měl zákonnou povinnost tento průkaz žalobkyni po zániku zdravotního pojištění vrátit. Škoda žalobkyni vznikla k okamžiku uhrazení nákladů za zdravotní péči čerpanou žalovaným. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by v období od 7. 10. 2020 do 25. 4. 2022 byl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice či v jiném státě EU, resp. že škodu způsobenou žalobkyni uhradil, přičemž soud posoudil nárok žalobkyně jako řádně podložený a oprávněný, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně nároku na úrok z prodlení.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 838 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 938 Kč a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za tři úkony dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 a 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (převzetí a příprava, přežalobní výzva a žaloba).