11 C 119/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 1 609 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 609 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 18. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 207 883,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 3. 2021 a doplněnou podáním ze dne 12. 8. 2021 (č. l. 64) a ze dne 15. 12. 2021 (č. l. 91) domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 609 900 Kč s příslušenstvím představující jím žalovanému zapůjčenou a žalovaným nevrácenou částku. K odůvodnění uvedl, že s žalovaným navázali v březnu 2019 intimní partnerský vztah, který byl v červenci 2020 ukončen. V období mezi 28. 6. 2019 do 18. 2. 2020 poskytl žalobce žalovanému na jeho žádost několik zápůjček za účelem překlenutí momentální finanční krize žalovaného v celkové výši 1 864 900 Kč, tyto prostředky poskytl žalobce na žalovaným sdělený bankovní účet č. ú. [bankovní účet] Smlouvy nebyly sepsány písemně z důvodu důvěrného vztahu účastníků a emočně vypjatého psychického rozpoložení žalovaného; vzhledem ke skutečnosti, že zápůjčky byly motivovány snahou žalobce žalovanému pomoci, nebyl sjednán žádný úrok. Zápůjčky byly poskytovány přes internetové bankovnictví žalobce z„ domácího prostředí“ v rámci partnerského soužití účastníků. Jelikož nebyla sjednána doba splatnosti zápůjček a nebyla ani sjednána výpovědní doba smluv o zápůjčkách, uplatní se obecná úprava v ust. § 2393 občanského zákoníku, zápůjčky se tedy staly splatnými uplynutím šestitýdenní výpovědní doby, přičemž k výpovědi došlo výzvou k plnění ze dne 7. 10. 2020. Ze strany žalobce se nejednalo o dary, neboť bylo dohodnuto vrácení poskytnutých finančních prostředků, k jejich vrácení se navíc žalovaný opakovaně zavázal, dluh opakovaně ve vzájemné emailové a další korespondenci uznal. Za uznání dluhu považuje žalobce i skutečnost, že žalovaný již žalobci část poskytnutých finančních prostředků vrátil, konkrétně ve výši 255 000 Kč. Žalovaný na výzvu žalobce k zaplacení dlužné částky 1 609 900 Kč nic nevrátil. Žalobce požaduje rovněž úrok z prodlení, když uplynutím lhůty šest týdnů (výpovědní doba) se dluh stal splatným.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. V podání ze dne 14. 6. 2021 (č. l. 51) a ze dne 14. 12. 2021 (č. l. 108) uvedl, že připouští, že s žalobcem měl partnerský vztah. Vzhledem k tomu, že žalovaný je podnikatelsky zaměřeným typem, sděloval žalobci své podnikatelské záměry v rámci osobní rozpravy. Žalovaný z toho důvodu odmítá, že by žalobce nevěděl, že žalovaný ovládá toliko [právnická osoba] s.r.o. a dalších několik společností. Žalobce se zajímal o podnikatelský záměr žalovaného natolik, že se mu i snažil v několika věcech pomoci. Zásadní pomoc žalovaný spatřuje v tom, že v době, kdy se [právnická osoba] s.r.o. nacházela v tíživé finanční situaci, žalobce žalovanému sám nabídl, že je i v jeho zájmu společnosti vypomoct. S žalovaným se dohodl na tom, že do této společnosti bude investovat jisté finanční prostředky, které překlenou tíživou finanční situaci společnosti, přičemž jakmile společnost bude vydělávat, vrátí se tato investice zpět investorovi – žalobci a na zisku navíc žalobce obdrží podíl. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení byli partnery, nesepsali o tomto jednání žádného dokumentu. Po rozchodu v osobním životě účastníků řízení nastala skutečnost, že se žalobce domáhal vrácení investované částky okamžitě. V této době však investice ještě nebyla zhodnocena tak, aby mohla být navrácena, nedosahovala ani bodu, kde by žalobci náležel dohodnutý podíl na zisku. Z toho důvodu žalovaný namítá, že žalobce žalobu podal předčasně. Žalovaný navíc namítá, že žalobce vložil na bankovní účet předmětnou částku ve smyslu investice, nikoliv půjčky. Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalobce věděl, že investici vkládá do obchodní společnosti za účelem získání zisku. Z toho důvodu kvalifikace obsažená v žalobě ve smyslu zápůjčky k rukám žalovaného nemůže obstát. Žalobce poskytl společnosti, v níž je žalovaný statutárním orgánem, částku, dosahující bezmála 2 milionů Kč. Vzhledem k životní úrovni v České republice nemůže být na tuto částku nahlíženo jako na„ výpomocnou“, tj. vloženou bez rozmyslu a obezřetnosti. Argumentace žalobce ohledně toho, že de facto plnil instrukce žalovaného, je vzhledem k výši částky zcela absurdní. Vzhledem ke shora uvedenému je zřejmé, že se žalobce domáhá neoprávněného nároku, který je nutno spatřovat jak v nesplatnosti, tak zejména v tom, že žalovaný není pasivně legitimován v tomto řízení. Na výzvy žalobce žalovaný reagoval vždy ve stejném smyslu, tj. že investice bude navrácena v případě zisku společnosti. Do dnešního dne se toto nepodařilo, pohledávka z toho důvodu nemůže být splatná. Žalovaný dále zdůraznil, že tvrzení žalobce o jeho finančních problémech se nezakládají na pravdě, což potvrzuje například smlouva o zájezdu do destinace na Maledivách Ani v aktuální době netrpí žalovaný finančními problémy, což vyvrací žalobcova tvrzení o tom, že by poskytnuté finanční prostředky potřeboval pro sebe. Žalobce poskytl finanční prostředky [právnická osoba] s.r.o., nikoliv žalovanému pro jeho neschopnost dostát svým údajným závazkům.

3. Žalobce v replice ze dne 12. 8. 2021 obranu žalovaného odmítl; odkázal na vzájemnou komunikaci mezi účastníky, ze které vyplývá, že spolu účastníci komunikovali výhradně o zápůjčce finančních prostředků, nikoliv o jakékoliv formě investice do podnikání žalovaného; mezi účastníky bylo jednáno v domácím prostředí, nikoliv v prostorech obvyklých k uzavírání (konkludentních) smluv v rámci obchodních vztahů; žalobce navíc nebyl informován, že by žalovaný jednal toliko jako jednatel společnosti [právnická osoba], [IČO], navíc žalobce ani nevěděl, ve kterých společnostech je žalovaný veden jako statutární orgán a jaké společnosti fakticky ovládá; žalobce nikdy neměl v úmyslu provádět jakékoliv investice nebo poskytovat rizikové půjčky do jakýchkoli společností. Žalobce dále upozornil, že je akademickým pracovníkem, který nemá zkušenosti s investováním do společnosti, z pohledu praxe je tedy nepravděpodobné, že by byla investována tak vysoká částka bez předchozího důkladného prověření společnosti, historie a obchodního plánu ze strany odborníků pověřených žalobcem. Žalobci nikdy nebyly poskytnuty informace týkající se ekonomického, finančního, právního nebo provozního stavu firem a podnikání žalovaného. O takové investici také nebyla sepsána jakákoliv odpovídající dokumentace zachycující přesný rámec a parametry investice jako návratnost, výnosnost atd. Žalobce dále upřesňuje, že konstrukci žalovaného odporuje i fakt vrácení částek ze strany žalovaného, což je v přímém rozporu s tvrzením žalovaného, že investice bude navrácena v případě zisku společnosti, přičemž tento stav dosud nenastal. Žalobce dále upřesňuje, že finanční prostředky byly poskytnuty z jeho strany žalovanému jako fyzické osobě, příteli, na základě žádosti prezentované žalovaným, kterou byl v dané době zejména problém se splácením hypotéky, nadstandardní životní styl žalovaného a jeho rodičů, který dle slov žalovaného musel on sám financovat. Žalobce v neposlední řadě zdůraznil, že žalovaný nechtěl žalobci i po dobu trvání jejich vztahu sdělit, čím se společnosti jím ovládané zabývají a kam směřují. Žalovaný navíc v rámci jednání o vrácení zápůjčky slíbil žalobci splatit jím navrhovanou první splátku ze splátkového kalendáře, tuto však žalobci již nikdy neposkytl.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Mezi účastníky bylo nesporným a soud má prokázáno potvrzením o provedené platbě (č. l. 6 - 24 a č. l. 34) a z pohybu na účtu [právnická osoba] s.r.o. za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019, že žalobce poskytl žalovanému částku 1 864 900 Kč za období od 28. 6. 2019 do 19. 2. 2020, tato částka byla žalobcem zaslána na účet č. [bankovní účet] vedený na jméno [právnická osoba] s.r.o., ke kterému má dispoziční oprávnění žalovaný. Částky byly poskytnuty tak, že dne 28. 6. 2019 žalobce poslal na uvedený účet částku 60 000 Kč, dne 2. 7. 2019 částky 50 000 Kč, 100 000 Kč, 120 000 Kč, 126 000 Kč, 150 000 Kč, 500 000 Kč, dne 8. 7. 2019 částku 200 000 Kč, dne 31. 7. 2019 částku 26 000 Kč, dne 16. 8. 2019 částku 25 000 Kč, dne 26. 8. 2019 částku 10 000 Kč, dne 3. 10. 2019 částku 250 000 Kč, dne 29. 11. 2019 částku 219 000 Kč, dne 30. 12. 2019 částku 19 000 Kč, dne 18. 2. 2020 částku 1 900 Kč, dne 18. 2. 2020 částku 27 000 Kč.

6. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že z výše uvedeného účtu byla žalobci vrácena částka 255 000 Kč, a to dne 4. 7. 2019 částky 50 000 Kč, 60 000 Kč, 100 000 Kč, dne 1. 8. 2019 částka 26 000 Kč, dne 30. 12. 2019 částka 19 000 Kč. U plateb, které vracel, bylo uvedeno„ vratka chybné platby [celé jméno žalobce]“.

7. Z emailu ze dne 7. 10. 2020 s názvem„ Návrh splátkového kalendáře“ (č. l. 25) soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k vrácení částky 1 609 900 Kč, přičemž uvedl, že se chce dohodnout na splátkách půjčených finančních prostředků, které„ som Ti, prípadne jednej z Tvojich spoločností, v minulosti poskytol“.

8. Mezi účastníky bylo nesporné a soud má prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 23. 10. 2020 (č. l. 26) a rovněž z emailu žalovaného ze dne 8. 12. 2020 (č. l. 29), že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzýval žalovaného k vrácení částky 1 609 900 Kč do 10 dnů od doručení výzvy s tím, že mezi účastníky došlo mezi daty 28. 6. 2019 do 18. 2. 2020 k uzavření smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě žalobce zaslal žalovanému na jím uváděný účet částku, kterou ve výši 1 609 900 Kč žalovaný dosud žalobci nevrátil. Na email ze dne 7. 10. 2020 s návrhem splátkového kalendáře žalovaný nereagoval. Žalovaný sdělil emailem právnímu zástupci žalobce dne 8. 12. 2020, že předžalobní výzvu ze dne 23. 10. 2020 obdržel, považuje ji za administrativní překlep, protože jemu žalobce žádné finanční prostředky nepůjčil a neeviduje žádný svůj závazek vůči němu.

9. Z emailové korespondence mezi účastníky ze dne 17. 11. 2020, 18. 11. 2020, 19. 11. 2020, 21. 11. 2020, 22. 11. 2020 (č. l. 28) soud zjistil, že žalovaný emailem sdělil žalobci, že leží na JIP, žalobce následně vyjádřil upřímnou soustrast k úmrtí babičky žalovaného a ptá se jej, jak chce vyřešit ty peníze, zda mu je skutečně po tom všem nechce vrátit; na to mu žalovaný odpověděl, že nevracet mu peníze by jej nikdy nenapadlo a potvrzuje písemně, že to ví a peníze, co žalobce poslal, se mu samozřejmě vrátí.

10. Z emailu od právního zástupce žalobce žalovanému ze dne 10. 12. 2020 (č. l. 29) soud zjistil, že právní zástupce žalobce znovu vyzval žalovaného k úhradě částky, upřesnil, že peníze byly poskytnuty žalobcem žalovanému na účet sdělený žalovaným, aniž tušil, že se jedná o účet [právnická osoba] s.r.o., tyto peněžní prostředky půjčil žalobce žalovanému jako fyzické osobě; dále vyzval žalovaného k vyjádření do 14. 12. 2020.

11. Z emailu ze dne 30. 12. 2020 od právního zástupce žalobce žalovanému (č. l. 31) soud zjistil, že právní zástupce žalobce opětovně vyzval žalovaného k úhradě dluhu, poukázal na skutečnost, že vztah mezi účastníky nebyl obchodní, ale partnerský, navíc žalovaný dluh částečně uznal částečným plněním i opakovaným uznáním dluhu v osobní komunikaci.

12. Z obsahu WA komunikace mezi žalobcem a žalovaným (č. l. 32) soud zjistil, že žalovaný si s žalobcem upřesňoval dlužnou částku s pohyby na účtu, žalobce žalovanému potvrzuje, že konečná částka činí 1 609 900 Kč.

13. Z výpisu ze živnostenského rejstříku žalobce (č. l. 35) soud zjistil, že žalobce je zapsán jako fyzická osoba podnikající s živnostenským oprávněním od 7. 8. 2019.

14. Z obsahu WA komunikace mezi účastníky (č. l. 66 - 74) soud zjistil, že v období březen a únor 2021 spolu účastníci komunikovali přes aplikaci whats app, z obsahu komunikace je zřejmé, že žalobce opakovaně vyzývá žalovaného k uznání dluhu u notáře spolu se splátkovým kalendářem, žalovaný slíbil, že pošle první splátku, ničeho však neposlal.

15. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o. soud zjistil, že se jedná o společnost, která má od 20. 5. 2021 vymazán předmět podnikání, jednatelem společnosti je [celé jméno žalovaného]. Základní kapitál společnosti je 1 000 Kč.

16. Z notářského zápisu ze dne 18. 4. 2018, č. j. NZ 275/2018 ze sbírky listin [právnická osoba] s.r.o. soud zjistil, že jediným společníkem společnosti je t1 group s.r.o., jejímž jednatelem je [celé jméno žalovaného].

17. Z obsahu WA komunikace mezi účastníky z listopadu 2019 až prosince 2019, června 2020, září 2019 (č. l. 93-105) soud zjistil, že žalovaný napsal žalobci, že„ to byla obrovská chyba si od Tebe půjčit“, dále že požádal 3. 10. 2019 žalobce,„ prosím te, je případně možnost dnes mi pomoct cca 250 000? To bych Ti zítra vrátil hned“ a„ mohl bys poslat tedy, prosím?“ a sdělil žalobci číslo účtu [bankovní účet] (účet vedený na jméno [právnická osoba] s.r.o., pozn. soudu). Žalovaný sděloval žalobci, že už mu volají zase lidi o peníze a že už„ tu nechce být“, dále je zde zachycena komunikace mezi rodiči žalovaného a žalobcem, kdy rodiče žalovaného vyjadřují obavy o syna, z obsahu WA komunikace je zřejmé, že žalovaný se ocitl v problémech po psychické a finanční stránce. Obsah komunikace je ryze soukromý.

18. Z výpisů z účtu [právnická osoba] s.r.o., č. ú. [bankovní účet] (č. l. 110) soud zjistil, že z tohoto účtu odcházely platby například fyzickým osobám či [právnická osoba].

19. Ze smlouvy o zájezdu ze dne 11. 6. 2019 (č. l. 120) soud zjistil, že na jméno žalovaného byla uzavřena smlouva o zájezdu s cestovní kanceláří [právnická osoba] v termínu 15. 1. 2020 až 27. 1. 2020 na Maledivy v celkové hodnotě zájezdu 460 560 Kč, na zájezd měl odjet rovněž žalobce.

20. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.

21. Žalobce a žalovaný jsou bývalými partnery. V období trvání jejich partnerství žalobce poskytl žalovanému celkem částku 1 864 900 Kč v období od 28. 6. 2019 do 18. 2. 2020; žalobce peníze poskytoval žalovanému jako svému příteli, fyzické osobě, v době, kdy se žalovaný ocitl v určitých životních nesnázích, v důvěře, že mu je žalovaný vrátí; peníze mu poslal na účet, který mu žalovaný sdělil, jednalo se o účet vedený na jméno [právnická osoba] s.r.o., v níž žalovaný působí jako jednatel, jediným společníkem společnosti je t1 group s.r.o., jejímž jednatelem je [celé jméno žalovaného], základní kapitál společnosti činí 1 000 Kč a společnost má od 20. 5. 2021 vymazán předmět podnikání. Žalovaný žalobci vrátil celkem částku 255 000 Kč, zbytek částky mu nevrátil. Následně došlo mezi partnery k rozchodu a žalobce zaslal žalovanému 7. 10. 2020 (emailem) a 23. 10. 2020 poštou výzvu k vrácení finančních prostředků a vyzval jej k podepsání splátkového kalendáře; celková částka k vrácení činila 1 609 900 Kč. Žalovaný se vrácení částky nebránil, opakovaně žalobci sliboval prostřednictvím emailu (z 22. 11. 2020) i prostřednictvím aplikace WA, že mu dlužnou částku vrátí, nikdy by jej nenapadlo mu ji nevracet. Následně již na výzvy k sepsání uznání dluhu a splátkového kalendáře přestal reagovat, právnímu zástupci žalobce sdělil, že se jedná o administrativní překlep, neboť on s žalobcem žádnou smlouvu tohoto typu neuzavřel, jemu žalobce žádné finanční prostředky nepůjčil, neeviduje tedy žádný svůj závazek vůči němu. Z obsahu komunikace je zřejmé, že email ze dne 7. 10. 2020 obsahující výzvu žalobce k vrácení finančních prostředků žalovaný obdržel.

22. Soud již zamítl návrh žalovaného na doplnění dokazování o výslech matky žalovaného [jméno] [příjmení], výpisy z osobních účtů žalovaného, případně výslechy neupřesněných svědků k otázce žalovaným tvrzené manipulace žalobce s obsahem WA komunikace. Co se týče výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], tato svědkyně byla navržena k tvrzení žalovaného, že žalovaný nebyl ve finanční nouzi a nepotřeboval poskytnout finanční prostředky; tento důkazní návrh se soudu jevil jako nadbytečný. Pokud by žalovaný býval byl na tom finančně dobře, zcela jistě by od žalobce nežádal k překlenutí finančních problémů poskytnutí tak vysokých částek. Co se týče navržených výpisů z osobních účtů žalovaného, i tento důkazní návrh se rovněž soudu jeví jako nadbytečný, když skutečnost, že žalovaný hradil vysoké částky za dovolené, popřípadě za jiné životní (i nadstandardní) náklady, neprokazují nic k tomu, že potřeboval od žalobce půjčit peníze; znovu soud upozorňuje, že pokud by žalovaný byl v dobré finanční kondici, nepotřeboval by si půjčovat peníze od žalobce. Soud dále zamítl návrh na provedení dokazování neoznačenými svědky k otázce tvrzené manipulace žalobce s účty WA; předně soud uvádí, že ani takový důkaz by nebyl schopen vyvrátit obsah konkrétní komunikace mezi žalobcem a žalovaným předloženým soudu, ale především proto, že zásadní skutkové závěry neučinil soud z obsahu této komunikace, ale z obsahu emailů mezi účastníky. Žalovaným provedený návrh byl učiněn po koncentraci řízení a bez bližšího označení svědků; soud by takový výslech svědků považoval za v zásadě rozporný se zásadou hospodárnosti řízení, když žalovanému nebránilo ničeho tento důkazní návrh učinit v rámci koncentrace řízení, navíc za situace, kdy k doplnění tvrzení a důkazních návrhů byla žalovanému poskytnuta při jednání dne 9. 11. 2021 lhůta 20 dnů od doručení protokolu z jednání; žalovaný ani při prvém jednání, při kterém byl rovněž čten k důkazu obsah WA komunikace, proti jejímu obsahu ničeho nenamítal a ani v rámci koncentrační lhůty ničeho o manipulaci žalobce s obsahem této (popřípadě jiné) komunikace nenamítal. Tento důkazní návrh žalovaného se tak soudu jeví jako účelový již jen proto, že nebyl schopen přesně označit svědky, kteří by měli tvrzenou manipulaci žalobce s tímto důkazem potvrdit. Soud dále zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu účetnictvím [právnická osoba] s. r. o. a pohyby na účtech této společnosti, neboť skutečnost, zda byla platba poskytnutá žalobcem evidována v účetnictví této společnosti, není podstatným důkazem k tomu, jaký byl účel a motiv žalobce při poskytování této částky; zahrnutí této částky do účetnictví společnosti žalovaným jako jednatelem mohlo být navíc učiněno zcela účelově. Žalovaným navržené důkazy tak soud jako nadbytečné zamítl, neboť by již na závěru soudu nemohly nic změnit. Soud rovněž zamítl žalovaným u jednání dne 4. 1. 2022 navržený důkaz výslechem žalovaného jako účastníka řízení, neboť se jednalo o důkazní návrh rovněž učiněný v rozporu se zásadou koncentrace řízení. Ze stejného důvodu soud rovněž zamítl návrh strany žalující na výslech žalobce a návrh na doplnění dokazování o znalecký posudek k ověření pravosti WA komunikace mezi účastníky.

23. Soud závěr o skutkovém stavu učinil především z výpisu z účtu [právnická osoba] s.r.o., z emailu ze dne 7. 10. 2020, z předžalobní upomínky ze dne 23. 10. 2020 a z emailu žalovaného ze dne 22. 11. 2020.

24. Hodnocením případně dalších provedených důkazů se soud již nezabýval, neboť již na jeho rozhodnutí neměly vliv.

25. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

26. Dle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

27. Dle ust. § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi sjednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

28. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto smluvená.

29. Dle ust. § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

30. Dle ust. § 6 odst. 2 o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

31. Soud po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud se nejdříve zabýval námitkou žalovaného spočívající v jím tvrzeném nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného, když dle něj byly peněžní prostředky investovány do [právnická osoba] s. r. o., na jejíž účet byly peněžní prostředky poskytnuty; při této příležitosti žalovaný uvedl, že žalobce poskytl uvedené finanční prostředky, neboť tato společnost se nacházela v tíživé finanční situaci, žalobce nabídl žalovanému, že je i v jeho zájmu této společnosti vypomoci, dohodl se proto s žalovaným, že do této společnosti bude investovat jisté finanční prostředky, přičemž až bude společnost vydělávat, vrátí se tato investice zpět investorovi a na zisku navíc žalobce obdrží podíl. Žalovaný dále uvedl, že v době, kdy žalobce požadoval finanční prostředky zpět, tato investice nebyla ještě zhodnocena a navíc nedosahovala ani bodu, kdy by žalobci mohl být poskytnut podíl na zisku. Tato verze žalovaného se jeví soudu po provedeném dokazování jako zcela nevěrohodná. Předně soud uvádí, že žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce poučen při jednání dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby mimo jiné doplnil tvrzení, co předcházelo poskytnutí jednotlivých částek na účet společnosti, pokud se tedy mělo jednat ze strany žalobce o investici do společnosti, nechť popíše aktivity a finanční situaci této společnosti v době poskytnutí finančních prostředků, jak konkrétně měla smlouva o investici ze strany žalující znít, jaké byly její parametry, za jakých podmínek měly být garantovány zisky žalobce, jejich splatnost, doplnit tvrzení, na co konkrétně společnost poskytnuté finanční prostředky použila. Žalovaný na výzvu soudu uvedl, že splatnost částky byla ujednána v řádu nekonkrétních let, účelem poskytnutých částek byla investice do společnosti, přičemž to, na co byly finanční prostředky použity, je předmětem obchodního tajemství, zejména však na blíže nespecifikované provozní náklady a mzdové výdaje. Co se týče částky 255 000 Kč, mělo se ze strany žalovaného resp. [právnická osoba] s.r.o. jednat o zálohu na zisku, přičemž žalovaný dále uvedl, že nebylo mezi účastníky řečeno, zda se jedná o zisk nebo vrácení části investice. K tomuto žalovaný předložil pouze výpisy z účtu [právnická osoba] s.r.o. Soudu se celá verze předestřená žalovanou stranou jeví jako nevěrohodná a má za to, že žalovaný neunesl břemeno tvrzení, natož břemeno důkazní. Již z tohoto důvodu obrana žalovaného nemohla obstát. Především soud uvádí, že se jeví jako vnitřně rozporné tvrzení žalovaného o tom, že žalobci měl být vyplácen podíl na zisku řádově v letech nekonkrétně určených, zatímco některé platby poskytnuté žalobcem mu vrátil ještě týž den. Dále se soudu jeví jako nevěrohodné tvrzení žalovaného, že žalobce investoval do společnosti, která má od května 2021 vymazán z obchodního rejstříku předmět podnikání a jejíž základní kapitál tvoří částka 1 000 Kč. Žalovaný dle názoru soudu nedostál povinnosti tvrzení, když nedoplnil tvrzení týkající se základních parametrů smlouvy a podmínek, za kterých měla být dle této smlouvy žalobci vrácena investice, popřípadě podíl na zisku. Konstrukce uváděná žalovaným se jeví jako málo pravděpodobná již jen proto, že žalobce má vysokoškolské vzdělání ekonomického směru a těžko lze u něj předpokládat, že by se rozhodl investovat do společnosti za takto nepředvídatelných a nejistých podmínek, navíc do společnosti, jejíž základní kapitál je minimální a která již nemá ani předmět podnikání (a která navíc neplní svou povinnost zakládat do sbírky listin příslušné dokumenty, tudíž nelze u ní ověřit ani její finanční kondici). Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný neunesl břemeno tvrzení a důkazní a již z tohoto důvodu námitku strany žalované, že není žalovaný pasivně legitimován, nemohl posoudit jako oprávněnou.

32. Druhým důvodem k zamítnutí žaloby je skutečnost, že soudu se jeví jako věrohodnější verze předestřená stranou žalující, že jednotlivé platby posílal žalovanému jako fyzické osobě, neboť v době poskytnutí částek byli žalobce a žalovaný partnery, jejich vztah tak byl ryze intimního charakteru a založený na vzájemné důvěře. Žalobce tak poskytoval vysoké částky s úmyslem svému partnerovi pomoci a peníze zasílal na účet žalovaným sdělený; tyto peněžní prostředky však žalovanému poskytoval jako fyzické osobě s úmyslem pomoci jemu jako fyzické osobě, bez ohledu na skutečnost, že peníze se reálně ocitly v dispozici [právnická osoba] Soudu se jeví jednání žalovaného, který následně informace o účtu využil a svou obranu založil na tvrzení, že částky byly poskytnuty právnické osobě, nikoliv jemu, jako nepoctivé jednání, které nemůže požívat právní ochrany dle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. Navíc žalovaného obrana nemůže obstát, neboť je v rozporu s provedeným dokazováním. Pokud by se nejednalo mezi účastníky o zápůjčku mezi dvěma fyzickými osobami, ale o investici do majetku právnické osoby, těžko lze předpokládat, že by žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k vrácení půjčených finančních prostředků, zvláště za situace, kdy splatnost výplaty podílu na zisku měla nastat řádově v letech, blížeji neurčených. Ani argument strany žalované, že zaplatil nadstandardní cenu zájezdu na Maledivách a další dovolené v Rakousku, na Mauriciu, z čehož lze usoudit na jeho dobrou finanční situaci, nemůže obstát; předně je třeba zdůraznit, že žalovaný nikterak nedoložil, že celou cenu zájezdu zaplatil a že ji zaplatil z vlastních finančních prostředků. Nelze naopak ani vyloučit, že žalovaný se octil ve špatné finanční situaci právě proto, že měl právě v době trvání vztahu s žalobcem (a pravděpodobně před ním i po něm) tyto nadstandardní výdaje. Ani skutečnost, že by snad [právnická osoba] s. r. o. poskytnuté finanční prostředky zaúčtovala do svého účetnictví, nemůže vyvrátit soubor listinných důkazů, který tvoří uzavřený celek a jehož závěrem je, že žalobce poskytl finanční prostředky žalovanému jako fyzické osobě k překlenutí jeho finanční tísně (která mohla být způsobena i působením ve vícero právnických osobách); úmyslem žalobce dle provedeného dokazování nebylo poskytnout půjčku právnické osobě ani se podílet na investování do některé ze společností, ve kterých žalovaný působí jako statutární orgán, ale poskytnout finanční prostředky jako půjčku k překlenutí nespecifikovaných finančních problémů žalovaného [celé jméno žalovaného] jako osoby fyzické.

33. Dopis žalobce ze dne 7. 10. 2020 je dle svého obsahu vypovězením smlouvy o zápůjčkách ve smyslu ust. § 2393 odst. 1 o. z., uplynutím lhůty šesti týdnů nastala splatnost zápůjček a žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou této částky. Soud tak žalovaného zavázal k zaplacení dlužné částky 1 609 900 Kč a rovněž k zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého zcela úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Tyto tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 80 495 Kč a náklady zastoupení advokátem spočívající v odměně advokáta za 7 úkonů právní služby po 14 740 Kč z tarifní hodnoty 1 609 900 Kč dle ust. § 7 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen „a. t.“) (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, podání ve věci samé ze dne 12. 8. 2021, účast u jednání dne 9. 11. 2021, podání ve věci samé ze dne 15. 12. 2021, účast u jednání dne 4. 1. 2022), dále náhrada hotových výdajů za 7 úkonů právní služby po 300 Kč a náhrada za DPH ve výši 21 %. Celková výše náhrady nákladů řízení představuje částku 207 883,80 Kč.

35. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 o. s. ř.