11 C 121/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro 23 286,45 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky 23 286,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 286,45 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 19 989,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 10. 3. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 23 286,45 Kč představující škodu způsobenou na věcech ve vlastnictví žalobkyně umístěné v bytu užívaném žalovaným. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že je nájemkyní bytu [číslo] o velikosti 95 m² sestávajícího ze 3 pokojů a kuchyňského koutu s příslušenstvím, který se nachází ve 2. nadzemním podlaží domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a na adrese [adresa žalovaného] (dále jen„ předmětný byt“). Tento byt žalovaný užíval na základě podnájemní smlouvy ze dne 7. 3. 2019. Dle čl. V. odst. 1 smlouvy byl žalovaný povinen hradit žalobkyni měsíčně podnájemné a zálohy na služby ve výši 2 529 EUR, a to nejpozději do 5. dne měsíce, za který se podnájemné hradí. Tuto svoji povinnost však žalovaný opakovaně porušoval. S ohledem na to žalobkyně žalovanému dopisem ze dne 25. 3. 2020 podnájem vypověděla bez výpovědní doby. Byt žalovaný opustil ke dni 15. 4. 2020. K uvedenému dni proto žalobkyně byt převzala. Při převzetí bytu však bylo zjištěno, že žalovaný byt neužíval řádně, neboť v rozporu s čl. VIII odst. 7 smlouvy byly v bytě poškozeny dveře od šatní skříně a potah. Žalobkyně na uvedení bytu do původního stavu vynaložila částku 23 286,45 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k náhradě nákladů vynaložených na uvedení bytu do původního stavu, žalovaný však ničeho neuhradil.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Předně uvedl, že žalobkyně nikterak nedokládá, že byly dané kusy nábytku ve vlastnictví žalobkyně, že se nacházely v předmětném bytě a že poškození způsobil žalovaný. Žalovaný nemohl přijet do ČR v důsledku protiepidemiologických opatření a žalobkyně této situace zneužila. Žalovaný nebyl nikdy vyzván, aby se účastnil prohlídky bytu dne 15. 4. 2020 ani předání dne 15. 7. 2020. V okamžiku, kdy žalovaný v březnu 2020 odcestoval, byl byt v naprostém pořádku, a to včetně potahu na lavici a šatní skříně. Do bytu vstupovaly různé osoby v jeho nepřítomnosti, je možné, že případná poškození mohly způsobit samy tyto osoby, navíc žalovaný tato poškození nikdy nemohl stvrdit, neboť do bytu mu byl zamezen přístup, byly vyměněny zámky, věci žalovaného jsou nadále v držení žalobkyně, která mu je odmítá vydat. Postup žalobkyně považuje přinejmenším za hrubě nekorektní až šikanozní.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z podnájemní smlouvy ze dne 7. 3. 2019 (č. l. 9) soud zjistil, že žalobkyně jako nájemce a žalovaný jako podnájemce uzavřeli uvedeného dne podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byl podnájem předmětného bytu na dobu 2 roky od 1. 4. 2019, tedy do 31. 3. 2021. Dle čl. V. byl podnájemce povinen platit nájemci podnájemné ve výši 2 451 EUR měsíčně a 78 EUR zálohu na dodávku tepla. Dle čl. VIII. odst. 7 podnájemce a osoby užívající byt jsou povinni užívat byt řádně v souladu se smlouvou a způsobem, aby užíváním bytu nevznikla nájemci či vlastníku škoda. Dle odst. 8 se podnájemce zavazuje uhradit veškeré škody způsobené jím, členy jeho domácnosti, popř. hosty, pokud příslušné poškození neodpovídá běžnému opotřebení. Dle čl. XII. odst. 1 je při skončení podnájmu bytu podnájemce povinen odevzdat nájemci byt s příslušenstvím ve stavu, v jakém jej převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Dle čl. XII. odst. 4 o předání bytu zpět nájemci sepíší smluvní strany v den předání bytu předávací protokol, v němž potvrdí řádnost jeho předání, uvedou závady a rozsah poškození bytu spolu se způsobem jejich odstranění či finančním odškodněním.

5. Z výpovědi ze dne 25. 3. 2020 (č. l. 18) včetně emailu ze dne 25. 3. 2020 soud zjistil, že dne 25. 3. 2020 žalobkyně sepsala výpověď podnájemní smlouvy dle čl. XI odst. 4 podnájemní smlouvy a téhož dne ji doručila žalovanému emailem.

6. Z faktury ze dne 31. 12. 2020, č. faktury 2020 vystavené [příjmení] [anonymizována čtyři slova] (č. l. 19) soud zjistil, že na odběratele – žalobkyni byl vystaven dne 3. 12. 2020 daňový doklad na částku 23 286,45 Kč, jehož předmětem byl náhradní potah Poliform za cenu 14 520 Kč a dveře k šatní skříni ve výši 8 766,45 Kč.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 2. 2021 včetně kopie podacího lístku a emailu ze dne 25. 2. 2021 (č. l. 29) soud zjistil, že žalobkyně dne 25. 2. 2021 sepsala předžalobní výzvu, ve které žalovaného vyzvala k zaplacení částky 23 286,45 Kč za poškození dveří od šatní skříně a potahu, výzva byla doručována poštou na adresu [adresa žalovaného] adresu [email].

8. Z výpisu z obchodního rejstříku (č. l. 31) soud zjistil, že žalovaný je jednatelem [právnická osoba] [právnická osoba]

9. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že předmětný byt byl v perfektním stavu na počátku podnájemního vztahu, vše bylo nové a po rekonstrukci, v chodbě při vstupu byla lavice potažená textilem. Když v březnu roku 2020 opouštěl byt, vše bylo v bytě v perfektním stavu, neuvědomuje si, že by cokoliv bylo poškozené nebo zničené, všechny skříně byly v pořádku, pokud něco nebylo v minulosti v pořádku, komunikoval ihned s [jméno] [příjmení]. Naposledy byl v předmětném bytě dne 8. 3. 2020, od té doby v bytě nebyl. Hranice se z důvodu Covid 19 uzavřely, od strany žalující neobdržel žádný protokol s výčtem vad, které v bytě byly nalezeny, k předání bytu pozván nebyl. Kolem 20. 6. 2020 dostal od žalobkyně email, že vyměnili zámky a pokud by se přiblížil, zavolají polici. V bytě zůstaly při odjezdu 8. 3. 2020 všechny jeho věci včetně osobních dokumentů. Do bytu měl vstup v jeho nepřítomnosti [jméno] [příjmení], který mu do Belgie psal zprávu, že se mu postará o kytky. Žalovaný měl za to, že jej na to, že chodí do bytu, měli upozornit.

10. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [právnická osoba] vlastní jeho rodiče, žalovaného zná, v předmětném bytě byl čtyřikrát, potřetí do bytu vstoupil 15. nebo 16. 4. se svým bratrem a švagrem [jméno] [příjmení]. V bytě byly vestavěné skříně a v chodbě byl taburet potažený„ takovým šedivým“ potahem. Do bytu vstoupil proto, že brali podnájem za ukončený, nikoho se neptali, zda do bytu mohou vstoupit. Svědek žádné formální postavení ve společnosti [právnická osoba] nemá, není ani statutárním zástupcem, od bytu měli klíče, pan žalovaný ani při jednom vstupu do bytu nebyl přítomen. Při prvé návštěvě dne 15. nebo 16. 4. byt jen„ prolítli“, hned si všiml„ fleku“ na potahu taburetu, všiml si i poškození dveří šatní skříně. Bylo to jakoby„ odloupnutý, odštípnutý“. Co se týče skvrny na potahu, přišlo mu to jako„ něčím vyžraný nebo vypálený“. Pořídil si na svůj mobilní telefon fotografie těchto poškození. Do protokolu poškození nezapsali. Dle něj potah vyprat nešel, bylo to jako„ vypálený“, proto objednali od spolupracující společnosti nový potah a dveře šatní skříně, protože oprava dveří by také nebyla možná, protože dveře byly lakované. Oprava stála 23 000 Kč. Do bytu vstoupil z pověření rodičů - [příjmení], může doložit pověření. Žalovaného k převzetí bytu a sepsání předávacího protokolu nepozvali. Při vstupu do bytu 15. 7. 2020 v bytě již nebyl nábytek, jen na balkoně byly dvě židličky se stolkem. Zámky vyměnili až 22. 7. 2020, pokud o výměně zámků hovořil již 4. 6. v emailu, bylo to proto, aby na žalovaného vyvinul tlak k zaplacení dlužného podnájemného.

11. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [příjmení] [příjmení] žije s jeho sestrou, byl přizván 15. 4. 2020 do bytu jako svědek, jediné, co si pamatuje, že tam byla skvrna na gauči, skvrna byla velká asi jako dlaň, bylo to takové netypické, pak tam byla asi odřená skříň. Nějaký protokol sepisovali, ale to bylo až podruhé v červenci.

12. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že obstarává v domě technické věci, do předmětného bytu chodil zalévat kytky, když vstoupil do bytu dne 15. 4. 2020, všiml si„ fleku“ na potahu na taburetu a poškozených dveří na vestavěné skříni, na kterých byla velká rýha asi 15 cm úplně na dřevo. Byli se do bytu podívat, zda je vše v pořádku, chodil zalévat do bytu kytky ještě v i v květnu, poté již ne. Když vstoupili do bytu 15. 7., již tam žádný nábytek nebyl, jen dva obrázky na chodbě a stůl s židlemi na balkoně. Poškození si všiml již když tam žalovaný bydlel. Skvrnu na potahu popsal tak, že se jednalo asi o 4 cm velký„ flek“, kulatý,„ vyžraný, bylo to úplně bílý, ta barva byla pryč.“ 13. Z fotografie (č. l. 175) soud zjistil, že se jedná o skvrnu žluté barvy na potahu lavice, na fotografii není patrné datum pořízení, dle žalobkyně byla fotografie pořízena dne 11. 8. 2020.

14. Z emailů ze dne 7. 6. 2020, ze dne 15. 6. 2020 a ze dne 2. 7. 2020 (č. l. 61, 62) soud zjistil, že dne 15. 6. 2020 žalovaný napsal [jméno] [příjmení], že od 15. 6. 2020 budou otevřeny hranice s Českou republikou, jeho právník bude kontaktovat právníka žalobkyně. [příjmení] [příjmení] odpověděl, že souhlasí s tím, aby právník kontaktoval jejich právníka; dne 2. 7. 2020 napsal [příjmení] [příjmení] žalovanému, že k tomu, aby vydali žalovanému jeho věci, je třeba, aby uhradil dluh včetně příslušenství a skladného s tím, že pokud se pokusí vstoupit do budovy, zavolají policii.

15. Z emailů ze dne 3. 4. 2020, 2. 4. 2020, 31. 3. 2020 mezi tehdejší právní zástupkyní žalovaného a žalobkyní a jejím právním zástupcem (č. l. 89-91) soud zjistil, že obě strany komunikovaly i prostřednictvím svých právních zástupců o možném sepisu dohody o narovnání.

16. Z předávacího protokolu ze dne 15. 7. 2020 (č. l. 102) soud zjistil, že na tomto předávacím protokolu jsou u nájemce tři podpisy, za podnájemce podpis chybí. V protokolu je uvedeno, že nájemce předává pronajímateli zpět předmětný byt, dále je zde zaznamenán stav měřičů, u stavu bytu je v anglickém jazyce bez překladu dopsáno perem, že je poškozen potah v hale, poškozené dveře v hlavním pokoji, byt je prázdný krom dvou obrazů na stěně a na balkoně je stolek a dvě židle, dále je zde uvedeno, že [celé jméno žalovaného] nevrátil klíče.

17. Z obsahu WA zpráv ze dne 25. 5. a 26. 5. 2020 (č. l. 106) soud zjistil, že žalovaný napsal [jméno] [příjmení], že mu děkuje za starost o kytky a nábytek a nechť si vezme z bytu pro sebe a rodinu čokolády.

18. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně (č. l. 109) soud zjistil, že jednatelem společnosti je [příjmení] [příjmení], [datum narození].

19. Soud již zamítl návrh strany žalující na poskytnutí lhůty k doplnění dokazování poté, co byl soudem opětovně poučen dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o tom, že je povinen doplnit návrh na doplnění dokazování ke skutečnosti, že byla na předmětných věcech způsobena škoda, že škoda byla způsobena porušením povinnosti ze strany žalovaného a že vznik škody byl v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, neboť má soud za to, že poskytnutí lhůty k doplnění důkazních návrhů již by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti.

20. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

21. Žalobkyně jako nájemce a žalovaný jako podnájemce uzavřeli dne 7. 3. 2019 podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byl podnájem předmětného bytu na dobu 2 roky od 1. 4. 2019, tedy do 31. 3. 2021. Dle čl. V. byl podnájemce povinen platit nájemci podnájemné ve výši 2 451 EUR a 89 EUR měsíčně. Dne 8. 3. 2020 žalovaný odcestoval a z důvodu epidemiologické situace a uzavření hranic se nemohl vrátit do České republiky. Žalobkyně dne 25. 3. 2020 sepsala výpověď z podnájemní smlouvy dle čl. XI odst. 4 bez výpovědní doby, kterou doručila emailem žalovanému dne 25. 3. 2020. Obě strany následně komunikovaly i prostřednictvím svých právních zástupců o možnostech uzavření dohody o narovnání, jednání však nebyla úspěšná. Do předmětného bytu vstoupil dne 15. 4. 2020 [příjmení] [příjmení] mladší, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], aby zjistili stav bytu, byt byl plný věcí žalovaného. Následně stejné osoby vstoupily do bytu 15. 7. 2020, kdy sepsaly předávací protokol, zanesly do něj poškození – poškozený potah na sedadle a skříňové dveře. O tomto protokolárním předání bytu nebyl žalovaný informován a na protokolu není podepsán. Žalobkyně měla nechat vyrobit nové dveře k šatní skříni a náhradní potah Poliform za celkovou cenu 23 286,45 Kč u společnosti [právnická osoba] (náhradní potah za 14 520 Kč a dveře k šatní skříni za 8 766,45 Kč), faktura byla vystavena dne 31. 12. 2020. Následně žalobkyně vyzvala k zaplacení této částky žalovaného předžalobní výzvou ze dne 25. 2. 2021, kterou doručila žalovanému emailem. Do bytu měl ještě v průběhu nájemního vztahu přístup [jméno] [příjmení], který žalovanému zaléval kytky. Následně žalobkyně oznámila žalovanému, že v bytě jsou vyměněny zámky a vrátí mu jeho věci pouze v případě, že dojde k úhradě dluhu na podnájemném včetně příslušenství a skladného. Ačkoliv svědek [příjmení] [příjmení] tvrdil, že o stavu bytu a jeho poškození pořídil fotografie již v dubnu či červenci 2020, předložil jedinou fotografii z 11. 8. 2020 tvrzeného poškození potahu, přičemž fotografie neodpovídá popisu poškození svědky. Fotografie poškození skříně předložena nebyla.

22. Dle ust. § 2274 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v něm sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně.

23. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Předně soud uvádí, že na něj nepůsobily přesvědčivě výpovědi tří svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] si nepamatoval ze vstupu do předmětného bytu téměř žádné podrobnosti, ihned si však vybavil tvrzená poškození, a i ta nepřesně a nebyl je schopen blížeji popsat. Nebyl schopen si vybavit, zda byla poškozena skříň či dveře ani charakter poškození, skvrnu na potahu popsal jako netypickou a velkou jako dlaň; svědci [jméno] a [příjmení] [příjmení] se lišili v popisu poškození, když ohledně skvrny na potahu [jméno] [příjmení] uvedl, že se jednalo o 4 cm velký kulatý flek,„ úplně bílý, barva byla pryč, to byla úplně jiná barva, jako když na to kápne savo nebo tak něco podobně;“ oproti tomu [příjmení] [příjmení] sdělil, že mu to přišlo jako„ vyžraný či vypálený.“ Tento popis se však vůbec neshoduje s předloženou fotografií, která působí nepřirozeně a je na ní skvrna žluté barvy; fotografie je navíc provedena v den, který nekoresponduje s tvrzením svědka [jméno] [příjmení] ohledně data provedení. Svědci dále uvedli, že byla pořízena fotodokumentace, byla však předložena pouze tato jediná fotografie. Co se týče poškození šatní skříně, svědek [příjmení] si již na charakter poškození nevzpomínal, nevěděl ani, zda se jednalo o dveře či skříň; svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že se jednalo o 15 cm dlouhou rýhu až na dřevo, naopak [příjmení] [příjmení] uvedl, že mu to přišlo, jako by to bylo něčím„ bouchnutý, odštípnutý“. Výpovědi svědků tak na soud působily jako nacvičené a přitom současně v detailech neurčité.

24. Svědci dále sice shodně potvrzují, že v dotčeném bytě byli dne 15. 4. 2020, ale jen krátce, do pár minut a že byt zběžně prošli. Nepamatují si stav ostatních místností, ale je s podivem, že všichni údajně zaznamenali poškození skříně a potahu. Je třeba dále v této souvislosti zmínit, že svědci jsou osobami spřízněnými se žalobkyní, konkrétně se jedná o syny společníka a jednatele žalobkyně a jejich švagra. Je třeba dále zdůraznit, že ačkoliv [příjmení] [příjmení] mladší u výslechu zdůraznil, že měli pověření vstoupit do předmětného bytu, žádné takové pověření soudu nepředložil. Ani žalobkyní předložená faktura není dostatečným důkazem prokazujícím, že se týká výkonů právě na konkrétním nábytku v bytě užívaném žalovaným. Dále je třeba zdůraznit, že žalovaný nebyl nikdy vyzván ze strany žalobkyně, aby se účastnil prohlídky bytu (15. 4. 2020) ani jeho předání (15. 7. 2020), zatímco za žalobkyni do bytu vstupovaly opakovaně osoby, které se v bytě volně a opakovaně pohybovaly bez přítomnosti žalovaného, přičemž v té době z bytu zmizely veškeré věci žalovaného. Toto vyplývá jak z výslechu svědků, tek z emailu [jméno] [příjmení] (v e-mailové zprávě ze dne 2. 7. 2020, ve kterém sděluje žalovanému, že mu jeho věci nevydá do doby uhrazení jeho dluhu). Výpovědi svědků jsou naopak v rozporu s výpovědí žalovaného, který jako účastník řízení před soudem vypověděl, že v okamžiku, kdy v březnu 2020 odcestoval, byl byt v naprostém pořádku, a to včetně potahu na lavici a šatní skříně.

25. Soud dále zdůrazňuje, že protokol o předání bytu byl podepsán pouze za stranu žalující, žalovaný k předání bytu nebyl vyzván, důkazní hodnota tohoto protokolu je tak značně snížená. Za situace, kdy žalobkyně a členové rodiny jejího statutárního orgánu měli klíče od předmětného bytu, různé osoby do bytu vstupovaly (i bez vědomí) žalovaného, nelze beze vší pochybnosti vyloučit, že k poškození nábytku, pokud k němu skutečně došlo, mohlo dojít těmito osobami, a to například při vystěhovávání věcí žalovaného z bytu (když rovněž fotografie poškození byla předložena s datem 11. 8. 2020, nikoliv z data předcházejícího období). Soud má za to, že žalobkyně jakožto právnická osoba zabývající se navíc pronájmem nemovitostí, bytů a nebytových prostor by měla při ukončení nájemního resp. podnájemního vztahu své zájmy ošetřit důkladněji a v případě tvrzených poškození předmětu podnájmu předložit přesvědčivější důkazy, aby mohla unést důkazní břemeno, což se jí v tomto sporu dle názoru soudu dostatečně nepodařilo.

26. Na základě všech těchto pochybností na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že žalobkyně v řízení neunesla důkazní břemeno, když jednoznačně a beze vší pochybnosti neprokázala, že by bylo poškozeno zařízení v konkrétním předmětném bytě, jaký byl rozsah a charakter daného poškození, skutečnost, že předložená faktura odpovídá pracím na opravě těchto konkrétních kusů nábytku, a zejména že by škodu, pokud skutečně vznikla, způsobil sám žalovaný a vznik škody je tak v příčinné souvislosti s porušením povinností žalovaného jako podnájemce zakotvených v podnájemní smlouvě.

27. Jak protokol o předání bytu, tak výpovědi tří svědků hodnotí soud jako důkazy nepřímé, výpovědi svědků navíc nepřesvědčivé a protokol bez podpisu druhé strany sporu jako nedostatečný.

28. Nejvyšší soud ve své judikatuře dovodil, že„ skutečnost prokazovanou pouze nepřímými důkazy lze mít za prokázanou, jestliže na základě výsledků hodnocení těchto důkazů lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá); nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti (na její pravděpodobnost). Vytvářejí-li výsledky hodnocení důkazů podmínky pouze pro úsudek, že je možné (více či méně pravděpodobné), že se dokazovaná skutečnost stala, a připouštějí-li tedy i možnost (větší či menší pravděpodobnost) toho, že se dokazovaná skutečnost naopak nestala, nelze učinit závěr o pravdivosti této skutečnosti. V tom případě soud rozhodne v neprospěch toho účastníka, v jehož zájmu bylo podle hmotného práva prokázat tvrzenou skutečnost“ (srovnej rozsudek ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2682/2013).„ Účastník, který neoznačil důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, nese případné nepříznivé následky v podobě takového rozhodnutí soudu, které bude vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě ostatních provedených důkazů. Stejné následky stíhají i toho účastníka, který sice navrhl důkazy o pravdivosti svých tvrzení, avšak hodnocení provedených důkazů soudem vyznělo v závěr, že dokazování nepotvrdilo pravdivost skutkových tvrzení účastníka. Zákon zde vymezuje tzv. důkazní břemeno (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení, jestliže je určován výsledkem provedeného dokazování. Procesní smysl důkazního břemene vyniká především v takové důkazní situaci, kdy aktivní účastníci beze zbytku splní svou povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Jeho pravým cílem je umožnit soudu vydat rozhodnutí i v těch případech, kdy určitá skutečnost, ve sporu rozhodná, nebyla (ve smyslu, že zpravidla ani být nemohla) dokázána, tedy v případech, kdy výsledky hodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout ani závěr o pravdivosti této skutečnosti, ale ani závěr o tom, že by byla nepravdivá. Rovněž v těchto případech (v tzv. důkazní nouzi) musí soud rozhodnout v neprospěch toho účastníka, v jehož zájmu bylo podle hmotného práva prokázat tvrzenou skutečnost“ (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2002, sp. zn. 21 Cdo 762/2001, který byl uveřejněn pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 2002).

29. Hodnocením důkazů provedených v řízení tedy nelze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se rozhodná skutečnost (skutečnost, že žalovaný jako podnájemce poškodil zařízení bytu nájemce) opravdu stala (že je pravdivá).

30. Ze všech těchto důvodů soud žalobu musel zamítnout.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za 7 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření ve věci ze dne 9. 6. 2021, účast na soudním jednání dne 14. 10. 2021, 2 x účast na jednání dne 22. 3. 2022 přesahující dvě hodiny, vyjádření žalovaného – písemný závěrečný návrh ze dne 5. 5. 2022, účast na jednání dne 17. 5. 2022), a to dle ust. § 7 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), dále náhrada hotových výdajů po 300 Kč za sedm úkonů právní služby dle ust. § 13 a. t. a dále náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celková výše náhrady nákladů řízení tak představuje částku 19 989,20 Kč.