11 C 124/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro 9 337 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 337 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 337 Kč od 29. 2. 2020 do zaplacení a dále částku ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.

1. Žalobkyně se podáním ze dne 27. 1. 2021 domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky spolu se zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky. Dle žalobních tvrzení uzavřely žalobkyně a žalovaná smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. SoSSE/753387 a dále č. SoSSE/753387, kterou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaná se zavázala dodanou elektřinu odebírat a hradit její kupní cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny za období od 14. 3. 2019 do 21. 1. 2020 daňovým dokladem č. 138227785 ze dne 11. 2. 2020 s nedoplatkem ve výši 5 017 Kč, který byl splatný dne 28. 2. 2020, a dále daňovým dokladem č. 138227786 ze dne 11. 2. 2020 s nedoplatkem ve výši 4 320 Kč, který byl splatný dne 28. 2. 2020. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni do dnešního dne ani zčásti neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu nereagovaly a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Z hlediska skutkového stavu věci má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. SoSSE/753387 a dále č. SoSSE/753387, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a uhradit její kupní cenu. Žalovaná nesplnila své povinnosti z předmětné smlouvy, když neuhradila sjednanou cenu za elektřinu odebranou v období od 14. 3. 2019 do 21. 1. 2020, čímž žalované vznikl vůči žalobkyni dluh v celkové výši 9 337 Kč.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny výrobce nebo obchodník s elektřinou zavazuje dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Mezi účastníky tak byla uzavřena kupní smlouva dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ze které vznikla žalobkyni jako prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat (tedy uskutečnit dodávku elektřiny) a naopak žalované jako kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou nebo úředně stanovenou kupní cenu.

7. Soud má za prokázané, že žalobkyně si vůči žalované své povinnosti z kupní smlouvy splnila, žalovaná však nehradila řádně, tedy ve fakturované výši, a včas kupní cenu (před soudem tato skutečnost nebyla tvrzena, tím méně mohla být prokázána) a v rozsahu jistiny je žaloba podána důvodně a soud jí jako takové i vyhovuje včetně nároku na zákonný úrok z prodlení, jehož výše je dle § 1970 o. z. stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.

8. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně a žalovaná jsou subjekty zapsané v obchodním rejstříku a ve smyslu § 421 odst. 1 o. z. jsou tak považovány za podnikatele, vyhověl soud též nároku žalobkyně na přiznání nákladů spojených s uplatněním pohledávky ze vzájemného závazku ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 200 Kč za dva úkony, a to výzvu k plnění ze dne 29. 10. 2020 a písemné podání ve věci ze dne 27. 1. 2021, dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 a 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

10. Při aplikaci § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení rozhlasového poplatku), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.