11 C 131/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 4 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 950 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05 % ročně z částky 4 950 Kč od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně z částky 4 950 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně z částky 4 950 Kč 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně z částky 4 950 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně z částky 4 950 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně z částky 4 950 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % ročně z částky 4 950 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75 % od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 a dále za dobu od 1. 7. 2022 do zaplacení z částky 4 950 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 5 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky od 2. 7. 2015 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně z této částky od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně z této částky od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně z této částky od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně z této částky od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % ročně z této částky od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75 % ročně z této částky od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, a dále co do úroku z prodlení z této částky od 1. 7. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den kalendářního pololetí, a dále co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 590 Kč za období od 19. 9. 2006 do 18. 9. 2007.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne 19. 9. 2006 Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které žalovaná v hotovosti převzala peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč, celkem tedy částku ve výši 16 640 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná nesplnila svůj závazek řádně a včas, když do dnešního dne uhradila pouze částku ve výši 5 050 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 na [právnická osoba] S.á.r.l., což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14. 9. 2018. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 15. 2. 2022.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a § 115a o. s. ř). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná na výzvu soudu nereagovala a soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 19. 9. 2006 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžení prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 640 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách po 320 Kč. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena nejprve na [právnická osoba] S.á.r.l., což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015 a následně byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14. 9. 2018. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 15. 2. 2022. Sazba úroku u spotřebitelských úvěrů pro domácnosti, tj. spotřebitele, činila v září 2006 12,40 % (viz tabulka 10: úrokové sazby MFI – nové obchody – domácnosti na spotřebu dostupná na [webová adresa]).

6. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Podle § 52 odst. 1 obč. zák. platí, že spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

10. Podle § 52 odst. 2 obč. zák. je dodavatelem osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

11. Podle § 52 odst. 3 obč. zák. je spotřebitelem osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

12. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

13. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla ve smyslu ust. § 657 obč. zák. žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala je vrátit spolu se souhrnným poplatkem, tj. částku v celkové výši 16 640 Kč v 52 týdenních splátkách po 320 Kč. Souhrnný poplatek v daném případě představuje kapitalizovaný smluvní úrok, jedná se totiž o odměnu za poskytnutí finančních prostředků. Z předložené smlouvy ani z tvrzení žalobkyně pak jiná funkce souhrnného poplatku neplyne. Souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč při přepočtu na roční úrokovou sazbu vzhledem k jistině ve výši 10 000 Kč představuje roční úrokovou sazbu ve výši zhruba 66,4 %. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, č. j. 21 Cdo 1484/2004 je v rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů. Dle informací zveřejněných Českou národní bankou sazba úroků u spotřebitelských úvěrů pro domácnosti, tj. spotřebitele, činila v září 2006 12,40 %. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru o neplatnosti úroku sjednaného mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou z důvodu rozporu s dobrými mravy dle ust. § 39 obč. zák.. Žalobkyně tak měla nárok pouze na vrácení jistiny ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná již z této částky uhradila 5 050 Kč. Soud tedy přiznal žalobkyni částku 4 950 Kč a žalobu zamítl co do částky 5 050 Kč. Nárok na zaplacení úroku z prodlení právní předchůdkyni žalobkyně vznikl dle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Pohledávka pak byla následně smlouvou dle ust. § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku postoupena na žalobkyni.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala v řízení zaplacení částky v celkové výši 10 000 Kč, přičemž žaloba byla zamítnuta co do částky 5 050 Kč. Co do přibližně 49,5 % předmětu řízení tak byla úspěšná žalobkyně a co do přibližně 50,5 % byla úspěšná žalovaná, žalobkyně by tudíž byla povinna uhradit žalované 1 % jejích nákladů řízení, té však dle obsahu spisu žádné nevznikly.