11 C 151/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 4 584 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 584 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 584 Kč od 10. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podáním ze dne 31. 3. 2022 domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky představující náklady léčení pojištěnce žalobkyně [jméno] [příjmení], narozeného 26. 5. 1942 (dále jen„ poškozený“). Dle žalobních tvrzení žalovaný dne 12. 5. 2020 v době od 18:16 hodin do 18:25 hodin fyzicky napadl poškozeného v [obec a číslo], tramvaji [číslo] která jela ze zastávky MHD [ulice] do zastávky MHD [ulice] vodárna, a to nejméně jedním úderem pěstí do obličeje. Rozhodnutím Úřadu městské části [obec a číslo], č. j. UMCP3 155364/2021 ze dne 14. 4. 2021 byl žalovaný uznán vinným za spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 12. 5. 2021. Žalobkyně uhradila náklady léčení za poškozeného v celkové výši 4 584 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 7. 1. 2022, žalovaný přesto tuto částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu nereagovali a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Z hlediska skutkového stavu věci má soud za prokázané, že rozhodnutím Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne 14. 4. 2021, sp. zn. S UMCP3 [číslo] byl žalovaný uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, když dne 12. 5. 2020 v době od 18:16 hodin do 18:25 hodin v tramvaji [číslo] která jela ze zastávky MHD [ulice] do zastávky MHD [ulice] vodárna, [obec a číslo], napadl v přítomnosti většího počtu osob [jméno] [příjmení], nar. 1942, poté, co jej tento upozornil, aby si nasadil roušku na obličej, a to nejméně jedním úderem pěstí do obličeje, přičemž řekl„ kdybys byl potichu, tak se ti nic nestalo“, tedy mu způsobil svým jednáním povrchní poranění obličeje a hlavy, tedy úmyslně jinému ublížil na zdraví. Žalovanému byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč. Dle vyúčtování zdravotní péče k náhradě léčení ze dne 25. 9. 2020 činily náklady za léčení poškozeného celkem 4 584,08 Kč. Předmětné náklady žalobkyně uhradila za poškozeného jako svého pojištěnce dle rozpisu plateb k náhradě za léčení a dopisem ze dne 7. 1. 2022 je uplatnila jako regresní nárok vůči žalovanému.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Dle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

7. Soud má za prokázané, že žalovaný dne 12. 5. 2020 fyzicky napadl poškozeného, čímž mu způsobil zranění, které vzniklo v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného a vyžádalo si léčení v celkové výši 4 584 Kč. Zákonným předpokladem vzniku nároku žalobkyně vůči třetí osobě je úhrada nákladů na zdravotní péči poskytnutou jejímu pojištěnci, které vznikly v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby. Žalobkyně v řízení prokázala vznik i výši nákladů za léčení poškozeného. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že k poškození zdraví pojištěnce žalobkyně došlo v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného a že náklady vynaložené na léčení pojištěnce byly vynaloženy účelně. Soud tak žalobě vyhověl v plném rozsahu.

8. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, uložil mu soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, jehož výše je dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.