11 C 167/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 1 984 249,16 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 984 016 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 163 192,44 Kč od 16. 12. 2016 do zaplacení, z částky 50 000 Kč od 15. 1. 2017 do zaplacení, z částky 100 000 Kč od 15. 2. 2017 do zaplacení, z částky 100 000 Kč od 18. 3. 2017 do zaplacení, z částky 100 000 Kč od 15. 4. 2017 do zaplacení, z částky 100 000 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení z částky 190 000 Kč od 15. 6. 2017 do zaplacení, z částky 190 000 Kč od 16. 7. 2017 do zaplacení, z částky 190 000 Kč od 15. 8. 2017 do zaplacení, z částky 190 000 Kč od 15. 9. 2017 do zaplacení, z částky 190 000 Kč od 16. 10. 2017 do zaplacení, z částky 100 000 Kč od 15. 11. 2017 do zaplacení, z částky 100 000 Kč od 16. 12. 2017 do zaplacení, z částky 100 000 Kč od 15. 1. 2018 do zaplacení, z částky 121 056,72 Kč od 15. 2. 2018 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 11. 4. 2019 domáhala na žalované zaplacení částky 1 984 249,16 Kč představující úhradu za zdravotní péči poskytnutou pojištěncům žalované v období 2-10 2014 spočívající v převozu pacientů zařízení [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“). Žalobkyně je poskytovatelem zdravotních služeb ve smyslu zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách pro zdravotní služby – zdravotnická dopravní služba, přeprava pacientů neodkladné péče. Žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu ze dne 8. 1. 2013 o poskytování a úhradě hrazených služeb a dodatkem [číslo] ze dne 6. 2. 2014 byla dohodnuta výše bodu pro rok 2014 s odkazem na vyhlášku č. 428/2013 Sb. Za období 2-10 2014 žalovaná po vyúčtování proplatila žalobkyni za poskytnutí zdravotních služeb pro pacienty zdravotnického zařízení [anonymizováno] částku 2 284 249 Kč, poté však provedla kontrolu, na jejímž základě revidovala poskytnuté zdravotní služby a odmítla její úhradu s odůvodněním, že na dokladech není zřejmé, že by se mělo jednat o indikaci sekundární přepravy výhradně za podmínek stanoveného poskytování neodkladné péče během přepravy. Následně dne 29. 6. 2016 obdržela žalobkyně rozpis položek zúčtování s výzvou k zaplacení částky 2 284 249,17 Kč splatnou dne 18. 7. 2016. Žalovaná odmítla proplatit žalobkyni všechny jí poskytnuté zdravotní služby za měsíce 2-10 2014, které poskytla pojištěncům žalované - klientům zdravotnického zařízení [anonymizováno], když zajišťovala převoz jeho pacientů do jiných zdravotnických zařízení v režimu neodkladné péče, konkrétně [anonymizováno] (posádka vozu řidič a záchranář). Žalobkyně poukazuje na skutečnost, že je povinna poskytovat službu dle indikace uvedené na příkazu ke zdravotnímu transportu vydaným jiným zdravotnickým zařízením. Žalovaná postupně započetla v srpnu 2016 částku 100 000 Kč na fakturu za měsíc 6/ 2016, v září 2016 částku 100 000 Kč na fakturu za měsíc 7/ 2016 a částku 100 000 Kč v říjnu 2016 oproti faktuře za měsíc 8/ 2016 (tyto částky byly předmětem řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 355/2016). Žalovaná následně započetla částky 1 984 249,16 Kč v 15 splátkách oproti žalobkyní vykázané péči za měsíce říjen 2016 2017 Celkem žalovaná započetla částku 1 984 249,16 Kč. Žalobkyně považuje provedené zápočty za neoprávněné.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. V podání ze dne 6. 11. 2019 (č.l. 155) uvedla, že činí nesporným, že na základě kontrolní zprávy [číslo] odmítla žalobkyni k úhradě zdravotní služby ve výši 2 284 249,17 Kč. Dále činí nesporným, že dne 2. 2. 2017 došlo k uzavření dohody o úhradě pohledávky [anonymizována dvě slova] ve splátkách. Dále však již uvedla, že a) údajný nárok žalobkyně nemůže být odůvodněn tím, že zdravotní služby byly poskytnuty na základě indikace uvedené na příkazu ke zdravotnímu transportu, b) zdravotní služby byly poskytovány v rozporu se smluvním ujednáním stran, tj. mimo sjednané území, a non lege artis s nadbytečnými náklady, c) zdravotní stav pojištěnců v době převozu nevyžadoval poskytování neodkladné péče, d) zdravotní péči neindikoval ošetřující lékař ve smyslu ust. § 18 odst. 2 ZVZP, e) žalobkyně porušila svoji prevenční povinnost, když nezajistila převoz pojištěnce v běžném režimu zdravotnické dopravní služby a nepožádala indikující zdravotnické zařízení o opravu příkazu k provedení transportu. Svá tvrzení žalovaná dále rozvedla tak, že žalobkyně poskytuje zdravotní služby pro pojištěnce žalované na základě a v rozsahu sjednaném ve Smlouvě. Odbornost a rozsah smluvených zdravotních služeb jsou uvedeny v příloze [číslo] Smlouvy. V tehdy platné a účinné příloze bylo mezi smluvními stranami sjednáno, že žalobkyně bude poskytovat zdravotní služby pro pojištěnce žalované v odbornosti 709 – RLP, RZP - přeprava pacientů neodkladné péče (dále jen„ PPNP“) na území okresu [okres], [obec], [obec], [obec], [obec] a [obec]. Transporty zajišťované žalobkyní pro klienty zařízení [anonymizována dvě slova] sídlícím v [obec] však byly realizovány v okrese [obec], tedy mimo sjednanou oblast. Mimoto žalobkyně se v čl. III odst. 5 písm. a) Smlouvy výslovně zavázala, že bude poskytovat v nepřetržitém provozu ve smluvené územní oblasti výkony přepravy pacientů neodkladné péče, kterou se rozumí přeprava mezi poskytovateli výhradě za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy indikované smluvním poskytovateli. V daném případě tedy žalobkyně poskytovala zdravotní služby zcela zjevně v rozporu s tímto smluvním ujednáním. Žalobkyně si byla nade vší pochybnost vědoma, že poskytuje své služby mimo smluvenou oblast. To plyne už z toho, že s účinností od 1. 1. 2015, kdy byla smluvená územní oblast rozšířena na celé území [územní celek]. Z tohoto jednání smluvních stran je zřejmé, že v období před 1. 1. 2015 nebylo celé území [územní celek] smluvenou územní oblastí, jinak by těžko obě strany cítily potřebu příslušné smluvní ujednání měnit, resp. smluvenou územní oblast rozšířit. Nad rámec shora uvedeného žalovaná dále poukazuje na to, že žalobkyně v daném případě paradoxně poskytovala zdravotní služby i v rozporu s účelem, pro který byl zřízen. V bodu 5 Zakládací listiny žalobkyně, se uvádí:„ zařízení zabezpečuje přednemocniční neodkladnou péči v okrese [okres]. V [obec] a přilehlých částech ostatních okresů dle potřeby, možnosti [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [okres] a délky dojezdové doby, na základě relevantních smluv.“ Jak je však patrné z přiložené mapy, okres [okres] okresem [okres] nesousedí, a je tedy zcela zjevné, že žalobce poskytoval v daném případě zdravotní služby i v rozporu se shora uvedeným článkem zakládací listiny. Žalovaná dále zdůrazňuje, že smluvní síť poskytovatelů žalované byla v předmětném místě a čase dostatečně pokryta. Přepravu pro klienty zařízení [anonymizována dvě slova] zajišťoval poskytovatel zdravotních služeb, [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem v [obec]. Nebyl zde tedy žádný důvod pro zajišťování transportů žalobkyní, jejíž nejbližší pracoviště v [obec] - [část obce] je vzdáleno 60 km od místa poskytování těchto služeb. Vzhledem k tomu, že u tohoto druhu dopravy jsou hrazeny i tzv. nájezdové km (cesta pouze s posádkou bez pacienta), je zřejmé, že zajišťování tohoto režimu dopravy takto vzdáleným dopravcem je neefektivní a neekonomické. Žalobkyně tak tímto porušila i svou povinnost uvedenou v čl. III odst. 5 písm. b) Smlouvy, kde se zavázala, že bude poskytovat hrazené služby„ lege artis“ bez nadbytečných nákladů, vždy však se zřetelem k tomu, aby potřebného diagnostického nebo léčebného efektu bylo dosaženo s ohledem na individuální zdravotní stav pojištěnce. Nadto dle sdělení zástupce [právnická osoba] [anonymizováno] byli klienti běžně převáženi k poskytovateli zdravotních služeb v režimu dopravní zdravotní služby a je tedy s podivem, že by jim od doby, kdy začala zajišťovat jejich transporty žalobkyně, musela být najednou poskytována neodkladná péče. Dle § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen„ ZZS“), se zdravotní službou rozumí přeprava pacientů neodkladné péče, kterou se rozumí jejich přeprava mezi poskytovateli výhradně za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy. Tato podmínka je rovněž stanovena i v kapitole 8, oddílu 1, bod 1.1.6 vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Tato vyhláška blíže upřesňuje podmínky úhrady zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Se shora uvedeného vymezení daného pojmu je tedy zřejmé, že zákonodárce jím rozumí primárně přepravu mezi poskytovateli zdravotních služeb, kdy je zpravidla již hospitalizovaný pojištěnec s ohledem na svůj zdravotní stav převážen do zdravotnického zařízení vyššího typu. Je tedy patrné, že z povahy věci toto ustanovení necílí na případy transportů klientů pobytového zařízení sociálních služeb na běžná ambulantní vyšetření. Pojem neodkladné péče je pak dále definován v ust. § 5 odst. 1 písm. a) ZZS, dle kterého je neodkladná péče takovou péčí, jejímž účelem je zamezit nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést k náhlé smrti nebo vážnému ohrožení zdraví, nebo způsobují náhlou nebo intenzivní bolest nebo náhlé změny chování pacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí. K tomuto dále žalovaná odkazuje na monografii Zdravotnictví a právo, autorů Svejkovský, J., Vojtek, P. Arnoštová, L.T. a kol., 1. vydání, nakladatelství C. H. Beck, 2016, str. 223, kde se k tomuto pojmu dále uvádí:„ V případě neodkladné péče se bude jednat o stavy, kdy je přímo ohrožen život anebo životní funkce anebo kdy by neposkytnutí okamžité péče vedlo k trvalým a závažným následkům. Bude se tak jednat o úrazy a závažná zdravotní selhání orgánů a jejich závažné poruchy, ale též o závažné a akutní psychické stavy.“ Z dokumentace založené do spisu žalobkyní (záznamy o výjezdu) ani z předložených příkazů ke zdravotnímu transportu však žádné takové skutečnosti neplynou a rozhodně nelze ani žádnou takovouto skutečnost automaticky dovozovat z toho, že klient trpěl [anonymizována dvě slova]. Naopak z předložených záznamů o výjezdu je zřejmé, že převážení pojištěnci nebyli ve stavu, který by bezprostředně ohrožoval jejich život. Žalobkyně tedy nijak nedokládá, že by zdravotní stav těchto pojištěnců byl natolik vážný, že by jim musela být po dobu převozu soustavně poskytována neodkladná péče. Z veřejného zdravotního pojištění lze přepravu pacientů neodkladné péče hradit pouze za předpokladu, že jde o služby poskytované na základě indikace ošetřujícího lékaře. Ošetřujícím lékařem se dle § 18 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen„ ZVZP“), rozumí: a) lékař registrujícího poskytovatele, b) lékař poskytovatele specializované ambulantní péče, c) lékař poskytovatele jednodenní péče, nebo d) lékař se specializovanou způsobilostí poskytovatele lůžkové péče. V daném případě byla ošetřujícím lékařem MUDr. [jméno] [příjmení], zaměstnankyně smluvního poskytovatele žalované, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [ulice] [anonymizováno]“). Z jejího písemného sdělení i z její výpovědi před soudem učiněné v řízení sp.zn. 11 C 355/2016 (které je vedeno o týchž skutkových okolnostech, které jsou základem této žaloby) ze dne 10.1. 2019 je však patrné, že předmětné zdravotní služby neindikovala. Žalovaná shledává svou pohledávku z kontrolní činnosti za zcela oprávněnou co do jejího vzniku i výše. Žalobkyně si musela být dobře vědoma, že zdravotní stav transportovaných klientů zařízení [anonymizována dvě slova] neodůvodňoval jejich přepravu v režimu PPNP a nadto žalobkyně dobře věděla, že tímto jednáním porušuje Smlouvu. Naproti tomu žalobkyni nic nebránilo v tom, aby provedla jejich transport v běžném režimu (s či bez doprovodu další osoby), jak to bylo do té doby v tomto zařízení běžné. Žalobkyně byla totiž oprávněna tento typ služby na území [územní celek] poskytovat, a to na základě Smlouvy [číslo] uzavřené s žalovanou pro odbornost 989 – Dopravní zdravotní služba. To by ovšem s ohledem na způsob mechanismu úhrady (nižší sazba za 1 km a úhrada pouze za cestu s pojištěncem) znamenalo pro žalobkyni výrazně nižší úhradu než v případě transportu v režimu PPNP. To je zřejmě důvod, proč žalobkyně nevyužila nabídku žalované vykázat si předmětné služby ve standartním režimu přepravy prostřednictvím opravných dávek, jak je uvedeno v závěru kontrolní zprávy [číslo]. Žalovaná je tedy přesvědčena, že zápočty provedené na základě Dohody o úhradě pohledávky [anonymizována dvě slova] ve splátkách ze dne 2. 2. 2017 jsou zcela po právu a že žalobkyni nic nedluží.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Účastníci učinili nesporným, že žalovaná započetla částku 1 984 249,16 Kč vzniklou z revizní zprávy [číslo] ze dne 11. 5. 2016 oproti pohledávce žalobkyně na úhradu poskytnutých služeb za měsíce říjen 2016 - prosinec 2017. Tato skutečnost je dále prokázána dohodou o úhradě pohledávky ze dne 2.2.2017 (viz přílohový spis [spisová značka], [číslo listu]), na jejímž základě žalovaná s žalobkyní uzavřela dohodu, v jejímž rámci v článku I. bylo konstatováno, že žalovaná pojišťovna eviduje na základě revizní kontrolní činnosti za období roku 2014 ze dne 11. 5. 2016 přeplatek na straně poskytovatele (žalobkyně) ve výši 2 284 249,17, přičemž ke dni uzavření dohody bylo poskytovatelem uhrazeno 413 192,44 Kč, pohledávka dále představuje částku 1 871 056,72 Kč. Dle čl. II. se strany dohodly, že do vydání pravomocného rozhodnutí týkající se spornosti pohledávky bude poskytovatel hradit tuto pohledávku formou zápočtu dle rozpisu splátek, a to zápočty oproti nároku poskytovatele na úhradu zdravotních služeb za období 10/ 2016 2017.

5. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] mezi týmiž účastníky týkající se totožné věci, kde předmětem řízení byly zápočty ve výši 300 000 Kč vycházející ze stejné revizní zprávy, soud zjistil následující skutečnosti, přičemž vycházel z obsahu spisu a z protokolů z jednání u tohoto soudu (viz protokol z jednání dne 21. 9. 2017 na [číslo listu], 18.9.2016 na [číslo listu], 10.4.2019 na [číslo listu], 11.10.2019 na [číslo listu], 7.1.2020 na [číslo listu], 11.3.2020 na [číslo listu], dále z rozsudku zdejšího soudu ze dne 28.4.2020 č.j. [číslo jednací] a z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10.11.2020, č.j. [číslo jednací]):

6. Z výpisu z obchodního rejstříku ([číslo listu] spisu [spisová značka]) a z rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne 7. 2. 2013 o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb ([číslo listu] spisu [spisová značka]) a ze zakládací listiny [anonymizována tři slova] ([číslo listu] spisu [spisová značka]) vyplývá, že žalobkyně je pobočným spolkem zakladatele [anonymizována dvě slova] s oprávněním poskytovat zdravotní péči v oboru zdravotnická dopravní služba, přeprava pacientů neodkladné péče.

7. Ze smlouvy [číslo] ze dne 8. 1. 2013 o poskytování a úhradě hrazených služeb ([číslo listu] spisu [spisová značka]) ve znění dodatku [číslo] ([číslo listu] spisu [spisová značka]) a z přílohy [číslo] ([číslo listu] spisu [spisová značka]) soud zjistil že žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřely smlouvu, jejímž předmětem bylo stanovení podmínek a úprava vztahů vznikajících mezi poskytovatelem a pojišťovnou při poskytování zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění pojištěncům pojišťovny. Dle čl. III. odst. 5 písm. a) smlouvy poskytovatel přepravy pacientů neodkladné péče (dále jen„ PPNP“) bude poskytovat v nepřetržitém provozu ve smluvené územní oblasti výkony přepravy pacientů neodkladné péče, kterou se rozumí přeprava mezi poskytovateli výhradně za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy indikované smluvními poskytovateli. Dle čl. III. odst. 4 písm. b) poskytovatel zdravotnické dopravní služby přizpůsobí při poskytování hrazených služeb pojištěncům způsob provedení dopravního výkonu zdravotnímu stavu pojištěnce dle pokynů vyznačených indikujícím lékařem v příkazu k přepravě. Smluvená oblast zakotvená v příloze [číslo] je [okres], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec]. Z přílohy [číslo] smlouvy dále vyplývá, že adresy stanovišť žalující strany jsou [obec], [obec] [část obce], [obec].

8. Z dodatku [číslo] ([číslo listu] spisu [spisová značka]) soud zjistil, že mezi účastníky byla pro rok 2014 sjednána úhrada hrazených služeb dle vyhlášky MZ ČR č. 428/2013 Sb.

9. Ze smlouvy o spolupráci ze dne 30. 7. 2010 ([číslo listu] spisu [spisová značka]) soud zjistil, že mezi žalobkyní a [anonymizována čtyři slova] [územní celek] byla uzavřena smlouva o spolupráci, na jejímž základě měla žalobkyně poskytovat pro [anonymizována čtyři slova] [územní celek] na vyžádání a v případě potřeby zdravotní výkony a služby poskytované v rámci výkonu zdravotnické záchranné služby, zjm. dopravu raněných, nemocných a rodiček v podmínkách přednemocniční neodkladné péče mezi zdravotnickými zařízeními a další a úhrada bude uplatněna u příslušné zdravotní pojišťovny.

10. Z revizní zprávy ze dne 23. 11. 2015 ([číslo listu] spisu [spisová značka]) a následně z kontrolní zprávy ze de 11. 5. 2016 ([číslo listu] a [anonymizováno] spisu [spisová značka]) vyplývá, že žalovaná provedla revizi v zařízení žalobkyně za období 2-10 2014, předchozí kontrolní zpráva byla stornována a žalovaná odmítla úhradu přepravy proto, že na dokladech k transportu ani z pokynů pro posádku není zřejmé, že se jednalo o indikaci sekundární přepravy výhradně za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy.

11. Z přílohy [číslo] kontrolní zprávy [číslo] ze dne 17. 6. 2016 ([číslo listu] spisu [spisová značka]) plyne závěr, že žalovaná [příjmení] stornovala předchozí kontrolní zprávu [číslo] ze dne 23. 11. 2015 z důvodu dodatečného vyjádření indikující lékařky, která uvedla, že v době vystavení příkazů k transportu nebyla na pracovišti přítomna a nemohla předmětnou péči indikovat. Nejedná se tedy o hrazenou zdravotní péči dle ust. § 18 zákona č. 48/1997 Sb.

12. Z rozpisu položek zúčtování ze dne 29. 6. 2016 ([číslo listu] spisu [spisová značka]) soud zjistil, že z revizní činnosti za období [číslo] 2014 provedené žalovanou byla odmítnuta žalobkyni k úhradě částka 2 284 249,17 Kč splatná dne 18. 7. 2016 za zdravotní služby poskytnuté v období [číslo] 2014 poskytované pojištěncům žalované - klientům zařízení [anonymizováno], proti revizní zprávě a vyúčtování se žalobkyně odvolala (odvolání na č.l. 41), odvolání resp. námitky byly žalovanou odmítnuty dne 17. 6. 2016 (č.l. 34).

13. Žalobkyně následně navrhla konání smírčího jednání (návrh na [číslo listu] spisu [spisová značka]), který byl žalovanou odmítnut ([číslo listu] spisu [spisová značka]).

14. Žalovaná přistoupila na návrh žalobkyně, že pohledávku ve výši 2 284 249,17 Kč bude postupně započítávat (viz dopis ze dne 20. 7. 2017 na [číslo listu] spisu [spisová značka]) a žalovaná následně provedla započtení částky 100 000 Kč oproti faktuře za poskytnuté služby v období 06/ 2016 oznámením o provedeném zápočtu ze dne 1. 8. 2016, 7/ 2016 oznámením o provedeném zápočtu ze dne 1. 9. 2016 (čl. 17), dále částky 100 000 Kč oproti faktuře za měsíc 8/ 2016 (oznámení o provedeném zápočtu ze dne 3. 10. 2016 na č.l. 18). Tuto skutečnost učinili účastníci nespornou.

15. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 7. 2016 ([číslo listu] spisu [spisová značka]) a ze dne 16. 11. 2016 ([číslo listu] spisu [spisová značka]) vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 300 000 Kč.

16. Ze smlouvy mezi žalovanou a [právnická osoba] [anonymizováno] ([číslo listu] spisu [spisová značka]) včetně přílohy [číslo] smlouvy ([číslo listu] spisu [spisová značka]) uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] [anonymizováno] a z rozhodnutí o registraci nestátního zdravotnického zařízení ze dne 27. 11. 2009 ([číslo listu] spisu [spisová značka]) vyplývá, že [právnická osoba] s.r.o. má uděleno oprávnění k poskytování dopravní zdravotní služby v rozsahu doprava nemocných, raněných a rodiček, smluvená oblast [právnická osoba] byla oblast [obec] a okolí, [obec] a okolí, [obec] a okolí, [obec] a okolí.

17. Z Metodiky pro pořizování a předávání dokladů [anonymizována dvě slova] ([číslo listu] spisu [spisová značka]) soud zjistil, že příkaz ke zdravotnímu transportu je tiskopis pro indikaci zdravotnických transportů a přepravy, zdravotnický transport vyžádá lékař, pokud je pro pojištěnce ze zdravotních důvodů indikován. Je třeba jej použít i v případě indikace sekundární přepravy pacienta vozidlem PPNP. Sekundárním převozem PPNP se rozumí přeprava pacienta mezi poskytovateli hrazených služeb, kdy stav pacienta se vyznačuje závažným ohrožením životních funkcí nebo vyžaduje jejich pečlivé monitorování nutné k rozpoznání případně se rozvíjejících komplikací. Pro plánovanou přepravu vozidlem PPNP se uvede vždy požadovaný typ posádky (RLP nebo RZP).

18. Z dopisu ředitele [anonymizována dvě slova] [jméno] [jméno] ze dne 26. 2. 2016 ([číslo listu] spisu [spisová značka]) vyplývá, že indikaci přepravy v rozhodné době 2-10 2014 měl na starosti zdravotnický personál pod vedením vrchní sestry [jméno] [příjmení], která úzce spolupracovala s lékařem a dále vyjádřil podiv nad tím, proč zaměstnanci žalobkyně nevyhodnotili transport v adekvátním režimu a opakovaně přepravovali v režimu PPNP.

19. Z výpisu webových stránek [webová adresa] ([číslo listu] spisu [spisová značka]) má soud prokázáno, že dojezdová vzdálenost z [obec] do [obec] činí 1,03 hod, ze [obec a číslo] hod., z [obec a číslo] minut, z [obec a číslo] minut.

20. Z registračního listu k výkonu [číslo] výkon pro sekundární převozy ([číslo listu] spisu [spisová značka]) má soud prokázáno, že výkon je vykazován souběžně s výkonem [číslo], jedná se o vyžádaný převoz pacienta posádkou RLP, příp. RZP z jednoho zdravotnického zařízení do druhého dle požadavků ošetřujícího lékaře uvedených na příkazu ke zdravotnímu transportu.

21. Z příkazů ke zdravotnímu transportu za období 2/ 2014 2014 soud zjistil, že na nich je razítko ošetřující lékařky MUDr. [jméno] [příjmení], u razítka je podpis, který je nečitelný, v podstatě se u razítka za celé období vyskytují dvě podoby podpisů, na některých příkazech podpis absentuje. Na všech příkazech k transportu je uvedeno v kolonce důvod transportu„ v režimu RZP“.

22. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] (na [číslo listu] spisu [spisová značka]) soud zjistil, že v roce 2014 i nyní dojíždí do zařízení [anonymizováno] [obec] na vedlejší úvazek cca jednou týdně, z 99% se u klientů tohoto zařízení jedná o klienty s demencí různého typu. Celá situace v roce 2014 vznikla tím, že pro sestřičky ponechává v zařízení orazítkované„ převozky“ pro sanitu, nicméně netušila, že sestra na tyto převozky dopisuje„ odvézt v režimu [registrační značka] sama svědkyně někoho z klientů posílala do nemocnice, volala buď 155, v tom případě se žádanka, resp. příkaz k transportu nevyžaduje, nebo zajistila převoz v režimu dopravní služby. To, že se na žádanky dopisovalo„ v režimu RZP“ byla aktivita tehdejší vrchní sestry [příjmení], po jejím odchodu tyto situace již nenastávaly, klienti jsou převáženi buď RZ v případě ohrožení života nebo běžnou dopravní službou. O celé situaci, že se klienti [anonymizováno] [obec] vozili v neoprávněném režimu, se dozvěděla, až když přišel dopis z [anonymizováno] jejímu zaměstnavateli, že díky neoprávněnému transportu v režimu PPNP hrozí sankce. Tato situace se děla bez jejího vědomí. Nástupkyně vrchní sestry [příjmení] již nedělaly žádné problémy, i za situace, kdy mají orazítkované příkazy k transportu, dodržují pravidlo, že pokud se nejedná o ohrožení života, odváží se dopravní službou, pokud se jedná o ohrožení života, volají [registrační značka]. Svědkyně má za to, že tato praxe (indikace PPNP bez rozdílu) se děla v období [číslo] 2014 a po odchodu vrchní sestry již nikoliv. Sestry s ní režim transportu nekonzultovaly. Jelikož se jedná o klienty ve většině případů inkontinentních, jedná se o postižení jak fyzické, tak psychické, doprovod do zdravotnického zařízení je vždy nutný, buď je doprovází pečovatelka z řad zařízení, nebo některé dopravní služby doprovod poskytují, nicméně nejedná se o režim rychlé záchranné služby. O zařízení žalujícím říkala svědkyni tehdejší ředitelka [příjmení], že by se problém pacientů řešil převozem právě od [anonymizováno 5 slov] v režimu RZ, svědkyně ředitelku upozorňovala, že takto paušálně by se toho obávala, aby nebyly problémy s pojišťovnou. Nyní je situace taková, že pokud je život ohrožující situace, volá se 155, pokud nikoliv, volá se [právnická osoba] a jako doprovod se pošle buď pečovatelka, nebo [anonymizováno] má svůj doprovod v režimu dopravní služby. Od roku 2014 došlo k posunu, tehdy [anonymizováno] běžně doprovod neposkytoval, proto se [anonymizováno] zařídil tímto způsobem (převoz v režimu neodkladné péče žalující společností). Svědkyně na originálech příkazů k transportu v období 2-10 2014 vyloučila, že by se u razítka jednalo o její podpis, rovněž režim nevyplňovala ona, toto vyplnila vrchní sestra bez konzultace s ní. Dle svědkyně se jedná o podpis vrchní sestry [příjmení] či její podřízené paní [příjmení]. Nelze říci paušálně, že jakýkoliv převoz klientů zařízení [anonymizováno] by vyžadoval režim RZ, přestože se jedná i o dlouhodobě imobilní pacienty, jejich stav může být stabilizovaný.

23. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (č.l. 439 spisu 11 C 355/2016) soud zjistil, že v roce 2014 působil na pozici vedoucího operačního střediska, měl na starosti provozně a personálně dispečink. K zařízení [anonymizováno] se dostali tak, že je toto zařízení kontaktovalo s tím, že by se chtěli sejít na téma spolupráce s tím, že nejsou spokojeni se současným provozovatelem. Proběhly dvě schůzky s tehdejším vedením, jednal s paní ředitelkou a vrchní sestrou [příjmení], ze strany žalobkyně bylo sděleno, že nemají kapacitu jezdit v režimu DRNR jako klasické převozy, zařízení [anonymizováno] si stěžovalo, že jejich klienti by potřebovali dohled a péči. Posléze žalobce znovu z vedení [anonymizováno] kontaktovali, že budou potřebovat odbornější dohled a že by se převozy klientů indikovaly jako převoz pod PPNP, s čímž žalobce souhlasil. V praxi to vypadalo tak, že přijela posádka řidič, záchranář, po celou dobu měli v péči klienta vyjma samotného vyšetření. Smluvně tento region [územní celek] neměli ošetřen, ale byla to taková„ nepsaná dohoda“. Zařízení [anonymizováno] na to upozorňovali již při první schůzce, žalobkyně se nakonec rozhodla, že jim vyjde vstříc. Konkrétní dohoda zněla, že pokud bude v zařízení [anonymizováno] potřeba odvézt pacienta na vyšetření a paní doktorka uzná, že to bude indikované na převoz RZP, tak zavolají žalobkyni. Žalobkyně deklarovala, že nejsou schopni toto provádět formou dopravní služby, neboť to bylo nereálné i oblastně, v režimu RZP to problém byl, ale ne takový; rozhodně zaznělo, že tento typ převozu musí být indikován lékařem, to na schůzce zaznělo.

24. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] ([číslo listu] spisu [spisová značka]) soud zjistil, že v období roku 2013 2014 byla v zařízení [anonymizováno] dočasně pověřena vedením, bylo to ústní pověření, nikdy nebyla vrchní sestrou, se zařízením [anonymizováno] jednala tehdejší ředitelka [příjmení], nevzpomněla si, že by se nějakých jednání účastnila ona sama, netuší, kdo podepisoval příkazy k transportu, sestra nemá oprávnění je podepsat, podpis MUDr. [příjmení] nepoznává, neuměla se vyjádřit, jakým způsobem došlo k tomu, že pro klienty [anonymizováno] začala jezdit žalující strana, předpokládala, že setry při vyplňování režimu převozu toto konzultovaly s lékařkou. Je pravděpodobné, že sestry volaly [anonymizována dvě slova] na základě pokynu ředitelky.

25. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] ([číslo listu] spisu [spisová značka]) soud zjistil, že v roce 2014 pracovala v zařízení [anonymizováno] [obec] jako zdravotní sestra, v období, kdy zde pracovala, byla praxe taková, že se k pacientům volala převozová služba, se kterou byla dojednána spolupráce, v případě vážných zdravotních stavů se volala rychlá záchranná služba. Co se týče převozové služby, jednalo se o kolínské sanity od [nemocnice], převozové sanity [anonymizováno] a v krátkém časovém období žalobkyně. Příkazy k transportu vyplňovaly sestry, neboť lékař nebyl v zařízení každý den. Pokud se jednalo o plánovaný převoz, režim byl normální převoz, jinak v případě akutního stavu např. po úrazu se volala rychlá záchranná služba. V případě [anonymizována dvě slova] dostali tehdy pokyn od vedení, že v případě nutnosti převozu mají volat tuto záchrannou službu. Pokyn zazněl od tehdejší ředitelky [příjmení]. Bylo to z důvodu nutnosti doprovodu klientů, kteří potřebovali dohled. Co se týče režimu, sestry se domnívaly, že [anonymizována dvě slova] je normální převozová služba, která zařizuje transporty klientů jako [anonymizováno], co se týče příkazů k transportu za období 2-10 2014, na příkazech je podpis v zastoupení, což znamená, že to prostě musely podepsat sestry, pokud tam lékařka nebyla; s odstupem času již neumí vyhodnotit, zda se jedná o podpisy paní doktorky [příjmení]. U jednoho příkazu svědkyně uvedla, že se jedná o písmo sestry [příjmení], která jednu dobu zcela jistě byla vrchní sestrou. Svědkyně dále uvedla, že režim„ v režimu RZP“ se vypisoval pouze u [anonymizována dvě slova], u [anonymizováno] nikoliv, takto jim to bylo řečeno z vedení zařízení, sestry dostaly pokyn, že mají kontakt na [anonymizována dvě slova], které mají volat při převozu do nemocnic, a dostaly pokyn, jak mají příkaz vyplňovat, že je tam nutné vypsat„ v režimu RZP“. Bylo to zřejmě na nástěnce, jednalo se o pokyn od paní vrchní či ředitelky, byl tam předtištěný vzorový příkaz, jak se má vyplňovat sanita pro [anonymizováno]. Co se týče doprovodu klientů do nemocnic, toto byl problém, aby zajišťovaly se sestry ze zařízení [anonymizováno], neměli dostatek personálu, byly tam třeba jen dvě sestry na směnu.

26. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] ([číslo listu] spisu [spisová značka]) soud zjistil, že zařízení [anonymizováno] zakládala se svým tehdejším manželem, pracovala v něm do roku 2015, v období roku 2014 byla ředitelkou. Co se týče úseku zdravotnictví, tyto věci měli na starosti lékař a vrchní sestra, svědkyně si nevzpomněla ani na jméno lékaře, ani na jméno sester, nevzpomněla si ani na dopravní [právnická osoba], nepamatovala si, že by proběhlo jednání s žalující společností, podpisy ani písmo na příkazech jí nebyly známy.

27. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] ([číslo listu] spisu [spisová značka]) soud zjistil, že do roku 2015 byla ředitelkou zařízení [anonymizováno] jeho bývalá manželka [jméno] [příjmení], dříve [příjmení], v roce 2014 měla pod sebou sestry vrchní sestra [jméno] [příjmení], v roce 2014 měla vrchní sestra [příjmení] na starosti zdravotní úsek, která měla v gesci veškerou péči. V současné době převozy klientů zajišťuje převozová služba [anonymizováno], vždy chtějí doprovod, což může být jakýkoliv člověk, který klienta doprovodí, pohlídá, většinou pomocník nebo pečovatel, tzv. osoba v sociálních službách. Jinak jsou schopni poskytnout i člověka - zaměstnance [anonymizováno]. Podpisy u razítka na příkazech k transportům nepoznává a domnívá se, že by to byl dotaz spíše na tehdejší vrchní sestru [příjmení]. Je nesmysl, aby klient na sundání sádry či běžné vyšetření jel„ rychlovkou“ nebo jinou než převozovou sanitou. Když zaznamenal problém žalobkyně s proplacením jejich výjezdů žalovanou, sdělil jim, že si to musí vyřešit s [anonymizováno], že věděli, k jakým případům jedou a toto měli vyhodnotit, v jakém režimu mají jet. Nejvíc pravděpodobné je, že do jednání s [anonymizována dvě slova] zřejmě vstoupila vrchní sestra, o jednáních osobně neví, je klidně možné, že si to tehdy rozhodla vrchní sestra sama. Nyní je situace u zařízení [anonymizováno] taková, že standardní převozy řeší přes [právnická osoba] či jinou, pokud je akutní případ, volá se rychlá záchranná služba. To, že se zavolá [anonymizována dvě slova], dle něj bylo plně v kompetenci vrchní sestry. Svědek si neumí vysvětlit, proč svědkyně [příjmení] uvedla, že o ničem takovém neví a nic si nepamatuje. Problém s tím, že se ztratil při cestě na vyšetření klient [anonymizováno], nastal a řešil se v roce 2016, tehdy klientku převážela sanita oblastní nemocnice [obec].

28. Žaloba o zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím byla zamítnuta rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 28.4.2020 č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10.11.2020, č.j. [číslo jednací].

29. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

30. V období roku 2-10 2014 převoz klientů zařízení [anonymizováno] zajišťovala žalující společnost, vždy v režimu RZP, tedy PPNP - převoz pacientů neodkladné péče. Na příkazech k transportu je razítko MUDr. [příjmení], která v zařízení v této době pracovala, nicméně podpis není její, stejně jako tato lékařka neurčovala, v jakém režimu bude převoz proveden. Není zřejmé, kdo podepisoval příkazy k transportu, které měly od lékařky sestry zařízení prázdné s razítkem, následně tyto příkazy vyplňovala příslušná sestra na směně. Režim převozu v tomto období byl uveden jako„ RZP“ dle pokynu, který zazněl od vedení či od tehdejší vrchní sestry [příjmení], vzorový příkaz byl sestrám předložen k dispozici s pokynem, že takto se má vyplnit příkaz k transportu a má se volat žalující společnost. Tímto způsobem byli v rozhodném období převáženi klienti zařízení na běžná kontrolní vyšetření do nemocnice i ve stavu akutního zhoršení stavu. Před tímto obdobím i v následném období byla běžná praxe taková, že převoz na běžná, plánovaná vyšetření zajišťovala převážně [právnická osoba] či jiná dopravní služba, k akutním případům byla a je volána rychlá záchranná služba. Společnost žalující a žalovaná měla pro rozhodné období uzavřenu smlouvu ze dne 8. 1. 2013, jejíž příloha 2 uváděla územní oblast, ve které garantovala žalobkyně pojištěncům [anonymizováno] zdravotnické dopravní služby - přeprava pacientů neodkladné péče (posádka RZP, RLP), a to [okres], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec]. Oblast [okres] [obec], ve které byl prováděn převoz klientů [anonymizováno] v režimu přepravy pacientů neodkladné péče (PPNP) žalobkyně sjednánu neměla. Z tohoto důvodu žalovaná odmítla po provedení kontroly a revize péče za období [číslo] 2014 takto vykázanou zdravotní péči žalobkyni uznat, což shrnula v závěru kontrolní zprávy [číslo]. Důvodem k zamítnutí této vykázané péče bylo dále nesplnění podmínek pro možnost proplacení péče z veřejného zdravotního pojištění spočívajícího v indikaci příkazu k transportu nikoliv lékařem. Přes nesouhlas žalobkyně se závěry revizní zprávy strana žalovaná provedla finanční vypořádání z revizní činnosti ze dne 29. 6. 2016, na základě které neuznala veškerou péči za období [číslo] 2014 ve výši 2 284 249,17 Kč a vyzvala stranu žalující k úhradě této částky do 18. 7. 2016. Z finančních důvodů a do vyřešení soudního řízení souhlasila žalovaná s tím, že bude svou pohledávku ve výši 2 284 249,17 Kč postupně započítávat, což učinila zápočty oproti vykázané péči žalující strany za měsíce 10/ 2016 2017 na celkovou částku 1 984249,16 Kč, což strany učinily nesporným.

31. Jak již soud uváděl i v řízení [spisová značka], na soud působily zcela nepřesvědčivě výpovědi svědkyně [příjmení] a svědkyně [příjmení]. Obě svědkyně si v podstatě na nic nevzpomínaly, což je s podivem zejména u svědkyně [příjmení], která v roce 2014 působila jako ředitelka zařízení [anonymizováno], která se měla dle výpovědi svědka [příjmení] účastnit jednání o působení žalující společnosti v zařízení. Podobnou ztrátou paměti trpěla rovněž svědkyně [příjmení], která popřela, že by někdy byla vrchní sestrou, což vypověděli všichni ostatní svědci, a nevzpomněla si, že někdy vyplňovala příkazy k transportu, zatímco svědkyně [příjmení] jednoznačně poznala její písmo. Naopak zcela věrohodně působila výpověď svědka [příjmení], který velmi přesvědčivě popsal průběh jednání se zařízením [anonymizováno] a způsob, jak se k převozu pacientů [anonymizováno] žalobkyně dostala, a svědkyně [příjmení], která jediná byla schopna objasnit, kdo, jak, na základě čí pokynu vyplňoval příkazy k transportu a kdo zejména vyplňoval režim transportu. Zejména z výpovědi svědkyně [příjmení] soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] působila v zařízení v rozhodném období [číslo] 2014, předtím i potom byla praxe taková, že běžný převoz klientů [anonymizováno] byl prováděn v režimu běžné dopravní služby, zejména prostřednictvím [právnická osoba], pokud byl stav akutní, volala se rychlá záchranná služba, kde nebylo třeba vyplňovat příkazy k transportu. V období [číslo] 2014 však existoval pokyn od vedení zařízení či vrchní sestry (která krátkou dobu byla pověřena vedením), že se má volat [anonymizována dvě slova] a na příkazy k transportu se má vypisovat„ v režimu RZP“, což dle přiložených příkazů k transportu sestry činily. I pro neakutní případy tedy byla volána žalobkyně v režimu tzv. sekundární přepravy vozidlem PPNP s typem posádky RZP.

32. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

33. Dle ust. § 17 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“) za účelem zajištění věcného plnění při poskytování hrazených služeb pojištěncům uzavírají Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a ostatní zdravotní pojišťovny, zřízené podle jiného právního předpisu, smlouvy s poskytovateli o poskytování a úhradě hrazených služeb. Smlouvy podle věty první včetně jejich změn a dodatků, které se týkají způsobu úhrady, výše úhrady a regulačních omezení úhrady, vždy obsahují určení období, pro které se způsob úhrady, výše úhrady a regulační omezení úhrady sjednané v takové smlouvě použijí.

34. Dle ust. § 18 zákona č. 48/1997 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, poskytují hrazené služby jiní zdravotničtí pracovníci než lékaři, s výjimkou klinických psychologů a farmaceutů pouze na základě indikace ošetřujícího lékaře pojištěnce.

35. Dle ust. § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen„ zákon o zdravotních službách“) přepravou pacientů neodkladné péče se rozumí jejich přeprava mezi poskytovateli výhradně za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy.

36. Dle ust. § 2 odst. 1 zákona o zdravotních službách poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona.

37. Dle ust. § 2 odst. 2 zákona o zdravotních službách zdravotními službami se rozumí a) poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona zdravotnickými pracovníky a dále činnosti vykonávané jinými odbornými pracovníky, jsou-li tyto činnosti vykonávány v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče, b) konzultační služby, jejichž účelem je posouzení individuálního léčebného postupu, popřípadě navržení jeho změny nebo doplnění, a další konzultace podporující rozhodování pacienta ve věci poskytnutí zdravotních služeb prováděné dalším poskytovatelem zdravotních služeb (dále jen„ poskytovatel“) nebo zdravotnickým pracovníkem, kterého si pacient zvolil, c) nakládání s tělem zemřelého v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně převozu těla zemřelého na patologicko-anatomickou pitvu nebo zdravotní pitvu a z patologicko-anatomické pitvy nebo ze zdravotní pitvy prováděné poskytovatelem podle zákona o pohřebnictví, d) zdravotnická záchranná služba, e) zdravotnická dopravní služba, jejímž účelem je 1. přeprava pacientů mezi poskytovateli nebo k poskytovateli a zpět do vlastního sociálního prostředí, je-li to nezbytné k zajištění poskytnutí zdravotních služeb, 2. rychlá přeprava zdravotnických pracovníků k zabezpečení neodkladné péče u poskytovatele, 3. přeprava osob včetně zemřelého pacienta související s prováděním transplantací, neodkladná přeprava tkání a buněk určených k použití u člověka, přeprava léčivých přípravků, krve a jejích složek a zdravotnických prostředků nezbytných pro poskytnutí neodkladné péče nebo přeprava dalšího biologického materiálu.

38. Dle ust. § 4 odst. 3 zákona o zdravotních službách vlastním sociálním prostředím pacienta se pro účely tohoto zákona rozumí domácí prostředí pacienta nebo prostředí nahrazující domácí prostředí pacienta, například zařízení sociálních služeb.

39. Dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě (dále jen „zákon o ZZS“) zdravotnická záchranná služba je zdravotní službou, v jejímž rámci je na základě tísňové výzvy, není-li dále stanoveno jinak, poskytována zejména přednemocniční neodkladná péče osobám se závažným postižením zdraví nebo v přímém ohrožení života. Součástí zdravotnické záchranné služby jsou další činnosti stanovené tímto zákonem.

40. Dle ust. § 5 odst. 2 zákona o ZZS plán pokrytí území kraje výjezdovými základnami stanoví počet a rozmístění výjezdových základen v závislosti na demografických, topografických a rizikových parametrech území jednotlivých obcí a městských částí hlavního města Prahy tak, aby místo události na území jednotlivých obcí a městských částí bylo dosažitelné z nejbližší výjezdové základny v dojezdové době do 20 minut. Pro účely tohoto zákona se rozumí a) závažným postižením zdraví náhle vzniklé onemocnění, úraz nebo jiné zhoršení zdravotního stavu, které působí prohlubování chorobných změn, jež mohou vést bez neprodleného poskytnutí zdravotnické záchranné služby ke vzniku dlouhodobých nebo trvalých následků, případně až k náhlé smrti, nebo náhle vzniklá intenzivní bolest nebo náhle vzniklé změny chování a jednání postiženého ohrožující zdraví nebo život jeho samého nebo jiných osob, b) přímým ohrožením života náhle vzniklé onemocnění, úraz nebo jiné zhoršení zdravotního stavu, které vede nebo bez neprodleného poskytnutí zdravotnické záchranné služby by mohlo vést k náhlému selhání některé ze základních životních funkcí lidského organismu, c) tísňovou výzvou vyhodnocené volání na národní číslo tísňového volání 155 nebo výzva předaná operačním střediskem jiné složky integrovaného záchranného systému, 41. Dle ust. § 14 odst. 1 zákona o ZZS poskytovatel zdravotnické záchranné služby může zajistit činnost pozemních výjezdových skupin také prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování přepravy pacientů neodkladné péče podle zákona o zdravotních službách, a to na základě dohody s tímto poskytovatelem zdravotních služeb. Na pozemní výjezdové skupiny zřízené za účelem uvedeným ve větě první poskytovatelem zdravotních služeb oprávněným k poskytování přepravy pacientů neodkladné péče a na jejich členy se tento zákon vztahuje obdobně, není-li dále stanoveno jinak.

42. Soud dospěl na základě provedených a výše zhodnocených důkazů k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Předně soud dopěl k závěru, že nelze přisvědčit námitce žalující strany, že výjezdy pro pacienty [anonymizováno] nevyžadovaly příkazy k úhradě, neboť se jednalo o neodkladnou péči, pro kterou není nutné uzavření smlouvy. Primární transporty sice mohou dle ust. § 14 odst. 1 zákona o ZZS být zajišťovány i jiným poskytovatelem zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování přepravy pacientů neodkladné péče, a to na základě dohody s příslušnou ZZS, nicméně na pozemní výjezdové skupiny zajišťované takovým poskytovatelem se uplatní ZZS obdobně, včetně dodržení předepsané dojezdové doby. Dle smlouvy o spolupráci uzavřené mezi [anonymizována čtyři slova] [územní celek] s žalobkyní dne 30. 7. 2010 se žalující strana podílí na poskytování přednemocniční neodkladné péče ve [územní celek], tuto činnost však zajišťuje ze svých výjezdových základen, umístěných ve [část obce], [obec], [obec], [obec] a [obec]. Je třeba dodržet dojezdovou vzdálenost 20 minut z nebližší výjezdové základny, z provedeného důkazu přiložených map vyplývá závěr, že ani jedno z těchto výjezdových míst do zařízení [anonymizováno] [obec] tuto časovou podmínku nesplňuje. Z této skutečnosti plyne závěr, že žalující strana nebyla v rozhodné době oprávněna poskytovat neodkladnou přednemocniční péči na území celého [územní celek]. Žalobkyně tedy nesplnila podmínky pro úhradu neodkladné péče dle ust. § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., která není primárně podmíněna uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb.

43. Druhým důvodem pro zamítnutí žaloby je skutečnost, že nebyly splněny podmínky pro přepravu pacientů neodkladné péče dle ust. § 2 odst. 1 písm. f) zákona o zdravotních službách. Tato péče nebyla realizována mezi dvěma poskytovateli zdravotních služeb ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona o zdravotních službách, kdy přeprava pacientů v režimu PPNP mezi pobytovým zařízením sociálních služeb a jiným poskytovatelem zdravotních služeb je de facto vyloučena. Sekundární přeprava (resp. PPNP) je poskytována na základě předchozí indikace ošetřujícího lékaře, nejedná se o akutní převoz (neodkladný), jako je tomu u přepravy ZZS. Předpokladem pro úhradu přepravy v režimu PPNP jakožto odkladného plánovaného transportu je vždy uzavření smlouvy o poskytování hrazených služeb mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou. Z čl. 2 Metodiky pro pořizování a předávání dokladů [anonymizována dvě slova] zdravotnický transport vyžádá lékař, pokud je pro pojištěnce ze zdravotních důvodů indikován. Příkaz je třeba použít i v případě indikace sekundární přepravy pacienta vozidlem PPNP. Soud tedy uzavírá, že žalující strana byla povinna uzavřít smlouvu s žalovanou pro předpoklad úhrady v režimu PPNP (což splnila) a řídit se dále požadavky této smlouvy, mimo jiné dodržovat rozsah poskytovaných zdravotních služeb zakotvený ve smlouvě. Odbornost a rozsah smluvených zdravotních služeb je zakotven v příloze [číslo] smlouvy. Žalobkyně a žalovaná sjednaly odbornost [číslo], RZP-přeprava pacientů neodkladné péče (dále jen„ PPNP“) na území okresu [okres], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec]. Žalobkyně tedy porušila ust. čl. III. odst. 5 písm. a) smlouvy, pokud realizovala převoz pacientů ze zařízení [anonymizováno] [obec] v okrese [okres] (kam byli pacienti převáženi), tedy mimo smluvenou oblast.

44. Posledním podstatným důvodem, proč soud nemohl žalobě vyhovět, je skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že příkazy k transportům pacientů byly sice opatřeny razítkem ošetřující lékařky [jméno] [příjmení], reálně je tato lékařka však nepodepsala a ani neindikovala režim transportu. V řízení naopak bylo zejména z výslechu svědkyně [příjmení] zjištěno, že režim, v jakém měl být převoz realizován, na příkazy k transportu dopisovaly dle pokynu vedení či tehdejší vrchní sestry [příjmení] sloužící sestry (pokyn zněl vyžádat pro [anonymizována čtyři slova] [země] [okres] přepravy vždy v režimu PPNP). Jelikož však tato péče nebyla řádně indikována ošetřujícím lékařem dle ust. § 18 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., což vyplynulo z výslechu MUDr. [jméno] [příjmení] a rovněž i svědkyně [příjmení], nemohla být zdravotní péče poskytnutá žalující stranou v období [číslo] 2014 uhrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

45. Soud se shoduje se stranou žalovanou, že zdravotní stav pacientů neměl vést k indikaci služeb PPNP, ale k využití jiných druhů přepravy odpovídajících zdravotnímu stavu pacienta. Jen samotná skutečnost, že pacient trpí [anonymizována dvě slova], není důvodem k indikaci přepravy PPNP. Pro převozy pacientů z vlastního sociálního prostředí je určena zdravotnická dopravní služba dle ust. § 2 odst. 2 písm. e) zákona o zdravotních službách s doprovodem jiné osoby, a to buď zaměstnancem pobytového zařízení sociálních služeb, nebo jakékoliv jiné osoby. Pokud byli pacienti skutečně ohroženi na životě a jejich stav byl akutní, měla být k jejich přepravě volána zdravotnická záchranná služba dle ust. § 2 zákona č. 374/2011 Sb. zákona o ZZS. V řízení koneckonců vyplynulo z výslechu svědkyně [příjmení] a svědka [jméno] (současného ředitele zařízení [anonymizováno]), že takto se přeprava jejich klientů děla před obdobím [číslo] 2014 i poté. Soud nepřistoupil ani na argumentaci strany žalující, že poskytuje vyžádanou péči a není oprávněna zkoumat, zda parametry požadované služby odpovídají právní úpravě a smluvním ujednáním. Žalobkyně sama připustila, že na riziko problémů s pojišťovnou při soustavném poskytování zdravotních služeb v režimu PPNP byla upozorňována (svědek [anonymizováno] uvedl, že si byli vědomi, že„ smluvně tento region [územní celek] neměli ošetřen, ale byla to taková„ nepsaná dohoda s [anonymizováno]“). Je tedy zřejmé, že žalobkyně si musela být vědoma určitého rizika, za kterého vyšla zařízení [anonymizováno] vstříc, jeho ochota pomoci však nemůže být nadřazena smluvním ujednáním a zákonným ustanovením, za jejichž nedodržení nemůže být zdravotní péče hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Žalovaná společnost proto oprávněně provedla zápočet částky 1 984 246,16 Kč představující část pohledávky ve výši 2 284 249,17 Kč za období [číslo] 2014, kterou uhradila, následně po provedení kontroly však zjistila, že na tuto úhradu z prostředků veřejného zdravotního pojištění žalující strana ze všech výše uvedených důvodů neměla nárok.

46. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že dle ust. § 13 o.z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Z důvodu, že ve skutkově totožné věci mezi týmiž účastníky bylo pravomocně rozhodnuto v řízení vedeném u zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ohledně započtené částky 300 000 Kč, soud rozhodl i v tomto případě na základě shodného právního odůvodnění a odůvodnění odvolacího soudu v rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 10.11.2020, č.j. [číslo jednací].

47. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy zcela úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Tato náhrada je tvořena dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. náhradou v paušální výši dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč za jeden úkon (písemné podání ze dne 6. 11. 2019, účast u jednání dne 3. 6. 2021 a účast u jednání dne 15.9.2021). Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 900 Kč.