11 C 169/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 300 203,51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 300 203,51 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 5. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 911 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 4. 2024 domáhala na žalované zaplacení částky 300 203,51 Kč představující náhradu škody. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná byla pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. V době od 1. 3. 2019 do 8. 5. 2019, v době od 22. 5. 2019 do 23. 6. 2019, v době 4. 7. 2019 do 2. 9. 2019 a od 18. 9. 2019 do 10. 5. 2021 bylo jmenované ukončeno pojištění v České republice, nebyla pojištěna u Všeobecné zdravotní pojišťovny ani jinde. Žalovaná přesto neoprávněně čerpala v těchto obdobích zdravotní péči na území České republiky. Podle § 12 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“) byla žalovaná povinna vrátit průkaz (tzv. EHIC) do osmi dnů při zániku pojištění dle § 3 odst. 2, písm. c) téhož zákona. Žalovaná byla dle čl. 76 odst. 4 a odst. 5 nařízení Evropských Společenství č. 883/2004/ES o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a dle čl. 3 jeho prováděcího nařízení č. 987/2009 povinna co nejdříve informovat žalobkyni o skutečnostech významných z hlediska příslušnosti ke zdravotní pojišťovně. Žalovaná však ani jednu ze shora citovaných povinností nesplnila. Žalovaná naopak úmyslně zneužila doklad žalobkyně o pojištění (EHIC) po ukončení pojištění v ČR při neoprávněném čerpání zdravotní péče na účet žalobkyně na území České republiky v celkové výši 300 203,51 Kč, kterou žalobkyně uhradila svým smluvním poskytovatelům. U žalované nebylo zjištěno pojištění na území jiného státu Evropské unie, které by případně mohlo umožnit žalobkyni zdravotní péči přeúčtovat. Dne 23. 5. 2022 a dne 8. 8. 2024 zaslala žalobkyně žalované výzvu k zaplacení nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ve výši 300 203,51 Kč. Vyčíslená částka za poskytnuté zdravotní služby žalované do současné doby zaplacena nebyla.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a ust. § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu nereagovaly a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. Z listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z dokumentu „Průběh pojištění“ (č. l. 6) a „Přehled zaměstnavatelů“ (č. l. 11) soud zjistil, že pojištění žalované bylo ukončeno u žalobkyně v období od 1. 3. 2019 do 8. 5. 2019, dále v období od 22. 5. 2019 do 23. 6. 2019, od 4. 7. 2019 do 2. 9. 2019 a od 18. 9. 2019 do 10. 5. 2021, když v tomto období žalovaná neměla na území České republiky trvalý pobyt ani zde nebyla zaměstnána.

6. Z přehledu zdravotní péče poskytnuté žalobkyní jednotlivým smluvním partnerům žalobkyně za léčení žalované na území České republiky v období od 1. 3. 2019 do 8. 5. 2019, dále v období od 22. 5. 2019 do 23. 6. 2019, od 4. 7. 2019 do 2. 9. 2019 a od 18. 9. 2019 do 10. 5. 2021 (č. l. 28) soud zjistil, že za toto období byla za poskytnuté zdravotní služby žalované na území ČR vynaložena žalobkyní částka 300 203,51 Kč jednotlivým smluvním poskytovatelům zdravotní péče (mimo jiné za léčené v , právnická osoba, .).

7. Žalované byla vystavena faktura č. , hodnota, , Anonymizováno, ze dne 23. 5. 2022 znějící na částku 300 203,51 Kč splatná dne 23. 6. 2022 (faktura č. , hodnota, na č. l. 8).

8. Z I. výzvy ze dne 23. 5. 2022 a II. výzvy ze dne 8. 8. 2022 (č. l. 8 a 9) včetně faktur a dodejek (č. l. 12) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou na adresu v České republice k úhradě nákladů neoprávněně čerpané zdravotní služby (léků) před podáním žaloby. Žalovaná výzvu převzala, ale neuhradila ničeho.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 4. 2024 (čl. 13) a z odpovědi na žádost o informace ze den 21. 3. 2024 (č. l. 16) soud zjistil, že žalované byla doručována předžalobní výzva k úhradě na adresu , Anonymizováno, .

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

11. Žalovaná byla pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. V době od 1. 3. 2019 do 8. 5. 2019, v době od 22. 5. 2019 do 23. 6. 2019, v době 4. 7. 2019 do 2. 9. 2019 a od 18. 9. 2019 do 10. 5. 2021 bylo jmenované ukončeno pojištění v České republice a nebyla pojištěncem ani na území jiného členského státu Evropské unie (žalovaná zde neměla trvalý pobyt, ani nebyla na území České republiky zaměstnána). Žalovaná čerpala zdravotní péči na území České republiky v období od 1. 3. 2019 do 8. 5. 2019, v době od 22. 5. 2019 do 23. 6. 2019, v době 4. 7. 2019 do 2. 9. 2019 a od 18. 9. 2019 do 10. 5. 2021 v celkové výši 300 203,51 Kč, tuto částku žalobkyně zaplatila smluvním poskytovatelům zdravotní péče. Žalované byly doručovány výzvy k úhradě této částky včetně faktury č. , hodnota, . Žalovaná dosud tuto částku neuhradila.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

13. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky.

14. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.

15. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění.

16. Dle čl. 35 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. 4. 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, věcné dávky poskytované podle této kapitoly institucemi jednoho členského státu jménem instituce jiného členského státu se plně uhrazují.

17. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

18. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Na základě výše uvedeného soud dovodil, že žalovaná nebyla v období od 1. 3. 2019 do 8. 5. 2019, v době od 22. 5. 2019 do 23. 6. 2019, v době 4. 7. 2019 do 2. 9. 2019 a od 18. 9. 2019 do 10. 5. 2021 zaměstnána v České republice, neměla zde ani trvalý pobyt a nebyla tak účastna systému veřejného zdravotního pojištění. Žalovaná se tak dopustila protiprávního jednání a způsobila škodu žalobkyni, když po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění vydaného žalobkyní neoprávněně čerpala zdravotní služby spočívající v poskytnutí zdravotní péče v České republice na účet žalobkyně, ačkoliv měla zákonnou povinnost tento průkaz žalobkyni po zániku zdravotního pojištění vrátit. Škoda žalobkyni vznikla k okamžiku uhrazení nákladů za zdravotní péči čerpanou žalovanou.

20. Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by v uvedeném období byla účastna systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, resp. že škodu způsobenou žalobkyni uhradila, přičemž soud posoudil nárok žalobkyně jako řádně podložený a oprávněný, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení následujícího po podání žaloby, jak navrhovala žalobkyně.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 15 011 Kč a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 a 3 písm. a) a § 2 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu – (žaloba, předžalobní výzva, příprava). Celková výše náhrady nákladů tak představuje částku 15 911 Kč.