11 C 180/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 223 388,20 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky 33 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 650 Kč od 23. 3. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 189 738,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 189 738,20 Kč od 23. 3. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 62 953 Kč a do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost uhradit jí částku 223 388,20 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení společnost 4 [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne 13. 11. 2019 smlouvu o faktoringové spolupráci [číslo] na základě které žalovaná postupovala své pohledávky na právní předchůdkyni žalobkyně, která za ně zaplatila žalované úplatu společně se zálohou a žalovaná se zavázala zálohu společně s úrokem ze zálohy následně vrátit. Žalovaná povinnost k vrácení záloh neplnila řádně a včas a vznikl ji dluh ve výši 228 388,20 Kč, který žalovaná uznala co do důvodu a výše dne 9. 12. 2020. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 3. 2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná žalobkyni přes předžalobní upomínku uhradila pouze částku 5 000 Kč dne 2. 6. 2023.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 19. 7. 2023 (č. l. 28) uvedla, že žalobou požadovaná částka nesouhlasí, neboť již dříve byly na účet právního předchůdce žalobkyně zaslány splátky, které nebyly započteny a promítnuty do dluhu, přičemž v příloze svého podání přiložil tyto dle něj uhrazené splátky: -) 6 000 Kč dne 9. 2. 2021, -) 293,34 EUR dne 9. 3. 2021, -) 4 000 Kč dne 1. 4. 2021, -) 5 000 Kč dne 18. 5. 2021, -) 3 500 Kč dne 25. 6. 2021 a -) 8 000 Kč, datum uhrazení neuvedeno.

3. Žalobkyně po ověření těchto informací s právní předchůdkyní žalobkyně potvrdila, že tyto byly skutečně žalovanou uhrazeny a žalobu vzala částečně zpět na jednání dne 12. 12. 2023 co do částky 33 650 Kč včetně úroku z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 23. 3. 2023 do zaplacení.

4. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

5. Soud s ohledem na částečné zpětvzetí žalobkyně ze dne 12. 12. 2023 rozhodl dle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. o částečném zastavení řízení (výrok I. tohoto rozsudku).

6. Žalovaná se k jednání dne 21. 11. 2023 nedostavila, soud jednal proto v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná požádala prostřednictvím svého statutárního orgánu o odročení jednání ze zdravotních důvodů podáním doručeným soudu dne 19. 11. 2023; jednatel žalované uvedl, že momentálně leží doma se střevními problémy a horečkami a požádal o náhradní termín jednání. Jednalo se však již v pořadí o druhou nedoloženou žádost o odročení jednání, neboť k prvému nařízenému jednání (na den 26. 9. 2023) žalovaná požádala prostřednictvím svého jednatele o odročení jednání (s tím, že se musí starat o oba rodiče, kteří budou v období, kdy je předvolán, po operaci a jsou tak odkázáni na něj. Soud žádosti o odročení vyhověl, současně však jednatele vyzval, aby důvod žádosti doložil. Tento tak neučinil s odůvodněním, že během týdne není schopen zajistit doklad o péči o rodiče ani doklad o případné nadcházející hospitalizaci, neboť tito odjeli z města. Již prvá žádost o odročení jednání tak zůstala nedoložená. Soud proto před jednáním dne 21. 11. 2023 vyzval jednatele žalované, nechť doloží, že se ze zdravotních důvodů není schopen účastnit jednání dne 21. 11. 2023, jinak by žádost o odročení musel považovat za neprokázanou. Žalovaná již nereagovala a zdejší soud v pořadí druhou žádost o odročení, opět nedoloženou, vyhodnotil jako účelovou snahu o oddálení rozhodnutí ve věci samé v souladu s usnesením Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3028/19 ze dne 9. 10. 2019„ K obecnému zájmu na řádném a ústavně souladném výkonu spravedlnosti patří i povinnost státu, aby spravedlnost byla vykonána bez zbytečných průtahů a v přiměřené lhůtě v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny. Problematikou odročování jednání na základě žádosti účastníka řízení nebo jeho zástupce se Ústavní soud již vícekrát zabýval, přičemž dovodil, že ze základního práva na účast při jednání, které je zakotveno v čl. 38 odst. 2 Listiny, a ze základního práva na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny, nevyplývá povinnost obecného soudu přizpůsobovat režim řízení a jeho průběh představám a požadavkům účastníka řízení či jeho zástupce (srov. nález sp. zn. III. ÚS 83/96 ze dne 25. 9. 1996 (N 87/6 SbNU 123; 293/1996 Sb.)). Třebaže důvodem k odročení jednání samozřejmě může být i zdravotní indispozice účastníka či jeho zástupce, je povinností účastníka tuto skutečnost řádně doložit a prokázat; soud přitom musí v každém případu zvažovat, zda omluva není účelové povahy a není vedena snahou prodlužovat soudní řízení (viz usnesení sp. zn. II.ÚS 3576/14 ze dne 16. 12. 2014, všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na [webová adresa]).“ 7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

8. Ze smlouvy o faktoringové spolupráci [číslo] ze dne 13. 11. 2019 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná si v této smlouvě sjednaly podmínky spolupráce, která spočívala v úplatném postupování pohledávek žalované na právní předchůdkyni žalobkyně, za což se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout zálohu a žalovaná se zavázala tuto zálohu s úroky vrátit za podmínek specifikovaných ve smlouvě.

9. Z uznání dluhu a dohody o splátkách ze dne 9. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná uznala svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně co do důvodu (dluh vznikl na základě smlouvy o faktoringové spolupráci a na základě jednotlivých smluv o postoupení pohledávky uzavřených na základě smlouvy o faktoringové spolupráci a sestává ze záloh vyplacených formou factoringu věřitelem dlužníkovi na vypočtené faktury) a výše a prohlásila, že k datu 27. 11. 2020 činí tento dluh částku 228 388,20 Kč. Žalovaná se zavázala tento dluh platit v pravidelných splátkách s tím, že pokud se byť s jednou zpozdí, dostane se do prodlení s celým dluhem. Listina je opatřena úředně ověřenými podpisy.

10. Z fotky e-mailové zprávy ze dne 9. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla právní předchůdkyní žalobkyně informována o zaznamenání příchozí platby od žalované ve výši 6 000 Kč.

11. Z fotky e-mailové zprávy ze dne 9. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla právní předchůdkyní žalobkyně informována o zaznamenání příchozí platby od žalované ve výši 293,34 EUR. Shodné skutkové zjištění soud učinil i z fotografie téhož e-mailu předloženého žalovanou.

12. Z fotky e-mailové zprávy ze dne 1. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla právní předchůdkyní žalobkyně informována o zaznamenání příchozí platby od žalované ve výši 4 000 Kč.

13. Z fotky e-mailové zprávy ze dne 18. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla právní předchůdkyní žalobkyně informována o zaznamenání příchozí platby od žalované ve výši 5 000 Kč.

14. Z fotky e-mailové zprávy ze dne 25. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla právní předchůdkyní žalobkyně informována o zaznamenání příchozí platby od žalované ve výši 3 500 Kč.

15. Z fotky provedené platby v aplikaci George bylo zjištěno, že žalovaná odeslala právní předchůdkyni žalobkyně částku 8 000 Kč. Z fotky nevyplývá, kdy k této platbě došlo.

16. Ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 15. 3. 2021 (č. l. 13) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni 13 pohledávek, které měly být specifikovány v příloze č. 1 k této dohodě.

17. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 11. 2022 včetně oskenované obálky a výtisku ze stránek České pošty zásilek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou dopisem ze dne 21. 11. 2022 o postoupení její pohledávky za žalovanou ze smlouvy o faktoringové spolupráci ze dne 13. 11. 2019, [číslo] na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 15. 3. 2021 na žalobkyni. Tento dopis byl odeslán dne 21. 11. 2022 na adresu sídla žalované, dne 22. 11. 2022 byla zásilka uložena na poště, o čemž byl adresát informován. Žalovaná zásilku nevyzvedla a tato byla vrácena dne 12. 12. 2022 zpět. Do sféry vlivu žalované se tak dostala dne 22. 11. 2022.

18. Z dohody o splátkách ze dne 5. 5. 2023 (č. l. 56) bylo zjištěno, že účastníci – žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako dlužník učinili v této dohodě nesporným, že žalovaná označená jako dlužník uzavřela dne 13. 11. 2019 se společností 4Trans Factoring smlouvu o faktoringové spolupráci [číslo] na jejímž základě jí vznikl dluh vůči této společnosti ve výši 228 388,20 Kč sestávající z faktoringového poplatku a úroku, přičemž tento byl žalovanou uznání v uznání dluhu ze dne 9. 2. 2020. Dále učinili nesporným, že pohledávka v této výši byla postoupena smlouvou o postoupení ze dne 15. 3. 2021 na věřitele (žalobkyni). Žalobkyně se s žalovanou dohodla na splacení dluhu ve výši 228 388,20 Kč v pravidelných splátkách na účet žalobkyně s tím, že pokud se zpozdí s úhradou jedné splátky, dostane se do prodlení s úhradou celého dluhu. Dohoda je opatřena úředně ověřeným podpisem jednatele žalované.

19. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 22. 3. 2023 včetně doručenky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě svého dluhu ve výši 228 388,20 Kč předžalobní výzvou. Z dodejky vyplývá, že výzva byla žalované doručena tentýž den.

20. Z e-mailu ze dne 30. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně učinila dotaz na právní předchůdkyni žalobkyně ohledně ověření plateb učiněných žalovanou.

21. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru.

22. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o faktoringové spolupráci ze dne 13. 11. 2019, na jejímž základě se žalovaná zavázala k vrácení zálohy (poplatku) společně s úroky z postoupených pohledávek právní předchůdkyni žalobkyně, pokud nastanou ve smlouvě dohodnuté podmínky. Žalovaná však tuto povinnost neplnila řádně a včas, v důsledku čehož ji vznikl dluh ve výši 228 388,20 Kč. V této výši trval dluh ke dni 27. 11. 2020, což žalovaná uznala. Následně uhradila žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně částku 6 000 Kč a 293,34 EUR. Dnem 15. 3. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Po tomto datu žalovaná ještě hradila právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši 20 500 Kč. Dne 22. 11. 2022 byl žalované doručen dopis s oznámením, že pohledávka za ní byla postoupena na žalobkyni a má nadále plnit k rukám žalobkyně. Žalovaná byla vyzvána k úhradě svého dluhu žalobkyní předžalobní výzvou ze dne 22. 3. 2023. Dne 2. 6. 2023 žalovaná uhradila žalobkyni částku 5 000 Kč a ostatní splátky žalobkyni řádně a včas neuhradila.

23. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

24. Dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

25. Dle § 1879 a násl. o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

26. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

27. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

28. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Dle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

30. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely nepojmenovanou smlouvu v souladu s § 1746 odst. 2 o. z., na základě které vznikl žalované dluh ve výši 228 388,20 Kč. V takové výši ho žalovaná ve smyslu § 2053 o. z. uznala ke dni 27. 11. 2020. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. smlouvou ze dne 15. 3. 2021, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 21. 11. 2022. Ještě před tím, než došlo k oznámení žalované o postoupení pohledávky, hradila žalovaná na svůj dluh celkovou částku 26 500 Kč a 293,34 EUR v souladu s § 1882 odst. 1 o. z. Po zaslání předžalobní výzvy ze dne 22. 3. 2023 uhradila žalovaná žalobkyni dne 2. 6. 2023 další částku ve výši 5 000 Kč. V souladu s konstantní judikaturou lze i na dohodu o splátkách uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 5. 5. 2023 nahlížet jako na uznání dluhu co do důvodu a výše ve smyslu § 2053 o. z. Z úmyslu dlužníka uhradit celou dlužnou částku formou měsíčních splátek totiž vyplývá, že současně tuto částku uznává, neboť chce dosáhnout účinku spočívajícího v uhrazení celé dlužné částky (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 929/2005 ze dne 29. 5. 2007). Žalovaná svůj závazek vůči žalobkyni v této výši uznala a v důsledku toho došlo k přechodu důkazního břemene ohledně jeho existence v době uznání závazku ze žalobkyně na žalovanou. Vzhledem k tomu, že žalovaná ohledně zbylé částky (krom 33 650 Kč, kterou částečně hradila právnímu předchůdci žalobkyně a ohledně které vzala žalobkyně následně žalobu částečně zpět) netvrdila ani neprokázala, že by dluh uhradila či že by dluh zanikl jinak, rozhodl soud o povinnosti jej žalobkyni uhradit.

31. Vzhledem k tomu, že žalovaná své závazky vůči žalobkyni řádně a včas nesplnila, dostala se ve smyslu § 1968 o. z. do prodlení a je povinna zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. V rozsahu částky 33 650 Kč zavinila žalobkyně, že řízení muselo být zastaveno, když žalovaná tuto částku uhradila ještě před podáním žaloby a v tomto rozsahu (15 %) je tedy žalovaná úspěšná. V rozsahu zbylých 189 738,20 Kč byla úspěšná žalobkyně (85 %). Soud proto uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni 70 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se skládá ze soudního poplatku ve výši 8 936 Kč a odměny advokáta ve výši 9 220 Kč dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) za každý ze 6 úkonů a za dva úkony s poloviční sazbou: převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., předžalobní výzva ze dne 22. 3. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., žaloba ze dne 7. 6. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast na jednání dne 24. 10. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., účast na jednání dne 21. 11. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., účast na jednání dne 12. 12. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., ½ částky 9 220 Kč za podání ze dne 17. 11. 2023 dle § 11 odst. 3 a. t., ½ částky 9 220 Kč za podání ze dne 1. 12. 2023 dle § 11 odst. 3 a. t. Žalobkyni dále náleží 8x částka 300 Kč jako náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. a DPH. Soud přiznal žalobkyni 70 % z částky 89 933,40 Kč, tedy celkem 62 953 Kč. Žalobkyni nemohla být přiznána odměna za poloviční úkon ze dne 23. 12. 2023 spočívající ve vyúčtování nákladů řízení (č. l. 84), neboť vyúčtování nákladů řízení soud nepovažuje za účelné uplatňování práva ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., když povinnost rozhodnout o nákladech řízení ukládá soudu zákon v § 151 odst. 1 o. s. ř.

33. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.