11 C 183/2024
č. j. 11 C 183/2024-93
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 44 554,45 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se co do částky 44 554,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44 554,45 Kč od 12. 2. 2025 do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44 554,45 Kč od 23. 9. 2023 do 11. 2. 2025, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 083 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 19. 9. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplacení shora uvedené částky. Dle žalobních tvrzení čerpal žalovaný, který je státním občanem Polské republiky, na území Polské republiky v období od 29. 8. 2017 do 22. 10. 2017 zdravotní služby na účet žalobkyně, ačkoliv nebyl účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, když se neoprávněně prokázal Evropským průkazem zdravotního pojištění vystaveným žalobkyní, který v rozporu s § 12 písm. j) bodu 1. a § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění po skončení pojištění nevrátil. Na výzvu Kanceláře zdravotního pojištění uhradila žalobkyně dne 30. 6. 2023 částku ve výši 44 554,45 Kč za péči čerpanou žalovaným. Následným šetřením žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v předmětném období čerpání zdravotních služeb účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice ani v Polské republice, když v období od 29. 8. 2017 do 22. 10. 2017 neevidovala žalobkyně k žalovanému zaměstnanecký poměr ani trvalý pobyt na území České republiky. K datu provedené úhrady tak žalobkyni v důsledku protiprávního jednání žalovaného vznikla škoda, k jejíž úhradě byl žalovaný požádán výzvou ze dne 4. 10. 2023, jež byla zaslaná žalovanému prostřednictvím zahraniční instituce – formulář R015.
2. Podáním doručeným soudu ze dne 12. 2. 2025 vzala žalobkyně žalobu co do částky 44 554,45 Kč (jistina dluhu) zpět s odůvodněním, že žalovaný dlužnou částku dne 11. 2. 2025 uhradil. Z tohoto důvodu soud podle § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) řízení zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku (přihlédnuto k obsahu zpětvzetí včetně úroku z prodlení z předmětné částky od 12. 2. 2025 do zaplacení).
3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. a § 115a o. s. ř). Žalobkyně s tímto postupem souhlasila přímo v žalobě a žalovaný na výzvu soudu nereagoval a soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.
4. Z provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z individuálního výkazu - podrobný přehled ze dne 22. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje za žalovaným dluh v celkové výši 44 903,17 Kč za zdravotní služby čerpané v období od 29. 8. 2017 do 22. 10. 2017.
5. Z přehledu o stavu pojištěnce bylo zjištěno, že žalovaný byl pojištěn u žalobkyně do dne 28. 8. 2017.
6. Z přehledu o individuální pohledávce ze dne 22. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta péče v období 28. 8. 2017 do 22. 10. 2017 na základě nárokového dokladu EHIC. Dále z tohoto přehledu bylo zjištěno, že datum počátku hospitalizace žalovaného je 30. 8. 2017 a ukončení hospitalizace je stanoveno ke dni 22. 10. 2017, přičemž cena za hospitalizaci činí 7 220,20 Kč.
7. Z přehledu zaměstnaní žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v období 29. 8. 2017 do 22. 10. 2017 v žádném zaměstnaneckém poměru.
8. Z první výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 29. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 44 554,45 Kč za zdravotní péči čerpanou v Polsku v období od 29. 8. 2017 do 22. 10. 2017, a to nejpozději do osmi dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena faktura č. , hodnota, ze dne 29. 8. 2023 znějící na totožnou částku.
9. Z druhé výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 4. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 44 554,45 Kč za zdravotní péči čerpanou v Polsku v období od 29. 8. 2017 do 22. 10. 2017, a to nejpozději do osmi dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena faktura č. , hodnota, ze dne 29. 8. 2023 znějící na totožnou částku.
10. Z přehledu průběhu pojištění žalovaného ze dne 5. 9. 2017 bylo zjištěno, že došlo k ukončení pojištění od 29. 8. 2017.
11. Z potvrzení o provedení platby a přiložené tabulky plateb vyhotoveného Českou národní bankou bylo zjištěno, že dne 30. 6. 2023 byla odepsána z účtu žalobkyně platba ve výši 46 874,64 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, .
12. Z individuálního výkazu - přehled ze dne 22. 4. 2024 a z rozdělení péče (č. l. 17) bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje u žalovaného částku 44 903,17 Kč za poskytnuté zdravotní služby v období 28. 8. 2017 do 22. 10. 2017, z toho částka za období pojištění (dne 28. 8. 2017) činí 348,72 Kč. Za nepojištěné období činí částka za poskytnuté zdravotní služby 44 554,45 Kč.
13. Z žádosti ze dne 29. 5. 2023 (formulář S040) bylo zjištěno, že žalobkyně požádala , Anonymizováno, , zda byl žalovaný v období od 29. 8. 2017 příjemcem věcné dávky v nemoci.
14. Z odpovědi dne 18. 8. 2021 na žádost (formulář S041) bylo zjištěno od , Anonymizováno, , že žalovaný nebyl v období od 29. 8. 2017 do 22. 10. 2017 příjemcem věcné dávky v nemoci.
15. Z žádosti o oznámení (R015) ze dne 1. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně požádala instituci , Anonymizováno, o doručení první výzvy k úhradě nákladů za neoprávněné čerpání zdravotních služeb na poslední známou adresu žalovaného , Anonymizováno, . Z odpovědi na žádost o oznámení ze dne 9. 6. 2023 (formulář R016) bylo zjištěno, že k doručení žalovanému došlo jiným způsobem dne 22. 11. 2023, přičemž bylo přiložené potvrzení o doručení.
16. Z vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 30. 5. 2023 bylo zjištěno, že bylo žalobkyni (plátci) vyúčtovaná Kanceláří zdravotního pojištění (věřitel) částka ve výši 44 903,17 Kč se splatností k 30. 6. 2023 za poskytnuté věcné dávky.
17. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že žalovaný na území Polské republiky v období od 29. 8. 2017 do 22. 10. 2017 čerpal zdravotní služby na účet žalobkyně, ačkoliv nebyl v předmětném období účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice ani v Polské republice. Na výzvu Kanceláře zdravotního pojištění uhradila žalobkyně dne 30. 6. 2023 částku ve výši 44 903,17 Kč za péči čerpanou žalovaným na její účet. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou č. , hodnota, ze dne 29. 8. 2023 znějící na částku ve výši 44 554,45 Kč, přičemž byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě dluhu na poslední známou adresu , Anonymizováno, . Žalovaný svůj dluh po splatnosti ve výši 44 554,45 Kč (jistina dluhu) dne 11. 2. 2025 žalobkyni uhradil.
18. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.
19. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky.
20. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.
21. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění.
22. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
23. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
24. Na základě výše uvedeného soud dovodil, že žalovaný nebyl v období od 29. 8. 2017 do 22. 10. 2017 zaměstnán v České republice, neměl zde ani trvalý pobyt a nebyl tak účasten v systému veřejného zdravotního pojištění. Žalovaný se tak dopustil protiprávního jednání a způsobil škodu žalobkyni, když po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění vydaného žalobkyní neoprávněně čerpala zdravotní služby v Polské republice na účet žalobkyně, ačkoliv měl zákonnou povinnost tento průkaz žalobkyni po zániku zdravotního pojištění vrátit.
25. Protože žalovaný dlužnou jistinu ve výši 44 554,45 Kč dne 11. 2. 2025 uhradil, předmětem řízení nadále zůstalo příslušenství, tedy úrok z prodlení z dlužné částky 44 554,45 Kč ode dne následujícího po splatnosti určeného ve faktuře (dne 22. 9. 2023) do jeho zaplacení dne 11. 2. 2025. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého závazku v souladu s § 1968 o. z., soud žalobě v této části vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 083 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 783 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 100 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (sepis žaloby, předžalobní upomínka, částečné zpětvzetí žaloby ze dne 12. 2. 2025) – výrok III.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.