11 C 251/2021
č. j. 11 C 251/2021-24
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 3 rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 13 820 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 7. března 2020. Soud uznal, že žalovaný jako provozovatel vozidla s objemem motoru nad 1850 cm³ do 2500 cm³ měl povinnost sjednat pojištění odpovědnosti, což neudělal po dobu 208 dní. Na základě § 4 odst. 1 až 4 zákona o pojištění odpovědnosti vznikl žalobkyni nárok na příspěvek ve výši 13 520 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Soud uložil žalovanému i povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč a odměnu opatrovníka ve výši 3 256 Kč.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 13 820 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 820 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 820 Kč od 7. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky.
III. Výše odměny a náhrady hotových výdajů ustanoveného opatrovníka žalovaného příjmení jméno příjmení, advokáta činí 3 256 Kč a bude proplacena po právní moci rozsudku. Žalobkyně se podáním ze dne 20. 4. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 13 820 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně je žalovaný provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad číslo cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno. Z registru silničních vozidel bylo zjištěno, že v období od 1. 3. 2019 do 24. 9. 2019 (tj. 208 dní) bylo vozidlo evidováno jako provozované, žalovaný však jako jeho provozovatel neměl sjednáno pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla. V souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) tak žalobkyni vznikl nárok na zaplacení příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 13 820 Kč. Soudem ustanovený opatrovník z důvodu neexistence statutárního orgánu právnické osoby – žalovaného - ponechal rozhodnutí na úvaze soudu, nárok neuznal. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Soud má za to, že účastníci proti postupu podle § 115a o. s. ř. nemají žádné námitky, opatrovník s takovým postupem souhlasil. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno (viz výzva k úhradě ze dne 21.1.2020 na č.l. 11). Dle registru silničních vozidel bylo předmětné vozidlo v období od 1. 3. 2019 do 24. 9. 2019 (tj. 208 dní) evidováno jako provozované, žalovaný coby provozovatel však k vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dne 21. 1. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 13 520 Kč a 300 Kč, a to se splatností 30 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 3. 2. 2020. Žalovaný doposud žalobkyni dlužnou částku neuhradil (viz upomínka ze dne 21.1.2020, kopie sdělení pošty na č.l. 6, předžalobní upomínka ze dne 12.1.2021 na č.l. 9 a kopie doručenky datové zprávy na č.l. 8). Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Dle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti má vlastník tuzemského vozidla či řidič cizozemského vozidla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizen. Dle § 4 odst. 1 a 2 zákona o pojištění odpovědnosti jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle § 4 odst. 3 a 4 zákona o pojištění odpovědnosti se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je dále povinna zaplatit České kanceláři pojistitelů náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek Ministerstvo financí vyhláškou. Dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2 500 cm3 částku 65 Kč. Dle § 2a této vyhlášky činí výše nákladů obec kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč. Dle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady České kanceláře pojistitelů zaniká, pokud Česká kancelář pojistitelů do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta jednoho roku nezačne běžet dříve, než se Česká kancelář pojistitelů prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Dle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů České kanceláře pojistitelů, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit České kanceláři pojistitelů okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti České kanceláře pojistitelů uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu. Vzhledem k výše uvedenému soud dovodil, že žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla porušil svou zákonnou povinnost sjednat v období od 1. 3. 2019 do 24. 9. 2019 (tj. 208 dní) pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 13 520 Kč, tj. součinu 208 dní a denní sazby příspěvku ve výši 65 Kč, a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Povinnost žalovaného přitom nezanikla, neboť v souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení celkové dlužné částky v zákonné roční lhůtě. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením svého peněžitého závazku, uložil mu soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 13 820 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na příspěvek za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků. O odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného opatrovníka žalovaného soud rozhodl dle ust. § 140 odst. 2 o.s.ř. Odměna advokáta představuje částku 1 328 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření ve věci) dle ust. § 7 a § 12a a.t. a náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po 300 Kč. Celková výše odměny opatrovníka tak činí 3 256 Kč a bude proplacena po právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.