11 C 257/2019
č. j. 11 C 257/2019-246
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro 196 918 Kč s příslušenstvím
I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 196 918 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 158 145 Kč od 28. 3. 2018 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 35 842 Kč od 6. 5. 2017 do zaplacení a ve výši 8,05 % ročně z částky 2 931 Kč od 13. 6. 2017 do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 17 457,67 Kč od 12. 4. 2017 do 27. 3. 2018.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 109 910,83 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 17. 5. 2019 doplněnou podáním ze dne 9. 7. 2019 (č.l. 35), ze dne 5. 7. 2020 (č.l. 84), ze dne 8. 1. 2021 a ze dne 15. 4. 2021 (č.l. 174) domáhala na žalovaném zaplacení částky 196 918 s příslušenstvím představující nezaplacenou dodávku elektřiny za období od 1. 10. 2016 do 24. 3. 2017. K odůvodnění žaloby uvedla, že je právnickou osobou, dodavatelem plynu a elektřiny, která s žalovaným uzavřela dne 20.12.2016 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] pro odběrné místo na adrese [adresa žalované], datum zahájení dodávky dne 1.10.2016, číslo odběrného místa ([anonymizována dvě slova]) [číslo] (dále jen "OM"). V souladu se Smlouvou se právní vztahy stran z této Smlouvy řídí Obchodními podmínkami dodávky (dále jen„ OPD“), které jsou nedílnou součástí Smlouvy. V souladu se Smlouvou byla žalovanému dodávána elektřina za období ode dne 1.3.2017 do dne 24.3.2017 fakturou [číslo] na částku 52 015,00 Kč s datem vystavení dne 24.3.2017 a s datem splatnosti dne 27.4.2017, za období ode dne 1.10.2016 do dne 28.2.2017 fakturou [číslo] na částku 335 132,00 Kč s datem vystavení dne 28.3.2017 a s datem splatnosti dne 11.4.2017, za období ode dne 1.3.2017 do dne 24.3.2017 fakturou [číslo] na částku 2 931,00 Kč s datem vystavení dne 29.5.2017 a s datem splatnosti dne 12.6.2017 Smlouva byla ukončena v souladu s čl. III OPD ke dni 8.2.2018. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil pouze 194 263 Kč, a to dne 5.5.2017 splátkou ve výši 114 480 Kč, dne 4.9.2017 splátkou ve výši 340 Kč, dne 6.3.2018 ve výši 68 465 Kč, dne 27.3.2018 ve výši 9 875 Kč a dne 30.4.2018 ve výši 1 103 Kč, která byla v částce 1 103 Kč započtena na zákonný úrok z prodlení, v částce 16 173 Kč na fakturu [číslo] v částce 176 987 Kč na fakturu [číslo] požaduje žalobkyně dále zákonné úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti faktury, resp. poslední platby (ze zůstatku jistiny až do úplného zaplacení) a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 17 457,67 Kč. Žalobkyně dále upřesnila, že se plnění domáhá z titulu smlouvy o poskytování služeb, kterou s žalovaným uzavřeli dne 20. 12. 2016. Na základě této smlouvy žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa (EAN) [číslo] elektřinu. Ve smlouvě specifikovaly obě smluvní strany distribuční sazbu C45d a jistič 3x63A. Tyto informace, které jsou uvedeny ve Smlouvě, žalobkyně nezpochybňuje, avšak podotýká, že obsah smlouvy musí být v souladu s účinnou legislativou a technickými požadavky odběrného místa, určení hodnoty hlavního jističe nespadá do sféry dispozice smluvních stran, hodnota hlavního jističe je objektivní veličinou, která je dána skutkovým stavem (nejedná se tedy o tarif, který by si distributor nebo dodavatel mohl libovolně měnit). Podle stejných zásad je limitována dispozice stran i ohledně určení distribuční sazby. Volba sazby je možná pouze v takovém rozsahu, v jakém jsou splněny podmínky pro její přiznání podle příslušných právních předpisů. O hodnotě jističe a možnosti jeho změny byl žalovaný informován dopisem [právnická osoba] [právnická osoba] v dubnu 2016. V rámci tohoto dopisu byl žalovaný informován, že pokud na odběrném místě nedojde k žádné změně, bude [právnická osoba] [anonymizováno] povinna v souladu s cenovými předpisy od 1.10.2016 fakturovat část ceny za distribuci elektřiny podle předmětného ceníku služeb v závislosti na jmenovité hodnotě hlavního jističe před elektroměrem. To, že se strany ve smlouvě dohodly na použití konkrétní sazby a jističe, znamená pouze jejich vůli použít konkrétní hodnoty od chvíle, kdy to bude objektivně možné. Jak vyplývá z čl. IV odst. 1 a 2 OPD, cena za silovou elektřinu bude účtována podle distribučního tarifu určeného v souladu s právními předpisy. Cenu za související služby (jako je například platba za příkon) a další podmínky distribučních tarifů určuje Energetický regulační úřad ve svém cenovém rozhodnutí.
2. Žalobkyně dále ke genezi problematiky uvedla, že dne 22. 12. 2016 byl odeslán požadavek na změnu sazby u odběrného místa, tento požadavek byl zamítnut revizní zprávou, ze které vyplynulo, že odběrné místo není připraveno na přímé měření, o tom byl žalovaný informován dne 9. 1. 2017. Dne 10.1.2017 obdržela žalobkyně opravnou revizní zprávu a dne 13.11.2017 byl žalovaný informován, že se na odběrné místo dostaví technik [právnická osoba] [anonymizováno] dne 23.1.2017. Dne 23.1.2017 se technik [právnická osoba] [anonymizováno] dostavil na odběrné místo, kde zjistil závady, které měly být odstraněny na náklady žalovaného. Z důvodu zjištěných závad ke změně distribuční sazby ani hlavního jističe nedošlo. Dne 23. 2. 2017 žalobkyně obdržela informaci, že závady byly odstraněny, obratem byl zadán požadavek na [právnická osoba] [anonymizováno] pro změnu sazby a jističe, [právnická osoba] [anonymizováno] zažádala o aktuální revizní zprávu, aktuální revizní zpráva byla žalobkyni doručena dne 21. 3. 2017, dne 22. 3. 2017 byl žalovanému odeslán termín návštěvy technika, který byl stanoven na 24. 3. 2017 a teprve ode dne 25. 3. 2017 je na odběrném místě distribuční sazba C45d a hodnota jističe 3x63A. Dlužná částka, kterou žalobkyně požaduje, je tvořena: a) jistinou ve výši 158 145,00 Kč, která je po žalovaném požadována na základě faktury [číslo] vystavené dne 28. 3. 2017 s datem splatnosti 11. 4. 2017 znějící na nedoplatek ve výši 335 132,00 Kč, na tuto fakturu uhradil žalovaný 176 987,00 Kč; b) jistinou ve výši 35 842,00 Kč na základě faktury [číslo] vystavené dne 13. 4. 2017 s datem splatnosti 27. 4. 2017 znějící na nedoplatek ve výši 52 015,00, na kterou uhradil žalovaný 16 173,00 Kč, a c) jistinou ve výši 2 931,00 Kč, která je po žalovaném požadována na základě faktury [číslo] vystavené dne 29. 5. 2017 s datem splatnosti 12. 6. 2017 znějící na nedoplatek ve výši 2 931,00 Kč, na kterou neuhradil žalovaný ničeho. Žalobkyně dále požaduje zaplacení d) 400 Kč na základě čtyř vystavených upomínek. Ke každé upomínce byla žalovanému vystavena odpovídající faktura znějící na dlužnou částku 100 Kč dle článku IV odst. 15 písm. e) OPD, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Žalobkyně dále požaduje zaplacení neúročeného dluhu ve výši 17 457.67 Kč, který je po žalovaném požadován jako kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od 12. 4. 2017 do 27. 3. 2018. Žalobkyně dále upřesnila, že [právnická osoba] [právnická osoba] vystupuje jako tzv. provozovatel přenosové či distribuční soustavy (dále jen„ Distributor“ či„ [anonymizováno]“). Je to pak právě Distributor, který je vlastníkem odběrného místa včetně přípojek a drátů do místa vedoucích. Pouze Distributor tak může na místě provádět šetření či opravy, kdy jakékoliv zásahy ze strany Dodavatele nejsou v žádném případě přípustné. Dodavatel tak nemá přímou kontrolu nad daným odběrným místem, kdy je plně závislý na informacích, které mu poskytne Distributor nebo klient. Stejně tak je to Distributor, kdo spolu s klientem sjednává tzv. distribuční sazbu. V České republice existuje celkem 13 distribučních sazeb, kdy 3 jsou tzv. jednotarifní (zákazník po celých 24 hodin platí stejnou cenu elektřiny), konkrétně jde o sazby C01d, C02d a C03d. Ostatních 10 sazeb jsou tzv. dvoutarifní, u kterých lze po určitý čas denně odebírat levnější elektřinu (lidově nazýváno jako noční proud). Pro přiznání jednotarifní distribuční sazby není nutné splnit speciální podmínky, u dvoutarifních je nutné mít nainstalovaný příslušný spotřebič (např. bojler či přímotopy). Určení předmětné distribuční sazby tak není na libovůli klienta ani Dodavatele, předmětné odběrné místo musí pro tuto sazbu splňovat podmínky. Žalovaný požadoval přepojení na distribuční sazbu C45d. Pro zařazení do této sazby je však nutné splnit tři podmínky: 1) V odběrném místě musí být řádně instalovány pro vytápění objektu přímotopné elektrické spotřebiče. 2) Odběratel zajistí technické blokování topných elektrických spotřebičů v dobách platnosti vysokého tarifu. 3) Součtový instalovaný příkon přímotopných el. spotřebičů, včetně instalovaného příkonu akumulačního spotřebiče pro ohřev užitkové vody, je-li takový spotřebič instalován, musí činit nejméně 40 % příkonu odpovídajícího hodnotě hlavního jističe před elektroměrem v odběrném místě, nebo musí odběratel prokázat, že výkon přímotopných el. spotřebičů odpovídá tepelným ztrátám vytápěného objektu. Žalobkyně dále uvedla, že jako tzv. falešný B odběr se v energetice nazývá skutečnost, kdy je odběrné místo připojeno na trafostanici v majetku distributora elektrické energie (v tomto případě [anonymizována dvě slova], dále jen„ [anonymizováno]“ nebo„ Distributor“), a je odebírán elektrický proud z hladiny nízkého napění – NN, ale platí se za regulovanou cenu na hladině vysokého napění – VN (odběr kategorie„ B“). Tato situace byla možná až do 30.9.2016, kdy následně přestala odpovídat novým legislativním podmínkám a nadále již nebylo možné takto energii odebírat. Při kontrole na odběrném místě provedené pracovníkem Distributora bylo zjištěno, že odběr elektřiny na odběrném místě je jištěn jističem 630A a jedná se o tzv. falešný B odběr. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn dopisem ze dne 25.4.2016. Tímto dopisem byl dále informován, že nedojde-li ke změně, bude Distributor povinen v souladu s cenovými předpisy Energetického regulačního úřadu (dále jen„ ERÚ“) povinen fakturovat od 1.10.2016 část ceny dle jiné sazby. Žalovaný však na tento dopis nereagoval. Žalovaný s žalobkyní uzavřel dále dne 31.12.2015 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. V této smlouvě nebyla určena distribuční sazba, když tato byla uzavírána s žalovaným jako s tzv. odběratelem na straně vysokého napětí (kterým ale být nemohl, jelikož nebyl vlastníkem předmětné trafostanice). V předmětné smlouvě je pevně určena pouze cena silové energie. V bodě IV. (1) smlouvy je jasně stanoveno, že cena elektřiny je tvořena jednak cenou silové elektřiny a jednak cenou za související služby v elektroenergetice určovaných cenovým rozhodnutím ERÚ. V případě, že dojde ke změně cenových rozhodnutí ERÚ, vzaly strany na vědomí, že se tyto promítnou do ceny elektřiny. Předmětná cena za silovou elektřinu však byla garantována právě za podmínek, že je žalovaný odběratelem na straně vysokého napětí. Od 1.10.2016 byl již odběratelem na straně nízkého napětí, kdy cena pro odběr nízkého napětí nebyla ve smlouvě stanovena. Z tohoto důvodu byla účtována dle řádných ceníků pro příslušnou sazbu. V souladu se zákonem muselo předmětné odběrné místo přejít na stranu nízkého napětí, jelikož již tzv. falešný B odběr nebyl možný. Toto se nutně promítlo do ceny elektřiny, kdy smlouva o dodávkách na tuto situaci nepamatovala. Ke dni 1.10.2016 tak došlo ke změně odběratele ze strany vysokého napětí na stranu nízkého napětí, kdy ze strany Distributora byla navržena sazba C03d, a to dle hlavní hodnoty jističe zjištěného na odběrném místě a velikosti roční spotřeby. Tuto skutečnost Distributor sdělil žalobkyni prostřednictvím datové věty obsahující mimo jiné i hodnotu jističe a navrhovanou sazbu. K přesmluvnění došlo až ke dni 20.12.2016. V rámci této nové smlouvy žalovaný uvedl, že požaduje tarifní sazbu C45d a jistič 3x63A. Jak již bylo uvedeno výše, žalobkyně nemá možnost si tyto údaje ověřit, kdy je odkázána na sdělení klienta, následně pak Distributora. Hodnoty uvedené ve smlouvě jsou tak pouze cílem, nikoliv nutně výchozí hodnotou. Po podpisu nové smlouvy se žalobkyně obrátila na Distributora s žádostí o přepojení na novou distribuční sazbu, kdy tomuto požadavku Distributor odmítl vyhovět. Problémem byl především jistič 3x630A, kdy tento byl zjištěn při výměně elektroměru dne 18.2.2016. Odběrné místo tak nesplňovalo podmínky pro přiznání sazby uvedené v Cenovém rozhodnutí ERÚ ERU 8/ 2016, str. 15 – 16. O této skutečnosti byl žalovaný informován v již zmíněném dopisu ze dne 25.4.2016. Žalobkyně dále uvedla, že je pravdou, že ve smlouvě ze dne 31.12.2015 bylo uvedeno, že žalobkyně žalovanému fakturuje na měsíční bázi. V souvislosti s přechodem na stranu nízkého napětí dne 1.10.2016 však došlo k technické chybě v systému, kdy tento požadavek vypadl. Žalobkyně tak vystavila vyúčtování hned, jak chybu objevila, tj. dne 28.3.2017. Následně již bylo fakturováno měsíčně. Vyúčtování zdánlivě překlenuje dvě smlouvy o dodávkách elektřiny, podstatné však je, že k 1.10.2016 došlo k přechodu žalovaného na stranu tzv. nízkého napětí, kdy původní smlouva tak de facto pozbyla účinnosti, co se cenové výše týče a Distributor od 1.10.2016 na odměrném místě určil novou distribuční sazbu, dle které bylo fakturováno. Další období již bylo fakturováno v souladu se smlouvou. Faktura [číslo] je pak opravným daňovým dokladem k faktuře [číslo] ve které byla chybně uvedena cena za silovou elektřinu. K falešným B odběrům žalobkyně dále uvedla, že Distributor stanovil rozhodné datum k ukončení falešných B odběrů k 30. 9. 2016, kdy toto vyplývalo především z interních postupů Distributora. Byť bylo tedy konkrétní datum stanoveno interním postupem Distributora, muselo být s ohledem na aktuální legislativu řešeno, jelikož žalovaný byl oproti jiným koncovým zákazníkům de facto neoprávněně zvýhodněn (odebíral více elektřiny za výhodnějších cenových podmínek).
3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Ve vyjádření ze dne 3.1.2019 (č.l. 27), ze dne 10.7.2020 (č.l. 109), ze dne 7.9.2020 (č.l. 132) uvedl, že dne 20.12.2016 uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] pro odběrné místo na adrese [adresa žalované]. Datum zahájení dodávky od 1. 10. 2016, jak tvrdí žalobkyně, však neodpovídá realitě, protože skutkové okolnosti spolupráce mezi žalobkyní a žalovaným při dodávkách elektřiny byly zcela jiné. Žalovaný uzavřel dne 12.9.2016 s provozovatelem distribuční soustavy [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] Smlouvu o připojení k distribuční soustavě z napěťové hladiny nízkého napětí [číslo] (dále jen„ Smlouva o připojení“), dle které měl zajištěný rezervovaný příkon (jmenovitá hodnota hlavního jističe před elektroměrem) 3x63A, a to od října 2016, přičemž na straně 2 této smlouvy je v čl. II. uvedeno, že rezervovaný příkon měl stávající hodnotu, tj. hodnotu v době uzavření smlouvy 3x63A, tak, jako nově sjednaný. Nemělo by tedy dojít ke změně fakturace za připojení. Žalovaný uzavřel dne 27.1.2016 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny s dodavatelem elektřiny [právnická osoba], [IČO], [číslo] – tedy se žalobkyní (dále jen„ Původní smlouva o dodávce elektřiny“) a dne 20.12.2016 s tímtéž dodavatelem elektrické energie – žalobkyní, smlouvu o poskytování služeb (dále jen„ [ulice] smlouva o dodávce elektřiny“), dle kterých měl zajištěnu dodávku elektřiny. Dle původní smlouvy měla být dodávka realizována za období od 1.1.2016 do 31.12.2016 a dle nové smlouvy mělo být postupováno od 1.1.2017. Fakturami za sdružené dodávky elektřiny [číslo] [číslo] účtovala žalobkyně žalovanému u odběrného místa [obec], [anonymizováno] [ulice] za spotřebovanou el. energii za období od 1.10.2016 do 24.3.2017 celkem částku 387 147 Kč (tato částka je již s DPH), což bylo v příkrém rozporu se smlouvami (původní i novou). Na první fakturu uhradil žalovaný částku 98 307 Kč a na druhou fakturu uhradil částku 16 173 Kč, přičemž tyto částky žalovaný vypočítal dle skutečné spotřeby za toto období a v souladu s podmínkami uzavřených smluv. Dle původní smlouvy o dodávce elektřiny, která platila do 31.12.2016, měla žalobkyně povinnost zasílat faktury měsíčně, dále pak měla povinnost zajistit nejen dodávku elektřiny, ale související službu v elektroenergetice, což je distribuce elektřiny. Žalobkyně však doručila žalovanému fakturaci (i přes telefonické a písemné urgence žalovaného) za období od 1.10.2016 – 28.2.2017 v jedné faktuře [číslo] až dne 30.3.2017 a fakturaci za období 1.3.2017 – 24.3.2017 dne 18.4.2017 a za období od 1.3.2017 do 24.3.2017 – dofakturace v květnu 2017. Žalovaný faktury reklamoval, neboť neodpovídaly smlouvě o připojení a ani smlouvám o dodávce elektřiny, uhradil žalobkyni pouze částky, které odpovídaly smlouvám a požádal o měsíční vyúčtování za období od 1.10.2016 do 24.3.2017 a dále pak o vystavování měsíčních faktur tak, jak je to ujednáno ve smlouvě, o vysvětlení fakturace tak, aby bylo toto srozumitelné a přehledné. Žalobkyně sdělila, že žalovaný má řešit jistič s distributorem. Do 31.12.2016 byla [anonymizováno] žalobkyně dle žalovaného vystavovat faktury pro žalovaného dle původní smlouvy a od tohoto data dle nové smlouvy. Nicméně vystavené faktury tomuto neodpovídají. Žalobkyně dle žalovaného zcela svévolně a v rozporu s uzavřenými smlouvami změnila způsob fakturace a výši fakturované částky za období od 1.10.2016 do 31.12.2016, když ještě ani neměla uzavřenou novou smlouvu. Stejnou otázkou je, na základě čeho fakturovala od 1.1.2017 do 24.3.2017, když po tomto datu již fakturovala v souladu se smlouvami. Dle žalovaného je hlavním problémem reklamovaných faktur fakt, že žalobkyně žalovanému předmětnými fakturami účtuje měsíční plat za příkon (Jistič 3x 360,0A) ve výši 30 164 Kč, což je v zásadním rozporu se smlouvou, neboť v ní je nasmlouván jistič 3x 63A a tato hodnota odpovídala i stávajícímu připojení dle smlouvy o připojení původní (jednak dle smlouvy o distribuci a jednak dle smluv o dodávce elektrické energie). Dále žalovaný upřesnil, že na fakturu žalobkyně [číslo] na částku 335 132 Kč za období od 1.10.2016 – 28.2.2017 uhradil žalovaný dne 4.5.2017 částku 98 307 Kč s tím, že u této platby byl uveden variabilní symbol totožný s číslem faktury žalobkyně, na kterou bylo placeno. K částce 98 307 Kč dospěl žalovaný tak, že použil skutečnou spotřebu uvedenou žalobkyní za jednotlivé měsíce tak, jak je to uvedeno v části B faktury – Platby za silovou elektřinu, když tuto spotřebu vynásobil částkou 1089 Kč MWh v souladu se sazbou, která je uvedena ve faktuře [číslo] vystavenou žalobkyní pro žalovanou za období 1.9.2016 do 30.9.2016, tedy za bezprostředně předcházející období a za totéž odběrné místo, přičemž tato faktura byla žalobkyní vystavena v souladu s uzavřenou smlouvou. Na jednotlivé měsíce žalovaný platil tak, že a) za 1.10.2016 – 31.10.2016 spotřeba dle žalobkyně 6,61 MWh se všemi službami a sazbami tak, jako v přiložené faktuře (nedošlo ke změně smlouvy, takže mělo být hrazeno ve stejných částkách dle smlouvy platné do 20.12.2016) -uhrazena částka 16 639Kč, b) za období 1.11.2016 – 30.11.2016 spotřeba dle žalobkyně 6,912 MWh se všemi službami a sazbami tak, jako v přiložené faktuře (nedošlo ke změně smlouvy, takže mělo být hrazeno ve stejných částkách dle smlouvy platné do 20.12.2016) uhrazena částka 17 407 Kč, c) za období od 1.12.2016 – 31.12.2016, spotřeba dle žalobkyně 6,744 MWh se všemi službami a sazbami tak, jako v přiložené faktuře (nedošlo ke změně smlouvy, takže mělo být hrazeno ve stejných částkách dle smlouvy platné do 20.12.2016, ke změně mělo dojít od 20.12.2016, když zde měla být použita sazba C45d, přičemž zde dle přiloženého ceníku, který obdržel žalovaný, činila sazba 1 074 Kč, avšak žalovaný hradil stále cenu 1089 Kč, tedy vyšší), uhrazena částka 16 981 Kč, d) za období 1.1.2017 – 31.1.2017 spotřeba dle žalobkyně 9,502 MWh se všemi službami a sazbami tak, jako v přiložené faktuře (i když došlo ke změně smlouvy, když zde měla být použita sazba C45d, přičemž zde, dle přiloženého ceníku, který obdržel žalovaný, činila sazba 1 074 Kč, avšak žalovaný hradil stále cenu 1089 Kč, tedy vyšší) uhrazena částka 23 920 Kč, e) za období 1.2.2017 – 28.2.2017 spotřeba dle žalobkyně 9,278 MWh se všemi službami a sazbami tak, jako v přiložené faktuře (i když došlo ke změně smlouvy, když zde měla být použita sazba C45d, přičemž zde dle přiloženého ceníku, který obdržel žalovaný, činila sazba 1 074 Kč, avšak žalovaný hradil stále cenu 1 089 Kč, tedy vyšší) uhrazena částka 23 360 Kč Celkem tedy byla na uvedenou fakturu uhrazena částka 98 307 Kč. Na fakturu žalobkyně [číslo] na částku 52 015 Kč za období od 1.3.2017 do 24.3.2017 uhradil žalovaný dne 4.5.2017 částku 16 173 Kč s tím, že u této platby je uveden variabilní symbol totožný s číslem faktury žalobkyně, na kterou bylo placeno. K částce 16 173 Kč dospěl žalovaný tak, že použil výši spotřeby uvedenou ve faktuře žalobkyně 6,426 MWh se všemi službami a sazbami tak, jako v přiložené faktuře (i když došlo ke změně smlouvy, když zde měla být použita sazba C45d, přičemž zde, dle přiloženého ceníku, který obdržel žalovaný, činila sazba 1 074 Kč, avšak žalovaný hradil stále cenu 1 089 Kč, tedy vyšší) uhrazena částka 16 173 Kč. Dofakturaci provedenou žalobkyní fakturou [číslo] žalovaný zcela neuznává, protože je zde opět fakturováno za období od 1.3.2017 do 24.3.2017 totožná spotřeba jako v předcházející faktuře. Žalovaný jednotlivé faktury, které jsou předmětem žaloby, reklamoval. Jednak požadoval vyúčtování spotřeby za jednotlivé měsíce, protože za měsíc říjen nepřišla faktura. K zaslání faktury za období od 1.10.2016 do 28.2.2017 došlo až dne 30.3.2017, avšak elektronicky již dne 29.3.2016, přičemž tuto žalovaný dopisem ze dne 30.3.2016 vrátil. Rovněž pak byla vrácena faktura za měsíc březen. Žalovaný od počátku rozporuje použité sazby. Dle původní smlouvy dle čl. I. odst. 4 se distribuce elektrické energie uskutečňuje v souladu s platnými podmínkami distribuce elektřiny, k jehož zařízení je odběrné místo připojeno v souladu se smlouvou o připojení. Dle smlouvy o připojení, která byla mezi žalovaným a distributorem uzavřena dne 12. 9. 2016, je v čl. II. – Technické podmínky pro připojení uvedena jmenovitá hodnota hlavního jističe před elektroměrem 3x63 A, a to jak stávající hodnota, tak nová hodnota. Žalovaný označuje za lživé tvrzení žalobkyně, že při kontrole na odběrném místě žalovaného provedené distributorem bylo zjištěno, že odběr je jištěn jističem 630A a jedná se o tzv. falešný B odběr. Žádná kontrola pracovníka Distribuce u žalovaného provedena nebyla. Žalovaný pouze v souladu s nově uzavřenou smlouvou dne 20.12.2016 objednal přemontování nového elektroměru. Žalovaný dále rozporoval tvrzení žalobkyně, že nereagoval na dopis distributora o falešných B odběrech, když tento byl ujištěn pracovníkem distributora, že do doby namontování elektroměru bude účtována distribuční sazba stávající. V tomto utvrdilo žalovaného i to, že stejný typ připojení a stejnou smlouvu měl u jiného odběrného místa, kde byl rovněž tzv. B falešný odběr a na tomto odběrném místě se žádné sazby ve vyúčtování ani po datu 30.9.2016 nezměnily a prakticky se účtují dodnes. Není tedy na místě tvrzení žalobkyně, že situace, kdy je odebírán elektrický proud z hladiny nízkého napětí – NN, ale platí se za regulovanou cenu na hladině vysokého napětí – VN (odběr kategorie B) není od 1.10. 2016 možná, když za stejných podmínek možná byla na jiném místě žalovaného. Žalovaný dále upozorňuje, že z komunikace žalobkyně s distributorem vyplývá, že dochází ke změně rámcové smlouvy uzavřené mezi nimi a nikoli mezi žalobkyní a žalovaným, v zásadě by žalobkyně měla dodržovat uzavřenou smlouvu bez ohledu na smlouvu uzavřenou s jiným subjektem. Nakonec žalovaný uvádí, že kdyby skutečně dodržovala žalobkyně smlouvu a fakturovala žalovanému měsíčně, nepochybně by žalovaný okamžitě zjistil, že vznikl problém a tento by řešil adekvátním způsobem. Dle žalovaného se v žádném případě nejednalo o technickou chybu v systému, ale o účelový přístup žalobkyně tak, aby žalovanému mohla účtovat zvýšenou sazbu za dobu co nejdelší. Žalovaný sám upomínal žalobkyni o vystavení faktur a od samého začátku situaci řešil, avšak bezvýsledně. Žalovaný proto nárok žalobkyně na úhradu žalované částky považuje za neoprávněný, neboť výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany.
4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně a žalovaného (č.l. 18 a 30) soud zjistil, že žalobkyně je obchodní korporací, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné obchod s elektřinou, žalovaný je obchodní korporací, jejímž předmětem je mimo jiné provádění staveb a další.
6. Ze smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 27. 1. 2016, [číslo] včetně přílohy [číslo] ke smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen„ původní smlouva“) (č.l. 44 a 46 verte) soud zjistil, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem byla dne 27. 1. 2016 uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla dodávka elektrické energie a zajištění na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v elektroenergetice (závazek žalobkyně), smlouva byla uzavřena dle občanského zákoníku a zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Dle čl. I odst. 4 distribuce elektřiny se uskutečňuje v souladu s platnými podmínkami distribuce elektřiny vydanými provozovatelem distribuční soustavy (dále jen„ PDS“), k jehož zařízení je odběrné místo zákazníka připojeno a v souladu se smlouvou o připojení. Dle odst. IV. smlouvy se žalovaný jako zákazník zavázal za dodávku elektřiny dle této smlouvy zaplatit žalobkyni jako dodavateli cenu elektřiny, která je tvořena jednak cenou silové elektřiny a cenou související služby v elektroenergetice určovanými cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu (dále jen„ ERÚ“). V případě, že dojde ke změně cenových rozhodnutí ERÚ, berou smluvní strany na vědomí, že tato změna bude adekvátně promítnuta do ceny elektřiny s tím, že tato změna není změnou smlouvy ani jejích cenových ujednání. Dle čl. IV. odst. 7 smlouvy dodavatel pravidelně provádí vyúčtování dodávky elektřiny po uplynutí fakturačního období. Délka fakturačního období činí jeden kalendářní měsíc. Dle čl. VI. odst. 1. dodavatel se zavazuje vlastním jménem a na vlastní účet zajistit zákazníkovi související služby v elektroenergetice pro odběrné místo zákazníka, které jsou specifikované v přílohách smlouvy. Za tímto účelem uzavírá dodavatel smlouvu o distribuci s příslušným PDS. Dlr čl. VI. odst. 2 dodavatel je dle smlouvy povinen zajistit zákazníkovi distribuci elektřiny do odběrného místa a za tím účelem je povinen zajistit pro odběrné místo rezervovanou kapacitu ve výši uvedené ve smlouvě, nejvýše do hodnoty rezervovaného příkonu uvedeného ve smlouvě o připojení. Jakékoliv změny rezervovaného příkonu je zákazník povinen dodavateli včas oznámit. Dle přílohy [číslo] je adresou odběrného místa třída [ulice] [obec]. Datum zahájení dodávky byl stanoven na 1. 1. 2016, ukončení dne 31. 12. 2017. Dle odst. 3 přílohy jsou stanoveny jako produkt a cena silové elektřiny jednotarif, tarif VT 2016 za cenu 1 089 Kč/Mh.
7. Z obchodních podmínek dodávky (č.l. 66) soud zjistil, že z čl. IV. odst. 1 vyplývá, že ve smlouvě je sjednán příslušný ceník dodavatele pro příslušný produkt, přičemž ohledně dodávky elektřiny pro zákazníka platí ceny dle distribučního tarifu zákazníka určeného v souladu s příslušnými právními předpisy. Dle odst. 2 cena je tvořena cenou za dodávku příslušného produktu a cenou za regulované služby. Cena za regulované služby a další podmínky distribučních tarifů stanoví ERÚ dle příslušných právních předpisů. Dle čl. VII odst. 1 dodavatel je oprávněn tyto OPD jednostranně měnit a stejně tak měnit ceník. Nové OPD nebo ceník dodavatel uveřejní nejméně 30 dnů před okamžikem, kdy mají nabýt účinnosti prostřednictvím svých webových stránek, popřípadě i jiným vhodným způsobem. V případě změny OPD nebo zvýšení ceny dodávky dodavatel informuje rovněž zákazníka o změně některým ze způsobů doručování dle čl. VI. odst.
1. V případě, že zákazník oznámené změny neodmítne a neodstoupí způsobem podle odstavce 2, platí, že se změnami souhlasí. Dle odst. 2 zákazník může od smlouvy odstoupit, pokud nesouhlasí se změnami OPD nebo ceny za dodávku produktu, a to bez uvedení důvodu doručením odstoupení dodavateli nejpozději do 10 dnů před nabytím účinnosti nových OPD nebo zvýšení ceny. Pokud dodavatel zákazníku neoznámí změnu OPD nebo ceny produktu spolu s poučením o právu od smlouvy odstoupit nejpozději 30 dnů před dnem jejich účinnosti, může zákazník od smlouvy odstoupit do 3 měsíců od data zvýšení ceny nebo změny OPD. Právo odstoupit od smlouvy nevzniká, jestliže dochází ke zvýšení ceny na základě rozhodnutí ERÚ.
8. Účastníci učinili nesporným a soud má rovněž prokázáno smlouvou o poskytování služeb č. [anonymizováno] ze dne 20.12.2016 (č.l. 9), že žalobkyně a žalovaný uzavřeli 20.12.2016 smlouvu o poskytování služeb (dále jen„ nová smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně s žalovaným dohodli na dodávce elektřiny, ze smlouvy vyplývá sjednaná distribuční sazba C45d s jističem 3x63 A, ve smlouvě je obsaženo zvláštní ujednání, že je potřeba ihned připojit na distribuci, přepojení z hladiny VN na hladinu NN.
9. Z faktury [číslo] [variabilní symbol] ze dne 28.3.2017 včetně části B – dílčího rozpisu faktury (č.l. 10) soud zjistil, že dne 28.3.2017 byla vystavena faktura za fakturační období od 1.10.2016 do 28.2.2017, která zní na částku 335 132 Kč, splatnost faktury byla stanovena na 11. 4. 2017, z rozpisu faktury dále vyzývá, že je fakturováno za období 1.10.2016 31.10.2016, 1.11.2016 - 30.11.2016, 1.12.2016 31.12.2016, 1.1.2017 31.1.2017 a 1.2.2017 - 28.2.2017, za celé období bylo fakturováno v sazbě C03d za spotřebu elektřiny ve vysokém tarifu, za silovou elektřinu bylo fakturováno za 1 401 Kč/jednot, platby za související služby v elektroenergetice jsou za období 1.10.2016 31.12.2016 účtovány v 1 026,05 Kč/jednot, od 1.1.2017 do 28.2.2017 za 1 114,79 Kč/jednot, měsíční plat za příkon (jistič 3x630A) za období od 1.10.2016 do 31.12.2016 sazba 30 164,40 Kč/jednot, od 1.1.2017 28.2.2017 za 32 772,60 Kč/jednot a dále bylo účtováno za systémové služby a poplatek OTE. Žalovaný nečinil sporným doručení faktury.
10. Z faktury [číslo] [variabilní symbol] ze dne 13.4.2017 znějící na částku 52 015 Kč včetně rozpisu B (na č.l. 20 a 21) soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala spotřebu elektřiny žalovanému za období 1.3.2017 24.3.2017 na částku 52 015 Kč splatnou dne 27.4.2017, z rozpisu faktury vyplývá, že za celé období bylo fakturováno v sazbě C03d za spotřebu elektřiny ve vysokém tarifu, za silovou elektřinu bylo fakturováno za 1 401 Kč/jednot za období 1.3.2017 23.3.2017, za den 24.3.2017 platbou 1 024 Kč/jednot, platby za související služby v elektroenergetice jsou za období 1.3.2017 24.3.2017 účtovány za 1 114,79 Kč/jednot, měsíční plat za příkon (jistič 3x630A) za období od 1.3.2017 do 24.3.2017 sazba 32 772,60 Kč/jednot a dále bylo účtováno za systémové služby a poplatek OTE. Žalovaný nečinil sporným doručení faktury.
11. Z faktury [číslo] [variabilní symbol] vystavené dne 29.5.2017 na částku 2 931 Kč (č.l. 14 a 15) soud zjistil, že je fakturováno za období od 1.3.2017 do 24.3.2017 nedoplatek ve výši 2 931 Kč splatný dne 12.6.2017, jedná se o opravný doklad k faktuře [číslo] když za den 24.3.2017 bylo chybně účtováno za silovou elektřinu částka 1 024 Kč/jednot místo 1 401 Kč za jednotku, toto bylo doúčtováno na celkovou částku 2 931,36 Kč. Žalovaný nečinil doručení faktury sporným.
12. Z výzvy ze dne 15.8.2018 včetně kopie potvrzení o podání na poštu (č.l. 16 a 17) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 215 157,58 Kč.
13. Z dopisu nazvaného„ Přerušení dodávky elektřiny“ ze dne 14.6.2017 (č.l. 37) a ze dne 12.7.2017, ze dne 13.9.2017 a 22.11.2017 (č.l.38-40) soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného na možné přerušení dodávky elektřiny v případě neuhrazení faktury [číslo] faktury č. [číslo] faktury č. [číslo].
14. Z dopisu nazvaného„ Řešení případů tzv. falešných B odběrů elektřiny – jištění odběrného místa“ ze dne 25.4.2016 od [právnická osoba] [právnická osoba] adresovaný žalovanému (č.l. 41) soud zjistil, že [právnická osoba] [právnická osoba] jako distributor elektřiny adresoval žalovanému dopis, ve kterém upozorňoval žalovaného na záměr [právnická osoba] vyřešit případy historicky vzniklých odběrů elektřiny přes trafostanice vybudované na náklad zákazníka a následně převedené do majetku [anonymizováno] [právnická osoba] (pracovně nazývané jako„ falešné B odběry“). Z dopisu dále vyplývá, že při kontrole na odběrném místě žalovaného bylo zjištěno pracovníky [anonymizováno] [právnická osoba], že odběr elektřiny na odběrném místě je jištěn jističem s proudovou hodnotou 630 A, což může mít pro další odběr elektřiny významný dopad. Společnost [anonymizováno] sjednala s dodavateli elektřiny nové rámcové smlouvy o distribuci elektřiny, na základě těchto smluv bude [anonymizováno] poskytovat služby distribuční soustavy do odběrného místa za stávajících podmínek až do 30.9.2016. Další distribuce elektřiny po 30.9.2016 bude již zajišťována za standardních podmínek pro odběry z hladiny NN včetně podmínek cenových. [jméno] služeb distribuční soustavy jsou regulovány ERÚ a součástí cenových předpisů je i pravidlo, že výše regulované ceny za příkon je přímo úměrná jmenovité proudové hodnotě hlavního jističe před elektroměrem. Pokud nedojde na odběrném místě žalovaného k žádné změně, bude od 1.10.2016 [právnická osoba] povinna v souladu s cenovými předpisy od 1.10.2016 fakturovat část ceny za distribuci elektřiny podle ceníku služeb umístěného na jejich stránkách. Pokud by tato situace žalovanému nevyhovovala, poučila společnost žalovaného o nutnosti požádat o změnu podmínek stávajícího připojení s uvedením požadované hodnoty jističe v odběrném místě. Na základě této žádosti pošle [právnická osoba] návrh smlouvy o připojení odběrného zařízení k distribuční soustavě. Po realizaci sjednaných podmínek připojení (úpravy elektroměrového rozvaděče a doložení zprávy o revizi) provede [právnická osoba] zaplombování elektroměrového rozvaděče a tak bude žalovaný moci využívat služeb distribuční soustavy dle jeho optimalizovaných potřeb. Společnost dále poslala odkaz na webové stránky, kde žalovaný nalezl žádost o změnu podmínek stávajícího připojení.
15. Ze žádosti o trvalé připojení odběrného místa k distribuční soustavě nízkého napětí - změna ze dne 5.8.2016 včetně kopie odeslané pošty ze dne 12.9.2016 soud zjistil, že žalovaný na tento dopis žalobkyně reagoval žádostí o změnu rezervovaného příkonu pro dané odběrné místo tak, že navrhl ze stávajícího jističe s hodnotou 630A nový – požadovaný jistič s hodnotou 63 A se sazbou C45d. Žádost byla odeslána [právnická osoba] dne 12.9.2016.
16. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě z napěťové hladiny nízkého napětí [číslo] ze dne 12.9.2016 včetně přílohy [číslo] Doplňující technické podmínky připojení (č.l. 77) soud zjistil, že žalovaný dne 15.8.2016 od [anonymizována dvě slova] dostal k podpisu tuto smlouvu, kterou odeslal s podpisem dne 12.9.2016, smlouva tedy byl uzavřena k datu 12.9.2016, dle čl. 1 se provozovatel distribuční soustavy [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] zavázal připojit za sjednaných podmínek ke své distribuční soustavě zařízení žadatele pro odběr elektřiny a zajistit rezervovaný příkon dle článku II. této smlouvy; dle čl. II. je rezervovaný příkon – stávající hodnota 3x63A a nová hodnota je 3 x 63A, dále je ve smlouvě uvedeno, že zařízení žadatele bude připojeno stávajícím způsobem bez úprav a dle čl. II písm. f) žadatel zajistí na své náklady montáž jističe, jehož hodnota je sjednána ve smlouvě o připojení. Montáž jističe žadatel zadá k provedení odborné elektroinstalační firmě. Další technické podmínky připojení žadatele jsou uvedeny v příloze [číslo]. Dle čl. III. odst. 1 provozovatel [anonymizováno] se zavázal připojit zařízení žadatele specifikované v čl. II ke své distribuční soustavě v termínu do jednoho měsíce od uzavření této smlouvy za předpokladu, že a) žadatel řádně a včas splní veškeré své závazky z této smlouvy, b) nenastane překážka v době podpisu smlouvy neznámá, bránící připojení a zajištění požadovaného rezervovaného příkonu. Dle přílohy [číslo] instalaci elektroměru zajistí provozovatel [anonymizováno] po uzavření smlouvy o distribuci elektřiny a smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo. V případě, že bude požadována dvoutarifová sazba, je nutno zajistit příslušná technická opatření (blokování spotřebičů, napojení měřicí soustavy a podobně) dle cenového rozhodnutí ERÚ o cenách dodávky zákazníkům ze sítí nízkého napětí.
17. Z oznámení o jednostranném zápočtu ze dne 27.3.2018 (č.l. 87) soud zjistil, že žalobkyně oznámila započtení své pohledávky z faktury [číslo] ve výši 9 875 Kč oproti pohledávce žalovaného vůči žalobkyni z faktury [číslo].
18. Z oznámení o jednostranném zápočtu ze dne 8. 9. 2017 (č.l. 101) a ze dne 6. 3. 2018 (č.l. 102) soud zjistil, že žalobkyně dále oznámila žalovanému provedení zápočtu své pohledávky [číslo] ve výši 440 Kč oproti pohledávce žalovaného z faktury [číslo] dále provedení zápočtu své pohledávky ve výši 68 455 Kč z faktury [číslo] proti pohledávce žalovaného z faktury [číslo].
19. Z datové věty – přílohy [číslo] rámcové smlouvy mezi distributorem [anonymizováno] [právnická osoba] a [právnická osoba] ke dni 1.10.2016 (č.l. 88) soud zjistil, že distributor žalobkyni ohledně hodnoty jističe v odběrném místě žalovaného informoval tak, že hodnota jističe ke dni 1. 10. 2016 byla 630A, toto číslo následně bylo převzato do rámcové smlouvy mezi dodavatelem a distributorem.
20. Z výpisu z účtu vedeného na jméno žalovaného u [právnická osoba] ze dne 4. 5. 2017 (č.l. 116) soud zjistil, že žalovaný zaplatil dne 4. 5. 2017 na fakturu [číslo] [variabilní symbol] částku 98 307 Kč a na fakturu [číslo] [variabilní symbol] zaplatil 4. 5. 2017 částku 15 173 Kč. Výpočet zaplacených částek vycházel z přechozí fakturace mezi účastníky, zejména z faktury za období od 1. 9. 2016 do 30. 9. 2016, jak vyplývá ze souboru„ Přepočet nových faktur podle původních cen bez DPH“ (č.l. 114 a 115).
21. Z individuálního ceníku produktů [právnická osoba], a.s. (č.l. 119) soud zjistil, že cena silové elektřiny u distribuční sazby C45d činila 1 024 Kč.
22. Z emailové korespondence mezi zaměstnankyní žalovaného [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 21. 11. 2016 a ze dne 23. 1. 2017 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] již 21. 11. 2016 informovala žalobkyni, že stále nepřišla faktura na odběrné místo [ulice] za měsíc říjen a požádala o její zaslání, přičemž ověřovala, že na toto odběrné místo nepřišel ani předpis záloh, požádala tedy o nápravu; v reakci napsal zaměstnanec žalobkyně [příjmení] [příjmení], že níže uvedené odběrné místo bylo převedeno od 1. 10. 2016 distributorem z napěťové hladiny VN na napěťovou hladinu NN, o čemž byl žalovaný informován distributorem. Žalobkyně ověří, proč zatím nepřišla faktura. V lednu 2017 [jméno] [příjmení] znovu informovala žalobkyni, že dosud nepřišla faktura na odběrné místo [ulice], přestože byla přislíbena náprava.
23. Z emailu ze dne 29. 3. 2017, 30. 3. 2017 a 3. 4. 2017 soud zjistil, že žalobkyně zaslala fakturu až 29. 3. 2017 emailem (faktura [číslo]), žalovaný ji prostřednictvím emailu a následně dopisu vrátil (dopis paní [jméno] [příjmení]) a žalobkyně dne 3. 4. 2017 uvedla, že dle informací technického oddělení byly na odběrném místě závady, z tohoto důvodu je sazba C45d a jistič 3x63A až od 24. 3. 2017 – smlouva na nízké napětí musela být převedena k 1. 10. 2016.
24. Z dopisu právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 2. 5. 2017 soud zjistil, že převzala právní zastoupení žalovaného a reklamovala u žalobkyně faktury [číslo] [číslo]. Z reklamace vyplývá, že vyúčtování částky nemá oporu v uzavřené smlouvě a nerespektuje dohodnuté sazby i dohodnutý způsob fakturace, když faktury měly být vystavovány měsíčně.
25. Z emailu ze dne 29. 5. 2017 od [právnická osoba] ze dne 19. 5. 2017 od referenta fakturace soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému vyjádření distributora k reklamaci faktur, na základě vyjádření distributora – [anonymizováno] uzavřela žalobkyně reklamaci jako neoprávněnou. Distributor se vyjádřil tak, že při přechodu z hladiny VN na hladinu NN byla sazba C03d navržena dle skutečné hodnoty hlavního jističe zjištěné na odběrném místě a velikosti roční spotřeby.
26. Z upomínky před odpojením ze dne 6. 6. 2017, z dopisu„ přerušení dodávky elektřiny“ ze dne 14. 6. 2017, z upomínky před odpojením ze dne 11. 7. 2017, 12. 7. 2017 a z dopisu právní zástupkyně žalovaného ze dne 15. 6. 2017 a ze dne 30. 6. 2017 soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného na možnost přerušení dodávky elektřiny v případě neuhrazení výše citovaných faktur. V reakci na vyřízení reklamace napsala zástupkyně žalovaného dopis žalobkyni, že vyřízení reklamace považuje za naprosto nedostatečné, sdělila žalobkyni, že za dodávku za období od 1. 10. 2016 do 24. 3. 2017 bylo na odběrné místo uhrazeno 114 480 Kč, požádala o řádné měsíční vyúčtování za období od 1. 10. 2016 do 24. 3. 2017 a vysvětlení fakturace srozumitelným a přehledným způsobem.
27. Z emailu ze dne 28. 6. 2017 a ze dne 19. 6. 2017 od žalobkyně z emailové adresy [email] soud zjistil, že referentka fakturace sdělila k reklamaci faktur, že dne 20. 12. 2016 byla podepsána nová smlouva, ve které je požadovaná změna sazby na C45d a jističe 3x63A. Při návštěvě odběrného místa technikem PDS byly zjištěny závady, kvůli kterým nedošlo ke změně technických parametrů (závady byly odstraněny v pozdější době). Do provedené změny technických dat (sazby a jističe) byla PDS účtovaná hodnota jističe 3x630A a distribuční sazba C03d. O tomto způsobu fakturace byl zákazník informován PDS a zároveň obchodním zástupcem [právnická osoba] [anonymizováno]. Faktury tak byly vystaveny žalobkyní na základě obdržených dat od [anonymizováno] [právnická osoba], přičemž data za období od 1. 10. 2016 do 28. 2. 2017 obdržela žalobkyně od distributora dne 27. 3. 2017 a data za období od 1. 3. 2017 do 24. 3. 2017 obdržela žalobkyně dne 7. 4. 2017. Následně žalobkyně vystavila faktury již na hladině NN obsahující podrobný rozpis účtovaných plateb. Dále žalobkyně uvedla, že zákazníkem provedený přepočet faktur je uveden pro hladinu VN, avšak odběrné místo je od 1. 10. 2016 přepojeno na hladinu NN. Žalovaný prostřednictvím svého jednatele toto tvrzení rozporuje, neboť nikde nebylo dohodnuto, že bude měněna sazba a co bude žalovaný platit do doby, než se vymění elektroměr, přičemž měl za to, že vždy platí smlouva; obchodní zástupce žalobkyně mu pouze doporučil, že si má zajistit rozvaděč na dvojsazbu na 63A a nikdy neuvedl, že se bude fakturovat za jistič 630A.
28. Z emailové korespondence ze dne 10. 7. 2017 mezi žalobkyní – oddělením fakturace a žalovaným a jeho právní zástupkyní soud zjistil, že žalobkyně zaslala zástupkyni žalovaného podrobný rozpis jednotlivých faktur.
29. Z dopisu zástupkyně žalovaného ze dne 13. 7. 2017 soud zjistil, že po obdržení vyčíslení fakturace upozornila žalobkyni na skutečnost, že je fakturováno měsíční plat za příkon (jistič 3x 360A – myšleno 3x630A, pozn. soudu), avšak toto je v rozporu se smlouvou, neboť v ní je nasmlouván jistič 3x63A. Požádala tedy znovu o přefakturaci a vystavení faktur v souladu se smlouvou.
30. Z dopisu„ Vyjádření ke způsobu vyřízení reklamace, přerušení dodávky elektřiny“ ze dne 2. 8. 2017 od žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně v reakci na dopis zástupkyně žalovaného uvedla, že nerozporuje, že ve smlouvě byl sjednán jistič 3x63A s požadovanou sazbou C45d a požadavek na převedení odběrného místa na odběr nízkého napětí. Tyto skutečnosti ovšem nelze přejímat bez posouzení jejich souladu s příslušnými právními předpisy a ostatními ustanoveními smlouvy. V rozhodném období bylo fakturováno v souladu se smlouvou v tom rozsahu, v jakém byl její obsah slučitelný s energetickou legislativou. Žalobkyně dále uvedla, že určení hodnoty hlavního jističe nespadá do sféry dispozice smluvních stran. Nezpochybňuje, že ve smlouvě strany projevily vůli účtovat podle parametrů uvedených ve smlouvě. To podle žalobkyně pouze v případě, že budou splněny zákonné požadavky pro takový postup. V tomto ohledu je potřeba hodnoty uvedené ve smlouvě vnímat jako cílový stav. Žalobkyně odkázala na ust. čl. IV odst. 1,2 obchodních podmínek, s tím, že cena silové elektřiny bude účtována podle distribučního tarifu určeného v souladu s právními předpisy, resp. že regulovanou cenu za související služby a další podmínky distribučních tarifů určuje ERÚ ve svém cenovém rozhodnutí. V rozhodném období tedy byla klientovi účtována sazba dle připojení na NN, k přiznání sjednané distribuční sazby C45d došlo s účinností od 25. 3. 2017, tedy v den následující po splnění legislativních předpokladů k přiznání této sazby a k vyúčtování dle sjednané hodnoty hlavního jističe ve výši 3x63A došlo rovněž od 25. 3. 2017, v den následující po jeho fyzické výměně na tuto hodnotu. Dále poukázala na skutečnost, že primárně je odpovědný za instalaci jističe, ale i měření spotřeby [anonymizována dvě slova]. Časová souslednost dle vyjádření [právnická osoba] byla dále taková, že 22. 12. 2016 byl odeslán požadavek na změnu sazby, tento požadavek byl zamítnut z důvodu [registrační značka] zpráva), neboť není potvrzeno, že OM je nachystáno na přímé měření. Dne 10. 1. 2017 měla žalobkyně obdržet opravenou revizní zprávu; dne 23. 1. 2017 byly na odběrném místě zjištěny závady, které měly být odstraněny na náklady zákazníka. Dne 23. 2. 2017 byla obdržena zpráva, že závady byly odstraněny. Obratem byl zaslán požadavek na [právnická osoba] pro změnu sazby a jističe. Tento požadavek byl vrácen s tím, že je potřeba doložit aktuální revizní zprávu. Dne 22. 3. 2017 byl odeslán zákazníkovi termín návštěvy technika s datem 24. 3. 2017 a ode dne 25. 3. 2017 je na odběrném místě distribuční sazba C45d s datem 24. 3. 2017. Z toho žalobkyně usoudila, že prodleva se započetím účtování dle hodnot sjednaných ve smlouvě je výhradně záležitostí žalovaného. To bylo příčinou stavu, když žalobkyně nemohla účtovat na základě hodnot sjednaných ve smlouvě. Přílohou dopisu je kontrolní list závad elektroměrového rozvaděče ze dne 23. 1. 2017, ze kterého vyplývá, že rozvaděč není řádně zapojen.
31. Z dopisu ze dne 18. 9. 2017 soud zjistil, že právní zástupkyně opětovně upozorňuje na skutečnost, že nebylo fakturováno dle uzavřených smluv a navrhuje schůzku s žalobkyní, nesouhlasí s tím, že má žalovaný řešit jistič s distributorem, neboť má smluvní vztah uzavřený s žalobkyní. Žalovaný dále podal podnět k přešetření celé záležitosti na ERÚ.
32. Z dopisu nazvaného„ Odstoupení od smlouvy o poskytování služeb ze dne 22.2.2018“ soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobkyni, že odstupuje od smlouvy v souladu s čl. VIII odst. 1 obchodních podmínek dodávky, neboť žalobkyně porušila povinnost zakotvenou v čl. IV. obchodních podmínek, neboť neoznámila zvýšení ceny za dodávku produktu, přestože žalovaný na konci listopadu žádal o zaslání ceníku na další období.; žalovaný tedy ve lhůtě 3 měsíců odstupuje od smlouvy.
33. Z dopisu„ Odpověď - žádost o sdělení“ ze dne 9. 4. 2018 od [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba], [anonymizováno] včetně přílohy – obchodní podmínky dodávky soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že smlouva mezi účastníky uzavřená byla v souladu s čl. III odst. 2 písm. a) obchodních podmínek ukončena z důvodu neplacení. Dále upozornila žalovaného na čl. V odst. 3 OPD, dle kterého nemá uplatnění reklamace odkladný účinek na splatnost vyúčtovaných plateb nebo záloh, z toho důvodu měla žalobkyně právo na ukončení smlouvy a přerušení dodávky elektřiny.
34. Z vrácení jednostranného zápočtu ze dne 5.12.2017 včetně podacího lístku, z vrácení jednostranného zápočtu ze dne 15.8.2018 včetně podacího lístku, z vrácení faktury a upomínky ze dne 30.8.2018 včetně podacího lístku, z vrácení jednostranného zápočtu ze dne 14.11.2017 včetně podacích lístků soud zjistil, že dne 5.12.2017 vrátil žalovaný žalobkyni jednostranný zápočet ze dne 27.11.2017 na částku 117 Kč z důvodu, že pohledávka tvrzená žalobkyní z faktury [číslo] není žalovaným uznána a originál faktury byl žalobkyni vrácen; tento dopis žalovaný poslal doporučeně 6.12.2017. Dne 15.8.2018 žalovaný sdělil žalobkyni, že ke dni [číslo] odstoupil od smlouvy, smlouva byla ukončena ke dni 31.3.2018, z toho důvodu vrací veškeré faktury a předpisy po tomto datu, neboť je považuje za neoprávněné. Dopis byl odeslán 20.8.2018.
35. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 27.1.2016 [číslo] včetně přílohy [číslo] dále z faktury [číslo] ze dne 3.11.2016, [číslo] ze dne 12.10.2016, [číslo] ze dne 6.12.2016, [číslo] ze dne 4.1.2017, [číslo] ze dne 3.2.2017, [číslo] ze dne 7.3.2017, [číslo] ze dne 4.5.2017, [číslo] ze dne 6.6.2017 a [číslo] ze dne 5.9.2017 soud zjistil, že žalovaný měl s žalobkyní dále uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny k odběrnému místu [ulice], [obec], dle přílohy této smlouvy byl sjednán produkt jednotarifový, s tarifem VT 2016 za cenu 1 089 Kč/MWh a VT 2017 s cenou 1 024 Kč/MWh, na této adrese odběrného místa fakturace nadále probíhala měsíčně, porovnáním fakturace za období září 2016 a období od 1.10.2016 do 31.10.2016, dále od 1.10.2016 do 30.10.2016, od 1.11.2016 do 30.11.2016, od 1.12.2016 do 31.12.2016, od 1.1.2017 do 31.1.2017, od 1.2.2017 do 28.2.2017, od 1.3.2016 do 31.3.2016, od 1.4.2016 do 30.4.2016, od 1.5.2016 do 31.5.2016 a od 1.6.2016 do 30.6.2016 lze dojít k závěru, že na fakturaci za toto období se počátkem 1.10.2016 ničeho nezměnilo, bylo nadále fakturováno dle uzavřené smlouvy včetně služeb v elektroenergetice.
36. Z výslechu jednatele žalovaného [jméno] [příjmení] (č.l. 139 verte) soud zjistil, že na základě dopisu z 25. 4. 2016 od distributora o tzv. řešení případů falešných B odběrů jej kontaktoval obchodní zástupce od této firmy, který jej informoval o tom, že tyto tzv. falešné B odběry končí a poradil mu, jak to má udělat. Poradil žalovanému, aby si udělal nové odběrné místo, má si požádat o dvousazbu, na základě jeho doporučení vyplňoval přihlášku nového odběrného místa. Postupoval přitom dle manuálu na webovém formuláři. Následně to poslal na [anonymizováno], ti to odsouhlasili, na základě toho se udělalo nové odběrné místo. [příjmení] měření bylo ve starém velikém rozvaděči, který je asi metr a půl krát metr a půl, vedle toho se vybudovala úplně nová elektroměrová skříň, kupoval ji od velkoobchodu, který se tím zabývá, měla od [anonymizováno] a od [anonymizováno] razítko, dodnes je tam nalepená známka, že rozvaděč odpovídá jejich požadavku, nachystalo se připojení, když přišel od [anonymizováno] technik na základě žádosti, konstatoval, že tak, jak elektroměr je sestavený, i když je schválený od nich, tak neodpovídá jejich požadavkům. Žalovaný to vnímal jako první„ podraz“ ze strany zřejmě [anonymizováno], museli nechat rozvaděč přebudovat, což bylo docela rychlé, ale protože [anonymizováno] funguje, tak, jak funguje (distributorovi to trvá 14 dní až tři týdny, než na místo někoho pošlou), proto to tak dlouho trvalo, než nový elektroměr dodali. Žalovaný žil v tom, že když chodily faktury na [obec] stále stejně, že to je v pořádku, že mu nemůžou účtovat jiné sazby, než na které má smlouvu. Řešili situaci, že jim naráz přestaly chodit faktury, vyzývali žalobkyni k tomu, aby doložila faktury, ze kterých by pravděpodobně zjistili ihned po první faktuře, že tam není něco v pořádku. Žalovanému potom připadalo, že to bylo všechno záměrně dělané ze strany žalující, aby je v tom„ uvrtali“, protože z nich nemohl nic dostat, absolutně nekomunikovali. Když jej obcházel obchodní zástupce, tak všechno fungovalo, v momentě, když z toho vystoupil obchodní zástupce pryč, tak ze strany podniku absolutně žádná komunikace. Když podepsali smlouvu o distribuci v září 2016 s [anonymizováno], žil dál v tom, že to běží dál, protože tam mělo dojít k tomu falešnému B, že se to zruší, na druhé straně žalovanému faktura chodila na druhé odběrné místo [obec], kde byl 100 ampérový jistič, tam měl být 730 ampérový jistič, také faktury chodily dál normálně, nikdo jej nevyzval, nikdo mu nedal žádné informace o tom, že bude něco zvýšené, čili se to jenom oddalovalo. Nebyli vůbec informováni, a když přišla faktura na 300 000 Kč, tak si„ sedl na zadek“, protože to byl desetinásobek toho, co platili normálně. Fakturu reklamovali, dopočítal tabulky, sazby, jak by to mělo být podle původní smlouvy, čili to se dopočítalo, dal pokyn, aby se zaplatilo a ta faktura se reklamovala, nikdo ze strany žalobkyně jej o změně sazby neinformoval, jen když přišel dopis, kde je vyzývali k tomu, že falešné B odběry k určitému datu končí a musí udělat nějaká opatření. Na základě dopisu se to opatření začalo provádět, protáhlo se to díky revizím a problémům s rozvaděčem, ale jakékoliv oznámení od [anonymizováno] nedostali.
37. Ze zprávy o revizi ze dne 9.12.2016 (č.l. 165) soud zjistil, že na odběrné místo revidovaného objektu se dostavil revizní technik, který měl revidovat elektroměrový rozvaděč-nové provedení, popsal odběrné místo tak, že se tam nachází jistič před elektroměrem 3x63 A.
38. Z dopisu nazvaného„ Řešení případů tzv.„ falešných B odběrů elektřiny“ ze dne 6.3.2014 bez adresáta soud zjistil, že tento dopis byl zřejmě součástí interní komunikace ohledně řešení tzv.„ falešných B odběrů“ mezi žalobkyní a distributorem, žalovaný zpochybnil, že by kdy tento dopis od distributora obdržel. V dopise je obsaženo doporučení prověřit konkrétní podmínky odběru elektřiny a v případě potřeby sjednat s [právnická osoba] novou smlouvu o připojení zařízení na hladinu NN včetně provedení úpravy odběrného místa a elektroměrového rozvaděče tak, aby bylo možno zajistit odběr elektřiny z hladiny NN v co nejvýhodnějším distribučním tarifu (např. C01d, C02d, C03d, C26d nebo C45d).
39. Z faktury [číslo] vystavené dne 7.2.2018 (č.l. 182) soud zjistil, že žalobkyně za období 28.1.2017 31.1.2018 provedla fakturaci, jejímž výsledkem bylo vrácení přeplatku ve výši 24 248 Kč, z faktury [číslo] ze dne 8.2.2018 (č.l. 184) soud zjistil, že za období 25.3.2017 - 26.1.2018 byl zjištěn přeplatek ve výši 44 217 Kč, z faktury [číslo] ze dne 28.2.2018 (č.l. 186) soud zjistil, že za fakturační období od 27.1.2018 8.2.2018 byl zjištěn přeplatek na straně žalované ve výši 9 875 Kč, z faktury [číslo] ze dne 9.5.2018 (č.l. 188) soud zjistil, že za fakturační období od 1.4.2018 30.4.2018 byl zjištěn přeplatek žalovaného ve výši 1 103 Kč, z faktury [číslo] ze dne 8.8.2017 (č.l. 190) soud zjistil, že za fakturační období od 1.7.2017 31.7.2017 byl u žalovaného zjištěn přeplatek ve výši 440 Kč.
40. Z dopisu [anonymizováno] a z článku v časopisu [anonymizováno]
4. čtvrtletí 2015 (č.l. 190 a 193) soud zjistil, že [anonymizováno] oznamoval svým smluvním partnerům, že dojde k uzavření nových rámcových smluv s tím, že u zákazníků, u kterých má dojít k tzv. narovnání stávajícího stavu („ falešné B odběry“) bude sjednána samostatná rámcová smlouva, dle které bude v období do 30.9.2016 zajišťována distribuce elektřiny za stávajících podmínek jako dosud, navíc bude smluvně upraven režim distribuce elektřiny pro období počínaje měsícem říjen 2016. V odběrných místech, kde zákazník neumožní změnu způsobu připojení a instalaci odpovídajícího jistícího prvku pro odběr z hladiny NN, bude pro stanovení výše platu za příkon nastaven virtuální jistič. Pokud si zákazník v mezidobí nepožádá o sjednání dvoutarifní sazby, bude stanoveno, že od 1.10.2016 bude distribuce elektřiny účtována v distribučním tarifu C03d dle charakteru odběru elektřiny zákazníkem v předchozím období.
41. Z emailu ze dne 12.5.2017 (č.l. 90 verte) soud zjistil, že pracovnice žalobkyně paní [příjmení] zaslala dopis na [anonymizována dvě slova] emailem, ve kterém se zákazník táže, jak byla určena distribuční sazba při přechodu z VN na NN C03d. Z emailu ze dne 16.5.2017 z [anonymizováno] od paní [příjmení] soud zjistil, že distributor sdělil, že tato sazba byla navržena dle skutečné hodnoty hlavního jističe zjištěného na odběrném místě a velikosti roční spotřeby.
42. Z emailu ze dne 19.5.2017, z emailu ze dne 22.5.2017 a ze dne 25. 5. 2017 soud zjistil, že k dalšímu dotazu pracovnice distributora sdělila, že dne 24.3.2017 proběhla na odběrném místě změna sazby z C03d na C45d, současně také změna hodnoty hlavního jističe 3x630 a změna typu měření B na C. DUF do 24.3.2017 byl za spotřebu pouze ve vysokém tarifu, a protože docházelo v tomto případě ke změně hlavního jističe, změně sazby a změně typu měření B na C a servisní zakázka byla provedena 24. 3. 2017, zaregistroval se odběr s typem měření C od následujícího dne, tj. od 25. 3. 2017.
43. Z emailu ze dne 11. 11. 2017 (č.l. 91) soud zjistil, že při komunikaci mezi distributorem a dodavatelem zaměstnanec distributora uvedl, že byl zasílám žalovanému dopis, kterým byl informován o tzv. falešných B odběrech, podle záznamů distributora s nimi zákazník nekomunikoval, 18. 2. 2016 byl vyměněn elektroměr a zapsány hodnoty MTP a zjištěn hlavní jistič 3x630 A.
44. Z přehledu sazeb a cen za zajišťování distribuce elektřiny pro zákazníky kategorie C-podnikatelé [anonymizováno] (č.l. 92) soud zjistil, že v době platnosti nízkého tarifu je distribuce elektřiny účtována za nižší cenu. Sazba C 45d je sazba s operativním řízením doby platnosti nízkého tarifu vhodná pro odběrná místa s významným zastoupením elektrických přímotopných spotřebičů, jedná se o dvoutarifovou sazbu s dobou platnosti nízkého tarifu 20 hodin denně.
45. Z Věstníku ERÚ ze dne 27.11.2015 (č.l. 203) stránky 8 soud zjistil, že bylo účtováno žalobkyní za předmětné období dle sazby C03d-jednotarifová sazba pro vyšší spotřebu, u které cena za příkon podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem, jejíž výše činí (dle žalobkyně jistič nad 3x160A za každou 1 A) 47,88 Kč/měsíc, tzn. u žalovaného bylo dle žalobkyně účtováno 630x 47,88 Kč.
46. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
47. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 20.12.2016 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] (dále jen„ nová smlouva“) pro odběrné místo na adrese [adresa žalované], číslo odběrného místa ([anonymizována dvě slova]) [číslo] (dále jen "OM"). V souladu se smlouvou se právní vztahy stran z této Smlouvy řídí Obchodními podmínkami dodávky (dále jen„ OPD“), které jsou nedílnou součástí Smlouvy. Žalovaný dále uzavřel dne 27.1.2016 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny s dodavatelem elektřiny [právnická osoba], [IČO], [číslo] – tedy se žalobkyní (dále jen„ Původní smlouva o dodávce elektřiny“). Dle původní smlouvy měla být dodávka za období od 1.1.2016 do 31.12.2016 a dle nové smlouvy mělo být postupováno od 1.1.2017. [příjmení] elektřiny a) za období ode dne 1.10.2016 do dne 28.2.2017 vyúčtovala žalobkyně fakturou [číslo] na částku 335 132,00 Kč s datem vystavení dne 28.3.2017 a s datem splatnosti dne 11.4.2017; b) za období ode dne 1.3.2017 do dne 24.3.2017 fakturou [číslo] na částku 52 015,00 Kč s datem vystavení dne 24.3.2017 a s datem splatnosti dne 27.4.2017; c) za období ode dne 1.3.2017 do dne 24.3.2017 fakturou [číslo] na částku 2 931,00 Kč, s datem vystavení dne 29.5.2017 a s datem splatnosti dne 12.6.2017. V původní smlouvě, kterou žalobkyně s žalovaným uzavřeli ze dne 27. 1. 2016, distribuční sazba nebyla sjednána. Ve smlouvě ze dne 20. 12. 2016 specifikovaly obě smluvní strany distribuční sazbu C45d a jistič 3x63A. O hodnotě jističe a možnosti jeho změny byl žalovaný informován dopisem [právnická osoba] [právnická osoba] v dubnu 2016. V rámci tohoto dopisu byl žalovaný informován, že pokud na odběrném místě nedojde k žádné změně, bude [právnická osoba] [anonymizováno] povinna v souladu s cenovými předpisy od 1.10.2016 fakturovat část ceny za distribuci elektřiny podle předmětného ceníku služeb v závislosti na jmenovité hodnotě hlavního jističe před elektroměrem. V čl. IV odst. 1 a 2 OPD cena za silovou elektřinu bude účtována podle distribučního tarifu určeného v souladu s právními předpisy. Cenu za související služby (jako je například platba za příkon) a další podmínky distribučních tarifů určuje Energetický regulační úřad ve svém cenovém rozhodnutí. Dne 22. 12. 2016 byl odeslán požadavek na změnu sazby, tento požadavek byl zamítnut revizní zprávou, ze které vyplynulo, že odběrné místo není připraveno na přímé měření. O tom byl žalovaný informován dne 9. 1. 2017. Dne 10.1.2017 obdržela žalobkyně opravnou revizní zprávu a dne 13.11.2017 byl žalovaný informován, že se na odběrné místo dostaví technik [právnická osoba] dne 23.1.2017 v 8:
30. Dne 23.1.2017 se technik [právnická osoba] dostavil na odběrné místo, kde zjistil závady, které měly být odstraněny na náklady žalovaného. Z důvodu zjištěných závad ke změně distribuční sazby ani hlavního jističe nedošlo. Dne 23. 2. 2017 žalobkyně obdržela informaci, že závady byly odstraněny. Obratem byl zadán požadavek na [právnická osoba] pro změnu sazby a jističe. Společnost [anonymizováno] zažádala o aktuální revizní zprávu. Aktuální revizní zpráva byla žalobkyni doručena dne 21. 3. 2017. Dne 22. 3. 2017 byl žalovanému odeslán termín návštěvy technika, který byl stanoven na 24. 3. 2017 v 8:
30. Ode dne 25. 3. 2017 je na odběrném místě distribuční sazba C45d a hodnota jističe 3x63A. Uvedená hodnota jističe v příloze [číslo] rámcové smlouvy mezi žalobkyní a distributorem neodpovídá hodnotě jističe, který je uveden a sjednán ve smlouvě o připojení mezi žalovaným a distributorem, [anonymizováno], kde je v čl. II Technické podmínky připojení uvedeno, že stávající hodnota je 3x63A a nová hodnota sjednaná touto smlouvou je 3x63A. Tuto skutečnost uvedl i jednatel žalovaného, který sdělil, že hodnota jističe na odběrném místě nebyla měněna. Žalobkyně přesto fakturovala od 1. 10. 2016 do 24. 3. 2017 sazbu jinou, než sjednanou, a to C03d s hodnotou jističe 3x630A, při stanovení cen na fakturách odkazovala na [příjmení] rozhodnutí ERÚ [číslo] 2015 ze dne 26. 11. 2015, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice odběratelům ze sítí nízkého napětí. Žalovaný opakovaně v listopadu 2016 u žalobkyně urgoval doručení faktury, když fakturační období sjednané dle čl. IV. odst. 7 původní smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny bylo měsíční. Po obdržení faktur, které jsou předmětem žaloby, žalovaný tyto žalobkyni vrátil a reklamoval a žádal podrobné vysvětlení fakturovaných částek i použité sazby. Na první fakturu uhradil žalovaný částku 98 307 Kč a na druhou fakturu uhradil částku 16 173 Kč, přičemž tyto částky žalovaný vypočítal dle skutečné spotřeby za toto období a v souladu s podmínkami uzavřených smluv. Žalobkyně v rozporu se smluvním ujednáním doručila žalovanému fakturaci (i přes telefonické a písemné urgence žalované) za období od 1.10.2016 – 28.2.2017 v jedné faktuře [číslo] dne 30.3.2017, fakturaci za období 1.3.2017 – 24.3.2017 dne 18.4.2017 a za období od 1.3.2017 do 24.3.2017 – dofakturace v květnu 2017. Zástupkyně žalovaného opětovně požádala o měsíční vyúčtování za období od 1.10.2016 do 24.3.2017 a dále pak o vystavování měsíčních faktur tak, jak je to ujednáno ve smlouvě, rovněž požádala o vysvětlení fakturace tak, aby bylo toto srozumitelné a přehledné, tedy aby žalovaný byl přesně informován, jaké částky, za co a za jaké období má hradit, samozřejmě s ohledem na spotřebu v daném odběrném místě. Žalobkyně jí sdělila, že žalovaný má řešit jistič (nesrovnalosti s ním) s distributorem.
48. Hodnocením případně dalších provedených důkazů se soud již nezabýval, neboť na jeho rozhodnutí již neměly vliv.
49. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně.
50. Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva dle ust. § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ze které vznikla žalobkyni, jako prodávajícímu, povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat (tedy uskutečnit dodávku elektrické energie) a naopak žalovanému, jako kupujícímu, vznikla povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou nebo úředně stanovenou kupní cenu.
51. Dle ust. § 1933 odst. 1 o.z. je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný.
52. Dle ust. § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemné plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.
53. Na základě provedeného dokazování a hodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět.
54. Předně se soud neztotožnil při hodnocení důkazů s tvrzením žalobkyně, že dle nové smlouvy se řídil vztah od 1. 10. 2016, když z textu smlouvy ani z logiky věci tato skutečnost nevyplývá. Textu nové smlouvy ostatně neodpovídá ani žalobkyní provedená fakturace, když bylo fakturováno ne v nové smlouvě sjednaná sazba C45d a sazba za příkon dle jističe 3x63A. V řízení bylo naopak prokázáno, že mezi stranami byly uzavřeny dvě smlouvy na dodávku elektrické energie pokrývající období, které je předmětem řízení, tedy od 1.10.2016 do 24.3.2017. Jednak se jedná o původní smlouvu, přičemž dle čl. I. odst. 4 smlouvy se distribuce elektrické energie uskutečňuje v souladu s platnými podmínkami distribuce elektřiny, k jehož zařízení je odběrné místo připojeno v souladu se smlouvou o připojení. Druhá smlouva byla uzavřena dne 20. 12. 2016, když tato nebyla uzavřena v souvislosti se změnou hodnoty hlavního jističe, ale proto, že žalovanému byla obchodním zástupcem žalobce nabídnuta výhodnější sazba s tím, že bylo nutno instalovat nový elektroměr na odečet tzv. vysokého tarifu a nízkého tarifu. Z tohoto důvodu došlo k uzavření nové smlouvy, aby mohlo být účtováno ve dvoutarifní sazbě, což mělo být pro žalovaného výhodnější. V řízení nebylo prokázáno tvrzení strany žalující, že by se vztahy mezi účastníky dle této nové smlouvy měly řídit již od 1.10.2016. K tomuto období se dále váže smlouva o připojení, která byla mezi žalovaným a distributorem [anonymizováno] uzavřena dne 12.9.2016, dle níž je v čl. II. – Technické podmínky pro připojení uvedena jmenovitá hodnota hlavního jističe před elektroměrem 3x63 A, a to jak stávající hodnota, tak nová hodnota. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že hodnota jističe byla od 1.10.2016 3x630A, zdůrazňuje soud, že toto její tvrzení nebylo nijak prokázáno. Pokud se týká tzv. falešných B odběrů, žalovaný obdržel dopis distributora ze dne 25.4.2016, v řízení však bylo prokázáno, že žalovaný se zachoval přesně podle pokynů v tomto dopise uvedených; poslal žádost o změnu připojení distributorovi a uzavřel s distributorem novou smlouvu o připojení. S ohledem na neměnnou hodnotu jističe – dřívější i nově sjednanou od 12.9.2016 dle smlouvy o připojení 3 x 63 A nebylo dále co měnit. Soud zde zdůrazňuje, že pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že to není ona, kdo ovlivňuje hodnotu jističe, ale distributor, uvádí soud, že v řízení nebyl dostatečně vysvětlen důvod, proč distributor uváděl u žalovaného jinou hodnotu jističe v datové zprávě pro žalobkyni (jako příloze rámcové smlouvy) a jinou hodnotu jističe ve smlouvě o distribuci uzavřenou s žalovaným. Pokud soud vychází z hlavní zásady pacta sunt servanda, měla by smlouva žalovaného s distributorem být podstatným důkazem pro žalobkyni, na základě čeho by měla fakturace probíhat, zvláště za situace, kdy je to dle tvrzení žalobkyně právě distributor, který je vlastníkem odběrného místa včetně přípojek a drátů do místa vedoucích. Pouze Distributor tak může na místě provádět šetření či opravy, kdy jakékoliv zásahy ze strany Dodavatele nejsou v žádném případě přípustné. Pokud tedy Dodavatel nemá přímou kontrolu nad daným odběrným místem, kdy je plně závislý na informacích, které mu poskytne Distributor nebo klient a stejně tak je to Distributor, kdo spolu s klientem sjednává tzv. distribuční sazbu, má soud za to, že tato sazba (odvislá od hodnoty jističe) sjednaná mezi distributorem a klientem by tedy měla být hodnověrně prokázána, což se v tomto případě nestalo (resp. stalo, když byla předložena smlouva s distributorem na hodnotu 3x63A stávající i nová a sazba C45d). Soud proto má za to, že fakturaci od 1. 10. 2016 do 24. 3. 2017 vycházející z hodnoty jističe 3x630 A, která neodpovídá a) smlouvě o distribuci ze dne 12. 9. 2016, b) neodpovídá smlouvě mezi účastníky uzavřené od 27. 1. 2016 ani c) smlouvě ze dne 21. 12. 2016, nelze ji považovat za řádně odůvodněnou a žalovaný se tak nemohl na základě takto chybně provedené fakturace dostat do prodlení s úhradou částek v ní vypočtených.
55. Druhým důvodem pro zamítnutí žaloby je zjevné pochybení žalobkyně při fakturaci a nedodržení podmínek smlouvy z 27. 1. 2016, konkrétně čl. IV. odst. 7 této smlouvy, dle kterého dodavatel (žalobkyně) měla provádět pravidelné vyúčtování dodávky elektřiny po uplynutí fakturačního období, přičemž délka fakturačního období činí jeden kalendářní měsíc, přičemž odečty měřícího zařízení provádí [anonymizována dvě slova]). Pokud by se tedy dodrželo toto ustanovení smlouvy a odečty prováděl pravidelně po uplynutí fakturačního období provozovatel distribuční soustavy (případně pokud by kdokoliv ze [právnická osoba] zkontroloval hodnotu jističe a nachystání OM na měření dříve), zcela jistě by případný jakýkoliv vzniklý problém na elektroměru či problém s „ nenachystáním odběrného místa“ na měření odhalil zavčas a žalovaný by na případné technické problémy byl upozorněn tak, aby obratem sjednal nápravu. Skutečnost, že provozovatel distribuční soustavy neprováděl odečty a žalobkyně nezasílala měsíční faktury, nelze přičítat k tíži zákazníkovi, byť se jedná o podnikatele, nikoliv spotřebitele. Žalovaný však obdržel (i přes prokázané urgence) fakturu na dodávku elektrické energie až dne 30.3.2017 za období od 1.10.2016 do 28.2.2017 na částku 335 132 Kč, dne 18.4.2017 fakturu na částku 52.015 Kč za období od 1.3.2017 do 24.3.2017 a dofakturaci za stejné období ve výši 2.931 Kč. V této souvislosti nelze dále souhlasit s tvrzením distributora i žalobkyně, že žalovaný na dopis o tzv. falešných B odběrech nereagoval, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaný postupoval zcela dle instrukcí v dopise a zažádal o uzavření nové smlouvy s distributorem (jak bylo prokázáno žádostí o trvalé připojení odběrného místa k distribuční soustavě nízkého napětí [právnická osoba] [právnická osoba] ze dne 5. 8. 2016 a dále výslechem jednatele žalovaného). I z této skutečnosti je evidentní, že se žalovaný aktivně o celou záležitost staral, avšak bezúspěšně.
56. Dalším důvodem pro zamítnutí žaloby je skutečnost, že žalobkyně použila pro stanovení částky za související službu v elektroenergetice ve fakturách sazbu ne dle uzavřených smluv, ale sazbu dle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/ 2015 ze dne 26.11.2015, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice odběratelům ze sítí nízkého napětí, a to distributorem určenou sazbu C03d, což vyplývá vždy i z části B každé faktury, nicméně, ani při použití sazeb dle tohoto rozhodnutí není možné dojít k částkám uvedeným ve faktuře. Příkladmo u faktury [číslo] (za situace, kdy by měl žalovaný distributorem uvedenou hodnotu jističe 3x630 A) dle cenového rozhodnutí je stanovena částka za související službu v elektroenergetice na 47,88 Kč za 1 A, tj. 630 x 47,88 Kč = 30.164,40 Kč, nicméně v citované faktuře je uvedena částka 36 186,85 Kč; pro cenu elektřiny pak měla být dle této sazby použita částka 1 026,05 Kč za 1MVh, což rovněž neodpovídá faktuře, kde je jednotková cena 1 024 Kč za 1 MVh. Rovněž zde tedy neodpovídá použitá částka uvedená ve faktuře cenovém věstníku; b) u faktury [číslo] dle cenového věstníku je stanovena částka za související službu v elektroenergetice na 47,88 Kč za 1 A, tj. 630 x 47,88 Kč = 30.164 K6 za 1 měsíc, jelikož je fakturováno za 5 měsíců, měla by to být částka 150 822 Kč, nicméně v citované faktuře je uvedena částka 220 910.31 Kč. Pro cenu elektřiny pak měla být dle této sazby použita částka 1 026,05 Kč za 1MVh, což rovněž neodpovídá faktuře, kde je jednotková cena 1 401 Kč za 1 MVh. Rovněž zde tedy neodpovídají použité částky sazbě uvedené ve faktuře cenovém rozhodnutí.
57. Dále je třeba namítnout, že pokud žalobkyně argumentuje, že souhlasí s žalovaným, že s ním uzavřela smlouvu, ve které byla sjednána sazba C03d a jistič 3x63A, nicméně že sazba a hodnota jističe je ve smlouvě pouze veličinou, která je cílovou a nemusí odpovídat realitě odběrného místa, uvádí soud, že tento argument je v rozporu se základní zásadou pacta sunt servanda a rovněž se zásadou předvídatelnosti a legitimního očekávání druhé smluvní strany. Dle názoru soudu pokud byla sjednána určitá sazba ve smlouvě, mělo být fakturováno dle této sazby, a žalovaný tak mohl důvodně očekávat, že fakturace bude probíhat nadále dle sjednané sazby. Dle názoru soudu je v rozporu se zásadu poctivého obchodního styku a zejména zásadou legitimního očekávání ve smluvních vztazích, aby žalobkyně od 1. 10. 2006 počala žalovanému účtovat za služby v elektroenergetice zcela jiné částky a za zcela jinou sazbu, aniž svého smluvního partnera jakkoliv předem informovala, navíc mu zaslala fakturu až zpětně, čímž mu zabránila činit adekvátní kroky (přičemž podstatným je zde zejména i kontext, že navržená sazba odpovídá hodnotě jističe 630A a žalobkyně v řízení neprokázala, že by u žalovaného ze strany [anonymizováno] byla zjištěn jistič 630A ke dni 1.10.2016, jak k této hodnotě jističe distributor dospěl, když ze smlouvy o připojení mezi [anonymizováno] a žalovaným jako koncovým zákazníkem vyplývá stávající hodnota jističe i nového jističe, v obou případech 3x63A). Soud tak nemohl přistoupit na argumentaci žalobkyně, že..„ distributor od 1.10.2016 na odměrném místě určil novou distribuční sazbu, dle které bylo účtováno“. Jak již soud výše uváděl, pokud mezi distributorem a žalovaným byla před 1.10.2016 uzavřena smlouva o připojení k distribuční soustavě s jističem, který byl uveden jako stávající i nový 3x63 A, je tento důkaz v přímém rozporu s datovou zprávou v příloze [číslo] rámcové smlouvy uzavřené mezi [anonymizováno] a žalobkyní; tuto nesrovnalost ale dle názoru soudu nelze přičítat k tíži zákazníka; tato nesrovnalost nebyla v celém řízení žalobkyní ani po poučení řádně vysvětlena. To, že by byl na OM měněn jistič, popřel jak žalovaný ve svém účastnickém výslechu, tak tato skutečnost je v příkrém rozporu se smlouvou o připojení ze dne [číslo] 2016 a tato skutečnost konečně nevyplývá ani z revizní zprávy předložené žalobkyní. Pokud tedy žalobkyně v řízení opakovaně odkazovala na distributora, který určil distribuční sazbu i dle hodnoty jističe 630 A a poukazovala na to, že dle této distribuční sazby bylo fakturováno, uvádí soud, že tato sazba a tato hodnota jističe nemá oporu v provedeném dokazování. Postup žalobkyně (potažmo distributora) tak soud vidí jako rozporný se zásadou pacta sunt servada a zásadou legitimního očekávání, kdy zákazník, který učiní příslušné kroky dle návodu distributora, uzavře s distributorem novou smlouvu, sjedná s distributorem hodnotu jističe a následně je mu fakturováno zpětně dle zcela jiných sazeb s jinou hodnotou jističe, nemůže požívat právní ochrany. Soud zde upozorňuje rovněž na skutečnost, že nelze akceptovat stav, kdy fakturace neodpovídá ani jedné z uzavřených smluv s dodavatelem, ani uzavřené smlouvě mezi žalovaným jako zákazníkem a distributorem (hodnota jističe ve smlouvě ze dne 12. 9. 2016). Pokud by tedy soud přistoupil na argumentaci žalobkyně, že„ hodnoty uvedené ve smlouvě jsou tak pouze cílem, nikoliv nutně výchozí hodnotou“, bylo by možno uzavřít, že smlouva uzavíraná s touto„ výhradou“ pozbývá svého smyslu a takový stav zcela jistě není v právním státě žádoucí. Účelem smlouvy má být právě zabránění stavu, který nastal i v tomto případě, kdy zákazník, distributor i dodavatel elektřiny tvrdí jiný skutkový stav na místě (např. jinou hodnotu jističe), než odpovídá uzavřeným smlouvám.
58. Nad rámec výše uvedeného soud poznamenává, že pokud žalobkyně v řízení odkazovala na uzavřené obchodní podmínky smlouvy o poskytování služeb a na čl. IV., že cena za regulované služby a další podmínky distribučních tarifů stanoví ERÚ dle příslušných právních předpisů, uvádí soud, že v čl. 1 odst. 1 obchodních podmínek dodávky je uvedeno, že ustanovení ve smlouvě mají přednost před ustanoveními OPD, jsou-li s nimi v rozporu. Pokud tedy ve smlouvě ze dne 20. 12. 2016 byla sjednána sazba C45d a jistič 3x63A, mělo být účtováno dle této sazby s tímto jističem, neboť znění smlouvy v tomto případě má přednost před zněním obchodních podmínek.
59. Jelikož dle názoru soudu fakturace neodpovídá znění uzavřených smluv sjednaných mezi žalobkyní a žalovaným ani mezi žalovaným a distributorem, nenastala splatnost faktur a žalobkyně následně neoprávněně prováděla zápočty na další přeplatky faktur za spotřebu elektřiny ze strany žalované. Ze všech těchto důvodů soud považoval fakturaci, která je předmětem této žaloby, za neoprávněnou a žalobu zamítl.
60. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého v řízení zcela úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří náklady na právní zastoupení spočívající v odměně advokáta za 10 úkonů právní služby po 8 980 Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 196 918 Kč dle ust. § 7 a 9 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“), a to za převzetí zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu, účast na jednání dne 12.3.2020, účast na jednání dne 26.5.2020, písemné podání ze dne 8.7.2020, ze dne 10.7.2020, ze dne 7.9.2020, účast na jednání dne 1.12.2020, účast na jednání dne 18.5.2021, písemný závěrečný návrh, paušální náhrada nákladů za deset úkonů právní služby po 300 Kč, cestovné za cestu tam a zpět z [obec] do [obec] za 4 cesty, při počtu km 522 za zpáteční cestu, při průměrné spotřebě benzinu 5,3 l na 100 km, průměrné ceně 32 Kč za 1 litr, sazba základní náhrady za 1 km jízdy 4,20 Kč, celkem za jednu cestu 3 077,71 Kč, za 4 cesty 12 310,84 Kč, náhrada za ztrátu času na cestě k soudu a zpět za 12 půlhodin za cestu z [obec] do [obec] a zpět, za 4 cesty celkem 48 půlhodin po 100 Kč dle ust. § 14 odst. 3 a.t., celkem za cestu z [obec] do [obec] 4 800 Kč. Náhrada nákladů řízení celkem představuje částku 109 910,83 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.