11 C 260/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro 43 050 Kč s příslušenstvím Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 43 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 43 050 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 9 669,20 Kč, to vše v měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč splatných do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 4. 2021 doplněnou podáním ze dne 10. 6. 2021 a ze dne 21. 3. 2022 domáhala na žalované zaplacení výše uvedené částky představující náklady na odtah vozidla a parkovné. K odůvodnění žaloby uvedla, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě ustanovení § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Na základě Zřizovací listiny v platném znění je žalobce oprávněn hlavním městem Prahou k odstraňování silničních a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, hlídání. Dne 14. 3. 2019 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla bez RZ/SPZ, vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobkyní. Odtah byl proveden na základě žádosti Městské policie hl. m. Prahy podle ustanovení § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně se pokusila písemně kontaktovat žalovanou, kdy mu zasílala oznámení o odtahu vozidla, jeho umístění na odtahovém parkovišti, informovala ji o částce za odtah a jejím navyšování za každý další den parkování vozidla na parkovišti žalobkyně a vyzývala ji k úhradě částky za odtah a parkovné dle příslušného nařízení hlavního města Prahy Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozované žalobkyní stanoví příslušné nařízení hlavního města Prahy v platném znění. Cena za odtah je tedy určena dle nařízení platného a účinného v den odtahu, parkovné je pak počítáno za každý započatý den vždy dle příslušného nařízení, které je v tento den platné a účinné. Dluh žalované je tedy tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Celková výše dlužné částky činí 43 050 Kč.

2. Žalovaná v podání ze dne 1. 7. 2021 navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že celá situace byla zapříčiněna jejím bývalým manželem. Jako provozovatel vozidla je sice vedena žalovaná, nicméně veškeré platby spojené s provozem vozidla hradil bývalý manžel [jméno] [příjmení], který rovněž vyřizoval veškerá jednání a listiny s vozidlem související. V souvislosti s rozpadem manželství a vyhrocenou komunikací mezi bývalými manžely tehdejší manžel žalované v červenci 2017 vzal veškeré doklady a klíče od vozidla s tvrzením, že žalovaná vozidlo nebude užívat, vozidlo však nevyužíval, nechal ho stát na parkovišti, ale přesto jej odmítl s doklady a klíči předat žalované. Žalovaná tedy vozidlo od července 2017 neměla ve svém držení. O odtažení vozidla se žalovaná dozvěděla až v červnu 2019, kdy jí bylo doručeno oznámení o odtahu vozidla ze dne 27. 5. 2019. Důvodem odtažení vozidla bylo jeho dlouhé stání v modré parkovací zóně (téměř dva roky). Jelikož žalovaná neměla žádné doklady k vozidlu, musela si tyto zajistit, což jí trvalo dalších 30 dnů a dluh proto narůstal. Žalovaná má tedy za to, že se na vzniklé situaci vůbec nepodílela. Žalovaná dále poukázala na svou nepříznivou majetkovou situaci, kdy realizuje pouze příjem cca 20 000 Kč z pracovního poměru [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno], její bývalý manžel je v úpadku od 21. 5. 2019 a od 20. 3. 2020 v konkurzu, v rámci insolvenčního řízení probíhá řízení o vypořádání společného jmění manželů; její výdaje dosahují částky cca 19 000 Kč a proto v případě, že by soud žalobě vyhověl, požádala o možnost uhradit dlužnou částku v měsíčních splátkách 3 000 Kč.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z protokolu o odtahu vozidla ze dne 14. 3. 2019 (č. l. 13) soud zjistil, že dne 14. 3. 2019 byl žalobkyní proveden odtah vozidla bez RZ/SPZ, VW Tuareg černé barvy z adresy K Lučinám 19, Praha 3 pro porušení ust. § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., odtah vozidla byl proveden na střežené parkoviště, odkud jej na základě plné moci od žalované dne 25. 6. 2019 vyzvedl [jméno] [příjmení]; při převzetí vozidla byla současně do protokolu uvedena částka za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a parkovné ve výši 41 150 Kč, celkem částka 43 050 Kč s tím, že tato částka nebyla uhrazena.

5. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 10. 3. 2020 (č. l. 14), kopie dodejky (č. l. 82), z emailu ze dne 27. 3. 2020 od [jméno] [příjmení] (na č. l. 87) soud zjistil, že žalovaná byla upozorněna na odtah vozidla a povinnost zaplatit dlužnou částku, tato výzva jí byla doručována na adresu [adresa žalované], kde jí byla vhozena do schránky dne 23. 3. 2020; tuto výzvu zaslal emailem žalované její bývalý manžel dne 27. 3. 2020, dostala se tak do její dispozice.

6. Z kopie osvědčení o registraci vozidla (č. l. 11) a ze záznamu o otevření vozidla a zjištění VIN ze dne 26. 3. 2019 soud zjistil, že za účelem zjištění VIN vozidla bylo vozidlo žalobkyní otevřeno, provozovatelem předmětného vozidla je žalovaná.

7. Z výzvy ze dne 1. 7. 2019 včetně kopie dodejky (na č. l. 10 verte) soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána k úhradě částky 43 050 Kč, tato výzva byla doručena žalované opět na adresu [adresa žalované], byla vhozena do schránky dne 8. 7. 2019.

8. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 2. 12. 2019, č. j. 8 C 118/2018 - 126 (č. l. 28) soud zjistil, že manželství žalované a [jméno] [příjmení] bylo rozvedeno rozsudkem tohoto soudu, který nabyl právní moci dne 18. 1. 2020, přičemž soud mimo jiné konstatoval, že vztahy mezi manžely jsou hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceny, manželé spolu více než rok a půl nežijí ani nesdílejí společné finance, manžel ani neplní ve vztahu k manželce svou vyživovací povinnost, ačkoliv mu byla stanovena rozsudkem.

9. Z výzvy ze dne 27. 5. 2019 (č. l. 32) soud zjistil, že žalovaná byla upozorněna na odtah vozidla a jeho umístění na parkovišti, byla upozorněna na povinnost vozidlo převzít a zaplatit cenu za odtah a parkovné. Tato výzva byla doručována žalované na adresu [adresa žalované].

10. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 7. 6. 2019 (č. l. 33) soud zjistil, že žalovaná vypověděla na polici, že dne 27. 5. 2019 jí přišel domů dopis od Správy služeb hl. m. Prahy, kde je informována o odtahu předmětného vozidla, přičemž žalovaná uvedla, že neví nic o tom, že vozidlo bylo bez registrační značky ani proč bylo odtaženo, nemá od vozidla doklady ani klíče. Bylo jí proto sděleno na infolince, že si musí zažádat o nový technický průkaz.

11. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4. 9. 2018, č. j. 10 C 10/2017-266 ( (č. l. 35) soud zjistil, že zdejší soud rozhodl tímto rozsudkem mimo jiné o povinnosti [jméno] [příjmení] přisívat na výživu žalobkyně počínaje dnem 3. 5. 2017 částkou 50 000 Kč měsíčně. V odůvodnění rozsudku je mimo jiné konstatováno, že žalobkyně měla k dispozici do července 2017 automobil značky Volkswagen Tuareg; dále je zde uvedeno, že„ situace se změnila po odchodu žalobkyně ze společné domácnosti, kdy životní úroveň žalovaného zůstala nezměněna, žalovaný je nadále schopen vynakládat statisícové částky na potřeby své i svých nezletilých dětí, hradí nákladné rekonstrukce bytu a dovolené, zatímco žalobkyně je v současné době odkázána de facto na svůj příjem ze zaměstnání a prostředky chybějící k úhradě i zcela běžných potřeb (např. nájemné) kompenzuje prostřednictvím půjček od svých příbuzných a přátel“.

12. Z výzvy ze dne 29. 5. 2020 včetně dodejky (č. l. 84, 85) soud zjistil, že žalované byla doručována další výzva k úhradě dlužné částky 43 050 Kč na adresu [adresa žalované], tato byla vhozena do schránky dne 3. 6. 2020.

13. Z emailu žalované na právní odbor žalobkyně ze dne 25. 4. 2020 (č. l. 88) soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobkyni, že auto jí bylo zcizeno bývalým manželem v červenci 2017, to posléze hlásila na policii, neměla přístup ke klíčům ani k dokladům, veškeré kontakty s manželem musela přerušit, neměla vliv na to, kde se vozidlo nachází. Když jí přišla první výzva a upozornění na odtah, začala jednat, pro vyzvednutí vozidla bylo nutné vystavit duplikát technického průkazu a duplikátní klíče od vozidla. Žalovaná dále uvedla, že zaplacení dluhu je nad její finanční možnosti, je poškozená v trestním řízení vedeném proti bývalému manželovi pro neplacení výživného.

14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.

15. Žalobkyně je příspěvkovou organizací oprávněnou hlavním městem Prahou k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání. Dne 14. 3. 2019 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla bez RZ/SPZ, černé barvy zn. Volkswagen Tuareg, které bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobkyní. Odtah byl proveden na základě žádosti Městské policie hl. m. Prahy; Žalovaná je provozovatelem tohoto vozidla. Následně žalovaná byla vyzvána výzvou ze dne 27. 5. 2019 doručenou téhož dne o provedení odtahu vozidla a k zaplacení částky za odtah a parkovné; žalovaná od července 2017 neměla od vozidla klíče ani technický průkaz, situaci však řešila teprve po obdržení této výzvy, nechala si vystavit duplikát technického průkazu a udělila plnou moc panu [jméno] [příjmení], který dne 25. 6. 2019 ze střeženého parkoviště vozidlo vyzvedl, přičemž v protokolu již byla žalovaná opět upozorněna na výši dlužné částky za odtah a parkovné ve výši 43 050 Kč. Žalovaná následně byla vyzvána k zaplacení výzvou ze dne 1. 7. 2019, dále ze dne 10. 3. 2020 a ze dne 29. 5. 2020; žalovaná dosud dlužnou částku neuhradila.

16. Pro právní stránce soud věc posoudil následovně.

17. Žalobkyně byla zřízena zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hl. městě Praze, a § 23 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a jako taková je oprávněna na území hlavního města Prahy provádět odtahy vozidel.

18. Dle ust. § 17a odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, a) které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla, b) které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích, c) které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo d) je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství a jeho řidič není na místě přítomen.

19. Dle ust. § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.

20. Dle § 2 odst. 1 nařízení hlavního města Prahy č. 2 z roku 2013 činí maximální cena za úplný odtah částku ve výši 1 900 Kč. Maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí dále dle § 2 odst. 3 tohoto nařízení za 1. až 3. den 250 Kč denně, od 4. dne do 180. dne ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč denně a od 181. dne 50 Kč denně.

21. Dle § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, je provozovatel vozidla vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.

22. Dle ust. § 125f odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, provozovatel vozidla za přestupek podle odstavce 1 neodpovídá, jestliže prokáže, že v době před porušením povinnosti řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích a) bylo vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou státní poznávací značkou, nebo b) podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel.

23. Odpovědnost provozovatele vozila za správní delikt je odpovědností objektivní (nezkoumá se existence zavinění), přičemž tato povinnost výslovně váže provozovatele vozidla. Otázkou, kdo je provozovatelem, je vymezena na základě evidenčního principu, rozhodné je tedy to, kdo je jako provozovatel zapsán v registru silničních vozidel. Dle kopie technického průkazu to byla v rozhodné době žalovaná, což tato ani nečinila v řízení sporným. Pokud se žalovaná tedy bránila poukazem na skutečnost, že vozidlo neměla v dispozici od července 2017, neboť s ním nakládal bývalý manžel, uvádí soud, že tyto důvody nepovažuje za důvody liberační ve smyslu ust. § 125f odst. 5 a 6 zákona o silničním provozu, když žalovaná měla po dobu cca dvou let možnost zajistit si duplikát technického průkazu a klíčů, což ostatně nakonec rovněž učinila, ale až poté, co byla vyzvána a informována o odtahu vozidla; soud tak nemohl k této obraně žalované strany přihlédnout. Z jiných než uvedených liberačních důvodů totiž není zproštění odpovědnosti provozovatele vozidla možné (srovnej např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2019, sp. zn. 1 As 318/2018, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 1 As 222/2017 a usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. III. US 769/21). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně provedla dne 14. 3. 2019 odtah motorového vozidla značky VW Tuareg, jehož provozovatelem byla k datu odtahu žalovaná. Na základě toho vznikl žalobkyni nárok na úhradu za odtah a parkovné v souladu s nařízením hlavního města Prahy č. 2 z roku 2013. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že částku v celkové výši 1 900 Kč za odtah a parkovné ve výši 41 150 Kč za období od 14. 3. 2019 do 25. 6. 2019 uhradila. To však žalovaná neučinila, soud proto uvedené žalobě vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

24. Soud však vyhověl žádosti žalované spočívající v umožnění zaplacení dlužné částky ve splátkách, jejichž výši určil na 3 000 Kč měsíčně, a to dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud přihlédl k tomu, že žalovaná se nachází ve složitém období, kdy její jediný příjem činí částka cca 20 000 Kč představující její plat, jiné příjmy nemá; svízelná situace žalované vyplývá ostatně rovněž z rozsudku zdejších soudů ve věci 10 C 10/2017 a 8 C 118/2018, kdy je zřejmé, že žalovaná od roku 2017 nežije s bývalým manželem ve společné domácnosti, je odkázána na svůj jediný příjem, má přitom tři vyživovací povinnosti a její měsíční výdaje dosahují svou výší jejích příjmů; soudem určené výživné jí bývalý manžel neplatí a v rámci konkurzního řízení na majetek bývalého manžela žalované je řešeno vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit dlužnou částku včetně nákladů řízení žalobkyni ve splátkách, jejichž výši určil na částku 3 000 Kč, když posoudil, že věřiteli tímto způsobem dostane plnění v poměrně krátké době a nebude tak neúměrně zvýhodněn dlužník na úkor věřitele.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 722 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 100 Kč za výzvu k plnění, žalobu, vyjádření ve věci ze dne 10. 6. 2021 a dále náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 43 050 Kč sestávající z částky 2 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 860 Kč za vyjádření ze dne 21. 3. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a to včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 9 669,20 Kč.