11 C 261/2020
č. j. 11 C 261/2020-10
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 3 rozhodl o rozvodu manželství mezi občanem České republiky a státním příslušníkem Ukrajiny, přičemž rozhodnutí bylo založeno na trvalém rozvrácení manželského společenství. Soud se řídil právním řádem České republiky, protože oba manželé měli společné bydliště na území ČR, a podle čl. 30 odst. 2 smlouvy o právní pomoci byla pravomoc českých soudů potvrzena. Na základě důkazů bylo zjištěno, že manželé nespolupracují, nekomunikují a manžel má dlouhodobý vztah s jinou osobou, což potvrzuje hluboké a nenapravitelné rozvrácení. Soud podle § 755 odst. 1 o. z. žalobě vyhověl, protože manželství nelze obnovit a není možné očekávat jeho obnovení.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci manžela: osobní údaje manžela a manželky: osobní údaje manželky pro: rozvod manželství
I. Manželství celé jméno manžela a celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne datum před název úřadu název úřadu název úřadu obec a číslo, se rozvádí.
II. Žádný z manželů nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Manžel se žalobou ze dne 1.9.2020 domáhal rozvodu manželství s manželkou s odůvodněním, že manželství je trvale rozvráceno, manželé spolu téměř od svatby nežijí, manžel má již šest let přítelkyni, se kterou by rád vztah formalizoval, s manželkou nekomunikuje a dlouhodobě s ní není v kontaktu. Manželka se k žalobě nevyjádřila. V daném případu jde o tzv. věc s cizím prvkem s tím, že jeden z manželů je nositelem občanství České republiky, zatímco druhý je státním příslušníkem Ukrajiny. Z toho důvodu bylo třeba nejprve zkoumat, je-li dána pravomoc justičních orgánů České republiky a jakým právním řádem se rozvod manželství účastníků řídí. Soud postupoval podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, a zkoumal otázku pravomoci českých justičních orgánů s ohledem na obsah Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, podepsané dne 28. 5. 2001, v České republice vyhlášené pod číslem 123/2002 Sb. m. s . Podle čl. 30 odst. 4 této smlouvy je při projednávání návrhu na rozvod manželství manželů odlišné státní příslušnosti dána pravomoc justičním orgánům té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, při řízení o rozvod manželství je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu. V daném případě se bydliště obou manželů nachází na území České republiky. K řízení o rozvodu jsou tak příslušné české soudy. Podle čl. 30 odst. 2 uvedené smlouvy jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. Z výše uvedeného je zřejmé, že v poměrech projednávané věci neexistují procesní překážky návrh na rozvod manželství projednat a rozhodnout o něm, soud se přitom řídí právním řádem České republiky. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před název úřadu název úřadu název úřadu obec a číslo (oddací list na č.l. 2). Z manželství se nenarodily žádné děti, manželé prakticky od prvopočátku netvoří manželské společenství, intimně se nestýkají po dobu sedmi let, manžel má šest let trvající vztah s jinou ženou, nemá zájem na trvání manželství, s manželkou nekomunikuje a dlouhodobě s ní není kontaktu. Společné jmění manželů nemají vypořádáno dohodou (výslech manžela). Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. V posuzovaném případě z výslechu manžela vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných názorech na společné soužití a absenci jakýchkoliv společných zájmů. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Manželé jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat obecní (městský) úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení. Cizinec je povinen hlásit změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu, změnu údajů v dokladu vydaném podle zákona o pobytu cizinců; změnu je cizinec povinen ohlásit orgánu, který mu vydal doklad opravňující k pobytu na území, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě do 15 pracovních dnů.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.