11 C 268/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Anonymizováno o zaplacení 10 061,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 061,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 061,03 Kč od 6. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 19. 9. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplacení shora uvedené částky. Dle žalobních tvrzení čerpala žalovaná, která je státním občanem Polské republiky, na území Polské republiky v období od 1. 9. 2018 do 3. 9. 2018 zdravotní služby na účet žalobkyně, ačkoliv nebyla účastna v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, když se neoprávněně prokázala Evropským průkazem zdravotního pojištění vystaveným žalobkyní, který v rozporu s § 12 písm. j) bodu 1. a § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění po skončení pojištění nevrátila. Na výzvu Kanceláře zdravotního pojištění uhradila žalobkyně dne 20. 9. 2021 částku 13 388,49 Kč za péči čerpanou žalovanou v období od 22. 8. 2018 do 3. 9. 2018. Následným šetřením žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná nebyla v období od 1. 9. 2018 do 3. 9. 2018 zdravotně pojištěna na území ČR (žalovaná byla zdravotně pojištěna až od 10. 9. 2018). V době čerpání zdravotních služeb žalovaná nebyla účastna v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice ani ve Polské republice, když v období od 1. 9. 2018 do 3. 9. 2018 neevidovala žalobkyně k žalované zaměstnanecký poměr ani trvalý pobyt na území České republiky. K datu provedené úhrady tak žalobkyni v důsledku protiprávního jednání žalované vznikla škoda ve výši 10 061,03 Kč, k jejíž úhradě byla žalovaná požádána výzvou ze dne 24. 11. 2021, jež byla zaslaná žalované prostřednictvím zahraniční instituce – formulářem R015. Žalovaná dosud neuhradila ani část dluhu, a to ani k předžalobní upomínce ze dne 23. 2. 2024.

2. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu nereagovali a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

3. Z provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z individuálního výkazu - podrobný přehled ze dne 25. 7. 2023 (č. l. 8) bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje za zdravotní služby poskytnuté žalované částku 13 388,49 Kč, a to za zdravotní služby čerpané v období od 30. 8. 2018 do 3. 9. 2018.

5. Ze žádosti o sdělení údajů pro účely provádění nařízení Rady a EP 883/2004 a 987/2009 (č. l. 7) vyplývá, že žalovaná v době od 14. 3. 2018 do 23. 5. 2019 nepobírala dávky nemocenského pojištění.

6. Z přehledu zaměstnaní žalované bylo zjištěno, že žalovaná byla zaměstnána v období od 14. 3. 2018 do 31. 8. 2018 u zaměstnavatele , právnická osoba, a následně v období od 10. 9. 2018 do 30. 11. 2018 , právnická osoba, .

7. Z první výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 24. 11. 2021 (č. l. 20) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v celkové výši 10 561,03 Kč za zdravotní péči čerpanou v Polsku v období od 1. 9. 2018 do 3. 9. 2018, a to nejpozději do osmi dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena faktura č. , hodnota, ze dne 3. 12. 2021 znějící na totožnou částku.

8. Z přehledu průběhu pojištění žalované ze dne 13. 9. 2018 a 10.9.2024 bylo zjištěno, že došlo k ukončení pojištění od 1. 9. 2018 do 9. 9. 2018.

9. Z potvrzení o provedení platby vyhotoveného Českou národní bankou bylo zjištěno, že dne 20. 9. 2021 byla odepsána z účtu žalobkyně platba ve výši 41 887,42 Kč ve prospěch účtu , č. účtu, .

10. Z individuálního výkazu - přehled ze dne 25. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje za žalovanou uhrazené zdravotní služby ve výši 13 388,49 za období od 22. 8. 2018 do 3. 9. 2018. Z výkazu dále vyplývá, že žalobkyně evidovala celkem 6 peněžitých nároků v celkové výši 41 887,42 Kč.

11. Z kopie Evropského průkazu zdravotního pojištění žalovaného (č. l. 22) bylo zjištěno, že předmětný průkaz byl platný do 30. 4. 2020.

12. Z vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné částky vystaveného dne 20. 8. 2021 (č. l. 11) bylo zjištěno, že Kancelář zdravotního pojištění vyzvala žalobkyni k úhradě částky 41 887,42 Kč za poskytnuté věcné dávky v 6 případech.

13. Z odpovědi dne 18. 8. 2021 na žádost bylo zjištěno , Anonymizováno, , že žalovaná byla v období od 1. 1. 2020 do 2. 1. 2020 příjemcem věcné dávky v nemoci.

14. Z žádosti o oznámení (R015) ze dne 3. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně požádala instituci , Anonymizováno, o doručení první výzvy k úhradě nákladů za neoprávněné čerpání zdravotních služeb na poslední známou adresu žalované , Anonymizováno, . Z odpovědi na žádost o oznámení ze dne 9. 6. 2023 bylo zjištěno, že k doručení žalované došlo jiným způsobem dne 27. 4. 2023.

15. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 2. 2024 bylo zjištěno, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve výši 10 061,03 Kč do dne 2. 4. 2024 z titulu náhrady nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby v Polsku za období 1. 9. 2018 do 3. 9. 2018. K výzvě byla přiložena dodejka, z níž bylo zjištěno, že předžalobní upomínka byla žalované doručena 7. 3. 2024.

16. Z e-mailové komunikace mezi pověřeným zaměstnancem žalobkyně a žalovanou bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že splácí dluh v Polsku na finančním úřadě, přičemž žalobkyně ve své odpovědi uvedla, že žádné splátky z Polska na úhradu dluhu neobdržela.

17. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že žalovaná na území Polské republiky v období od 1. 9. 2018 do 3. 9. 2018 čerpala zdravotní služby na účet žalobkyně, ačkoliv nebyla v předmětném období účastna v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice ani v Polské republice. Na výzvu Kanceláře zdravotního pojištění uhradila žalobkyně dne 20. 9. 2021 částku 41 887,42 Kč zahrnující mimo jiné rovněž částku za péči čerpanou žalovanou. Žalobkyně vyúčtovala žalované náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou č. , hodnota, ze dne 3. 12. 2021 znějící na částku ve výši 10 561,03 Kč, přičemž byla ze strany žalobkyně vyzvána k úhradě dluhu na poslední známou adresu , Anonymizováno, . Žalovaná ani na základě předžalobní výzvy ze dne 23. 2. 2024 dosud neuhradila ani část dluhu.

18. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

19. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky.

20. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.

21. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění.

22. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

23. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Na základě výše uvedeného soud dovodil, že žalovaná nebyla v období od 1. 9. 2018 do 3. 9. 2018 zaměstnána v České republice, neměla zde ani trvalý pobyt a nebyla tak účastna v systému veřejného zdravotního pojištění. Žalovaná se tak dopustila protiprávního jednání a způsobila škodu žalobkyni, když po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění vydaného žalobkyní neoprávněně čerpala zdravotní služby v Polské republice na účet žalobkyně, ačkoliv měla zákonnou povinnost tento průkaz žalobkyni po zániku zdravotního pojištění vrátit. Škoda žalobkyni vznikla k okamžiku uhrazení nákladů za zdravotní péči čerpanou žalovanou, tedy ke dni 20. 9. 2021. O výši škody a osobě povinné k její náhradě se žalobkyně přitom mohla nejdříve dozvědět k datu výzvy Kanceláře zdravotního pojištění. Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by v období od 1. 9. 2018 do 3. 9. 2018 byla účastna systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, resp. že škodu způsobenou žalobkyni uhradila, přičemž soud posoudil nárok žalobkyně jako řádně podložený a oprávněný, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 100 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé, příprava).