11 C 290/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení existence zástavního práva

I. Určuje se, že na nemovitostech - jednotce [číslo] byt, jednotka vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, v budově [část obce], číslo popisné [číslo], bytový dům, na parcele parcelní [číslo] - spoluvlastnickém podílu [číslo] na společných částech předmětné budovy [část obce] číslo popisné [číslo], bytový dům na pozemku parcelní [číslo] - a spoluvlastnickém podílu [číslo] na pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, vše v k. ú. [část obce], zapsáno na [list vlastnictví] (podíl na budově a pozemcích) a [číslo] (jednotka) pro obec Praha, k. ú. [část obce] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha vázne zástavní právo pro žalobkyni k zajištění pohledávek žalobkyně za [právnická osoba] s.r.o. ([IČO], se sídlem [adresa], [část obce], jako dlužníkem ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 28. 5. 2014, a to - pohledávky na zaplacení jistiny úvěru ve výši 4 500 000 Kč s příslušenstvím (smluvním úrokem ve výši 15,6 % p. a., počítaným z nesplacené jistiny úvěru ode dne jejího poskytnutí do dne jejího úplného zaplacení a zákonným úrokem z prodlení), - budoucí pohledávky na smluvní pokutu až do výše 2 250 000 Kč sjednanou pro případ porušení podmínek úvěrové smlouvy, pokud na ni věřiteli vznikne nárok do 28. 5. 2018, zřízené na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva uzavřené podle občanského zákoníku č. smlouvy [číslo] ze dne 29. 5. 2014. Právní účinky zápisu ke dni 2. 6. 2014. Zápis proveden dne 20. 8. 2014. Pořadí zástavního práva ke 2. 6. 2014 v 11:33 hodin. Zástavní právo bylo zapsáno pod sp. zn. V [číslo].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 42 912 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu 28. 5. 2018 doplněnou podáním ze dne 21. 12. 2018 (č.l. 34) a ze dne 6. 6. 2019 (č.l. 58) a ze dne 11. 11. 2019 (č.l. 94) domáhala určení existence zástavního práva k bytové jednotce [číslo] byt, jednotka vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, umístěná v budově [číslo] postavené na pozemku parcelní [číslo] s podílem ve výši [číslo] na společných částech předmětné budovy a na pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, vše v katastrálním území Žižkov (dále jen„ předmětná bytová jednotka“), které mělo zajišťovat pohledávky žalobkyně ve výši 4 500 000 Kč s příslušenstvím a budoucí pohledávky na smluvní pokutu až do výše 2 250 000 Kč vůči [právnická osoba] s.r.o. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že zástavní právo bylo vymazáno na základě potvrzení o zániku závad váznoucích na nemovitostech, které vydal insolvenční správce Ing. [jméno] [příjmení] v rozporu se zákonem. S původním vlastníkem bytové jednotky [jméno] [příjmení] je vedeno insolvenční řízení u Městského soudu v Praze, sp. zn. MSPH 59 INS 20840/2012 [právnická osoba] na základě kupní smlouvy ze dne 28. 5. 2014 uzavřené s insolvenčním správcem dlužníka [jméno] [příjmení] nabyla do svého vlastnictví předmětnou bytovou jednotku, právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly dne 29. 5. 2014. Na nemovitostech ve prospěch společnosti žalující již z minulosti vázla podzástavní práva na základě smlouvy ze dne 25. 6. 2012. Podstatné však je, že [právnická osoba] s.r.o. se nejdříve stala vlastníkem nemovitostí a teprve poté k nim bylo zřízeno zástavní právo ve prospěch žalující společnosti. Financování koupě předmětné bytové jednotky bylo zajištěno úvěrem zřízeným na základě úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 28. 5. 2014 uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně [právnická osoba] s.r.o. úvěr ve výši 4 500 000 Kč. K zajištění splacení úvěru bylo zřízeno zástavní právo k předmětné bytové jednotce na základě zástavní smlouvy [číslo] ze dne 29. 5. 2014 uzavřené mezi [právnická osoba] s.r.o. a žalobkyní, konkrétně k zajištění pohledávky žalobkyně ve výši 4 500 000 Kč a budoucí pohledávky na smluvní pokutu až do výše 2 250 000 Kč. Rozhodnutím o povolení vkladu [číslo] s účinky ke dni 2. 6. 2014 bylo zmíněné zástavní právo zapsáno do katastru nemovitostí. Žalovaná do dnešního dne na své dluhy neuhradila ničeho. Potvrzením o zániku závad váznoucích na nemovitostech insolvenčního správce Ing. [jméno] [příjmení] bylo zástavní právo vymazáno v řízení vedeném pod sp. zn. [číslo]. Žalobkyni bylo doručeno oznámení ze dne 1. 6. 2015 od katastrálního úřadu, nicméně předpokládala, že dojde pouze k výmazu podzástavního práva k předmětné bytové jednotce, neboť z oznámení nebylo zřejmé, jakou změnu katastr nemovitostí oznamuje. Co se týká oznámení katastrálního úřadu ze dne 1. 6. 2015, žalobkyně předpokládala, že v rámci řízení dojde pouze k výmazu podzástavního práva, žalobkyně nevěděla, že je rovněž navrhován výmaz zástavního práva zapsaného pod sp. zn. V [číslo], neboť nedostala od katastrálního úřadu žádnou podkladovou listinu. Situaci se později snažila řešit prostředky správního práva (odvolání proti rozhodnutí katastrálního úřadu) i podáním žaloby proti žalované k zaplacení dluhu, protože neuspěla, podala žalobu s určitým zpožděním, nicméně má za to, že žádný právní předpis jí neukládá reagovat na oznámení či vyrozumění katastru. Žalovaný uzavíral smlouvu o koupi nemovitostí ještě v okamžiku, kdy zástavní právo ve prospěch zástavního věřitele (žalobkyně) na nemovitostech vázlo – ke dni 28. 5. 2014, a tudíž žalovaný si dle žalobkyně musel být vědom toho, že nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem, které v důsledku zpeněžení nemovitostí v insolvenčního řízení nezaniklo. Žalobkyně dále uvedla, že pokud se žalovaný spolehl na nesprávné informace a nesprávnou listinu, tuto skutečnost je nutné přičíst k tíži žalovaného, nikoliv však k tíži žalobkyně. Žalovaný nemohl být v dobré víře, že na nemovitosti, kterou nabývá do vlastnictví, nevázne zástavní právo, když toto bylo v okamžiku uzavírání kupní smlouvy zapsáno do katastru nemovitostí. Zástavní právo nemohlo zaniknout a nezaniklo na základě nesprávného potvrzení insolvenčního správce, na jehož základě katastrální úřad dle žalobce nezákonně zástavní právo vymazal. Insolvenční správce je jeden z procesních subjektů insolvenčního řízení, potvrzení insolvenčního správce o zániku závad váznoucích na zpeněženém majetku nepodléhá žádnému přezkoumání – ani ze strany věřitelů, jichž se týká, ani ze strany insolvenčního soudu. Žalobkyně dále tvrdila, že zpeněžením majetku v insolvenčním řízení zanikla práva váznoucí na předmětné jednotce k okamžiku jejího zpeněžení, nezanikla však práva, která byla zřízena až následně již nabyvatelem zpeněženého majetku. Samotnou žalobu na určení existence zástavního práva podala v okamžiku, kdy toto právo trvalo a nebylo promlčeno. Právní zájem na požadovaném určení existence zástavního práva spatřuje žalobkyně v tom, že zástavní právo nadále trvá, nezaniklo, přičemž teprve na základě takového rozsudku může dojít ze strany katastrálního úřadu k opětovnému zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí. Právo na určení existence tohoto práva není promlčeno, když žalovaný vychází z nesprávného data zahájení exekučního řízení, neboť to bylo zahájeno již dne 25. 5. 2018 (nikoli 29. 5. 2018), kdy právní zástupce žalobkyně doručil soudnímu exekutorovi prostřednictvím datové schránky exekuční návrh, na jehož základě byla následně exekuce nařízena, dne 29. 5. 2018 doručila žalobkyně návrh exekutorovi v listinné podobě. Exekuce byla nařízena na základě notářského zápisu, kdy splatnost jistiny nastala 28. 5. 2015, splatnost smluvní pokuty dne 30. 6. 2015, exekzční řízení bylo zahájeno dne 25. 5. 2018, tedy v rámci tříleté promlčecí doby. Pohledávka, která je zajištěna zástavním právem, jehož existence se žalobkyně domáhá, tak není promlčená.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 7. 9. 2018 a následně doplněném dne 27. 9. 2019 (č.l. 77) navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný nabyl bytovou jednotku na základě kupní smlouvy mezi ním jako kupujícím a prodávající [právnická osoba] s.r.o. ze dne 16. 5. 2015 a to za kupní cenu 4 000 000 Kč. Dle této kupní smlouvy byla kupní cena uložena v advokátní úschově JUDr. [jméno] [příjmení] a měla být dle smlouvy uvolněna prodávající společnosti až po předložení příslušného listu vlastnictví, kdy jako vlastník předmětných nemovitostí bude uveden žalovaný a na listu vlastnictví nebudou uvedena žádná zástavní práva ani jiná právní omezení. Dále ve smlouvě bylo uvedeno, že prodávající prohlašuje, že k výmazu uvedených omezení vlastnického práva dojde dříve, než bude částka kupní ceny vyplacena z advokátní úschovy JUDr. [příjmení], a to na základě potvrzení insolvenčního správce o zániku zástavního práva ze dne 20. 4. 2015. V čl. IV. této kupní smlouvy tedy byly vypsány všechny právní závady, které v době podpisu na nemovitosti vázly, a to včetně předmětného zástavního práva a rovněž podzástavního práva. Žalovaný tedy byl v dobré víře, kdy mu jako právnímu laikovi byla předložena listina insolvenčního správce, dle které mělo dojít k výmazu všech zástavních práv, o této skutečnosti jej ubezpečil advokát JUDr. [jméno] [příjmení], který současně působil jako jednatel společnosti [právnická osoba] Žalovaný nabyl uvedenou nemovitost v dobré víře v situaci, kdy následně došlo k výmazu předmětného zástavního práva na základě rozhodnutí - listiny insolvenčního správce, který ze své pozice insolvenčního správce činí úkony za insolvenční soud a insolvenční soud má povinnost ze své pozice dozorového orgánu kontrolovat jeho jednotlivé úkony či učiněná jednání. Žalobkyně měla jednat aktivně poté, co jí bylo doručeno vyrozumění ze strany katastrální úřadu o návrhu na výmaz, nepostupovala správně, pokud situaci tak dlouho neřešila. [obec] toho však podala tuto předmětnou žalobu. Co se týká postupu žalobkyně, kdy u katastrálního úřadu podala návrh na opravu chyby, příslušný katastrální úřad návrhu nevyhověl a katastr nemovitostí i následně zamítl opravný prostředek žalobkyně. Katastrální úřad provedl vklad v souladu s předloženou listinou, kterou nebyl oprávněn posuzovat. Žalobkyně jako profesionálka v oboru si měla být vědoma skutečnosti, že dochází k výmazu předmětného zástavního práva a po jeho vymazání toto právo tři roky nebylo zapsáno v katastru nemovitostí. Potvrzení insolvenčního správce ze dne 28. 5. 2015 bylo řádnou vkladovou listinou dle zákona č. 256/2013 Sb. a splňovalo veškeré náležitosti stanovené právě zákonem a prováděcím předpisem. Pokud došlo k pochybení insolvenčního správce, měla se žalobkyně domáhat náhrady škody po státu. Žalobkyně nemůže mít naléhavý právní zájem, neboť stav zapsaný v katastru nemovitostí více než tři roky odpovídá stavu, který lze právně doložit a žalobkyně svou nečinností po vyrozumění katastrálního úřadu souhlasila s tímto stavem. Žalobkyně podala žalobu v poslední den platnosti a účinnosti zástavního práva dle přiložené smlouvy, avšak více než 3 roky po provedení výmazu zástavního práva. Žalovaný dále uvedl, že pohledávka žalobkyně je promlčena, neboť doba splatnosti pohledávky byla sjednána na 28. 5. 2015 a tříletá promlčecí doba přitom uběhla dne 28. 5. 2018, žalobkyně podala návrh k exekutorovi JUDr. [jméno] [příjmení], sp. zn. 146 EX 236/2018, dne 29. 5. 2018.

3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Ze zástavní smlouvy ze dne 29. 5. 2014 (č. l. 16), [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně a [právnická osoba] s.r.o. zřídily k předmětné bytové jednotce zástavní právo na dobu trvání smlouvy o úvěru ze dne 28. 5. 2014 [číslo] k zajištění splacení úvěru ve výši 4 500 000 Kč a případně i pohledávky ze smluvní pokuty ve výši 2 250 000 Kč.

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 28. 5. 2014, [číslo] (č.l. 6) soud zjistil, že žalobkyně poskytla [právnická osoba] s.r.o. úvěr ve výši 4 500 000 Kč. Úrok úvěru (15,60 % ročně) měl být splácen po splátkách ve výši 58 500 Kč měsíčně k 28. dni daného měsíce, první splátka úroku byla splatná dne 28. 6. 2014, úvěr byl splatný dne 28. 5. 2015. Úvěr byl zajištěn blanko směnkou [číslo] zřízením zástavního práva, mimo jiné k předmětné bytové jednotce na základě zástavní smlouvy výše citované.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 30. 5. 2015, list vlastnictví [číslo], k. ú. [část obce] (č. l. 14) bylo zjištěno, že k tomuto dni předmětnou bytovou jednotku vlastnila [právnická osoba] s.r.o. a bylo k ní evidováno zástavní právo smluvní ve prospěch [právnická osoba] [příjmení], spol. s r.o., zástavní právo exekutorské k pohledávce Všeobecné zdravotní pojišťovny, zástavní právo exekutorské k pohledávce [právnická osoba], podzástavní právo a zástavní právo žalobkyně. Podzástavní právo bylo zřízeno k pohledávce ve výši 6 400 000 Kč s příslušenstvím s právními účinky vkladu ke dni 24. 8. 2012 a zástavní právo k pohledávce ve výši 4 500 000 Kč s příslušenstvím a k budoucí pohledávce ve výši do 2 250 000 Kč vzniklé do 28. 5. 2018. Právní účinky zápisu zástavního práva žalobkyně na základě smlouvy [číslo] ze dne 29. 5. 2014 nastaly ke dni 2. 6. 2014.

7. Z vyrozumění o provedeném vkladu sp. zn. V [číslo] ze dne 2. 7. 2015 bylo zjištěno, že žalobkyně byla informována o výmazu podzástavního práva a zástavního práva, která jí svědčila. Vklad byl proveden podle Potvrzení insolvenčního správce o zániku věcného práva zpeněžením majetku s právními účinky ke dni 29. 5. 2015.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 28. 5. 2018 k předmětné bytové jednotce (č. l. 11) bylo zjištěno, že vlastníkem bytové jednotky je žalovaný na základě kupní smlouvy ze dne 17. 5. 2015 s právními účinky zápisu ke dni 7. 7. 2015, zápis byl proveden dne 30. 7. 2015.

9. Z oznámení Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu o zahájení řízení ve věci sp. zn. V [číslo] ze dne 1. 6. 2015 (č. l. 40) má soud prokázáno, že Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha žalobkyni oznámil doručení návrhu na vklad zániku zástavního práva, podzástavního práva do katastru nemovitostí na základě listiny - Potvrzení insolvenčního správce o zániku věcného práva zpeněžením majetku ze dne 28. 5. 2015. Toto potvrzení nebylo přílohou oznámení.

10. Z informace o vyznačení plomby ze dne 1. 6. 2015 ke sp. zn. V [číslo] (na č. l. 44) bylo žalobkyni oznámeno vyznačení plomby (vyznačení, že právní poměry jsou dotčeny změnou) u předmětné nemovitosti na základě listiny – Potvrzení insolvenčního správce o zániku věcného práva zpeněžením majetku ze dne 28. 5. 2015.

11. Ze sdělení stavu exekučního řízení č. j. 146 EX 236/2018-16 ze dne 2. 5. 2018 (č. l. 43) soud zjistil, že žalobkyně podala návrh na exekuci proti [právnická osoba] s.r.o. jako povinnému na základě rozsudku Krajského soudu v Praze, sp. zn. 56 Cm 184/2017 – 21 ze dne 4. 1. 2018, přičemž exekutor uvedl, že nebyl zjištěn žádný majetek povinné společnosti.

12. Z rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu Praha ze dne 26. 9. 2018, č.j. ZKI PR-O [číslo] (č. l. 47) soud zjistil, že tento odvolací správní orgán zamítl odvolání proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu a potvrdil ho. Katastrální úřad pro hl. m. Prahu nevyhověl žádosti žalobkyně na opravu chyby v katastru nemovitostí a vyznačení zástavního práva. Své rozhodnutí odůvodnil tak, že výmaz zástavního práva byl v souladu s návrhem na vklad i předloženou listinou, nejedná se tedy o chybu v provedení vkladu. Úřad má činit pouze jednoduché právní úvahy vycházející z obsahu předložených listin a chybný zápis vkladu na základě rozhodnutí rozporného se zákonem má řešit u soudu žalobou na určení existence zástavního práva. Z citovaného rozhodnutí dále vyplývá, že s odvoláním žalobkyně souhlasil insolvenční správce Ing. [jméno] [příjmení], který při vydání potvrzení o zániku zástavních práv dle ust. § 300 zákona č. 182/2006 Sb. chybně do potvrzení zanesl i nově vzniklé zástavní právo nabyvatele zpeněženého majetku, ke kterému však již neměl dispoziční právo (potvrzovat zánik zástavního práva).

13. Ze žaloby podané ve věci sp. zn. 7 C 343/2018 (č. l. 45) bylo zjištěno, že ta se týká stejné žalobkyně proti žalované [jméno] [příjmení], proti které byla podána rovněž určovací žaloba k určení existence zástavního práva k bytové jednotce [číslo] v budově [část obce], [adresa], byt. dům, na parcele parc. [číslo] spoluvlastnickém podílu [číslo] na společných částech předmětné budovy [část obce] č.p [číslo], byt. dům, na parcele parc. [číslo] spoluvlastnickém podílu [číslo] na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, vše v k. ú. [část obce], zapsáno na [list vlastnictví] pro obec Praha, k. ú. [část obce] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha.

14. Ze zprávy žalobkyně exekutorovi (na č. l. 75) včetně podacího lístku ze dne 28.5.2018 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala exekutorovi exekuční návrh a exekuční titul a uvedla, že elektronicky bylo vše zasláno již dne 25. 5. 2018.

15. Z vyjádření oprávněné k návrhu povinné na částečné zastavení exekuce ze dne 10. 10. 2019 (na č. l. 95) bylo zjištěno, že žalobkyně nesouhlasila s návrhem na částečné zastavení exekuce podaným povinnou [právnická osoba] s.r.o. s odůvodněním povinné, že pohledávka žalobkyně je promlčená.

16. Z potvrzení o odeslané datové zprávě ze dne 25. 5. 2018 (č. l. 96, 97) a z dopisu oprávněné (žalobkyně) ze dne 28. 5. 2018 včetně kopie podacího lístku ze dne 28. 5. 2018 (č.l. 98) soud zjistil, že žalobkyně zasílala exekutorovi JUDr. [jméno] [příjmení] exekuční návrh, který byl doručen prostřednictvím datové schránky do datové schránky exekutora dne 25. 5. 2018, následně jej poslala i v listinné podobě dne 28. 5. 2018, na poštu byla zásilka podána jako doporučená téhož dne.

17. Ze spisu 7 C 343/2018 zdejšího soudu soud zjistil následující: z notářského zápisu NZ [číslo], N 427/2014 ze dne 28. 5. 2014 soud zjistil, že žalující společnost dále jako oprávněná a [právnická osoba] s.r.o. dále jako povinná podepsaly dne 28. 5. 2014 notářský zápis, v němž shodně prohlásily uzavření smlouvy o úvěru ze dne 28. 5. 2014 a povinná se dohodou o splnění závazku se svolením k vykonatelnosti zavázala splnit vůči žalující společnosti její pohledávky ze smlouvy o úvěru v době splatnosti ( (28. 5. 2015), přičemž pokud tak neučiní, svolila povinná k tomu, aby dle notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí a notářský zápis byl exekučním titulem. Z kupní smlouvy uzavřené mezi Ing. [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] s. r. o. ze dne 28. 5. 2014 soud zjistil, že Ing. [jméno] [příjmení] jako insolvenční správce dlužníka [jméno] [příjmení] převedl vlastnictví k předmětné bytové jednotce za kupní cenu 4 500 000 Kč. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2013, č. j. [spisová značka] (ve spise 7 C 343/2018 na č.l. 96) soud zjistil, že byl prohlášen konkurs na majetek [jméno] [příjmení] a ustanoven Ing. [jméno] [příjmení] insolvenčním správcem, dále že byl udělen pokyn zajištěného věřitele týkající se prodeje mimo dražbu a minimální kupní ceny (č.l. 103 spisu 7 C), že byl dán souhlas zástupce věřitelů s prodejem mimo dražbu při respektování minimální kupní ceny (č.l. 99 spisu 7 C), z dokumentu [spisová značka] soud zjistil, že insolvenční soud dává pokyn ke zpeněžení hodnot určených k zajištění pohledávky a dále ze žádosti insolvenčního správce o souhlas s vydáním výtěžku ze zpeněžení majetkové podstaty, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil způsob, jakým způsobem a kdy byla bytová jednotka zpeněžena z majetkové podstaty dlužnice; z dodané zprávy do datové schránky (č.l. 100 a 101) bylo zjištěno, že odesílatel [jméno] [příjmení] doručil katastrálnímu úřadu usnesení, pokyny zajištěného věřitele a souhlas zástavních věřitelů. Z návrhu na vklad do katastru nemovitostí V [číslo] (na č. l. 106 spisu 7 C 343/2018) bylo zjištěno, že katastru nemovitostí byl zaslán návrh na vklad vlastnického práva [právnická osoba] s.r.o., návrh byl doručen dne 29. 5. 2014, přiložená kupní smlouva byla ze dne 29. 5. 2014. Z potvrzení insolvenčního správce ze dne 28. 5. 2015 soud zjistil, že insolvenční správce Ing. [jméno] [příjmení] doručil katastrálnímu úřadu listinu, kde potvrdil, že (mimo jiné) k předmětné bytové jednotce zaniká dle ust. § 285 a § 299 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 4 500 000 Kč s příslušenstvím, budoucí pohledávky ve výši 2 250 000 Kč vzniklé do 28. 5. 2015 oprávněného [právnická osoba] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva [číslo] ze dne 29. 5. 2014, zapsané pod č.j. V-33245/2014-101. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 30. 4. 2020, č.j 7 C 343/2018-165 soud zjistil, že zdejší soud vyhověl žalobě na určení existence zástavního práva smluvního (téhož, které je předmětem tohoto řízení) vůči žalované [jméno] [příjmení].

18. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. ledna 2020, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že oprávněný podal návrh na nařízení exekuce proti povinnému ([právnická osoba]), dle soudu z exekučního spisu soudního exekutora jasně vyplývá, že exekuční návrh na nařízení exekuce dle vykonatelného notářského zápisu byl soudnímu exekutorovi doručen již dne 25. 5. 2018. Soud dále dospěl k závěru, že z exekučního titulu, jímž je notářský zápis sepsaný dne 28. 5. 2014, č.j. NZ 411/2014, N 427/2014 soud zjistil, že oprávněný poskytl povinnému úvěr ve výši 4 500 000 Kč, který byl povinný povinen splatit do 28. 5. 2015, na základě ust. § 605 a ust. § 629 obč. zák. nárok oprávněného vyplývající z předmětného notářského zápisu není promlčen, neboť oprávněný svůj nárok uplatnil u soudního exekutora dne 25. 5. 2018.

19. Z kupní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] s.r.o. jako prodávajícím a [celé jméno žalovaného] jako kupujícím ze dne 16. 5. 2015 (č.l. 37) soud zjistil, že žalovaný jako kupující koupil od [právnická osoba] s.r.o. předmětnou bytovou jednotku za kupní cenu 4 000 000 Kč, dle čl. IV. prodávající prohlásil a kupující vzal na vědomí, že v oddílu C listu vlastnictví [číslo] pro obec Praha a katastrální území Žižkov je k předmětným nemovitostem zapsáno zástavní právo smluvní pro žalobce [právnická osoba], [IČO], na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 29. 5. 2014, a další zástavní práva (zástavní právo smluvní ve prospěch [právnická osoba] [příjmení], spol. s r.o., zástavní právo exekutorské k pohledávce Všeobecné zdravotní pojišťovny, zástavní právo exekutorské k pohledávce [právnická osoba], podzástavní právo žalobkyně k pohledávce ve výši 6 400 000 Kč s příslušenstvím s právními účinky vkladu ke dni 24. 8. 2012). Dle čl. IV. bylo dále sjednáno, že prodávající prohlašuje a kupující bere na vědomí, že k výmazu výše uvedených omezení vlastnického práva dojde dříve, než bude částka kupní ceny ve výši 3 400 000 Kč vyplacena prodávající z advokátní úschovy JUDr. [jméno] [příjmení] na základě potvrzení insolvenčního správce o zániku zástavního práva ze dne 20. 4. 2015 Smluvní strany prohlásily, že výmaz výše uvedených omezení vlastnického práva je nezbytnou podmínkou k uvolnění výše uvedené části kupní ceny ve prospěch prodávající. V čl. V. dále prodávající se zavázal a prohlásil, že v okamžiku podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí dle této smlouvy nebudou na předmětné bytové jednotce váznout žádná právní omezení, zejména práva zástavní. Hodnocením případně dalších provedených důkazů se zdejší soud již nezabýval, neboť na jeho rozhodnutí neměly vliv.

20. Po provedeném dokazování a hodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Usnesením Městského soudu v Praze, č.j. MSPH 59 INS 20840/2012-A-22 byl prohlášen konkurs na majetek [jméno] [příjmení] a insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. [jméno] [příjmení] Kupní smlouvou ze dne 28. 5. 2014 převedl insolvenční správce dlužnice [jméno] [příjmení] předmětnou bytovou jednotku na [právnická osoba] s.r.o. Právní účinky vkladu nastaly dne 29. 5. 2014. Ke zpeněžení bytové jednotky prodejem mimo dražbu dal souhlas insolvenční soud, zajištěný věřitel i zástupce věřitelů. [právnická osoba] financovala koupi bytové jednotky prostřednictvím úvěru, který dne 28. 5. 2014 sjednala se žalobkyní smlouvou o úvěru [číslo]. Dále byla dne 29. 5. 2014 uzavřena mezi stejnými stranami i zástavní smlouva [číslo] k předmětné bytové jednotce, na jejímž základě bylo zřízeno zástavní právo k předmětné bytové jednotce na dobu trvání smlouvy o úvěru ze dne 28. 5. 2014 [číslo] k zajištění úvěru ve výši 4 500 000 Kč a případně i pohledávky ze smluvní pokuty ve výši 2 250 000 Kč. Právní účinky vkladu zástavního práva nastaly dne 2. 6. 2014. Na základě kupní smlouvy mezi [právnická osoba] s.r.o. a žalovaným ze dne 16. 5. 2015 (podepsaná dne 17. 5. 2015) s právními účinky vkladu ke dni 7. 7. 2015 byla předmětná bytová jednotka převedena na žalovaného. Ke dni podpisu kupní smlouvy vázlo na předmětné nemovitosti zástavní právo ve prospěch žalobkyně. Žalobkyni bylo oznámením ze dne 1. 6. 2015 Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha sděleno, že u předmětné nemovitosti v katastrálním území Žižkov dochází ke změně právních poměrů. Vyrozuměním ze dne 2. 7. 2015 s právními účinky ke dni 29. 5. 2015 bylo žalobkyni Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu oznámeno, že došlo k výmazu podzástavního práva a zástavního práva, která svědčila žalobkyni a to na základě potvrzení insolvenčního správce Ing. [jméno] [příjmení]. Dne 25. 5. 2018 podala žalobkyně jako oprávněná u soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] návrh na provedení exekuce na majetek [právnická osoba] s.r.o. jako povinného na základě notářského zápisu ze dne 28. 5. 2014.

21. Po právní stránce soud věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“) a podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ insolvenční zákon“).

22. Podle ustanovení § 615 o. z. pokud je splnění dluhu zajištěno zástavním právem, nepromlčí se zástavní právo dříve než pohledávka.

23. Podle ustanovení § 648 o. z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.

24. Podle ustanovení § 1377 odst. 1 o. z. zástavní právo zanikne, ale pohledávka trvá, zanikne-li zástava, vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva, vrátí-li zástavní věřitel zástavu zástavci nebo zástavnímu dlužníkovi, složí-li zástavce nebo zástavní dlužník zástavnímu věřiteli cenu zastavené věci, nebo uplyne-li doba, na niž bylo zástavní právo zřízeno. Podle odstavce 2 účinky podle odstavce 1 nastanou i v případě, že další osoba nabyla k zastavené věci vlastnické právo v dobré víře, že věc není zatížená zástavním právem. To neplatí, je-li zástavní právo zapsáno v rejstříku zástav nebo ve veřejném seznamu.

25. Podle ustanovení § 285 insolvenčního zákona zpeněžením majetkové podstaty zanikají v rozsahu, v němž se týkají zpeněženého majetku a) účinky nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, účinky doručení vyrozumění o zahájení exekuce a účinky vydaných exekučních příkazů, b) ostatní závady váznoucí na zpeněžovaném majetku včetně neuplatněných předkupních práv podle § 284 odst. 3 a 4 a včetně závad zapsaných ve veřejném seznamu, není-li dále stanoveno jinak.

26. Podle ustanovení § 289 insolvenčního zákona prodej mimo dražbu může insolvenční správce uskutečnit se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může insolvenční soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas insolvenčním soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva o prodeji mimo dražbu účinnosti.

27. Podle ustanovení § 300 insolvenčního zákona poslední věta, pokud zpeněžením majetkové podstaty zanikají věcná práva ke zpeněženému majetku, vydá insolvenční správce nabyvateli zpeněženého majetku neprodleně potvrzení o zániku těchto věcných práv.

28. Podle ustanovení § 80 o.s.ř. lze žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

29. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

30. Soud se nejdříve zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, který zpochybňoval žalovaný. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Žalobkyní požadované soudní rozhodnutí o určení existence zástavního práva by bylo podkladem pro zápis tohoto práva do katastru nemovitostí a tím by bylo dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným. Došlo by tak k vyjasnění sporné otázky existence zástavního práva, neboť to dle žaloby nebylo evidováno v katastru nemovitostí pro žalobkyni (evidence neodpovídá skutečnosti) a je tedy dán naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení vlastnictví ve smyslu § 80 o. s. ř. (srovnej např. usnesení NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1848/2000 ze dne 21. 2. 2001, rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 880/2006 ze dne 16. 4. 2007). Žalobkyně se svého práva domáhala nejdříve jinými právními prostředky (prostřednictvím návrhu na opravu chyby u katastrálního úřadu a odvoláním proti jeho rozhodnutí) a v rámci nalézacího řízení ze směnky jako dalšího prostředku zajištění pohledávky na základě úvěrové smlouvy. Protože nebyla ani v jednom z případů úspěšná, obrátila se určovací žalobou na zdejší soud. Nelze jí tedy klást k tíži, že nejdříve zvolila jiný způsob domáhání se svých práv, a nelze z toho dovodit, že by uplynutím určité doby pozbyla naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Nečinnost žalobkyně dále neměla vliv na trvání zástavního práva, pokud nedošlo k jeho promlčení. Soud se tak neztotožňuje s argumentací žalované, že pokud žalobkyně zůstala tři roky nečinná, protože jako profesionálka v oboru měla jednat co nejdříve, přišla o ochranu, kterou jí zákon dává. Oznámení o zahájení řízení dle § 47 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, vyznačení plomby či vyrozumění o provedení vkladu dle zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, mají osobu, jejíž právo je dotčeno změnou na daném listu vlastnictví, informovat o tom, že dochází ke změně, aby případně mohla včas jednat. Tyto instituty však nevylučují podání následné žaloby na určení existence či neexistence zástavního práva.

31. Co se týká okamžiku zpeněžení, a tedy zániku závad na bytové jednotce podle § 285 insolvenčního zákona, tu soud váže ke dni účinnosti smlouvy o prodeji mimo dražbu, v daném případě to byla kupní smlouva mezi [právnická osoba] s.r.o. a insolvenčním správcem ze dne 28. 5. 2014. Souhlas věřitelů a insolvenčního soudu s prodejem mimo dražbu byly dány předem. Okamžikem zpeněžení je dle soudu okamžik, kdy nabyl vklad kupní smlouvy účinky, tedy ke dni 29. 5. 2014. Pokud tedy zástavní právo vzniklo na základě smlouvy ze dne 29. 5. 2014 s účinky vkladu ke dni 2. 6. 2014, zpeněžení bytové jednotky se žalovaného zástavního práva nedotklo. Později došlo k výmazu sporného zástavního práva (s účinky ke dni 29. 5. 2015) na základě potvrzení insolvenčního správce, tento výmaz byl však chybný, neboť v okamžiku zpeněžení a zároveň zániku závad toto právo na bytové jednotce nevázlo a nemělo být na základě zpeněžení vymazáno.

32. Soud se dále zabýval žalovaným vznesenou námitkou promlčení pohledávky ze smlouvy o úvěru. Zástavní právo se nepromlčí dříve, než pohledávka sama dle ustanovení § 615 o. z. V řízení bylo na základě provedeného dokazování postaveno na jisto, že žalobkyně dne 25. 5. 2018 uplatnila své právo u exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] (návrhem zaslaným do datové schránky exekutora) a v souladu s ustanovením § 648 o. z. k promlčení pohledávky a zástavního práva nedošlo, neboť věřitel uplatnil své právo u orgánu veřejné moci a pokračoval v zahájeném řízení předtím, dříve než byla pohledávka promlčena (splatnost pohledávky nastala dne 28. 5. 2015, tříletá promlčecí lhůta uplynula dne 28. 5. 2018).

33. Ohledně námitky žalovaného, že došlo k zániku zástavního práva, neboť při koupi předmětné bytové jednotky byl v dobré víře, že na bytové jednotce nevázne zástavní právo žalobkyně, přestože bylo evidováno v katastru nemovitostí, soud uvádí, že dle ust. § 1377 odst. 2 o. z. zástavní právo zaniká i za trvání pohledávky, pokud další osoba nabyla věc v dobré víře, že věc není zatížená zástavním právem. Neplatí to však pro situace, kdy je zástavní právo zapsáno ve veřejném seznamu. Bylo prokázáno, že ke dni uzavření kupní smlouvy k předmětné bytové jednotce 17. 5. 2015 (účinky vkladu dne 7. 7. 2015) bylo v katastru nemovitostí u předmětné bytové jednotky evidováno zástavní právo, které je předmětem této určovací žaloby. K jeho výmazu došlo až dne 29. 5. 2015, kdy nastaly účinky vkladu potvrzení insolvenčního správce. Žalovaný tedy v době nabytí bytové jednotky mohl v souladu se zásadou materiální publicity katastru nemovitostí zjistit, že na bytové jednotce vázne zástavní právo a občanský zákoník v těchto případech vylučuje zánik zástavního práva. Na těchto závěrech nemění nic ani skutečnost, že prodávající prohlásil v kupní smlouvě, že uvedené zástavní právo zanikne. Podstatnou je dle závěru soudu skutečnost, že žalovaný o existenci zástavního práva v okamžiku uzavření kupní smlouvy věděl, a proto nemohl být v dobré víře, že věc není zatížena zástavním právem jako právem věcným zapsaným v katastru nemovitostí. Žalovaný ostatně svou vědomost o jeho existenci nepopíral. Soud se přiklání k právnímu názoru žalobkyně, že pokud v důsledku výmazu zástavního práva, které však nezaniklo a nadále trvá, vznikla žalovanému škoda, nemůže tato skutečnost jít k tíži žalobkyně, která se na předmětném výmazu zástavního práva žádným způsobem nepodílela a která byla a je sama nesprávným postupem insolvenčního správce na svých právech dotčena.

34. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 21. 12. 2018, z částky 3 100 Kč za písemné podání ze dne 30. 8. 2019 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání ze dne 11. 11. 2019 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 x 3 100 Kč za účast na jednání soudu dne 6. 6. 2019, dále dne 25. 2. 2020 a dne 19. 5. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 42 912 Kč.