11 C 301/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro 19 303,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 303,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 303,65 Kč od 31. 8. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 11. 2022 doplněnou podáním ze dne 22. 2. 2023 a ze dne 2. 5. 2023 domáhala na žalované zaplacení ve výroku rozsudku uvedené částky představující náhradu škody vzniklou žalobkyni za neoprávněný odběr elektrické energie a náklady s tím související. K odůvodnění žaloby uvedla, že je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) a je tedy držitelem licence na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona. Pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní mimo jiné k odhalování neoprávněných odběrů (krádeže elektřiny) elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům bylo dne 3. 8. 2022 kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaná provádí na adrese [adresa] (dále jen„ předmětné odběrné místo“) neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 energetického zákona. Následkem výše uvedeného jednání žalované vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška č. 359/2020 Sb.“). Ke dni 11. 5. 2022 byla na uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru v. [číslo] který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na dodávku elektrické energie byla na žádost obchodníka ukončena stanovením z průměrné spotřeby ke dni 11. 5. 2022 a to ve VT: [číslo] kWh a v NT: 3,0 kWh. Dne 3. 8. 2022 byl při kontrole odběrného místa techniky společnosti [právnická osoba] zjištěn odběr bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav uvedeného elektroměru při demontáži činil ve VT: [číslo] kWh a v NT: 3,0 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 84 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je dáno rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Žalovaná má nadále uzavřenou smlouvu o připojení odběrného místa, avšak nereagovala na výzvy k narovnání bezesmluvního vztahu. S ohledem na zjištěné skutečnosti vyplývá, že subjektem odpovědným za zjištěný neoprávněný odběr (krádež elektřiny), a tedy i za škodu jim způsobenou, je žalovaná. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovení § 51 energetického zákona a § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., tedy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny je určeno na základě zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Neoprávněně odebraná elektřina byla měřena bez platné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny osazeným elektroměrem. Náhradu škody tvoří a) částka za spotřebu elektřiny: spotřeba energie byla dle stavu elektroměru vypočtena dle vzorce ([číslo] kWh - [číslo] kWh) + (3,0 kWh - 3,0 kWh)) x 7, [číslo] Kč/kWh = 6949,26 Kč; b) platba za stálý příkon dle § 17 odst. 3) písm. b) bod 1. vyhlášky č. 359/2020 Sb., ve spojení s příslušným cenovým rozhodnutím ERÚ účinným v době trvání neoprávněného odběru ve výši 935,62 Kč; c) úhrada nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky dle vyhlášky č. 359/2020 Sb., ve výši 11 418,77 Kč (souhrn služeb poskytnutých externí společností). Neoprávněným odběrem elektřiny tak byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 19 303,65 Kč. Žalobkyní byla vystavena dne 9. 8. 2022 faktura [číslo] splatná dne 30. 8. 2022 na částku 19 303,65 Kč. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani po doručení upomínek. Žalobkyně tak požaduje rovněž úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury.

2. Žalovaná (původně zastoupená opatrovníkem z důvodu neustanovení statutárního orgánu žalované, následně zastoupená likvidátorem) k žalobě uvedla, že z dosud předložených důkazů nevyplývá, že to byla právě žalovaná, která způsobila škodu výši 19 303,65 Kč způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny. Žalovaná konstatuje, že dne 11. 5. 2022 ukončila smlouvu na uvedeném odběrném místě na adrese [adresa]. Následně byl vystaven příkaz [číslo] na demontáž, který však z důvodu nepřístupnosti místa nemohl být proveden. K žádnému dalšímu postupu v souvislosti s náhradním splněním příkazu k demontáži však již nedošlo, i když dle obvyklého postupu distributorů elektrické energie dochází ke kontaktování smluvní strany a snaze o zpřístupnění daného místa. V tomto případě se tak nestalo a až po 84 dnech pak byla nařízena kontrola. Až při této kontrole došlo k poukázání na neoprávněný odběr a konečné demontáži elektroměru. Z výše uvedeného tedy není zřejmé, zda výše uvedenou přípojku elektrické energie k datu demontáže stále užívala [právnická osoba], s. r. o. Žalovaná poukazuje také na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, a to rozsudek ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017, ze kterého vyplývá, že nelze z pouhé skutečnosti, že tu dříve existoval smluvně-odběratelský vztah, dovozovat neoprávněný odběr původního odběratele v době po jeho skončení.

3. Žalobkyně v replice uvedla, že pasivní legitimace žalované je dána tím, že žalovaná má stále platnou smlouvu o připojení odběrného místa (je stále odběratel) a dále má fixovanou rezervaci příkonu pro dané odběrné místo. Žalobkyně učinila vše k předcházení škodám, kdy zaslala dopisy k narovnání smluvního vztahu, provedla ve dnech 16. 6. 2022 a 20. 6. 2022 pokus o demontáž elektroměru, ale odběrné místo bylo nepřístupné. Demontáž elektroměru proběhla dne 3. 8. 2022. Zpřístupnění elektroměru nebylo jednoduché. Telefonní kontakt na žalovanou byl nedostupný, žalovaná po celou dobu nespolupracovala. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr je v energetickém zákoně koncipována na principu objektivity, tedy bez ohledu na zavinění, proto je nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr. Jedná se o odpovědnost absolutní, bez možnosti liberace (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2412/2009, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 25 Cdo 229/2000 a dále NS 32Cdo 3287/2009, 25 Cdo 229/2008 a 25 Cdo 2617/2010). Tedy i kdyby bylo prokázáno, že se neoprávněného zásahu nedopustila žalovaná, ale třetí osoba, nemělo by to na její povinnost k náhradě škody za neoprávněný odběr vliv. Žalobkyně blíže vysvětlila výpočet spotřeby elektřiny (neoprávněného odběru) tak, že stav elektroměru k 11. 5. 2022 byl proveden z hodnot historické spotřeby odběrného místa žalované stanovené mezi samoodečtem a přímým odečtem na periodické faktuře od 13. 9. 2019 do 2. 9. 2020. Po této periodické faktuře následoval odhad, který však následné odhady neovlivňuje. Nakonec následoval demontážní odečet, který potvrdil odhad.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalovaná je obchodní korporací se sídlem [adresa žalované]; rozhodnutím Městského soudu v Praze, č. j. 85 Cm 619/2023-3 ze dne 1. 3. 2023 byla zrušena s likvidací a byl jmenován likvidátor; toto usnesení nabylo právní moci dne 4. 4. 2023.

6. Ze smlouvy o připojení odběrného místa elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí ze dne 6. 4. 2018 (č. l. 84) soud zjistil, že mezi žalobkyní jako provozovatelem distribuční soustavy a žalovanou jako zákazníkem byla dne 6. 4. 2018 uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně připojit odběrné elektrické zařízení zákazníka na adrese [adresa], číslo odběrného místa [číslo], EAN: [číslo] k distribuční soustavě a zajistit zákazníkovi dohodnutý rezervovaný příkon. Dle smlouvy je zákazník povinen mimo jiné upravit odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení a v tomto stavu jej udržovat a umožnit žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy nebo jím pověřeným osobám přístup k měřicímu zařízení a k neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení a dále, jestliže k omezení nebo přerušení dodávky elektřiny došlo z důvodu na straně zákazníka, nahradit žalobkyni náklady spojené s obnovením dodávky elektřiny, nestanoví-li právní předpis jinak (práva a povinnosti stran). Dle čl. VI. odst. 2 smlouvy tato smlouva zanikne a) oznámí-li zákazník písemně provozovateli, že na připojení odběrného zařízení netrvá, nebo b) jestliže podle právního předpisu dojde k zániku rezervace příkonu pro odběrné místo z důvodu uplynutí určené doby v návaznosti na skutečnost, že nedojde k uzavření smlouvy o distribuci či smlouva o distribuci zanikne, popřípadě pokud dojde k zániku rezervace příkonu z jiného právního důvodu.

7. Z předávacího protokolu ze dne 5. 4. 2018 (č. l. 82) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byl podepsán předávací protokol o předání odběrného místa, žalovaná byla vedena jako nový zákazník, u čísla elektroměru [číslo] byl naměřen stav na nízkém napětí 3 kWh, na vysokém [číslo] kWh.

8. Z výzvy k narovnání bezesmluvního vztahu ze dne 12. 5. 2022 (č. l. 9) soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou, že k odběrného místu na adrese [adresa], [číslo] 01, EAN [číslo] evidují ke dni 11. 5. 2022 od dodavatele elektřiny ([právnická osoba]) žádost o ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy. K tomuto dni zanikla pro odběrné místo smlouva o zajištění služby distribuční soustavy, tedy ode dne 12. 5. 2022 není k odběrnému místu přiřazen žádný dodavatel elektřiny (jedná se o počátek bezesmluvního vztahu). Smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy měla žalovaná uzavřenou v rámci smlouvy o sdružených službách s výše uvedeným dodavatelem. Žalobkyně tak vyzvala žalovanou k bezodkladnému učinění kroků vedoucích k nápravě, a to a) o zajištění řádné dodávky a distribuce elektřiny uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny s vybraným dodavatelem elektřiny nebo b) zajištění řádné dodávky elektřiny uzavřením smlouvy o dodávce elektřiny a současně zajištění řádné distribuce elektřiny bezodkladným uzavřením smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy s žalobkyní. Současně byla žalovaná vyzvána, že pokud požaduje ukončení smlouvy s demontáží měřicího zařízení, má zaslat vyplněný formulář o ukončení smlouvy. Současně byla žalovaná upozorněna, že pokračování v současném stavu, kdy ke svému odběrnému místu nemá žalovaná uzavřenou smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy a současně nemá uzavřenou ani smlouvu o dodávce elektřiny, může být hodnoceno jako neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy a neoprávněná distribuce.

9. Z opakované výzvy ze dne 30. 5. 2022 k narovnání bezesmluvního vztahu týkajícího se dodávky a distribuce elektřiny (č. l. 10) soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upozornila, že ani přes výzvu a upozornění učiněné prostřednictvím dopisu nebyla sjednána náprava stávajícího bezesmluvního vztahu. Důsledkem výše uvedeného bezesmluvního vztahu provozovateli distribuční soustavy vzniká právo dle ustanovení § 25 odst. 3 písm. c) bod 3. a 4. energetického zákona omezit nebo přerušit distribuci elektřiny (např. provedením demontáže měřicího zařízení). Tomuto právu zároveň odpovídá zákonná povinnost zákazníka zaplatit provozovateli distribuční soustavy náhradu způsobené škody podle ustanovení § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Jako provozovatel distribuční soustavy žalobkyně opakovaně vyzývala k bezodkladnému učinění kroků vedoucích ke sjednání nápravy a odstranění bezesmluvního vztahu.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí platného ke dni 5. 4. 2018 (č. l. 82) soud zjistil, že žalovaná byla spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům, na adrese [adresa], k. ú. [obec], zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary. Z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] soud zjistil, že žalovaná již spoluvlastníkem citovaných nemovitých věcí není.

11. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 3. 8. 2022 (č. l. 11) soud zjistil, že dne 3. 8. 2022 byla ze strany žalobkyně provedena kontrola odběrného místa, na místě byl zjištěn stav – ukončená smlouva, čímž došlo k neoprávněnému odběru ve smyslu § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a současně došlo k demontáži měřicího zařízení v čase shodném s ukončením kontroly a dle § 25 odst. 3 písm. c) bod 4 energetického zákona byla do odběrného místa přerušena dodávka elektřiny. Dále z protokolu o kontrole odběrného místa vyplývá, že u elektroměru výrobní [číslo] byl zjištěn vyšší stav než při ukončení smlouvy, odběrné místo je bytový dům s komerčními prostory, elektroměrový rozvaděč je nepřístupný v rozvodně, zákazník byl nepřítomen, kontrolou bylo zjištěno, že úřední plomby jsou v pořádku a montérské plomby jsou v pořádku. Po kontrole byl elektroměr odmontován a vložen do boxu, byla namontovaná ukončovací krabička a vše bylo zaplombováno.

12. Z oznámení ze dne 5. 8. 2022 včetně dodejky ze dne 16. 8. 2022 (č. l. 14 - 16) soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované oznámení o neoprávněném odběru na odběrném místě, ze kterého vyplývá, ze na odběrném místě dne 11. 5. 2022 byla ukončena smlouva na dodávku elektrické energie, následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru, který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na dodávku elektrické energie byla na žádost obchodníka administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot ke dni 11. 5. 2022 a to ve VT 45 523,0 kWh a v NT 3,0 kWh. Dne 3. 8. 2022 byl při kontrole odběrného místa techniky zjištěn odběr bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav uvedeného elektroměru při demontáži činil ve VT: 46 496 kWh a v NT: 3 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 84 dní, množství neoprávněně odebrané elektřiny je dáno rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Výše uvedené proto žalobkyně vyhodnotila jako neoprávněný odběr dle § 51 odst. 1 energetického zákona, přičemž neoprávněným odběrem došlo ke škodě provozovatele distribuční soustavy, kterým je [právnická osoba], při stanovení náhrady bylo vycházeno z § 51 odst. 3 energetického zákona a § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, tedy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny je určeno na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Množství neoprávněně odebrané elektřiny činilo 973 kWh, počátek neoprávněného odběru byl 11. 5. 2022, neoprávněný odběr byl zjištěn 3. 8. 2022. Výše náhrady byla stanovena v souladu s § 17 odst. 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb. oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné dle § 16 odst. 1 vyhlášky cenami dle cenového rozhodnutí ERU. Dle § 17 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb. jsou součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu také nezbytně nutné náklady vzniklé provozovateli distribuční soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem včetně nákladů na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případných znaleckých posudků a dalších souvisejících nákladů. Celková výše náhrady je dána součtem výše náhrady za neoprávněný odběr a výše vynaložených nákladů. Celkem činí částka za neoprávněný odběr 6 949,26 Kč, stanovení plateb za příkon činilo 935,62 Kč, náklady vynaložené v souvislosti s neoprávněným odběrem představovaly částku 11 418,77 Kč a celková výše tvoří částku 19 303,55 Kč. Tento způsob výpočtu je podrobně rozepsán v listině„ Výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny“ ze dne 5. 8. 2022 (č. l. 13).

13. Z fotografie IMG_3967.JPG ze dne 3. 8. 2022 a IMG_3968.JPG ze dne 3. 8. 2022 (č. l. 75 a 76) soud zjistil, že konečný stav elektroměru ke dni 3. 8. 2022 činil v hladině nízkého napětí 3 kWh a v hladině vysokého napětí 46 496 kWh.

14. Z rámcové dohody o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě ze dne 6. 11. 2019 včetně přílohy [číslo] – ceníku včetně oznámení dodavatele o úpravě ceny dle rámcové dohody ze dne 20. 12. 2021 a ceníku platného od 1. 1. 2022 soud zjistil, že mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] byla uvedeného dne uzavřená rámcová smlouva, ve které se [právnická osoba] jako dodavatel zavázala poskytovat žalobkyni služby v oblasti řešení netechnických odběrů elektřiny v distribuční soustavě, dle čl. 2 odst. 2.2. zejména kontroly odběrných míst, řešení neoprávněných odběrů v distribuční soustavě a žalobkyně se zavázala mu hradit za služby cenu dle ceníku; dle aktuálního ceníku účinného od 1. 1. 2022 činí částka za kontrolu odběrného místa 9 437 Kč.

15. Z faktury [číslo] vystavené dodavatelem [právnická osoba] dne 13. 9. 2022 (č. l. 66) včetně výpisu faktur a bankovního výpisu ze dne 6. 10. 2022 soud zjistil, že žalobkyně uhradila za kontrolu odběrného místa společnosti [právnická osoba] dne 6. 10. 2022 částku 4 154 920,15 Kč, jejíž součástí byla rovněž platba ve výši 9 437 Kč za kontrolu na odběrném místě žalované dne 3. 8. 2022.

16. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 9. 8. 2022 (č. l. 17) soud zjistil, že žalobkyně fakturovala částku 19 303,65 Kč touto fakturou za neoprávněný odběr na předmětném odběrném místě žalované za období od 11. 5. 2022 do 3. 8. 2022, faktura byla splatná dne 30. 8. 2022.

17. Z upomínky platby ze dne 13. 9. 2022 soud zjistit, že žalovaná byla upomínána k uhrazení fakturované částky za neoprávněný odběr.

18. Z předžalobní upomínky ze dne 5. 10. 2022 (č. l. 19) soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 19 303,65 Kč před podáním žaloby.

19. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

20. Žalobkyně a žalovaná dne 6. 4. 2018 uzavřely smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí k odběrnému místu [adresa] Smlouva o dodávce elektřiny zanikla dne 11. 5. 2022, přičemž na tuto skutečnost byla žalovaná dne 12. 5. 2022 a 30. 5. 2022 upozorněna ze strany žalobkyně, stejně jako na možný vznik neoprávněného odběru a nutnost učinit kroky k uzavření smlouvy o dodávce elektrické energie, což žalovaná neučinila. Na místě byla dne 3. 8. 2022 provedena kontrola odběrného místa pracovníky [právnická osoba], což je smluvní partner žalobkyně na základě rámcové smlouvy ze dne 6. 11. 2019. Na místě byl zjištěn bezesmluvní vztah u elektroměru [číslo] přičemž stav byl vyšší než při ukončení smlouvy dne 11. 5. 2022. Elektroměr byl následně odmontován. Žalobkyně za služby provedené dne 3. 8. 2022 zaplatila společnosti [právnická osoba] částku 9 437 Kč. Dne 5. 8. 2022 byl proveden výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny za období od 11. 5. 2022 do 3. 8. 2022 na částku 19 303,65 Kč dle zákona č. 458/2000 Sb. a vyhlášky č. 359/2020 Sb. Částka byla vyčíslena dopisem doručeným žalované dne 16. 8. 2022. Žalovaná částku neuhradila, na výzvu nereagovala, výši vypočtené náhrady škody a náklady nerozporovala, neprovedla reklamaci. Žalovaná náhradu škody žalobkyni neuhradila ani po doručení faktury se splatností dne 30. 8. 2022 a ani po doručení upomínky a předžalobní upomínky.

21. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně.

22. Dle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) (dále jen„ zákon č. 458/2000 Sb.“ nebo„ energetický zákon“) je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

23. Dle § 51 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

24. Dle § 25 odst. 3 písm. c) bod 4. zákona č. 458/2000 Sb. provozovatel distribuční soustavy má právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51.

25. Dle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny (dále jen„ vyhláška č. 359/2020 Sb.“) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

26. Dle § 17 odst. 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb. výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se 1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, a 2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde 1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, 2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a 3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.

27. Dle § 17 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb. provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

28. Dle komentářové literatury je neoprávněný odběr elektřiny vymezen jako„ objektivně existující stav v určitém odběrném nebo předávacím místě, který splňuje definiční znaky vymezené v § 51 odst.

1. Zákon zde taxativním způsobem vymezuje určité situace, kdy odběr elektřiny ze soustavy objektivně přináší určité negativní právní či faktické a ekonomické důsledky (může vést ke vzniku škody na straně jiného účastníka trhu s elektřinou). Právní následky stavu neoprávněného odběru pak vymezují další odstavce tohoto ustanovení. Právní úprava zde sleduje jednak cíl zabránit určitým jednáním a stavům, které jsou označeny za protiprávní a zakázané, jednak upravit specifickým způsobem povinnost k náhradě škody způsobované v těchto stavech neoprávněného odběru, s přihlédnutím k tomu, že se jedná o zvláštní situace vyvolané povahou elektroenergetiky a jejího fungování. Výčet případů neoprávněného odběru je taxativní; zákon nevylučuje, aby v konkrétním případě bylo naplněno zároveň několik důvodů neoprávněného odběru. Důvodem tohoto taxativního a kazuistického vymezení je snaha na jedné straně zabránit nejrůznějším formám protiprávního jednání odběratelů, na straně druhé pak chránit odběratele (zejména zákazníky v postavení spotřebitele) před zneužíváním institutu neoprávněného odběru v případech bagatelního porušení zákona. Předmětná ustanovení energetického zákona vymezující neoprávněný odběr mají kogentní charakter, čemuž nasvědčuje i judikatura Nejvyššího soudu (NS 32 Odo 229/2004, NS 32 Odo 1102/2006).

29. Jako prvý případ neoprávněného odběru je uveden odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Tímto právním důvodem bude typicky smlouva o dodávce elektřiny nebo o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřená s obchodníkem s elektřinou nebo výrobcem elektřiny podle § 50 odst. 1 a 2. Může se však také jednat např. o dodávku elektřiny dodavatelem poslední instance podle § 12a, kde je právní důvod založen nikoliv smlouvou, nýbrž přímo zákonem za podmínek uvedených v § 12a odst.

2. Zákon počítá jak s tím, že právní důvod nikdy nebyl dán, tak s tím, že dodatečně odpadne (závazek zanikne v důsledku uplynutí doby, na kterou byla smlouva uzavřena, či v důsledku její výpovědi nebo odstoupení od smlouvy, dodávka elektřiny dodavatelem poslední instance zanikne v důsledku uplynutí šestiměsíční doby podle § 12a odst. 7). Judikatorně neřešenou otázkou zůstává, zda lze za odběr bez právního důvodu považovat i odběr beze smlouvy o připojení podle § 50 odst.

3. V širším smyslu nepochybně uzavření smlouvy o připojení představuje podmínku odběru elektřiny z elektrizační soustavy, samotná smlouva o připojení však právním důvodem odběru elektřiny není. Lze proto spíše dovozovat, že absence smlouvy o připojení sama o sobě nevyvolává stav neoprávněného odběru (byť odběr bez smlouvy o připojení obvykle bude spojen se stavem, kdy měřicí zařízení není instalováno nebo není instalováno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, takže bude naplněna jiná skutková podstata neoprávněného odběru). Nebude-li však existovat smlouva o připojení, provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy mohou přerušit dodávku elektřiny do odběrného místa, neboť bude scházet právní důvod pro jeho připojení k elektrizační soustavě. Stav neoprávněného odběru nevyvolává ani absence smlouvy o zajištění služby přenosové soustavy nebo smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy, neboť tyto případy spadají pod neoprávněný přenos a neoprávněnou distribuci elektřiny podle § 53 odst. 1 písm. c) “ (viz Komentář k zákonu č. 458/2000 Sb., Mgr. et Mgr. Jan Kořán, ASPI, komentář k § 51).

30. Komentář dále uvádí, že„ rozsáhlá judikatura soudů potvrzuje, že náhrada škody způsobená odběratelem dodavateli v důsledku neoprávněného odběru elektřiny se neřídí obecnými ustanoveními soukromoprávních předpisů o náhradě skutečné škody a ušlého zisku (resp. řídí se jimi pouze subsidiárně), nýbrž se stanoví podle zvláštních právních předpisů, které jsou ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. Těmito předpisy jsou energetický zákon, který spolu s prováděcím předpisem (vyhláškou o měření elektřiny, tj. vyhláškou č. 82/2011 Sb.) stanoví jak speciální předpoklady vzniku povinnosti k náhradě škody, tak i zvláštní úpravu náhrady škody. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr elektrické energie je zákonem konstruována jako objektivní. Jelikož se jedná o objektivní odpovědnost, postačuje ke zjištění této odpovědnosti za neoprávněný odběr to, že k neoprávněnému odběru došlo. Skutečnost, že k neoprávněnému odběru, tedy protiprávnímu stavu vymezenému odstavcem 1, došlo, již podléhá obecné povinnosti tvrzení a důkazní (I. ÚS 726/10). Ani objektivní charakter odpovědnosti za škodu tedy nic nemění na tom, že musí být prokázána existence neoprávněného odběru; vznik škody a existence příčinné souvislosti však může být v některých případech presumována (připojení k té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina). Z tohoto pohledu je zásadně nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr.“ (viz Komentář k zákonu č. 458/2000 Sb., Mgr. et Mgr. Jan Kořán, ASPI, komentář k § 51, a dále např. usnesení NS ČR ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 25 Cdo 229/2008).

31. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná odebírala elektrickou energii a s žalobkyní měla uzavřenou smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě. Od 11. 5. 2022 neměla platně uzavřenou smlouvu o dodávce elektrické energie, nastal tedy stav předpokládaný § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. Na odběrném místě byla dne 3. 8. 2023 provedena kontrola smluvním partnerem žalobkyně a byl demontován elektroměr. Osobou odpovědnou za neoprávněný odběr je dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona žalovaná, neboť se jednalo o odběr bez právního důvodu, resp. odběr, u něhož právní důvod odpadl, přičemž v období od 11. 5. 2022 do 3. 8. 2022 nadále byla ve smluvním vztahu s žalobkyní na základě smlouvy o připojení k distribuční soustavě; žalovaná je tak pasivně legitimována k náhrady škody za neoprávněný odběr a k úhradě nákladů, které v souvislosti s neoprávněným odběrem žalobkyni vznikly. Tato odpovědnost je dle výše citované komentářové judikatury odpovědností objektivní bez ohledu na zavinění. Výše škody byla stanovena dle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb. za období od 11. 5. 2022 do 3. 8. 2022, když výše neoprávněně odebrané elektřiny činila 973 kWh, počátek neoprávněného odběru byl stanoven na 11. 5. 2022 a trval do 3. 8. 2022 (zjištění a odečet elektroměru pracovníky [právnická osoba]). Celková výše byla určena v souladu s cenovými rozhodnutími ERU a činila částku 6 949,26 Kč za neoprávněně odebranou elektřinu dle § 17 vyhlášky [číslo] platbu za příkon dle § 17 odst. 3 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb. ve výši 935,62 Kč, dále částku 9 437 Kč a DPH, celkem 11 418,77 Kč za náklady vynaložené žalobkyní smluvnímu partnerovi [právnická osoba] za služby činěné při kontrole odběrného místa a zjištění neoprávněného odběru dle rámcové smlouvy. Celková částka za neoprávněný odběr a náklady vzniklé žalobkyni představovala částku 19 303,65 Kč, kterou žalobkyně řádně vyčíslila, doložila její výpočet v souladu s citovanou vyhláškou, výpočet rovněž vysvětlila žalované, přičemž žalované citovanou částku rovněž vyčíslila fakturou [číslo] splatnou dne 30. 8. 2022. Žalovaná na možnost vzniku neoprávněného odběru pro odběr bez platné smlouvy byla ze strany žalobkyně upozorněna, aniž sjednala nápravu uvedeného stavu, přičemž ani nereagovala na vyčíslené náklady za neoprávněný odběr; ostatně částku nijak nerozporovala ani neuplatnila proti výše uvedené náhradě škody reklamaci. Soud tak dospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že ze strany žalované došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie v období od 11. 5. 2022 do 3. 8. 2022, za kterou žalovaná odpovídá dle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., přičemž výše škody způsobené neoprávněným odběrem byla určena výpočtem dle § 16 a 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. a zahrnuje jak výši škody spočívající v neoprávněném odběru, tak náklady na nutné výdaje ve výši 11 418,77 Kč.

32. Námitku žalované týkající se nedostatku předložených důkazů o tom, že je pasivně legitimována právě žalovaná s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn 25 Cdo 1803/2017 ze dne 31. 8. 2017, soud vyhodnotil jako nedůvodnou, neboť citovaný rozsudek se týkal skutkově odlišné situace, a to sice případu, kdy náhrada škody za neoprávněný odběr byla požadována za období, kdy již žalovaná nebyla ve smluvním vztahu s distributorem elektřiny, tedy po odmontování elektroměru a zániku smluvního vztahu o připojení k distribuční soustavě. V době neoprávněného odběru tak již žalovaná neměla postavení smluvního odběratele. V posuzovaném případě však nadále vztah mezi žalobkyní a žalovanou trvá (minimálně trval v období od 11. 5. 2022 do 3. 8. 2022), žalovaná tak je v postavení smluvního odběratele a je vázána svými povinnostmi ve vztahu k žalobkyni dle smlouvy o připojení k distribuční soustavě. Žalovaná tak je pasivně legitimována a je odpovědná za neoprávněný odběr elektrické energie v období od 11. 5. 2022 (zánik smlouvy o dodávce elektrické energie) do 3. 8. 2022 (odmontování elektroměru).

33. Nad rámec výše uvedeného k výši naměřené spotřeby (neoprávněného odběru) soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4108/2017 ze dne 20. 2. 2019 a jeho závěr:„ V projednávané věci není pochyb o tom (ani dovolatelka to nesporuje), že provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy mohl pro účely vyúčtování ceny údaje z měření (stav elektroměru) k datu účinnosti změny dodavatele elektřiny s ohledem na charakter odběrného místa zjistit nejen odečtem, ale i odhadem stavu měřícího zařízení podle typového diagramu dodávky (srov. § 49 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., § 30a odst. 8, 9 vyhlášky č. 541/2005 Sb., § 4 odst. 8 vyhlášky č. 82/2011 Sb.). Okolnost, že údaje zaznamenané měřícím zařízením jsou dostupné, na tom nic nemění. Výpočet náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce elektřiny a o jejím průběhu provozovatelem přenosové distribuční soustavy přichází v úvahu nejen, je-li měřící zařízení vadné, ale i při opravě chybných nebo doplnění chybějících hodnot, a to podle výše spotřeby elektřiny v předcházejícím srovnatelném období nebo dodatečně podle výše spotřeby či dodávky elektřiny zjištěné na základě kontrolního odečtu v následujícím období (srov. § 4 odst. 3 vyhlášky č. 82/2011 Sb.)“.

34. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou současně k úhradě úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 303,65 Kč ode dne následujícího po splatnosti faktury ze dne 9. 8. 2022 dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 1970 odst. 1 o. z.

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti žalované. Tuto náhradu tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále náhrada nákladů v paušální výši dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. po 300 Kč za 6 úkonů právní služby (předžalobní výzva, žaloba, doplnění žaloby ze dne 22. 2. 2023 a 2. 5. 2023 a účast u jednání dne 20. 4. 2023 a 27. 6. 2023). Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 2 800 Kč.

36. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.