11 C 316/2020
č. j. 11 C 316/2020-99
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 96 § 142 § 151
- o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, 48/1997 Sb. — § 3
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2910
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 27 978,92 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se částečně zastavuje co do částky ve výši 300 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 978,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 27 978,92 Kč od 13. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 299 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.
1. Podáním ze dne 12. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Dle žalobních tvrzení čerpal žalovaný, který je státním občanem Slovenské republiky, na území Slovenské republiky v období od 26. 6. 2017 do 29. 6. 2017 zdravotní služby na účet žalobkyně, ačkoliv nebyl účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, když se neoprávněně prokázal Evropským průkazem zdravotního pojištění vystaveným žalobkyní, který v rozporu s § 12 písm. j) bodu 1. a § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění po skončení pojištění nevrátil. Na výzvu Kanceláře zdravotního pojištění uhradila žalobkyně dne 3. 9. 2018 částku ve výši 27 978,92 Kč za péči čerpanou žalovaným. Následným šetřením žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v předmětném období čerpání zdravotních služeb účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice ani ve Slovenské republice, když v období od 20. 12. 2016 do 19. 7. 2017 neevidovala žalobkyně k žalovanému zaměstnanecký poměr ani trvalý pobyt na území České republiky. K datu provedené úhrady tak žalobkyni v důsledku protiprávního jednání žalovaného vznikla škoda, k jejíž úhradě byl žalovaný opakovaně požádán výzvami ze dne 18. 11. 2019 a dále 8. 1. 2020 zaslanými na jeho poslední známou adresu. Žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu nereagovali a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.
4. Z provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z výpisu provedených plateb (č. l. 8) bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila dne 3. 9. 2018 částku ve výši 523 455,60 Kč.
5. Z potvrzení o provedení platby ze dne 3. 9. 2018 (č. l. 9) bylo zjištěno, že žalobkyně téhož dne uhradila částku ve výši 523 455,60 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet].
6. Z Evropského průkazu zdravotního pojištění žalovaného (č. l. 6) bylo zjištěno, že předmětný průkaz byl platný do 30. 9. 2018.
7. Z vyúčtování nákladů za poskytnuté částky vystaveného dne 25. 2. 2020 (č. l. 12) bylo zjištěno, že Kancelář zdravotního pojištění vyzvala žalobkyni k úhradě částky ve výši 371 897,48 Kč za poskytnuté věcné dávky ve 41 případech na bankovní účet č. [bankovní účet].
8. Z individuálního výkazu žalobkyně ze dne 19. 3. 2020 (č. l. 10) bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje za žalovaným dluh v celkové výši 27 978,92 Kč za zdravotní služby čerpané v období od 26. 6. 2017 do 29. 6. 2017. Z výkazu dále vyplývá, že žalobkyně evidovala celkem 41 peněžitých nároků v celkové výši 371 897,48 Kč.
9. Z individuálního výkazu žalobkyně ze dne 26. 3. 2020 (č. l. 7) bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje za žalovaným dluh v celkové výši 27 978,92 Kč za zdravotní služby čerpané v období od 26. 6. 2017 do 29. 6. 2017.
10. Z výpisu zaměstnaneckých poměrů žalovaného ze dne 10. 8. 2020 (č. l. 11) bylo zjištěno, že žalobkyně neevidovala k žalovanému zaměstnanecký poměr za období od 20. 12. 2016 do 19. 7. 2017.
11. Z přehledu průběhu pojištění žalovaného ze dne 10. 8. 2020 (č. l. 13) bylo zjištěno, že žalovaný nebyl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v období od 20. 12. 2016 do 19. 7. 2017.
12. Z žádosti ze dne 13. 3. 2020 (č. l. 16-17) bylo zjištěno, že žalobkyně požádala [právnická osoba] o sdělení, zda byl žalovaný v období od 20. 12. 2016 do 19. 7. 2017 příjemcem věcné dávky v nemoci.
13. Z odpovědi na žádost o potvrzení dob ze dne 16. 3. 2020 (č. l. 14-15) bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v období od 20. 12. 2016 do 19. 7. 2017 pojištěn dle právních předpisů Slovenské republiky.
14. Z žádosti o oznámení ze dne 13. 12. 2019 (č. l. 23-24) bylo zjištěno, že žalobkyně požádala Úrad pre dohlad nad zdravotnou starostlivosťou o doručení první výzvy k úhradě nákladů za neoprávněné čerpání zdravotních služeb ze dne 18. 11. 2019 (č. l. 20, 25) na poslední známou adresu žalovaného [adresa žalovaného], Slovensko. Z odpovědi na žádost o oznámení ze dne 18. 2. 2020 (č. l. 18-19) bylo zjištěno, že k doručení žalovanému došlo jiným způsobem dne 6. 2. 2020. K potvrzení doručení byla doložena kopie doručenky (č. l. 21-22), z níž vyplynulo, že zásilka byla uložena dne 13. 1. 2020, avšak z důvodu nepřevzetí ve stanovené lhůtě byla dne 4. 2. 2020 vrácena odesílateli.
15. Z první výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 18. 11. 2019 (č. l. 25) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 27 978,92 Kč za zdravotní péči čerpanou na Slovensku v období od 26. 6. 2017 do 29. 6. 2017, a to nejpozději do osmi dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena faktura [číslo] ze dne 18. 11. 2019 znějící na totožnou částku (č. l. 25).
16. Z druhé výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 8. 1. 2020 (č. l. 26) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 27 978,92 Kč za zdravotní péči čerpanou na Slovensku v období od 26. 6. 2017 do 29. 6. 2017, a to nejpozději do osmi dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena faktura [číslo] ze dne 18. 11. 2019 znějící na totožnou částku (č. l. 26).
17. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že žalovaný na území Slovenské republiky v období od 26. 6. 2017 do 29. 6. 2017 čerpal zdravotní služby na účet žalobkyně, ačkoliv nebyl v předmětném období účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice ani ve Slovenské republice. Na výzvu Kanceláře zdravotního pojištění uhradila žalobkyně dne 3. 9. 2018 mimo jiné částku ve výši 27 978,92 Kč za péči čerpanou žalovaným na její účet. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou [číslo] ze dne 18. 11. 2019 znějící na částku ve výši 27 978,92 Kč, která byla žalovanému opakovaně zaslána společně s výzvami k úhradě dluhu na poslední známou adresu [adresa žalovaného], Slovensko, zjištěnou [právnická osoba] Navzdory výzvám ze dne 18. 11. 2019 a 8. 1. 2020 žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu.
18. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky.
19. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.
20. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění.
21. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
22. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
23. Na základě výše uvedeného soud dovodil, že žalovaný nebyl v období od 20. 12. 2016 do 19. 7. 2017 zaměstnán v České republice, neměl zde ani trvalý pobyt a nebyl účasten v systému veřejného zdravotního pojištění. Žalovaný se tak dopustil protiprávního jednání a způsobil škodu žalobkyni, když po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění vydaného žalobkyní neoprávněně čerpal zdravotní služby ve Slovenské republice na účet žalobkyně, ačkoliv měl zákonnou povinnost tento průkaz žalobkyni po zániku zdravotního pojištění vrátit. Škoda žalobkyni vznikla k okamžiku uhrazení nákladů za zdravotní péči čerpanou žalovaným, tedy ke dni 3. 9. 2018 O výši škody a osobě povinné k její náhradě se žalobkyně přitom mohla nejdříve dozvědět k datu výzvy Kanceláře zdravotního pojištění. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by v období od 26. 6. 2017 do 29. 6. 2017 byl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, resp. že škodu způsobenou žalobkyni uhradil, přičemž soud posoudil nárok žalobkyně jako řádně podložený a oprávněný, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu dlužné jistiny, včetně nároku na zákonný úrok z prodlení.
24. Ve vztahu k nároku na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč soud řízení částečně zastavil dle § 96 o. s. ř., když žalobkyně vzala žalobu v tomto rozsahu svým podáním ze dne 9. 4. 2021 částečně zpět.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 299 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 399 Kč a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za tři úkony dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 a 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.