11 C 317/2020
č. j. 11 C 317/2020-98
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 96 § 146 § 151
- o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, 48/1997 Sb. — § 3
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2910
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 11 127,39 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se částečně zastavuje co do částky 11 127,39 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 900 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 127,39 Kč od 24. 3. 2021 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 127,39 Kč od 20. 2. 2020 do 23. 3. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.
1. Podáním ze dne 12. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Dle žalobních tvrzení čerpal žalovaný, který je státním občanem Slovenské republiky, na území Slovenské republiky v období od 3. 9. 2016 do 22. 11. 2016 a dále 15. 10. 2017 zdravotní služby na účet žalobkyně, ačkoliv nebyl účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, když se neoprávněně prokázal Evropským průkazem zdravotního pojištění vystaveným žalobkyní, který v rozporu s § 12 písm. j) bodu 1. a § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění po skončení pojištění nevrátil. Na výzvu Kanceláře zdravotního pojištění uhradila žalobkyně postupně dne 4. 6. 2018, 25. 6. 2018 a 7. 12. 2018 částku v celkové výši 11 127,39 Kč za péči čerpanou žalovaným. Následným šetřením žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v předmětném období čerpání zdravotních služeb účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice ani ve Slovenské republice, když v období od 17. 6. 2016 do 21. 5. 2018 neevidovala žalobkyně k žalovanému zaměstnanecký poměr ani trvalý pobyt na území České republiky. K datu provedené úhrady tak žalobkyni v důsledku protiprávního jednání žalovaného vznikla škoda, k jejíž úhradě byl žalovaný opakovaně požádán výzvami ze dne 18. 11. 2019 a dále 8. 1. 2020 zaslanými na jeho poslední známou adresu. Žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu nereagovali a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.
4. Z provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z Evropského průkazu zdravotního pojištění žalovaného (č. l. 29) bylo zjištěno, že předmětný průkaz byl platný do 31. 1. 2018.
5. Z vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky vystaveného dne 3. 5. 2018 (č. l. 26) bylo zjištěno, že Kancelář zdravotního pojištění vyzvala žalobkyni k úhradě částky ve výši 465 821,49 Kč se splatností do 3. 6. 2018 za poskytnuté věcné dávky v 69 případech na bankovní účet č. [bankovní účet].
6. Z vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky vystaveného dne 25. 5. 2018 (č. l. 18) bylo zjištěno, že Kancelář zdravotního pojištění vyzvala žalobkyni k úhradě částky ve výši 38 067,72 Kč se splatností do 25. 6. 2018 za poskytnuté věcné dávky ve 27 případech na bankovní účet č. [bankovní účet].
7. Z vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky vystaveného dne 7. 11. 2018 (č. l. 9) bylo zjištěno, že Kancelář zdravotního pojištění vyzvala žalobkyni k úhradě částky ve výši 184 578,68 Kč se splatností do 7. 12. 2018 za poskytnuté věcné dávky v 56 případech na bankovní účet č. [bankovní účet].
8. Z potvrzení o provedení platby ze dne 4. 6. 2018 (č. l. 33) bylo zjištěno, že žalobkyně téhož dne uhradila částku ve výši 954 096,01 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet].
9. Z potvrzení o provedení platby ze dne 25. 6. 2018 (č. l. 32) bylo zjištěno, že žalobkyně téhož dne uhradila částku ve výši 38 067,72 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet].
10. Z potvrzení o provedení platby ze dne 7. 12. 2018 (č. l. 31) bylo zjištěno, že žalobkyně téhož dne uhradila částku ve výši 1 000 762,63 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet].
11. Z individuálního výkazu žalobkyně ze dne 19. 3. 2020 (č. l. 22) bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje za žalovaným dluh ve výši 5 957,75 Kč za zdravotní služby čerpané v období od 3. 9. 2016 do 21. 11. 2016. Z výkazu dále vyplývá, že žalobkyně evidovala celkem 69 peněžitých nároků v celkové výši 465 821,49 Kč.
12. Z individuálního výkazu žalobkyně ze dne 19. 3. 2020 (č. l. 12) bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje za žalovaným dluh ve výši 3 566,80 Kč za zdravotní služby čerpané dne 22. 11. 2016. Z výkazu dále vyplývá, že žalobkyně evidovala celkem 27 peněžitých nároků v celkové výši 38 067,72 Kč.
13. Z individuálního výkazu žalobkyně ze dne 19. 3. 2020 (č. l. 7) bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje za žalovaným dluh ve výši 1 602,84 Kč za zdravotní služby čerpané dne 15. 10. 2017. Z výkazu dále vyplývá, že žalobkyně evidovala celkem 56 peněžitých nároků v celkové výši 184 578,68 Kč.
14. Z individuálního výkazu žalobkyně ze dne 20. 4. 2020 (č. l. 30) bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje za žalovaným celkový dluh ve výši 11 127,39 Kč za zdravotní služby čerpané v období od 3. 9. 2016 do 22. 11. 2016 a dále 15. 10. 2017.
15. Z výpisu zaměstnaneckých poměrů žalovaného ze dne 10. 8. 2020 (č. l. 34) bylo zjištěno, že žalobkyně neevidovala k žalovanému zaměstnanecký poměr za období od 17. 6. 2016 do 21. 5. 2018.
16. Z přehledu průběhu pojištění žalovaného (č. l. 8) bylo zjištěno, že žalovaný nebyl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice v období od 17. 6. 2016 do 21. 5. 2018.
17. Z odpovědi na žádost o potvrzení dob ze dne 22. 4. 2020 (č. l. 10-11) bylo zjištěno, že žalovaný získal v období od 1. 11. 1995 do 8. 11. 2015 doby pojištění dle právních předpisů Slovenské republiky.
18. Z žádosti o oznámení ze dne 9. 1. 2020 (č. l. 20-21, [číslo]) bylo zjištěno, že žalobkyně požádala Úrad pre dohlad nad zdravotnou starostlivosťou o doručení první a druhé výzvy k úhradě nákladů za neoprávněné čerpání zdravotních služeb ze dne 18. 11. 2019 a 8. 1. 2020 (č. l. 27, 28) na poslední známou adresu žalovaného [adresa žalovaného], Slovensko. Z odpovědi na žádost o oznámení ze dne 18. 2. 2020 (č. l. 13-14) bylo zjištěno, že k doručení žalovanému došlo dne 13. 2. 2020. K potvrzení doručení byla doložena kopie doručenky (č. l. 15-17), z níž vyplynulo, že zásilka byla uložena dne 23. 1. 2020, avšak z důvodu nepřevzetí ve stanovené lhůtě byla dne 13. 2. 2020 vrácena odesílateli.
19. Z první výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 18. 11. 2019 (č. l. 27) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 11 127,39 Kč za zdravotní péči čerpanou na Slovensku v období od 3. 9. 2016 do 22. 11. 2016 a dále 15. 10. 2017, a to nejpozději do osmi dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena faktura [číslo] ze dne 18. 11. 2019 znějící na totožnou částku (č. l. 27).
20. Z druhé výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 8. 1. 2020 (č. l. 28) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 11 127,39 Kč za zdravotní péči čerpanou na Slovensku v období od 3. 9. 2016 do 22. 11. 2016 a dále 15. 10. 2017, a to nejpozději do osmi dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena faktura [číslo] ze dne 18. 11. 2019 znějící na totožnou částku (č. l. 28).
21. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že žalovaný na území Slovenské republiky v období od 3. 9. 2016 do 22. 11. 2016 a dále 15. 10. 2017 čerpal zdravotní služby na účet žalobkyně, ačkoliv nebyl v předmětném období účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice ani ve Slovenské republice. Na výzvu Kanceláře zdravotního pojištění uhradila žalobkyně dne 4. 6. 2018, 25. 6. 2018 a dále 7. 12. 2018 mimo jiné částku ve výši 11 127,39 Kč za péči čerpanou žalovaným na její účet. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou [číslo] ze dne 18. 11. 2019 znějící na částku ve výši 11 127,39 Kč, která byla žalovanému opakovaně zaslána společně s výzvami k úhradě dluhu na poslední známou adresu [adresa žalovaného], Slovensko. Navzdory výzvám ze dne 18. 11. 2019 a 8. 1. 2020 žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu.
22. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky.
23. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.
24. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění.
25. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
26. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
27. Na základě výše uvedeného soud dovodil, že žalovaný nebyl v období od 17. 6. 2016 do 21. 5. 2018 zaměstnán v České republice, neměl zde dle sdělení Ministerstva vnitra ani trvalý pobyt a nebyl účasten v systému veřejného zdravotního pojištění. Žalovaný se tak dopustil protiprávního jednání a způsobil škodu žalobkyni, když po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění vydaného žalobkyní neoprávněně čerpal zdravotní služby ve Slovenské republice na účet žalobkyně, ačkoliv měl zákonnou povinnost tento průkaz žalobkyni po zániku zdravotního pojištění vrátit.
28. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by v předmětném období byl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, resp. že škodu způsobenou žalobkyni na její výzvu před podáním žaloby uhradil. Dle sdělení žalobkyně ze dne 1. 4. 2021 však žalovaný zaplatil dne 23. 3. 2021, tj. po podání žaloby, jistinu ve výši 11 127,39 Kč a dále částku ve výši 1 700 Kč, která byla zaúčtována jako záloha na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tak vzala žalobu částečně zpět co do částky ve výši 11 127,39 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky ve výši 11 127,39 Kč od 24. 3. 2021 do zaplacení a zároveň nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 900 Kč. Vzhledem k výše uvedenému nezbylo soudu než dle § 96 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavit a v souladu s § 1970 o. z. přiznat žalobkyni nárok na úhradu dlužných zákonných úroků z prodlení z částky 11 127,39 Kč za období od 20. 2. 2020 do 23. 3. 2021.
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., dle něhož je povinen hradit náklady řízení účastník, který zavinil zastavení řízení. To neplatí, byl-li pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně. Ačkoliv je nesporné, že předmětné řízení bylo zastaveno z procesního zavinění žalobkyně, soud má za prokázané, že žaloba byla podána důvodně, když žalovaný v průběhu řízení svůj dluh vůči žalobkyni uznal a dlužnou částku uhradil.
30. Vzhledem k výše uvedenému soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů v částce 2 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 1 200 Kč za čtyři úkony dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 a 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že žalovaný již uhradil žalobkyni částku ve výši 1 700 Kč, která byla žalobkyní započtena jako záloha na náhradu nákladů řízení. Žalovaný má tak vůči žalobkyni nadále dluh ve výši rozdílu mezi přiznanou náhradou nákladů řízení a již zaplacenou částkou, tj. 500 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.