11 C 328/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 10 765 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 10 765 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 465 Kč od 19. 8. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 068 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 15. 11. 2024 domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 765 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně byl žalovaný provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , Anonymizováno, . Z registru silničních vozidel bylo zjištěno, že v období od 7. 11. 2023 do 15. 4. 2024 (tj. 161 dní) bylo vozidlo evidováno jako provozované, žalovaný však jako jeho provozovatel neměl sjednáno pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla. V souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) tak žalobkyni vznikl nárok na zaplacení příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 10 765 Kč.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s tím, že v době od 7. 11. 2023 do 15. 4. 2024 nebyl provozovatelem vozidla. Vozidlo měla na základě ústní dohody užívat jiná osoba – pan , jméno FO, , který měl zajistit i jeho pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný se již delší dobu snaží sjednat písemnou smlouvu, aby si všechna vozidla převzal pan , jméno FO, zpět na své jméno, avšak ten s ním přestal komunikovat. K dispozici má pouze screenshoty konverzací z platformy , Anonymizováno, , které dle žalovaného potvrzují odpovědnost pana , jméno FO, za pojištění předmětného vozidla. Žalovaný pana , jméno FO, označuje jako nájemce předmětného vozidla.

3. Žalobkyně k obraně žalovaného zdůraznila, že žalovaný staví svou obranu na tvrzení, že již není vlastníkem ani provozovatelem předmětného vozidla, dle registru silničních vozidel však byl v rozhodném období vlastníkem i provozovatelem právě žalovaný. Pokud by žalovaný převedl vlastnické právo k vozidlu, byl by podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, povinen do 10 pracovních dnů ode dne tohoto převodu podat k obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla. Žalovaný by takovou žádost mohl podat podle § 8a odst. 1 tohoto zákona i tehdy, kdyby nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost k podání společné žádosti. Žalovaný však ani netvrdí, že by případný nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost. Ani případné smluvní ujednání nebo udělení plné moci nezbavuje žalovaného jeho zákonné povinnosti požádat o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel. Takové ujednání by mohlo založit případnou smluvní odpovědnost mezi stranami dané smlouvy, nelze se jej však dovolávat vůči žalobkyni ani jiným třetím osobám.

4. Žalovaný se k jednání dne 10. 9. 2025 nedostavil, soud mu tak k jeho (neúplným) tvrzením, že v době rozhodné byl provozovatelem předmětného vozidla někdo jiný jako nájemce (třetí osoba), nemohl dát poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Z výzvy ze dne 4. 6. 2024 , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 10 465 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaný coby provozovatel vozidla s registrační značkou , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , Anonymizováno, , neměl v období od 7. 11. 2023 do 15. 4. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona o pojištění odpovědnosti.

7. Z dopisu ze dne 24. 6. 2024 , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému první upomínku k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 10 465 Kč ve lhůtě do 60 dnů od doručení tohoto dopisu.

8. Z dopisu ze dne 2. 9. 2024 , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému druhou upomínku k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu žalobkyně, nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 799 Kč ve lhůtě do 17. 9. 2024. Z dodejky , Anonymizováno, vyplývá, že dopis byl žalovanému doručen do datové schránky dne 2. 9. 2024.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 10. 2024 , Anonymizováno, a informací o zásilkách , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 10 983 Kč za neuhrazený příspěvek do garančního fondu žalobkyně, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva a zákonný úrok z prodlení ve lhůtě 15 dnů od odeslání předžalobní výzvy.

10. Ze sdělení , Anonymizováno, , ze dne 21. 2. 2025 , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaný byl v období od 4. 4. 2023 do 15. 7. 2024 evidován jako provozovatel a vlastník předmětného vozidla.

11. Z obsahu komunikace mezi žalobcem a třetí osobou jménem , jméno FO, , Anonymizováno, vyplývá, že žalobce se s , jméno FO, domlouvá, zda zaplatil či nezaplatil pojištění za „, Anonymizováno, “.

12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.

13. Žalovaný byl v období od 7. 11. 2023 do 15. 4. 2024 provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , Anonymizováno, . Dle registru silničních vozidel bylo předmětné vozidlo v období od 7. 11. 2023 do 15. 4. 2024 evidováno jako provozované, žalovaný coby provozovatel a vlastník k vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dne 24. 6. 2024 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu v celkové výši 10 465 Kč, a to se splatností do 60 dnů od doručení výzvy. Přes další upomínku ze dne 2. 9. 2024 žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu. Dopisem ze dne 21. 10. 2024 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, žalovaný na ni však nijak nereagoval.

14. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

15. Dle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti má vlastník tuzemského vozidla či řidič cizozemského vozidla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizen.

16. Dle § 4 odst. 1 a 2 zákona o pojištění odpovědnosti jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit , právnická osoba, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

17. Dle § 4 odst. 3 a 4 zákona o pojištění odpovědnosti se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je dále povinna zaplatit , právnická osoba, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

18. Dle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek Ministerstvo financí vyhláškou.

19. Dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, a dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně 65 Kč. Dle § 2a této vyhlášky činí výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč.

20. Dle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady , právnická osoba, zaniká, pokud , Jméno žalobkyně, do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta jednoho roku nezačne běžet dříve, než se , Jméno žalobkyně, prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

21. Dle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů , právnická osoba, , lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit , právnická osoba, okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti , právnická osoba, uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu.

22. Vzhledem k výše uvedenému soud dovodil, že žalovaný jako provozovatel a vlastník předmětného vozidla porušil svou zákonnou povinnost sjednat v období od 7. 11. 2023 do 15. 4. 2024 pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 10 465 Kč, tj. součinu 161 dní a denní sazby příspěvku ve výši 65 Kč, a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Povinnost žalovaného přitom nezanikla, neboť v souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení celkové dlužné částky v zákonné roční lhůtě.

23. Žalovaný neunesl břemeno důkazní, že by v rozhodné době byl provozovatelem vozidla někdo jiný. Ke svému tvrzení navrhl pouze komunikaci s třetí osobou, ze které tato skutečnost nevyplývá. K nařízenému jednání se nedostavil, soud mu tak nemohl dát poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalovaný se tak zbavil možnosti být při jednání o neunášení své povinnosti důkazní poučen (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 1163/2013 ze dne 26. 8. 2014 a jeho závěr: „K poučení o povinnosti důkazní soud nepřistupuje pouze tehdy, je-li účastník nečinný; poučení podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. soud poskytne jak účastníku, který dosud o sporném tvrzení neoznačil žádný důkaz, tak i tehdy, jestliže účastník sice o svém sporném tvrzení důkaz označil, avšak jde o důkaz zjevně nezpůsobilý sporné tvrzení prokázat, nebo jestliže účastník o svém sporném tvrzení označil důkazy, přesto se mu však nepodařilo jejich prostřednictvím sporné tvrzení prokázat. Z ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. proto mimo jiné vyplývá závěr, že soud poskytne poučení o povinnosti důkazní vždy také tehdy, provedl-li ohledně sporného tvrzení účastníkem navržené důkazy, jestliže jimi nedošlo k jeho prokázání a jestliže proto (z důvodu neunesení důkazního břemene) by účastník nemohl být ve věci úspěšný.“24. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalovaný netvrdil, že by v rozhodném období nebyl vlastníkem předmětného vozidla. Dle § 4 odst. 1 a 2 zákona o pojištění odpovědnosti přitom stíhá povinnost zaplatit , právnická osoba, příspěvek rovněž vlastníka tuzemského vozidla (vlastníka a provozovatele společně a nerozdílně). Žalovaný je tak vůči žalobkyni povinen zaplatit požadovaný příspěvek včetně nákladů na vymáhání rovněž jako vlastník předmětného vozidla.

25. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením svého peněžitého závazku, uložil mu soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 068 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění účinném ke dni 31. 12. 2024, z tarifní hodnoty ve výši 10 765 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a), z částky 300 Kč za výzvu k plnění ze dne 21. 10. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci ze dne 15. 11. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d), a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a dále odměna stanovená dle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění účinném od 1. 1. 2025 z tarifní hodnoty ve výši 10 765 sestávající z částky 1 540 Kč za 2 úkony právní služby (tj. vyjádření žalobkyně ze dne 28. 3. 2025 a účast na jednání dne 10. 9. 2025), a to včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 této vyhlášky a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

27. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na příspěvek za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.