11 C 336/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 17 059 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 000 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 4 059 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 059 Kč od 12. 8. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 000 Kč od 12. 8. 2019 do 19. 10. 2022.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 171 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 17. 10. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 17 059 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne 22. 7. 2019 s žalovaným prostřednictvím webových stránek webová adresa smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 13 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet a žalovaný měl právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s touto částkou i částku 4 059 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní úrok, vše do 11. 8. 2019. Žalovaný však právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil ničeho. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2022. Žalovaný dluh i přes upomínku odeslanou dne 13. 10. 2022 neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný na výzvu soudu nereagoval a soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

5. Z formuláře pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru ze dne 22. 7. 2019 soud zjistil, že obsahuje údaje o právní předchůdkyni žalobkyně, žalovaném a úvěru. Podpis žalovaného ani právního předchůdce žalobkyně není připojen.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 22. 7. 2019 bylo zjištěno, že obsahuje údaje o právní předchůdkyni žalobkyně, žalovaném a údaje o úvěru. Je připojen pouze podpis právní předchůdkyně žalobkyně bez podpisu žalovaného.

7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 22. 7. 2019 soud zjistil, že měla být dne 22. 7. 2019 zaslána právní předchůdkyní žalobkyně na účet č. bankovní účet částka ve výši 13 000 Kč.

8. Z oznámení právnická osoba ze dne 18. 1. 2023 bylo zjištěno, že majitelem účtu č. bankovní účet je žalovaný.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2022 včetně příloh k této smlouvě bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

10. Z oznámení ze dne 13. 10. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů.

11. Z výzvy ze dne 13. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby, a to do tří dnů. Tato výzva byla žalovanému zaslána téhož dne, jak vyplývá z podacího lístku.

12. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu ust. 1879 o. z., neunesla důkazní břemeno, kdy v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena předmětná smlouva o úvěru, neboť smlouva byla předložena bez podpisu stran. Soud si je vědom, že měla být tato smlouva uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, nicméně žalobkyně v řízení pouze prokázala, že byla žalovanému poukázána právní předchůdkyní žalobkyně částka 13 000 Kč. Nebyl už však prokázán právní důvod (uzavření smlouvy o úvěru včetně sjednaných podmínek, zejména poplatku a úroku), soud proto postupoval dle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť se jedná na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni uhradit. Bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vrátit žalobkyni jako aktivně legitimovanému subjektu, neboť pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. Na postupníka přitom může přejít i pohledávka z bezdůvodného obohacení, ačkoliv byla ve smlouvě o postoupení kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy o úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009). Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, nemají v žalobním tvrzení oporu ani nároky na poplatek a úrok ve výši 4 059 Kč. Soud proto v této části žalobu včetně úroku z prodlení zamítl.

13. Vzhledem k prodlení žalovaného ve smyslu § 1970 o. z. požadovala žalobkyně též přiznání úroků z prodlení od 12. 8. 2019. S tímto požadavkem žalobkyně se soud však neztotožňuje, neboť již Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že:„ Bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.“ Dluh žalovaného se v intencích výše uvedených závěrů tak stal splatným až učiněnou výzvou ze dne 13. 10. 2022, která byla žalovanému zaslána téhož dne. Dle § 573 o. z. se má za to, že tato zásilka došla žalovanému dne 18. 10. 2022 a žalovaný měl plnit do 19. 10. 2022. Žalobkyni lze zčásti přisvědčit, že žalovaný byl povinen ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. plnit bez zbytečného odkladu (rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ještě odkazuje na § 563 zákona č. 40/1964 Sb.). V předmětné věci tak soud dospěl k závěru, že daná lhůta 1 dne k plnění odpovídá § 1958 odst. 2 o. z., proto přiznal žalobkyni úroky z prodlení od 20. 10. 2022 ve výši, která je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 171 Kč, přičemž tato částka představuje 52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 24 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 059 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení by činila 2 252 Kč, 52 % z toho představuje částku 1 171 Kč.

15. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.