11 C 342/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro neplatnost výpovědi z nájmu bytu

I. Žaloba na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu číslo (dříve 10) o velikosti 1+1, standardní kvality, ve 2. podlaží domu adresa, na adrese adresa žalobce, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 8. 8. 2019 a jejím doplněním ze dne 4. 12. 2019 (č.l. 20) a 22. 7. 2020 (č.l. 32) a upřesněnou při jednání dne 21.1.2021 (č.l. 64) domáhal určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu shora specifikovaného bytu. Strany uzavřely dne 6. 5. 2016 nájemní smlouvu č. rok číslo, na základě které byl žalovanou žalobci přenechán byt číslo (dříve číslo) o velikosti 1+1, standardní kvality, ve číslo podlaží domu adresa, na adrese adresa žalobce (dále jen„ předmětný byt“) k užívání. Dne 14. 6. 2019 byla žalobci doručena výpověď z nájmu shora označeného bytu ze dne 22. 5. 2019, která byla odůvodněna tím, že žalobce hrubě porušuje povinnosti nájemce, když byt sám neužívá a bez souhlasu pronajímatele jej přenechal k užívání dalším osobám, což žalovaná zjistila místním šetřením ze dne 29. 7. 2019. Výpověď však postrádá formální náležitosti, ve výpovědi chybí poučení o možnosti podat námitky. Naplněny nejsou ani samotné důvody výpovědi, když k přenechání užívání bytu dalším osobám bez souhlasu pronajímatele nedochází, všechny osoby jsou hlášeny u správce a jsou vedeny v evidenčním listu, k souhlasu ze strany žalované tak dochází minimálně konkludentně.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Předně uvedla, že nájem bytu žalobci ukončila výpovědí ze dne 22. 5. 2019, která se dostala do dispoziční sféry žalobce dnem, kdy byla připravena k vyzvednutí na poště, tedy dnem 4. 6. 2019. Žalobce podal žalobu až dne 8. 8. 2019 a žaloba je tudíž opožděná (viz vyjádření ze dne 15.10.2019 na č.l. 13). K oprávněnosti výpovědi a naplnění výpovědního důvodu dále uvedla, že tento byl jednoznačně dán, žalobce byt trvale neužívá, umožnil užívání bytu svou bývalou přítelkyní jméno příjmení a její rodinou bez souhlasu pronajímatele. Odkázala dále na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.12.2018, sp. zn. 26 Cdo 4157/2017 s tím, že i uvedení osob v evidenčním listu nenahrazuje výslovný souhlas pronajímatele s podnájmem (viz vyjádření žalované v závěrečném návrhu).

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z nájemní smlouvy č. rok číslo ze dne 6. 5. 2016 (viz přílohy spisu) soud zjistil, že mezi stranami byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalobce nájemníkem předmětného bytu. Žalobce se zavázal hradit nájemné ve výši 5 294 Kč měsíčně. Jako další osoba bydlící v bytě byla v nájemní smlouvě označena jméno příjmení, družka žalobce. Dle čl. V. smlouvy pronajatý byt nebo jeho část v případě, že nájemce v něm sám trvale nebydlí, může nájemce přenechat jinému do podnájmu jen s předchozím písemným souhlasem pronajímatele. Porušení této povinnosti je důvodem k výpovědi nájmu bytu. V článku VII. je zakotveno právo pronajímatele vypovědět nájem s tříměsíční výpovědní dobou dle ust. § 2288 odst. 1 občanského zákoníku zejména pro hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu.

5. Z evidenčního listu ze dne 19. 2. 2018 (č. l. 35) bylo zjištěno, že spolu s nájemcem (žalobcem) specifikovaného bytu jsou v předmětném bytě hlášeny dále osoby: jméno příjmení od 19. 2. 2018, jméno příjmení od 1. 6. 2015 a dále jméno příjmení od 1. 3. 2017.

6. Ze zápisu z místního šetření v objektu adresa, k. ú. část obce, ulice a číslo, byt číslo (nájemce celé jméno žalobce) ze dne 18. 4. 2018 (viz přílohy spisu) bylo zjištěno, že žalovaná provedla uvedeného dne v čase 10:00 – 10:35 hod. za přítomnosti jméno příjmení, zastupitele MČ obec a číslo, člena bytové komise, jméno příjmení, člena bytové komise, a jméno příjmení, vedoucí bytové odboru na základě pověření Bytové komise RMČ obec a číslo místní šetření v bytě pronajímaném žalobci. Dle záznamu byt otevřela česky špatně hovořící paní, která uvedla, že v bytě uklízí, úklid hradí paní s dítětem. Předseda příjmení jméno příjmení telefonicky sdělil, že žalobce byt dlouhodobě nevyužívá a podnajímá jej rodině s dítětem.

7. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 22. 5. 2019 (č. l. 8) soud zjistil, že žalovaná podala žalobci výpověď z nájmu bytu dle § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) z důvodu opakovaného hrubého porušení povinností nájemce, neboť žalobce byt sám neužívá a bez souhlasu pronajímatele jej přenechal k užívání cizím osobám. Žalovaná žalobce poučila o možnosti podat podle § 2290 o. z. návrh soudu k přezkoumání oprávněnosti výpovědi. Žalovaná žalobce nepoučila o možnosti podat námitky.

8. Z doručenky (č. l. 15) bylo zjištěno, že výpověď z nájmu bytu byla připravena k vyzvednutí na poště dne 4. 6. 2019, žalobce si ji vyzvedl dne 14. 6. 2019.

9. Z námitek proti výpovědi ze dne 22. 5. 2019 datovaných dne 29. 7. 2019 (č.l. 7) soud zjistil, že žalobce podal proti výše specifikované výpovědi z nájmu bytu námitky, které odůvodnil tím, že výpověď z nájmu bytu nesplňuje formální požadavky kladené na ní zákonnou úpravou. Věcné důvody výpovědi žalobce rozporoval, všechny osoby užívající byt jsou hlášeny u správce (SZM obec a číslo) a jsou vedeny v evidenčním listu. Žalobce byt užívá, byť ne každodenně s ohledem na jeho zaměstnání. Současně žádné hrubé porušení povinností nájemce nebylo žalobci vytýkáno.

10. Z emailu ze dne 26. 9. 2019 od JUDr. jméno příjmení (č.l. 16) právní zástupkyni žalobce soud zjistil, že žalovaná připustila formální nedostatky výpovědi, nicméně na věcných důvodech výpovědi z nájmu bytu setrvala.

11. Z potvrzení o pozici ředitele Hotelu název anonymizováno ze dne 15. 6. 2020 (č.l. 34) soud ověřil, že žalobce byl v období od 15. 4. 2019 ředitelem Hotelu název jméno. V období od 1. 6. 2019 do 14. 6. 2019 byl soustavně přítomen na pracovišti za účelem zajištění zahájení letního provozu.

12. Z emailové korespondence mezi právní zástupkyní žalobce a žalovanou ze dne 21.10.2019 (č.l. 36) bylo zjištěno, že žalovaná odeslala žalobci novou výpověď z nájmu bytu v průběhu podzimu 2019 z důvodu formálních nedostatků výpovědi ze dne 22. 5. 2019.

13. Z výpisu plateb ze dne 6. 1. 2020 (viz přílohy spisu) je zřejmé, že minimálně v období od 8. 1. 2018 do 6. 12. 2019 hradila sjednané nájemné za užívání bytu jméno příjmení. Z výpisu z bankovního účtu žalované ze dne 9. 12. 2019 je zřejmá platba ve výši 6 934 Kč připsaná na bankovní účet žalované z bankovního účtu jméno příjmení.

14. Z dopisu adresovaného žalobcem žalované opatřeného razítkem žalované ze dne 23. 5. 2018 označeného jako„ Žádost o změnu v nájemní smlouvě z důvodu trvalého opuštění domácnosti“ (viz přílohy spisu) soud zjistil, že žalobce požadoval převést nájemní smlouvu k předmětnému bytu na jméno příjmení z důvodu, že sám se zdržuje pracovně v zahraničí s úmyslem se tam v budoucnu zdržovat trvale. Z dopisu žalované adresovaného žalobci ze dne 1. 8. 2018 soud zjistil, že žalovaná (konkrétně Komise pro bytovou politiku a jméno městské části obec a číslo) nedoporučila, aby se stala jméno příjmení nájemkyní předmětného bytu.

15. Z výslechu svědka jméno příjmení (č.l 64-65) soud zjistil, že svědek jako zastupitel Městské části obec a číslo byl jmenován členem bytové komise a z titulu člena bytové komise se účastnil místního šetření ve vztahu k žalobci. Místní šetření se konalo na základě podnětu předsedy SVJ bytového domu, kde měl žalobce pronajatý byt od žalované. V průběhu místního šetření byla zjištěna pouze přítomnost paní s přízvukem, která uvedla, že v bytě uklízí a žalobce nezná. Po provedení místního šetření byl telefonicky kontaktován předseda SVJ pan příjmení, který sdělil, že žalobce je v bytě těžké zastihnout.

16. Z výslechu svědkyně jméno příjmení (č.l. 79-80) soud zjistil, že svědkyně je zaměstnancem žalované na pozici vedoucí odboru bytů, z tohoto důvodu se rovněž účastnila místního šetření v budově, kde je předmětný byt umístěn. Byt zpřístupnila česky špatně hovořící paní, která uvedla, že v bytě pouze uklízí a žalobce nezná. Platby spojené s užíváním bytu hradí výhradně paní příjmení. V bytě jsou hlášeny čtyři osoby, a to žalobce, jméno příjmení s dítětem a svým druhem.

17. Z výslechu svědka jméno příjmení (č.l. 80-81) bylo zjištěno, že svědek je předsedou SVJ ulice a číslo SVJ má povinnost hlásit vlastníkům bytů, zda nedochází k nějakým podnájmům či pronájmům. Krátce po vzniku SVJ, odhadem čtyři až pět let zpět, byly kontrolovány evidenční listy, přičemž bylo zjištěno, že žalobce se v bytě nezdržuje. Svědek se žalobcem jednal rovněž s ohledem na provádění rekonstrukce v bytě, kdy SVJ nemělo od žalované informaci, že v bytě má probíhat rekonstrukce. Žalobce při té příležitosti svědkovi sdělil, že je nájemcem bytu. V současné době byt obývá rodina se dvěma dětmi. Svědek s místopředsedkyní SVJ paní příjmení provádí pravidelné kontroly bytových jednotek, provádí odečty měřidel, a proto má SVJ přehled, kdo jaký byt užívá. Ohledně tohoto stavu rovněž probíhá komunikace s žalovanou. Ohledně odečtů měřidel SVJ vždy komunikovalo s paní, která tento byt užívá, nikoliv s žalobcem. Skutečnost, že byt neužívá žalobce, SVJ zjistilo zhruba před pěti lety při vzniku SVJ.

18. Z výslechu svědkyně jméno příjmení (č.l. 86-87) bylo zjištěno následující: Svědkyně je bývalou partnerkou žalobce, v současnosti jsou„ spolubydlícími“ v předmětném bytě. V bytě bydlí společně s jejím současným partnerem jméno příjmení a jejich dvěma dětmi, byt je velký cca 60 m2. Do bytu k žalobci se svědkyně nastěhovala asi v roce 2015, společně se domluvili, že platby budou odcházet z účtu svědkyně, protože na žalobce není spolehnutí. Partner svědkyně jméno příjmení je vzdálený příbuzný žalobce, do bytu se přistěhoval někdy po roce 2016. Svědkyně s žalobcem se oboustranně shodli na rozchodu, nicméně žalobce dost cestoval, a proto se dohodli, že ohledně bytu se nemusí nic měnit – žalobce si zde ponechal veškeré své věci a několikrát v měsíci se do bytu vracel. Byt se skládá z malé samostatné kuchyně, velké předsíně, kde jsou úložné prostory, a dvou samostatných ložnic. Když žalobce pobývá v obec, užívá jednu z místností označenou svědkyní jako„ obývákoložnici“, kde spí na rozkládacím gauči. Čtyři až pět měsíců v roce pobývá svědkyně s rodinou na chatě, takže v bytě se v tuto dobu skoro nevyskytují, pouze dochází byt kontrolovat. Před časem svědkyně s žalobcem žádali žalovanou, aby nájem přešel na svědkyni, aby ona mohla komunikovat s žalovanou, nebylo jim však vyhověno. Svědkyně hradí nájemné od roku 2015, žalobce jí dává třetinu nájemného. Svědkyně nebyla osobně přítomna při místním šetření, v té době měla sjednanou paní na úklid, která kontrole od žalované otevřela, následně svědkyně kontaktovala žalovanou. Ze strany žalované bylo svědkyni sděleno, že jí žalovaná bude doručovat dopis. Ohledně výpovědi z nájmu bytu svědkyně ví, že byly celkem dvě výpovědi.

19. Z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví, k.ú. část obce, vedeném stát. instituce, stát. instituce k datu 25.9.2019 soud zjistil, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky číslo v budově adresa, bytový dům, k uvedenému bytu má věcné břemeno (služebnost bezplatného doživotního užívání) jeho matka jméno příjmení.

20. Dalšími případně provedenými důkazy se soud nezabýval, neboť neměly na posouzení věci vliv.

21. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná přenechala předmětný byt na základě nájemní smlouvy ze dne 6. 5. 2016 k užívání žalobci. Dne 14. 6. 2019 převzal žalobce výpověď z nájmu bytu, proti které i přes chybějící poučení vznesl námitky. Žalovaná uznala formální nedostatky výpovědi, námitkám žalobce nevyhověla. Formální nedostatky výpovědi spočívaly v nepoučení žalobce o možnosti podat námitky proti výpovědi. Žalovaný v bytě nebydlí trvale, v roce 2018 požádal o převod nájemní smlouvy na bývalou přítelkyni jméno příjmení. Žalovaná této žádosti nevyhověla. jméno příjmení minimálně od roku 2018 hradí nájemné, byt obývá se svým novým partnerem jméno příjmení a dvěma nezletilými dětmi. Žalobce má vlastní byt v obec část obce, ke kterému zřídil věcné břemeno - služebnost doživotního užívání své matce. V období doručování výpovědi z nájmu bytu žalobce pobýval na svém pracovišti v oblast v hotelu příjmení příjmení, dosílku neměl zřízenou, o poště jej informovala jméno příjmení.

22. Soud po zhodnocení důkazů dospěl k závěru, že výpověď svědkyně jméno příjmení ohledně užívání bytu žalobcem a charakteru„ spoluužívání“ nepůsobí věrohodně. Těžko uvěřit tvrzení, že byt o velikosti 1+1 užívá svědkyně se svým novým přítelem a jejich dvěma nezletilými dětmi a současně také žalobce. Výpověď svědkyně o charakteru soužití s jejím bývalým přítelem na soud nepůsobila věrohodně a je i v rozporu s výpovědí svědka příjmení, který uvedl, že žalobce byt dlouhodobě neužívá a že jej v domě prakticky nevídá. Svědek příjmení na soud působil naopak přesvědčivě, mající o pohybu nájemníků velký přehled a současně nutno zdůraznit, že svědek příjmení na věci není zainteresován na rozdíl od svědkyně jméno příjmení. Výpověď této svědkyně tak zůstala v porovnání s ostatními provedenými důkazy, mimo jiné výslechem svědka příjmení a příjmení, osamocená a soud proto při zjištění skutkového stavu v části výpovědi o rozsahu užívání předmětného bytu žalobcem z této výpovědi nevycházel.

23. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

24. Dle ust. § 2201 o.z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

25. Dle ust. § 2274 o. z. může dát nájemce třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud sám v bytě trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele.

26. Dle ust. § 2275 odst. 1 o. z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.

27. Dle ust. § 2276 o. z. dá-li nájemce byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě v rozporu s ustanovením § číslo a číslo, hrubě tím poruší svou povinnost.

28. Dle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. může pronajímatel vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.

29. Dle ust. § 2290 o. z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

30. Podle ust. § 573 věta prvá o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání.

31. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

32. Co se týče lhůty k podání žaloby, výpověď z nájmu bytu ze dne 22. 5. 2019 byla žalobci doručena dne 14. 6. 2019, kdy zásilku osobně převzal. Žalovaná v řízení uvedla, že se výpověď dostala do dispozice žalobce již dne 4.6.2019, kdy byla uložena na poště. Vzhledem k tomu, že žalobce se v době doručování a uložení zásilky na poště dle potvrzení hotelu název příjmení nezdržoval a žalovaná neupřesnila, kdy zásilku odeslala, aby soud mohl vycházet z vyvratitelné domněnky doručení dle ust. § 573 o.z., dovodil soud, že žalobce výpověď převzal až dne 14.6.2019 a žaloba podaná dne 8.8.2019 tak byla podána včas ve smyslu ust. § 2290 o.z.

33. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2199/2018 ze dne 18. 3. 2109 vyplývá, že neuvedení poučení o právu podat námitky není důvodem neplatnosti výpovědi. Soud tedy posoudil z formálního hlediska výpověď jako platnou a dále se zabýval otázkou oprávněnosti výpovědi, tedy naplnění výpovědního důvodu zakotveného v ust. § 2288 odst. 1 písm. a) o. z.

34. Zde soud vycházel mimo jiné z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4157/2017 ze dne 18. 12. 2018, který uzavřel, že o hrubé porušení povinnosti nájemce dle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. ve spojení s ust. § 2276 o. z. jde i v případě, přenechá-li byt či jeho část nájemce do užívání bezúplatně jinému. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že v předmětném bytě se od roku 2018 zdržují osoby jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení (a dále další jejich nezletilé dítě, pozn. soudu). Jedná se o byt o velikosti 1+1, paní příjmení je bývalou partnerkou žalobce, která s ním užívala předmětný byt od roku 2016. V květnu 2018 požádal žalobce o změnu nájemní smlouvy s tím, že hodlá byt opustit a v bytě nadále zůstane paní příjmení, tedy že se z bytu trvale odstěhuje. Žalovaná s tímto nesouhlasila. V řízení bylo prokázáno, že v podstatě od této doby žalobce byt řádně neužíval a platby nájemného hradila ze svého účtu paní příjmení, jak plyne mimo jiné i z výslechu svědka příjmení, předsedy SVJ, a z bankovních záznamů. V podstatě tak fakticky nastala situace, kdy žalobce byt trvale neužívá, poskytl jej k podnájmu paní příjmení s rodinou, která rovněž sama hradí platby spojené s užíváním bytu. Otázka, zda-li žalobce inkasuje od paní příjmení a její rodiny podnájemné či nikoliv, není podstatná, neboť s odkazem na výše citovanou judikaturu dochází k přenechání bytu jinému, přičemž pronajímatel s takovým stavem nedal souhlas. Soud dospěl k závěru, že žalobce tímto faktickým stavem obešel žalovanou jako pronajímatele, když ta nevyslovila souhlas s převodem nájemního vztahu na paní příjmení. Nelze přisvědčit námitce strany žalující, že by se mělo jednat o společné soužití osob a že žalobce prokázal, že byt užívá (jak již v rámci hodnocení důkazů soud výše uvedl, této námitce a výslechu svědkyně jméno příjmení neuvěřil). Soud tedy uzavřel v souladu s judikaturou, že chce-li dát nájemce do podnájmu celý byt nebo v něm trvale nebydlí, může tak učinit vždy jen s písemným souhlasem pronajímatele dle ust. § 2275 odst. 1,2 o.z. a v případech, kdy o.z. vyžaduje souhlas pronajímatele s podnájmem, nelze bez dalšího považovat za souhlas vyznačení trvalého bydliště v tomto bytě pracovníkem obce nebo přijetí oznámení nájemce o zvýšení počtu osob v bytě (srovnej citovaný rozsudek Nejvyššího soudu).

35. Soud tedy shrnuje, že umožnil-li žalobce od roku 2018 (minimálně) užívat byt své bývalé přítelkyni s rodinou a v tomto jednání pokračuje a pokračoval i v době doručení výpovědi z nájmu bytu a neměl k tomu písemný souhlas pronajímatele, tak i v případě, že za toto nezískal žádnou úplatu, hrubě porušil své povinnosti nájemce dle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 2272 odst. 2 o.s.z. ust. § 2276 o.z. Soud má tedy za to, že byl naplněn výpovědní důvod specifikovaný shora a žalobu ze všech výše uvedených důvodů zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a současně § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na paušální náhradu nákladů řízení v částce 2 400 Kč. Tyto náklady se sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., kdy tarifní hodnota činí v souladu s § 1 odst. 2 vyhlášky č. 245/2015 Sb. ve spojení s ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) 35 000 Kč. Žalovaná v řízení učinila celkem 8 úkonů, a to písemné vyjádření ze dne 15. 10. 2019 dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 245/2015 Sb., písemné vyjádření ze dne 29. 1. 2020 dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 245/2015 Sb., účast na jednání ze dne 18. 6. 2020 dle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 245/2015 Sb., písemné vyjádření ze dne 12. 8. 2020 dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 245/2015 Sb., účast na jednání ze dne 29. 9. 2020 dle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 245/2015 Sb., účast na jednání ze dne 21. 1. 2021 dle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 245/2015 Sb., účast na jednání ze dne 30. 3. 2021 dle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 245/2015 Sb. a účast na jednání ze dne 27. 4. 2021 dle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 245/2015 Sb., každý v hodnotě 300 Kč dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 245/2015 Sb. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 2 400 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.