11 C 352/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro 9 500 Kč s příslušenstvím o vzájemném návrhu žalovaného o zaplacení 44 860 Kč

I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 9 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 500 Kč od 22. 7. 2021 do zaplacení.

II. Žalobce povinen zaplatit žalovanému částku 44 860 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 50 159 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 7. 10. 2021 domáhal na žalovaném zaplacení částky 9 500 Kč s příslušenstvím představující nevrácenou jistotu. K odůvodnění žaloby uvedl, že uzavřel s žalovaným dne 31. 12. 2020 nájemní smlouvu (dále jen„ nájemní smlouva“), jejímž předmětem byl pronájem místnosti v bytové jednotce [číslo] na adrese [adresa]. Dle čl. V. písm. a) smlouvy složil žalobce při jejím podpisu jistotu ve výši 9 500 Kč. V souladu s ustanovením § 2254 občanského zákoníku byl pronajímatel povinen vrátit jistotu žalobci jako nájemci při skončení nájmu. Dne 26. 4. 2021 byl mezi žalobcem a žalovaným podepsán předávací protokol místnosti a byla ukončena nájemní smlouva. V předávacím protokolu žalovaný svým podpisem potvrdil, že místnost byla předána v dobrém (nepoškozeném) stavu. V souladu s tímto má tak žalobce právo na vrácení jistoty v plné výši. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 12. 7. 2021 se lhůtou k plnění nejpozději do dne 21. 7. 2021. Žalovaný však požadovanou částku neuhradil.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 19. 2. 2022 (č. l. 36) a ze dne 29. 8. 2022 (č. l. 90) navrhl žalobu zamítnout a současně uplatnil vzájemný návrh o zaplacení částky 44 860 Kč. Žalovaný odmítl, že by byl povinen vrátit žalobci jistotu, neboť je to žalovaný, který má za žalobcem pohledávku několikanásobně převyšující údajnou pohledávku žalobce, neboť mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva již dne 1. 8. 2019 na shodný předmět nájmu, dle článku IV. nájemní smlouvy bylo mezi účastníky ujednáno:„ Nájemce dále pronajímateli do 5. dne v měsíci hradí zálohu za služby spojené s užíváním místnosti, vodné, stočné, ústřední vytápění, spotřebu elektrické energie a plynu, měsíční úklid společných prostor bytu, odvoz odpadu a správa a údržba společných částí domu v celkové výši 1 500 Kč měsíčně. Všechny platby poukazuje na výše uvedený účet nebo v hotovosti do rukou pronajímatele a pronajímatel předává tyto peníze dodavatelům služeb a energií. Nájemce je zodpovědný za poměrnou část těchto nákladů podle počtu nájemců v bytě. Vyúčtování se provádí vždy jednou ročně podle dodavatele služby. Většinou na konci května následujícího kalendářního roku.“ Nájemní vztah trval na základě nájemní smlouvy od 1. 8. 2019 do 31. 12. 2020, kdy došlo k uzavření nové nájemní smlouvy na přání žalobce. Žalovaný kontrolou dokumentů zjistil, že žalobce v době od měsíce května 2020 do prosince 2020, celkem 8 měsíců nehradil zálohy na služby spojené s užíváním předmětu nájmu. V měsíci dubnu 2020 pak žalobce krom zálohy nezaplatil ani část nájemného ve výši 1 500 Kč. Dlužné zálohy činí částku 1 500 Kč měsíčně. S výše uvedeným souvisí i další pohledávka z nedoplatku za služby spojenými s užíváním předmětu nájmu v roce 2020, především dluh za spotřebu vody, plynu a elektrické energie, přičemž s ohledem na to, že v předmětu nájmu bydlelo celkem 5 nájemníků, byl žalobce dle čl. IV. písm. b) nájemní smlouvy zodpovědný jen za poměrnou část těchto nákladů. Žalobce byl dle nájemní smlouvy povinen hradit zálohy na vodné, stočné, měsíční úklid společných prostor bytu, odvoz odpadu a správu a údržbu společných částí domu, dle řádného vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období od 1. 2020 do 12. 2020 činily v roce 2020 výše uvedené náklady na bytovou jednotku [číslo] tyto sumy: poplatek za správu domu 2 163,48 Kč, odvoz domovního odpadu 2 383,68 Kč, elektřina společných prostor 1 936,06 Kč, úklid 2 674,07 K, vytápění 14 927,71 K, ohřev teplé a užitkové vody 27 713,86 Kč, záloha SV pro TUV 21 445,31 Kč, záloha SV ve výši 198 342,67 Kč. Výše nákladů na předmět nájmu dle řádného vyúčtování činila v roce 2020 celkem částku 271 559,84 Kč, přičemž jedna pětina, vycházející na žalobce, činí 54 312 Kč. Pokud jde o celkovou spotřebu elektřiny, v roce 2020 tato činila dle výpočtu žalovaného částku 12 178,28 Kč; s ohledem na to, že vyúčtování od dodavatele [právnická osoba] chodí vždy v měsíci září, dle vyúčtování za spotřebu elektřiny v době od 27. 8. 2019 - 24. 8. 2020 byla vyúčtována částka 11 993,48 Kč, za spotřebu elektřiny v době od 25. 8. 2020 až 19. 8. 2021 byla vyúčtována částka 12 614,14 Kč, žalovaný tak spočítal poměrnou spotřebu v každém roce podle dní a dospěl k celkové spotřebě elektřiny v roce 2020, která činí 12 178,28 Kč, jedna pětina připadající na žalobce představuje 2 435,60 Kč. Pokud jde o celkovou spotřebu plynu v předmětu nájmu v roce 2020, tato činila dle výpočtu žalovaného částku 3 063,01 Kč; s ohledem na to, že vyúčtování od dodavatele [právnická osoba] chodí vždy v měsíci dubnu, za spotřebu plynu v době od 21. 4. 2019 - 20. 4. 2020 byla vyúčtována částka 1 895,28 Kč, za spotřebu plynu v době od 21. 4. 2020 až 13. 4. 2021 částka 3 581 Kč, žalovaný spočítal poměrnou spotřebu v každém roce dle jednotlivých dní a dospěl k celkové spotřebě elektřiny v roce 2020, která činí 3 063 Kč. Jedna pětina odpovídající podílu žalobce představuje 612,60 Kč. Celková částka, již byl povinen žalobce v roce 2020 uhradit za služby spojené s užíváním předmětu nájmu, tak činí částku 57 360 Kč. Žalobce uhradil v roce 2020 na zálohách pouze částku 4 500 Kč, proto činí celková pohledávka žalobce vůči žalovanému 52 860 Kč. K této částce je třeba přičíst částku 1 500 Kč coby dlužné nájemné za měsíc duben 2020 a odečíst kauci ve výši 9 500 Kč, kterou žalovaný žalobci nevrátil s ohledem na čl. V. písm. b) nájemní smlouvy. Pohledávka žalovaného za žalobcem tedy činí 44 860 Kč. Žalovaný proto uzavřel, že žalobci jistotu nevrátil zcela v souladu s nájemní smlouvou a tuto použil na úhradu nákladů na služby spojené s užíváním předmětu nájmu. Žalovaný pouze uvádí, že nájemníci v pronajímané bytové jednotce (včetně žalobce) spotřebovali za rok 2020 celkem 2 500 m³ vody, kdy takováto spotřeba je zcela mimo rámec běžné spotřeby a tuto mnohonásobně převyšuje. Žalovaný zaslal žalobci dne 26. 7. 2021 předžalobní upomínku, kdy se zároveň jednalo o reakci na předžalobní upomínku žalobce, na tuto však nebylo ze strany žalobce reagováno, resp. reagováno bylo jeho právní zástupkyní tak, že byla podána žaloba. S ohledem na shora uvedené žalovaný navrhl, aby byla zamítnuta žaloba a žalobce na podkladě vzájemného návrhu zaplatil žalovanému 44 860 Kč.

3. Žalobce ke vzájemnému návrhu strany žalované ze dne 5. 4. 2022 (č. l. 64) a ze dne 15. 9. 2022 (č. l. 105) uvedl, že hradil nájemné a zálohy na služby měsíc dopředu bankovním převodem v měsíčních intervalech vždy řádně a včas. K odchýlení došlo pouze v době, kdy žalobce akceptoval nabídku žalovaného a ujal se úklidu společných prostor, za což mu náležela sleva z nájmu ve výši 1 500 Kč. Sleva na nájemném byla poskytnuta od měsíce dubna 2020, jelikož žalobce platil společně nájemné a zálohy na služby měsíčně dopředu ve výši 7 500 Kč, následujícího měsíce (v měsíci dubnu 2020 za měsíc květen 2020) žalobce poslal na účet žalovaného o to sníženou částku, tedy 4 500 Kč odpovídající nájmu ve výši 6 000 Kč sníženém o 1 500 Kč dle dohody mezi žalobcem a žalovaným. Následující měsíce žalovaný řádně posílal nájemné a zálohy ve výši 6 000 Kč, jež byla tvořena nájmem ve výši 4 500 Kč a zálohou za služby ve výši 1 500 Kč. Žalobce dále uvedl, že vyúčtování služeb mu bylo doručeno dne 1. 8. 2021 prostřednictvím právní zástupkyně žalovaného coby dodatečná příloha předžalobní upomínky ze dne 26. 7. 2021. Žalovaný zaslal prostřednictvím aplikace messenger dne 13. 4. 2021 pouze zprávu sdělující nájemníkům výši dlužných služeb. Žalobce prostřednictvím právního zástupce podal předžalobní výzvu na vrácení jistoty, jelikož nesouhlasil s tím, aby jím poskytnuta jistota byla použitá na úhradu dlužných služeb. Žalovaný zpochybňuje, že se v případě enormní spotřeby vody jedná o částku, která vznikla v důsledku poškození toalety, jak uvádí strana žalovaná, ale jedná se o částku, která vznikla v důsledku narůstajícího dluhu za dobu posledních 2-3 let z důvodu, že žalovaný zanedbal svoji povinnost a v průběhu 2-3 let řádně a včas nesdělil společenství vlastníku hodnoty na vodoměrech. Žalovaný souhlasí s tím, aby služby byly rozpočítané na 5 osob podle skutečné spotřeby za dobu platnosti nájemní smlouvy tak, jak je to stanoveno v čl. IV. b) nájemní smlouvy. Žalobce je přesvědčen, že žalovanému nic nebránilo v tom, aby se domáhal kontroly vodoměru [číslo] celkového odečtu, když i hodnoty na druhém měřiči za roky 2017 až 2020 nesedí. O tom, že žalobce řádně plnil své povinnosti úklidu, svědčí i to, že žalovaný nikdy nevyzval ani nenapomenul žalobce, že je nespokojený s jeho provedenou prací, nikdy neupozornil ani nepohrozil, že za nedodržení podmínek dohody poskytnutá sleva mu bude odebraná, rovněž nikdo z nájemníků neupozornil žalovaného, že žalobce zanedbává úklid společných prostor. Žalobce navíc uvádí, že v bytě protékala voda na WC, s čímž byl žalovaný seznámen již od roku 2019. Žalobce z výše uvedených informací vyvozuje, že žalovaný byl plně seznámen se stavem toalety a zároveň byl srozuměn s tím, že protékání toalety může způsobit obrovský nárůst spotřeby vody. Pokud by obrovská spotřeba vody nebo aspoň zvýšená spotřeba vody byla způsobena doopravdy protékající toaletou, a ne opomenutím odečtu měřidel po dobu posledních 3 let, je za tuto spotřebu velká část odpovědnosti právě na žalovaném a jeho laxnímu přístupu jak k odečtům, tak k případné opravě toalety. Žalobce po dobu bydlení nikdy nezaznamenal, že by došlo k protékání toalety, Žalobce navrhl ze všech výše uvedených důvodů zamítnutí vzájemného návrhu.

4. Žalovaný v doplnění žaloby ze dne 29. 8. 2022 (č. l. 90) upřesnil, že žalobce zálohy nehradil od dubna 2020 do března 2021, kdy v dubnu 2020 uhradil žalobce pouze částku 4 500 Kč namísto částky 7 500 Kč (nájemné 6 000 Kč + záloha za služby 1 500 Kč), od května hradil pouze částku 6 000 Kč namísto částky 7 500 Kč. K tvrzení strany žalující, že měla být mezi účastníky uzavřena dohoda, na jejímž základě měla strana žalující dostat slevu 1 500 Kč na nájemném jako odměnu za to, že se bude starat o údržbu společných prostor, uvedl, že syn žalovaného, pan [celé jméno žalovaného] mladší, který s nájemníky jednal na základě plné moci, tuto nabídku nájemníkům učinil formou facebookové komunikace, komunikačního portálu messenger. Žalobce na tuto nabídku reagoval tak, že tuto činnost bude vykonávat. Žalovaný k věci však sděluje, že žalobce tuto povinnost nikdy neplnil, nicméně slevy nabídnuté žalovaným začal ihned využívat a část nájemného přestal hradit. Žalovaný vznesl námitky proti vyúčtování služeb u společenství vlastníků jednotek, syn žalovaného kontaktoval přímo správce společenství, kterým je SBD POKROK, s tím, jak mohla tak vysoká spotřeba vody vzniknout, tedy zda nedošlo k nějaké neočekávané události, o které nebyl žalovaný informován či zda nemohou být vadné vodoměry, správce však neměl o žádné takové události povědomí a dále žalovanému sdělil, že v jednotce byly v dubnu 2020 měněny vodoměry s tím, že přezkoušení vodoměrů nelze rok po jejich výměně objednat, jedná se o příliš krátkou dobu. Žalovaný udělal maximum pro to, aby zjistil, zda mohla být nadměrná spotřeba způsobena nějakou nenadálou událostí, vadou vodoměru či jakkoliv jinak, dle jeho zjištění však žádná taková událost či vada nenastala, tedy nájemníci skutečně takové množství vody spotřebovali, pokud nyní žalobce tvrdí, že nikoliv, je na něm, aby prokázal, jaká byla skutečná výše spotřebované vody. Žalovaný řádně vyúčtovanou spotřebu doložil. Žalovaný započítal dluh na straně žalobce oproti jistotě, k čemuž byl oprávněn dle čl. V písm. b) nájemní smlouvy, žalovaný o tomto vyrozuměl žalobce dopisem ze dne 26. 7. 2021, jež byl adresován právní zástupkyni žalobce. Jednalo se zároveň o předžalobní upomínku, přičemž částka ještě nebyla konečná. Pokud jde o celkovou spotřebu plynu v bytové jednotce a způsob jejího výpočtu za rok 2020, v roce 2020 tato činila dle výpočtu žalovaného částku v celkové výši 3 063,01 Kč, k výpočtu došlo tak, že s ohledem na to, že vyúčtování od dodavatele [právnická osoba] chodí vždy v měsíci dubnu, za spotřebu v době od 21. 4. 2019 20. 4. 2020 byla vyúčtována částka 1 895,28 Kč, za spotřebu plynu v době od 21. 4. 2020 až 13. 4. 2021 částka 3 581 Kč. Žalovaný tak spočítal poměrnou spotřebu v roce 2020 dle jednotlivých dní, a to tak, že částku 1 895,28 Kč vydělil počtem dní v roce, tj. 365 a vynásobil počtem dní, které z této spotřeby připadly na rok 2020, tj. za dobu od 1. 1. 2020 do 21. 4., tedy 108, stejným způsobem tak učinil žalovaný s částkou 3 581 Kč, jež vydělil počtem dní v roce tj. číslem 365 a vynásobil počtem dní, které z této spotřeby připadly na rok 2020, tj. od 22. 4. do 31. 12. 2020, tj. 254 dní a takto dospěl k celkové spotřebě elektřiny v roce 2020, která činí 3 063 Kč. Tuto částku vydělil počtem nájemníků, tedy 5 –ti, přičemž částka, již byl povinen v roce 2020 uhradit žalobce, činí 612,6 Kč. Stejně žalovaný postupoval při výpočtu dluhu žalobce za elektřinu. Tedy pokud jde o celkovou spotřebu elektřiny v předmětu nájmu v roce 2020, tato činila dle výpočtu žalovaného částku 12 178, 28 Kč, s ohledem na to, že vyúčtování od dodavatele [právnická osoba] chodí vždy v měsíci září, při výpočtu posupoval stejným způsobem jako u plynu (viz výše). Za spotřebu elektřiny v době od 27. 8. 2019 - 24. 8. 2020 byla vyúčtována částka 11 993,48 Kč, za spotřebu elektřiny v době od 25. 8. 2020 až 19. 8. 2021 částka 12 614,14 Kč, žalovaný tak spočítal poměrnou spotřebu podle jednotlivých dní a dospěl k celkové spotřebě elektřiny v roce 2020, která činí 12 178,28 Kč. Tuto částku vydělil počtem nájemníků, tedy 5-ti, poté činí částka, již byl povinen uhradit žalobce, 2 435,60 Kč. Vyúčtování doručil žalovaný žalobci prostřednictvím jeho právní zástupkyně v srpnu 2021, jak žalobce požadoval, jakékoliv reakce ze strany žalobce na toto vyúčtování ani na vyúčtování vody nepřišla, žalobce ji u žalovaného nereklamoval. K námitkám k vyúčtování vodného dále žalovaný uvádí, že náklady na spotřebovanou vodu za roky 2018 a 2019 byly v plné výši uhrazeny, když ve vyúčtování za rok 2018 je v řádku označeném písm. A uvedena jednak částka, která byla žalovaným na zálohách za rok 2018 uhrazena, tzn. částka 88 992 Kč, dále částka představující skutečné náklady za tento rok, tj. 82 154 Kč a dále je v tomtéž řádku uvedeno, že za předmětný rok vznikl přeplatek ve výši 6 838 Kč. Stejně tak pokud jde o rok 2019, kde je v řádku označeném písm. A uvedena částka, která byla žalovaným na zálohách za rok 2019 uhrazena, tzn. částka 88 992 Kč, dále částka představující skutečné náklady za tento rok, tj. 86 113 Kč a dále je v tomtéž řádku uvedeno, že za předmětný rok vznikl přeplatek ve výši 2 879 Kč. Tímto tedy žalovaný dokládá, že v roce 2018 a 2019 uhradil náklady na služby spojené s užíváním bytové jednotky včetně spotřebované vody.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Z kopie povolení k pobytu [číslo] (č. l. 86) soud zjistil, že žalobce pobýval n území České republiky na základě povolení k pobytu, druh povolení zaměstnanecká karta, s platností do 31. 3. 2023.

7. Účastníci učinili nesporným, že v rozhodném období, ke kterému se váže vyúčtování služeb, bydlelo v bytě 5 osob, v dubnu 2020 žalobce zaplatil na nájemném pouze 4 500 Kč a od května 2020 žalobce platil na nájemném a na službách pouze částku 6 000 Kč místo 7 500 Kč. Tato skutečnost vyplývá rovněž z výpisů z účtu u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet] (na č. l. 108-130) a ze seznamu příchozích plateb nájemného za období 5. 9. 2019 až 10. 3. 2021 (č. l. 95).

8. Mezi účastníky nebylo sporné, že mezi nimi byla uzavřena nedříve nájemní smlouva ze dne 1. 5. 2019, ze dne 1. 8. 2019 a dále ze dne 31. 12. 2020, jejímž předmětem byla místnost o výměře 20 m2 v jednotce [číslo] v 8. a 9. nadzemním podlaží společně s možností využívat sdílenou kuchyň, koupenu (vanu, umyvadlo), WC, sklepní kóji a výtahem, základním příslušenstvím a ústředním vytápěním; nájem byl dle čl. II. uzavřen na dobu určitou s trváním do 30. 8. 2019. V případě, že ani jedna ze stran neoznámí druhé straně písemně alespoň měsíc před uplynutím této lhůty, že si nepřeje pokračovat v nájmu, obnovuje se tato smlouva na další rok; dle čl. IV. byl sjednán nájem ve výši 6 000 Kč měsíčně, který měl být placen nejpozději do 5. dne měsíce, za který nájemné přísluší. Současně se sjednalo hrazení záloh za služby spojené s užíváním místnosti (vodné, stočné, ústřední vytápění, spotřeba elektrické energie a plynu, měsíční úklid společných prostor bytu, odvoz odpadu a správa a údržba společných částí domu) v celkové výši 1 500 Kč měsíčně, které měly být hrazeny rovněž do 5. dne v měsíci. Všechny platby měly být hrazeny pronajímateli a pronajímatel je následně předává dodavatelům služeb a energií (č. IV. písm. a), b)). Nájemce je povinen za poměrnou část těchto nákladů podle počtu nájemců v bytě. Vyúčtování se provádí vždy jednou ročně dle dodavatele služby. Dle čl. V byla sjednána jistota ve výši 9 500 Kč, přičemž peněžní prostředky mají být složeny k zajištění plnění nájemného a úhrad za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných závazků v souvislosti s nájmem. Jistota není určena k započítání proti poslednímu nájemnému (viz nájemní smlouva ze dne 1. 8. 2019).

9. Mezi účastníky dále nebylo sporné, že žalobce užíval byt i nadále až do 31. 12. 2020, kdy byla uzavřena nová nájemní smlouva.

10. Z nájemní smlouvy ze dne 31. 12. 2020 (č. l. 80) soud zjistil, že se týkala téhož předmětu nájmu, doba trvání nájmu byla sjednána do 31. 12. 2021, text smlouvy byl totožný s textem smlouvy ze dne 1. 8. 2019.

11. Mezi účastníky dále nebylo sporné, že žalobce na základě nájemní smlouvy ze dne 31. 12. 2020 složil jistotu ve výši 9 500 Kč.

12. Mezi účastníky nebylo sporné a soud má prokázáno kopií protokolu s datem 1. 5. 2021 (č. l. 85), že žalobce a žalovaný podepsali předávací protokol dne 1. 5. 2021, žalobce předal místnost zpět žalovanému v dobrém (nepoškozeném) stavu a tím došlo k ukončení nájemního vztahu k předmětné místnosti, žalovaný žalobci nevrátil jistotu ve výši 9 500 Kč. Protokol byl sepsán v anglickém jazyce.

13. Z předžalobní upomínky ze dne 12. 7. 2021 (č. l. 12) včetně výpisu online pošty a kopie podací stvrzenky ze dne 12. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval prostřednictvím své právní zástupkyně žalovaného k vrácení složené jistoty ve výši 9 500 Kč a nákladů právního zastoupení do 21. 7. 2021. Zásilka byla doručena žalovanému dne 20. 7. 2021.

14. Z vyúčtování služeb za období 1 - 12/ 2020 (č. l. 42) soud zjistil, že se vztahuje k bytu [číslo] [ulice a číslo], objekt 508 (jedná se o předmětný byt), vyúčtování provedlo společenství vlastníků bytového domu [ulice a číslo] Praha 5 prostřednictvím svého správce – [anonymizována čtyři slova]; osobou odpovědnou za vyúčtování byla [jméno] [příjmení]. Z vyúčtování je zřejmé, že poplatek za správu činil 2 163,48 Kč, odvod odpadu 2 383,68 Kč, elektřina společných prostor 1 936,06 Kč, úklid 2 674,07 Kč, vytápění 14 927,71 Kč, ohřev TUV (teplé a užitkové vody) 27 713,86 Kč, záloha SV pro TUV 21 445,31 Kč, záloha SV (studená voda) 198 342,67 Kč. Celková výše nákladů za služby, ke které byl povinen žalobce za rok 2020, tak činila 1/5 z částky 271 559,84 Kč.

15. Z řádné faktury za plyn [číslo] ze dne 26. 4. 2021 za období od 21. 4. 2020 - 13. 4. 2021 včetně přílohy k faktuře soud zjistit, že za spotřebu plynu v uvedené bytové jednotce za toto období bylo vyúčtováno 3 581,04 Kč. Za období od 21. 4. 2019 do 20. 4. 2020 činila spotřeba 1 895,28 Kč.

16. Z řádné faktury za elektřinu [číslo] ze dne 1. 9. 2020 (č. l. 45) za období od 27. 8. 2019 až 24. 8. 2020 včetně přílohy soud zjistil, že za toto období činil nedoplatek za spotřebovanou elektřinu v předmětném bytě 11 993,48 Kč.

17. Z faktury za elektřinu [číslo] ze dne 31. 8. 2021 (č. l. 49) včetně přílohy soud zjistil, že za období od 25. 8. 2020 do 18. 8. 2021 činila spotřeba elektřiny v předmětném bytě částku 2 614,14 Kč.

18. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 2. 2021 (č. l. 53) soud zjistil, že žalovaný vyzval žalobce k zaplacení částky 15 000 Kč do 7 dnů od doručení této výzvy, přičemž dlužnou částku tvoří nezaplacené zálohy na služby po 1 500 Kč za měsíce 5 - 12/ 2020 a dále dlužné nájemné za měsíc květen ve výši 1 500 Kč.

19. Z reakce na předžalobní upomínku ze dne 26. 7. 2021 (č. l. 52) soud zjistil, že žalovaný v reakci na předžalobní upomínku žalobce zaslal právní zástupkyni žalobce vyčíslení pohledávky žalovaného za žalobcem vzniklé spotřebou vody ve výši 274 968 Kč, plynu ve výši 3 581,04 Kč a elektřiny ve výši 11 993,48 Kč, přičemž zaplacené zálohy ze strany žalobce činí 18 000 Kč, zápočet kauce činí 9 500 Kč; žalobce byl vyzván k zaplacení částky 30 608,50 Kč.

20. Mezi účastníky dále nebylo sporné a soud má prokázáno dopisem právní zástupkyně žalovaného ze dne 1. 8. 2021 (č. l. 94), že žalovaný doručil prostřednictvím své právní zástupkyně na žádost žalobce jeho právní zástupkyni vyúčtování služeb za rok 2020 dne 1. 8. 2021. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce po doručení tohoto vyúčtování nepodal reklamaci.

21. Mezi účastníky nebylo sporu ani o tom, že strana žalovaná započetla svou pohledávku z vyúčtování služeb za rok 2020 a nedoplatku na nájemném za duben 2020 oproti žalobcem složené kauci ve výši 9 500 Kč.

22. Z plné moci ze dne 1. 1. 2021 (č. l. 92) soud zjistil, že žalovaný zmocnil svého syna [celé jméno žalovaného], [datum narození], k zastupování ve všech záležitostech a jednáních při zavírání nájemních smluv týkajících se předmětné bytové jednotky.

23. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (č. l. 169) soud zjistil, že pracoval v předmětném bytě jako řemeslník, byt revitalizoval, žalobce potkal, neboť tam bydlel jako nájemník a většinou mu otevíral; bydlelo tam více lidí, ale žalobce tam potkával nejčastěji. V bytě tedy bylo více lidí a vůbec se o něj nestarali, tam„ to bylo strašný“. Byt byl vybydlený, nikdo se o to z nájemníků nestaral, v kuchyni bylo půl centimetru oleje na všem, nikdo tam nic neuklidil. WC opravoval asi dvakrát, protože pořád protékal, byl už starší, ale nic mu nebylo a je potřeba se k tomu chovat normálně. Do bytu chodil jednou za měsíc či za měsíc a půl, zaznamenal, že WC protékalo opakovaně, konzultoval to s panem [celé jméno žalovaného], nakonec se koupila nová toaleta. Nájemníci se k tomu chovali„ jako hovada“. Myslí si, že muselo být protékání slyšet, nelze si toho nevšimnout, upozorňoval na to i pana žalobce a ten se na něj díval, jako by o tom nevěděl. Ve společných prostorách bytu nebylo v bytě ani jednou uklizeno, připadalo mu, jak by v bytě bydlelo 5 teenagerů, jako by jim to bylo úplně jedno, nikdo tam nic neřešil. Nezaznamenal žádnou změnu ani v roce 2020, ani žádnou výraznou změnu, nechápe, jak mohli nájemníci v takovém nepořádku žít. Ledničku snad nikdo nikdy neumyl, kuchyň byla tak zalepená tukem, že skoro nešla otevřít skřínka.

24. Z emailu mezi [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] ze dne 19. 6. 2020 (č. l. 96) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] jakožto řemeslník pracující v bytě žalovaného zaslal žalovanému fotky pokoje před a po úpravě, napsal rovněž, že v bytě opravil WC, neboť neustále protékalo.

25. Z emailu mezi synem žalovaného a [jméno] [příjmení] ze dne 20. 5. 2021, 25. 5. 2021, 7. 6. 2021 (čl. 97) soud zjistil, že syn žalovaného řešil jak s [anonymizována dvě slova], tak [právnická osoba] spotřebu vody za rok 2020, výsledek byl takový, že žalovaný musí částku za vodné za rok 2020 uhradit.

26. Z protokolu o demontáži vodoměru (č. l. 100) soud zjistil, že v předmětném bytě byl 2. 4. 2020 vyměněn vodoměr, tyto práce provedla společnost [právnická osoba]

27. Z vyúčtování služeb za rok 2017 (č. l. 133), za rok 2018 (č. l. 134) a za rok 2019 (č. l. 135) vyplývá, že v roce 2017, 2018 a 2019 byly služby řádně vyúčtovány a ze strany žalovaného uhrazeny, což plyne z řádku C vyúčtování – celkem skutečně uhrazené zálohy za zúčtovací období a výsledku vyúčtování, kdy byl na straně žalovaného vždy přeplatek. Vodoměr [číslo] se objevil na vyúčtování vody za rok 2017 a poté v roce 2020. Za roky 2017 2019 konečný stav spotřeby a počáteční stav vodoměrů navazovaly, v roce 2020 se objevily nové vodoměry, velká spotřeba byla naměřena na vodoměru [číslo]. Celkové náklady za dům vyplývají rovněž z rozúčtovací sestavy za otop a vodu – sumární náklady za rok 2020 (č. l. 156), ze kterého vyplývají celkové náklady za vodu ve výši 567 041,02 Kč, tato částka se shoduje s částkou uváděnou jako celkové náklady na vyúčtování záloh a nákladů za služby k předmětné bytové jednotce; celková spotřeba vody za rok 2020 v předmětném bytě činila 2 541,112 m3.

28. Z výslechu svědka [celé jméno žalovaného] mladšího (č. l. 170) soud zjistil, že komunikoval s nájemníky vždy on na základě plné moci od svého otce, v bytě v roce 2020 bydlelo 5 lidí a jeden z nich byl žalobce; kauce byla složena na základě první smlouvy, kterou vždy uzavírali na rok, neboť to tak potřeboval žalobce kvůli cizinecké policii. V bytě bydlelo 5 dospělých mužů a byl tam obrovský nepořádek, nejdříve se snažil nájemníky motivovat k úklidu rozpisem služeb, následně najal uklízečku, která však po nějaké době řekla, že takový„ binec“ uklízet nebude. Nakonec se rozhodl nájemníky„ podplácet“, žalobce nabídl, že se toho ujme. Dohodli se s žalobcem, že mu bude poskytnuta sleva ve výši 1 500 Kč, pokud úklid bude dělat pořádně, kdyby byt uklízel řádně, měl platit 4 500 Kč na nájemném a 1 500 Kč na službách. To, jakým způsobem byl úklid prováděn, se dozvěděl přímo od ostatních nájemníků nebo od své„ prodloužené ruky“ pana [příjmení], který do bytu pravidelně docházel a sám do bytu docházel jednou za 2 měsíce i svědek; bohužel nezpozoroval žádnou změnu. Dohoda o úklidu měla začít od dubna 2020. Snažil se nájemce pozitivně motivovat, ale bez výsledku. Zpětně řekl žalobci, že sleva neplatí, protože úklid neprovádí, což se žalobci nelíbilo. Poté s ním žalobce přestal komunikovat. Žalobce v bytě bydlel od 1. 5. 2019. V roce 2018 nebyl proveden odečet vody, protože nájemníci nikoho na odečet nevpustili do bytu, proto svědek zaplatil za spotřebu vody v roce 2018 trojnásobek. V roce 2019 rovněž nebyl proveden odečet, protože nájemníci nevpustili pracovníky správcovské firmy. V roce 2020 byl proveden odečet měřidel v lednu, poté v dubnu, protože se měnily vodoměry a posléze na konci roku. Vodoměry se měnily v celém domě, byl u toho zástupce společenství i žalobce; svědek komunikoval se [právnická osoba], snažil se přezkoušet vodoměr, což již možné nebylo. Spotřebu vody v roce 2020 reklamoval, řešil to rovněž se správcem, zjišťoval, zda nedošlo k přeúčtování spotřeby vody někoho jiného, vodoměr vyměněný byl rovněž v pořádku, kontrolovali všechny vodoměry. I na novém vodoměru byla naměřena velká spotřeba. WC protékalo, pan [příjmení] jej asi dvakrát opravoval. Spolubydlící i pan [příjmení] tvrdili, že žalobce úklid neprováděl. Opravy WC platil sám svědek, přestože se domnívá, že se jedná o drobnou opravu, kterou si měli zajistit sami nájemníci.

29. Z překladu komunikace mezi svědkem [celé jméno žalovaného] a nájemníky z aplikace Facebook vyplývá, že dne 19. 8. 2019 psal syn žalovaného ostatním nájemníkům, že tam byla uklízečka a řekla, že WC zase teče, poprosil nájemníky, zda by to mohli opravit, a pokud se to neopraví, bude účet za vodu obrovský. Znovu napsal 24. 8. 2019, že by rád opravil toaletu.

30. Dne 1. 4. 2020 nabídl syn žalovaného ostatním nájemníkům, že by se někdo z nich mohl ujmout úklidu bytu za slevu 1 500 Kč. K tomuto se zavázal žalobce. Dne 9. 5. 2020 oznámil žalobce, že opět protéká toaleta a ptá se syna žalovaného, co navrhuje, aby udělali, zda něco mohou opravit. Dne 2. 4. 2021 napsal žalobce synovi žalovaného, že vymaloval svůj pokoj a uklidil ho. Dne 3. 4. 2021 oznámil [celé jméno žalovaného] mladší, že za uplynulý rok byl účet za energii obrovitý, byla spotřebována voda za 260 000 Kč, také topení bylo používáno na 133 %, upozornil je, že neví, kde tato spotřeba vznikla, ale takto enormní spotřeba musí skončit; dále uvedl, že provede kalkulaci a účet za spotřebu rozdělí mezi všech 5 nájemníků. Dále syn žalovaného napsal, že účet je vysoký i proto, že nebyl proveden odečet za 2-3 roky, neboť nikdo neumožnil odečet provést. Dále syn žalovaného poslal do aplikace účet za vodu dne 22. 4. 2021, aby si nájemníci dokumenty mohli prostudovat. Žalobce posléze sdělil žalovanému resp. jeho synovi, že celou záležitost chce probrat se svým právníkem.

31. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.

32. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 1. 5. 2019, následně dne 1. 8. 2019 a dne 31. 12. 2020 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byla místnost v předmětném bytě, na jejímž základě žalobce složil kauci ve výši 9 500 Kč a zavázal se hradit nájemné ve výši 6 000 Kč a zálohy za služby ve výši 1 500 Kč, celkem tedy 7 500 Kč do 5. dne v měsíci, za který nájemné přísluší s tím, že žalovaný následně provede jednou ročně vyúčtování služeb dle dodavatele služby a rozpočítá je dle počtu nájemců v bytě. Žalobce v roce 2020 užíval místnost v předmětném bytě, spolu s ním byt užívali další 4 nájemníci. Žalobce v bytě bydlel od 5/ 2019 až do 1. 5. 2021 na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2019, 1. 8. 2019 a 31. 12. 2020 Nájemní smlouvy byly uzavírány opakovaně pro účely cizinecké policie. Žalovaný zmocnil svého syna pro jednání s nájemníky; syn žalovaného nabídl všem nájemcům slevu na nájemném ve výši 1 500 Kč, pokud budou uklízet společné prostory v bytě, neboť předchozí pokusy o udržování pořádku a úklid selhaly. Úklidu se ujal žalobce, ihned od dubna 2020 platil o 1 500 Kč méně. Žalobce však úklid neprováděl, na což jej žalovaný prostřednictvím syna při ukončení nájemního vztahu upozornil s tím, že nárok na slevu mu proto nevznikl. Do bytu opakovaně chodil jak syn žalovaného, tak řemeslník [jméno] [příjmení], žádnou změnu v bytě od dubna 2020 nezaznamenali; v bytě byl obrovský nepořádek, především v kuchyni, kde byl nános tuku. V bytě opakovaně protékalo WC, [jméno] [příjmení] jej dvakrát opravoval, nejednalo se o žádnou zásadní opravu, měl za to, že protékání bylo způsobeno neodborným, resp. nešetrným zacházením s toaletou ze strany nájemců. Za rok 2020 bylo dne 1. 8. 2021 doručeno právní zástupkyni žalobce vyúčtování služeb. Z vyúčtování vyplývá celková částka 271 559,84 Kč, z toho jedna pětina představuje částku 54 312 Kč. Dále žalovaný vyúčtoval žalobci spotřebu plynu a elektřiny; za spotřebu elektřiny částku 2 435,60 Kč a za spotřebu plynu 612,60 Kč, tyto částky odpovídají jedné pětině spotřeby za rok 2020. Žalobce vyzval žalovaného k vrácení kauce ve výši 9 500 Kč, žalovaný kauci započetl oproti své pohledávce z vyúčtování služeb za rok 2020 a částce 1 500 Kč za nájem za měsíc duben 2020; po zápočtu vyzval žalobce k uhrazení částky 44 860 Kč. Žalovaný reklamoval spotřebu vody za rok 2020 u správcovské [právnická osoba] [anonymizováno], ověřoval nainstalované vodoměry, překontroloval celkovou spotřebu a fakturaci, výsledek však byl takový, že spotřeba vody za rok 2020 odpovídá naměřeným hodnotám v lednu, dubnu a na konci roku 2020 na základě odečtu.

33. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

34. Dle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

35. Dle ust. § 2236 odst. 1 věta prvá o. z. bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení.

36. Dle ust. § 2254 odst. 1 o. z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.

37. Dle ust. § 2254 odst. 2 o. z. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

38. Dle ust. § 2247 odst. 1 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.

39. Dle ust. § 2247 odst. 2 o. z. pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.

40. Dle ust. § 2247 odst. 3 o. z. způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

41. Dle ust. § 2247 odst. 4 o. z. strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

42. Dle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“), službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.

43. Dle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství.

44. Dle ust. § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 67/2013 Sb. nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na služby takto: dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody.

45. Dle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

46. Dle ust. § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

47. Dle ust. § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku.

48. Dle ust. § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

49. Dle ust. § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

50. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žalobě žalobce o zaplacení částky 9 500 Kč s příslušenstvím nelze vyhovět, a naopak vzájemný návrh žalovaného na zaplacení částky 44 860 Kč je důvodný.

51. Mezi účastníky zůstaly sporné následující otázky: a) zda žalobci vznikl nárok na slevu z nájemného, b) zda vyúčtování služeb za rok 2020 včetně elektřiny a plynu a vodného bylo provedeno řádně, c) zda má žalobce právo na vrácení jistoty.

52. Co se týče slevy na nájemném ve výši 1 500 Kč, soud z provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobci nárok na slevu ve výši 1 500 Kč nevznikl. Žalobce se dohodl s žalovaným zastoupeným jeho synem, že bude provádět úklid ve společných prostorách bytu výměnou za slevu ve výši 1 500 Kč. Z provedeného dokazování, a to z výslechu svědka [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], však vyplynulo, že žalobce svou povinnost neplnil buď vůbec, nebo ne řádně; z výslechu svědka [příjmení] je prokázáno, že do bytu docházel opakovaně a pravidelně minimálně jednou za měsíc či měsíc a půl, v bytě byl vždy obrovský nepořádek, zejména v kuchyni a rozhodně nezaznamenal změnu od dubna 2020; v kuchyni byl nános tuku v takovém rozsahu, že nešla otevřít skřínka, lednici snad nikdy nikdo neuklidil, nakonec musela být vyhozena; opakovaně zde protékalo WC a to i po opakované opravě, způsobené dle něj nešetrným zacházením ze strany nájemníků. Z výslechu svědka [celé jméno žalovaného] dále vyplynulo, že úklid žalobce neprováděl, což svědkovi hlásili sami ostatní nájemníci. Oba svědci na soud působili věrohodně, jejich výpovědi vzájemně korespondovaly. Naopak žalobce na podporu svého tvrzení, že úklid prováděl řádně nebo se o to alespoň snažil a vznikl mu tak nárok na dohodnutou slevu, žádný důkaz nenabídl. Pokud poukázal na korespondenci a na fotografii pokoje, který sám užíval, pak z této komunikace vyplývá jen to, že žalovaný resp. jeho syn děkuje žalobci za to, že při ukončení nájemního vztahu užívanou místnost uklidil a vymaloval. Z korespondence nevyplývá skutečnost, že po celou od dubna 2020 až do května 2021 žalobce řádně prováděl úklid. Navíc korespondence a poděkování bylo svědkem [celé jméno žalovaného] vysvětleno, když uvedl na pravou míru, že jeho poděkování rozhodně nesměřovalo k údržbě společných prostor. Žalobce ani netvrdil, jak konkrétně se o společné prostory měl starat a jak je tedy udržoval, toto žalobce tedy nejen že neprokázal, ale ani netvrdil. Soud uzavřel, že žalobci nárok na slevu nevznikl a žalobce je povinen uhradit žalovanému i za měsíc duben 2020 dlužnou částku 1 500 Kč a za rok 2020 tak na zálohách uhradil pouze 4 500 Kč (měsíce 1-3/ 2020), když částka 1 500 Kč odpovídající částce za zálohy nebyla hrazena od dubna do prosince 2020. 53. b) Co se týče nároku žalovaného na úhradu nedoplatku za služby spojené s užíváním bytové jednotky, soud má za to, že rozúčtování služeb za rok 2020 bylo dle závěru soudu provedeno řádně v souladu s ust. § 7 zákona č. 67/2013 Sb. Žalobce ostatně reklamaci vyúčtování po jeho doručení neprovedl; pokud zpochybňoval vyúčtování plynu a elektřiny, žalovaný v řízení dostatečně přesvědčivě a transparentně vysvětlil, jak výpočet spotřeby plynu a elektřiny provedl, když v žádném případě žalobce při tomto výpočtu nepoškodil; nedoplatek za spotřebovanou elektřinu a plyn byl žalovaným podrobně doložen vyúčtováním od jednotlivých dodavatelů a výpočet sumy připadající na žalobce byl žalovaným podrobně vysvětlen. Způsob, jakým žalovaný vypočetl částku, která připadá na žalobce, byla jediným možným způsobem výpočtu, jelikož zúčtovací období u jednotlivých dodavatelů bylo provedeno za 12 po sobě jdoucích měsíců. Pokud žalobce způsob výpočtu sporoval, mohl navrhnout jiný výpočet, to však neučinil. Pokud jde o celkovou spotřebu plynu v bytové jednotce a způsob jejího výpočtu za rok 2020, v roce 2020 tato činila dle výpočtu žalovaného částku 3 063,01 Kč, k výpočtu došlo tak, že s ohledem na to, že vyúčtování od dodavatele [právnická osoba] je doručováno vždy v měsíci dubnu, žalovaný vycházel z vyúčtování za rok 2019 2020 a rok 2020 2021, kdy za spotřebu plynu v době od 21. 4. 2019 20. 4. 2020 byla vyúčtována částka 1 895,28 Kč, za spotřebu plynu v době od 21. 4. 2020 až 13. 4. 2021 částka 3 581 Kč. Žalovaný tak spočítal poměrnou spotřebu v roce 2020 dle jednotlivých dní, a to tak, že částku 1 895,28 Kč vydělil počtem dní v roce, tj. 365 a vynásobil počtem dní, které z této spotřeby připadly na rok 2020, tj. za dobu od 1. 1. 2020 do 21. 4., tedy 108, stejným způsobem tak učinil žalovaný s částkou 3 581 Kč, jež vydělil počtem dní v roce tj. číslem 365 a vynásobil počtem dní, které z této spotřeby připadly na rok 2020, tj. od 22. 4. do 31. 12. 2020, tj. 254 dní a takto dospěl k celkové spotřebě elektřiny v roce 2020, která činí 3 063 Kč. Stejně žalovaný postupoval při výpočtu dluhu žalobce za elektřinu. Pokud jde o celkovou spotřebu elektřiny v roce 2020, tato činila dle výpočtu žalovaného částku 12 178,28 Kč; k této částce žalovaný dospěl tak, že vzhledem k tomu, že vyúčtování od dodavatele [právnická osoba] chodí vždy v měsíci září, žalovaný vycházel z vyúčtování za rok 2019 2020 a rok 2020 2021 a při výpočtu posupoval stejným způsobem jako u plynu, tedy spotřeba elektřiny v době od 27. 8. 2019 - 24. 8. 2020 činila částku 11 993,48 Kč, spotřeba elektřiny v době od 25. 8. 2020 až 19. 8. 2021 činila 12 614,14 Kč, žalovaný tak spočítal poměrnou spotřebu podle jednotlivých dní a dospěl k celkové spotřebě elektřiny v roce 2020, která činí 12 178,28 Kč. Následně tuto částku vydělil počtem nájemníků, tedy 5 -ti, činí částka, a dospěl k částce, kterou je povinen uhradit žalobce, tedy 2 435, 60 Kč. Pokud jde o další služby spojené s užíváním bytové jednotky, na kterých byl žalobce povinen se dle nájemní smlouvy podílet, a to vodné, stočné, odvoz odpadu a správa a údržba společných částí domu, úklid, vytápění, elektřina společných prostor, ohřev TUV, záloha SV pro TUV, soud má za to, že nárok na úhradu dluhu za tyto služby žalovaný řádně prokázal řádným a správným vyúčtováním služeb spojených s užíváním bytu za období od 1/ 2020 do 12/ 2020 provedené stavebním bytovým družstvem [anonymizováno].

54. Co se týče vyúčtování ostatních položek za služby, žalobce zejména rozporoval enormní spotřebu vody v roce 2020; i zde však bylo v řízení prokázáno, že se jednalo o skutečnou spotřebu vody v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech dle ust. § 5 odst. 2 písm. a); na vodoměrech nebyla zjištěna žádná závada, žalobce byl přítomen při instalaci nových vodoměrů v dubnu 2020; odečty byly provedeny v roce 2020 třikrát; sám žalovaný prostřednictvím syna spotřebu reklamoval u správce provádějícího vyúčtování, společenství i u správcovskou firmy [anonymizováno], nikde však nebyla zjištěna jakákoliv závada. Žalovaný doložil, že vada nebyla ani v nově nainstalovaném vodoměru, u jehož výměny byl i sám žalobce, prokázal, že se na obou vodoměrech spotřeba nijak zásadně nelišila, tedy oba vodoměry v roce 2020 ukazovaly zhruba stejně vysokou spotřebu a nebyla zjištěna žádná pochybení ani ve vyúčtování, ani v měření. Pokud žalobce namítal, že se jedná o spotřebu za 3 roky zpětně, ani toto tvrzení nebylo důvodné, neboť z vyúčtování za roky 2017, 2018 a 2019 předloženého žalovaným vyplývá, že bylo řádně uhrazeno včetně vodného a stočného. Svědeckou výpovědí svědka [celé jméno žalovaného] bylo prokázáno, že v roce 2018 a 2019 nebyl proveden odečet vody v bytové jednotce, jelikož nájemníci nevpustili pracovníky, jež přišli odečet uskutečnit do bytové jednotky a žalovaného o tomto neinformovali, za což byla žalovanému udělena pokuta. Svědek však také vypověděl a doložil vyúčtováním za roky 2018, 2019, že není pravdou, že by za rok 2018 a 2019 spotřebu vody nehradil, neboť za rok 2018 uhradil částku 82 000 Kč a za rok 2019 částku 86 000 Kč, náklady na spotřebovanou vodu za roky 2018 a 2019 byly tak v plné výši uhrazeny. Z vyúčtování od [anonymizována dvě slova] za rok 2018 a rok 2019 vyplývá z řádku označeného A jednak částka, která byla žalovaným na zálohách za rok 2018 uhrazena a dále částka představující skutečné náklady za daný rok, dále je v tomtéž řádku vždy uvedeno, že za oba roky vznikl žalovanému přeplatek. Výše spotřebované vody za jednotlivé roky je patrná z jednotlivých vyúčtování, kde je patrné z řádku 19, že v roce 2018 bylo spotřebováno 235, 84 m3 vody, v roce 2019 pak 245, 82 m3 vody a v roce 2020 celkem 2 541,11 m3 vody. Žalobce ke svému tvrzení o chybně provedeném vyúčtování za spotřebu vody nenavrhl žádný důkaz a toto své tvrzení tedy nijak neprokázal. K velké spotřebě vody tak mohlo docházet nadužíváním této služby včetně možného dlouhodobého protékání toalety, což bylo v řízení rovněž prokázáno. Je to tak žalobce jako jeden z nájemníků, který je za spotřebu odpovědný a je povinen na něj odpovídající díl ve výši 1/5 žalovanému uhradit dle čl. IV písm. b) nájemní smlouvy.

55. Žalobce tak nemá nárok na vrácení kauce, neboť žalovanému vznikla pohledávka za žalobcem a) z vyúčtování služeb za rok 2020 v celkové výši 54 312 Kč, za spotřebu elektřiny ve výši 2 435,60 Kč a spotřebu plynu ve výši 612,60 Kč, celkem za služby pohledávka ve výši 57 360 Kč. Od této částky je třeba odečíst žalobcem uhrazené zálohy za rok 2020 ve výši 4 500 Kč (měsíce 1-3/ 2020, za zbývající měsíce žalobce zálohy ve výši 1 500 Kč nehradil); k dlužné částce je třeba připočíst částku 1 500 Kč na nezaplaceném nájemném za duben 2020, za který žalobci nevznikla sleva. Celková výše pohledávky žalovaného za žalobcem činila 54 360 Kč; žalovaný započetl v souladu s čl. V písm. a) nájemní smlouvy dle ust. § 2254 odst. 2 o. z. a ust. § 1982 odst. 1, 2 o. z. oproti své pohledávce pohledávku žalobce na vrácení kauce ve výši 9 500 Kč. Nárok žalobce na vrácení kauce ve výši 9 500 Kč tak započtením vzájemných pohledávek žalovaného zanikl a z tohoto důvodu musela být jeho žaloba včetně příslušenství spočívající v úroku z prodlení zamítnuta.

56. Oproti tomu na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žalovanému vznikl nárok na zaplacení částky 44 860 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit na základě vyúčtování služeb za rok 2020 včetně spotřeby plynu a elektřiny a včetně dlužného nájemného za měsíc duben 2020, když žalobce v řízení neprokázal, že by mu vznikl nárok na poskytnutí slevy ve výši 1 500 Kč od dubna 2020 do května 2021 a jeho námitky proti vyúčtování služeb za rok 2020 shledal soud nedůvodnými.

57. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

58. Pro úplnost soud uvádí, že hodnocením případně dalších provedených důkazů se již nezabýval, neboť na jeho rozhodnutí neměly vliv.

59. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v řízení zcela úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, který byl neúspěšný. Náhradu nákladů řízení tvoří žalovaným zaplacený soudní poplatek ve výši 2 243 Kč a dále odměna advokáta za 11 úkonů právní služby vypočítané ze součtu tarifních hodnot 44 860 Kč a 9 500 Kč, tedy celkem 54 360 Kč dle ust. § 7 a 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) po 3 300 Kč (převzetí a příprava, předžalobní upomínka, vyjádření k žalobě se vzájemným návrhem ze dne 19. 2. 2022, doplnění důkazů a tvrzení ze dne ze dne 29. 8. 2022, vyjádření ke svědeckým výpovědím ze dne 10. 11. 2022, doplnění tvrzení ze dne 25. 11. 2022, písemný závěrečný návrh ve věci a účast na jednání dne 26. 7. 2022, 13. 10. 2022, 22. 11. 2022 a 8. 12. 2022), náhrada hotových výdajů po 300 Kč za každý z 11 úkonů právní služby a náhrada za 21 % DPH. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 50 159 Kč.