11 C 370/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice pro 35 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku 35 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35 800 Kč od 21. 2. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 39 154 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 3 náhradu nákladů řízení ve výši 22 192,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 3.

1. Žalobci se žalobou ze dne 25.9.2017 doplněnou podáním ze dne 9.3.2018 (č.l. 112), ze dne 13.5.2019 (čl. 157), 29.8.2019 (č.l. 169), 13.5.2021 (č.l. 362) domáhali na žalovaném zaplacení částky 35 800 Kč představující náhradu škody, která jim v důsledku činnosti žalovaného jako [anonymizováno] vznikla. K odůvodnění žaloby uvedli, že žalobci uzavřeli se [právnická osoba], [anonymizováno] [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) smlouvu o dílo v říjnu 2010, jejímž předmětem bylo zasklení lodžie; na sklech měly být bezpečnostní transparentní folie a měly být instalovány bílé žaluzie. Žalobci za dílo zaplatili 19 490 Kč; při převzetí díla potvrdili žalobci na dodacím listu, že na díle nebyly v době převzetí vady díla. Následně však žalobci zjistili, že nebyla instalována bezpečnostní transparentní folie ani bílé žaluzie. Žalobci provedli reklamaci dopisem ze dne 16.11.2010, dále dopisem ze dne 18.4.2011 reklamovali další vady – hlubší rýhy a poškrábání skel a molimexu, zatékání do lodžie, nestabilní konstrukci a zarážky a dodání vertikálních žaluzií. Společnost [anonymizováno] reklamaci dne 16.5.2011 odmítla. Dne 17.7.2012 byl sepsán reklamační protokol, ve kterém bylo shrnuto: 20.1.2011 žalobci zjistili poškození dvou skel a lodžie viditelnými rýhami, 24.1.2011 byla sepsána reklamace na výměnu poškozených skel lodžie a zatékání do lodžie, 18.4.2011 opětovná reklamace zatékání vody do lodžie, nestabilita konstrukce, nedodání 2 ks žaluzií a dne 7.7.2011 reklamovali novou závadu – v případě zahřátí konstrukce nelze posuvná skla otevřít. Dopisem ze dne 20.6.2012 vyzvali žalobci [příjmení] ke zjednání nápravy v dodatečné lhůtě, jinak od smlouvy odstoupí. Dne 18.9.2012 udělili žalovanému plnou moc, a to k zastupování ve věci uplatnění nároku vůči [právnická osoba]. Žalovaný však až dne 5.3.2015 podal žalobu k soudu o zaplacení částky 19 490 Kč představující cenu zasklení lodžie, rozsudkem [název soudu] ze dne 2.3.2016, č.j. [číslo jednací] byla žaloba zamítnuta a žalobci byli zavázáni k náhradě nákladů řízení ve výši 13 310 Kč, kterou zaplatili. Žaloba byla zamítnuta z důvodu promlčení. Žalobci mají za to, že jim vznikla jednáním resp. nejednáním žalovaného škoda spočívající v částce 19 490 Kč představující žalovanou částku; mají za to, že žalovaný nepostupoval řádně, neboť nepoučil žalobce, že jejich poslední reklamace nemá náležitosti řádného odstoupení od smlouvy. Rovněž tak mohl požadovat opravu lodžie, což rovněž neučinil. Vzhledem k tomu, že žalovaný nevyužil všech prostředků k dosažení cíle požadovaného žalobci, což byla funkčnost zasklení lodžie či její demontování a vrácení peněz a jeho dlouhou nečinností došlo k promlčení odpovědnostních nároků za vady, mají žalobci za to, že žalovanému lze přičítat i škodu ve výši zaplaceného díla, které žalovaný řádně nereklamoval. Dalším nárokem náhrady škody je žalobci zaplacená částka 13 310 Kč představující náhradu nákladů řízení, které žalobci nemuseli platit, pokud by je žalovaný před podáním žaloby poučil, že je možné vznesení námitky promlčení (což se v řízení stalo); dále částka 1 000 Kč představující zaplacený soudní poplatek u [název soudu] a částka 2 000 Kč představující odměnu za právní služby, kterou žalobci žalovanému uhradili dne 12.9.2012. Žalobci mají za to, že žalovaný porušil ust. § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., zákona o advokacii (dále jen „zákon č. 85/1996 Sb.“), dle kterého advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Pochybení [anonymizováno] spočívalo v následujícím: 1) žalovaný z pozice profesionála mohl a měl vědět, že původní odstoupení žalobců od smlouvy ze dne 20.6.2012 nemá řádné náležitosti odstoupení a pochybil, když měl dostatek času a mohl v zastoupení žalobců odstoupit od smlouvy platně, když zastoupení převzal měsíce po neplatném odstoupení. 2) základním pochybením žalovaného představuje dlouhá nečinnost žalovaného, když plnou moc převzal 18.9.2012 a žalobu podal až 5.3.2015. Již v okamžiku podání žaloby žalovaný měl vědět, že nárok je promlčen a neměl tak způsobit škodu spočívající v zaplaceném soudním poplatku a nákladů řízení. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 35 800 Kč dne 21.2.2017, žalovaný ji však neuhradil. Žalobci tak požadují rovněž zaplacení úroku z prodlení.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. V podání ze dne 10.1.2018 (č.l. 103), 13.5.2019 (č.l. 146), ze dne 13.5.2021 (č.l.358) uvedl, že přípisem ze dne 23.1.2017 mu bylo zasláno sdělení [právnická osoba] s tím, že nelze prozatím mít za splněnou podmínku příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti žalovaného a vznikem škody, dle pojišťovny, u které je žalovaný jako [anonymizováno] pojištěn, nebyly prokázány všechny předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu.

3. Vedlejší účastník na straně žalovaného, [právnická osoba], u které je žalovaný pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu vzniklou činností [anonymizováno], podáním ze dne 26.1.2018 (č.l. 107) sdělil, že že žalovaný je u něj pojištěn z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou jinému při výkonu [anonymizováno], odkázal na judikát Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1862/2001, dle něž je třeba se zabývat i tím, zda v případě, že by nebyl nárok žalobců promlčen, by žalobci byli v řízení u [název soudu] úspěšní, neboť v řízení u [název soudu] se [anonymizováno] bránila i věcně, nejen námitkou promlčení; pokud by obrana [právnická osoba] byla úspěšná, žalobci by v řízení stejně neuspěli. Je tak povinností žalobců prokázat, že nebýt pochybení žalovaného, byli by žalobci v řízení proti [právnická osoba] úspěšní. Co se týče částky 2 000 Kč, poukázal vedlejší účastník na skutečnost, že ohledně částky 2 000 Kč se nemůže jednat o nárok z odpovědnosti za škodu. Ve vyjádření ze dne 14.5.2020 (č.l. 369) vedlejší účastník zdůraznil, že žalobcům se v průběhu řízení nepodařilo prokázat vady díla nebo se projevilo, že popisované a vytknuté vady nejsou vadami díla a nepodařilo se prokázat, že by žalobci uplatnili nároky z vad díla řádně a včas a že by od smlouvy včas a platně odstoupili; tedy se nepodařilo prokázat, že by žalobci byli v řízení u [název soudu], sp. zn. [spisová značka] úspěšní.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci poskytli žalovanému dne 18.9.2012 plnou moc k zastupování proti [právnická osoba], že mu tuto plnou moc vypověděli, což oznámili [název soudu], mezi účastníky bylo dále nesporným poskytnutí částky 2000 Kč žalovanému jako zálohy na poskytnuté právní služby.

6. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], zejména ze žaloby, z plné moci na č.l. 3, z výpisu z obchodního rejstříku na č.l. 4, dokladu o zaplacení soudního poplatku soud zjistil, že žalobci podali dne 5.3.2015 žalobu proti [právnická osoba], v řízení je zastupoval žalovaný jako [anonymizováno] na základě plné moci ze dne 18.9.2012. Z odůvodnění žaloby vyplývá, že žalobci dne 31.5.2010 uzavřeli se [právnická osoba] smlouvu o provedení stavebních úprav v bytové jednotce, předmětem dohody bylo provedení úprav v prostoru lodžie spočívající v zasklení lodžie přilehlé k bytu [číslo] přízemí domu, [právnická osoba] zasklení provedla, mezi účastníky došlo k sepsání dodacího listu ze dne 1.11.2010, ve kterém bylo uvedeno, že zboží nemá vady; v listopadu 2010 žalobci však zasklení reklamovali dopisem ze dne 16.11.2010, dále dne 18.4.2011 reklamovali vady –hlubší rýhy a poškrábání skel, zatékání do lodžie, nestabilní konstrukce a zarážky, dodání vertikální žaluzie. Žalovaný dopisem ze dne 16.5.2011 reklamaci odmítl. Dne 17.7.2012 byl sepsán reklamační protokol, ve kterém bylo rekapitulováno, že dne 20.1.2011 zjistili žalobci poškrábání skel, lodžie, 24.1. 2011 byla sepsána reklamace na výměnu poškozených skel a zatékání do lodžie, dne 18.4.2011 bylo opět reklamováno zatékání do lodžie, dále nestabilita konstrukce a bouchání, a dne 7.7.2011 reklamovali žalobci novou závadu spočívající v tom, že při zahřátí konstrukce nejde konstrukce zavřít a otevřít. Z vyjádření žalovaného ze dne 1.6.2015 soud zjistil, že [anonymizováno] se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhuje zamítnout, vznesl námitku promlčení, dále uvedl, že není pravdou, že by žalobci objednali čirou folii a že tmavá folie byla nalepena omylem, žalobci následně požadovali tmavou folii odstranit z důvodu špatné viditelnosti, což [anonymizováno] učinila, poučila však žalobce, že odstraněním folie může dojít k poškrábání skel. Dne 20.1.2011 [anonymizováno] odstranila folii, žalobci odmítli protokol o deinstalaci folie podepsat, dále uvedl, že vertikální folie nebyla součástí původní objednávky. V doplnění žaloby ze dne 19.2.2016 žalobci specifikovali, že smlouva o dílo byla ústní, zaplatili částku 19 490 Kč, při objednávce současně požadovali nalepení transparentní čiré folie a instalaci bílých žaluzií. Žalobci požadují vrácení zaplacené ceny za zasklení, neboť několikrát reklamovali vady díla, na což nebylo reagováno, požadovali tak vrácení peněz a odstranění díla, a to dopisem ze dne 20.6.2012 s tím, že pokud v termínu do 28.7.2012 nedojde k vyřízení reklamace, chtějí žalobci dílo odstranit a vrátit částku za něj zaplacenou.

7. Z výzvy k úhradě částky 25 800 Kč ze dne 26.5.2016 včetně kopie dodejky (na č.l. 79 -83) a ze dne 20.2.2017 včetně kopie dodejky (na č.l.87-90) soud zjistil, že žalovaný byl poprvé vyzýván k úhradě dlužné částky 35 800 Kč právním zástupcem žalobců dopisem ze dne 26.5.2016 a předžalobní výzvou ze dne 20.2.2017, které si žalovaný převzal dne 27.5.2016 a 21.2.2017, tuto skutečnost učinil žalovaný nespornou.

8. Z příloh spisu [příjmení] [obec a číslo], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující: z dohody [číslo] [rok] o provedení stavebních úprav k bytové jednotce ze dne 31.5.2010 soud zjistil, že mezi správní společností [právnická osoba] a [celé jméno žalobce] byla dne 31.5.2010 uzavřena dohoda o provedení úprav v prostoru lodžie spočívající v zasklení lodžie přilehlé k bytu [číslo] v přízemí domu, úpravy bude provádět certifikovaná společnost na zasklívání lodžií. Z dodacího listu, předávacího protokolu a záručního listu ze dne 1.11.2010 soud zjistil, že na základě objednávky [číslo] ze dne [číslo] bylo žalobcům dodáno [právnická osoba] posuvné zasklení [anonymizována dvě slova], zboží bylo předáno dne 1.11.2010, dle předávacího protokolu bez zjevných závad, za odběratele zboží převzala žalobkyně b) a dle záručního listu [právnická osoba] na zboží poskytla záruku 24 měsíců. Z příjmového pokladního dokladu č. [anonymizováno] ze dne 11.10.2010 a [anonymizováno] ze dne 27.10.2010 soud zjistil, že žalobci za dílo zaplatili částku 19 490 Kč. Z dopisu žalobce a) ze dne 16.11.2010 soud zjistil, že žalobce reklamoval u [právnická osoba] chybné provedení díla spočívající v tom, že objednávka zněla tak, že budou dodány čirá skla se světlou folií a kouřovou žaluzií ve spodní části, dílo však bylo provedeno obráceně – na skla byly nalepeny zatemňovací folie, přičemž došlo v pokoji k podstatnému snížení světelnosti. Žalobci žádali výměnu tak, aby byly vyměněny zatemňovací folie za světlé i se žaluzií, jak byla objednávka původně učiněna. Z dopisu ze dne 27.12.2010 psaného žalobkyní b) soud zjistil, že žalobkyně znovu reklamovala přenesení tmavé folie do spodní části lodžie, neboť tato bezpečnostní folie měla být průsvitná. Z dopisu ze dne 4.1.2011 [právnická osoba] soud zjistil, že v reakci na reklamaci ze dne 16.11.2010 a 27.12.2010 uvedla [právnická osoba], že bezpečnostní folie odstraní, zpětné nalepení však možné není, neboť při jejich sundání může dojít k poškození. Z dopisu ze dne 18.4.2011 (č.l. 35) soud zjistil, že žalobci opětovně reklamovali vady díla – a to 1) hlubší rýhy a poškrábání skel a molinexu, 2) zatékání do lodžie, 3) nestabilitu konstrukce, hlučnost při větru, praskání, 4) odlepující se zarážky, 5) nedodání vertikální žaluzie - kompenzaci za tmavé folie. Z dopisu ze dne 16.5.2011 [právnická osoba] soud zjistil, že na reklamaci žalobců společnost odpověděla tak, že z jejich strany se jednalo o výrobek standardní kvality, poukázali na to, že žalobkyně podepsala dodací list, dle nějž byl výrobek bez vad, tedy i bez poškrábání skel, co se týče zatékání, mohou spáru zasilikonovat, co se týče zarážek, mohou v rámci záruční doby nalepit nové, konstrukce může bouchat, jedná se o normální jev, konstrukce zasklení je dle nich řádně upevněna. Jako kompenzace za folie nabídli žaluzie horizontální, nikoliv vertikální. Z dopisu ze dne 30.5.2011 od žalobkyně b) soud zjistil, že sdělila [právnická osoba] termín k namontování žaluzií. Z dopisu žalobkyně ze dne 7.7.2011 (č.l. 43) soud zjistil, že žalobci opětovně provedli reklamaci, upozornili, že nepodepíší protokol, že nebudou uplatňovat další reklamace, jak po nich požadovala [právnická osoba], není zřejmé, jak budou žaluzie poruchové, nejsou dosud vyřešeny reklamace na celkovou lodžii ze dne 18.4.2011, v únoru 2011 se objevily skryté závady, které nebyl kvůli tmavým foliím vidět a sdělují, že materiál byl dodán v nižší kvalitě. Dále upozorňují, že společnost by měla dodat protipožární atest. Žalobci v tomto dopisu reklamovali novou závadu, a to, že skla jdou otevírat ztěžka, někdy se i zablokují, nejde je otevřít ani zavřít. Ze sdělení ČOI ze dne 24.5.2012 soud zjistil, že ČOI se zabývala z podnětu žalobců postupem [právnická osoba] a zjistila rozpor s povinnostmi dle zákona č. 634/1992 Sb., v návaznosti na což bude vůči zhotoviteli provedeno opatření v rozsahu jejich pravomocí. Z dopisu žalobců ze dne 20.6.2012 (č.l. 45 včetně kopie dodejky) soud zjistil, že žalobci navrhli [právnická osoba] před soudním řízením vstřícný krok, poukázali na reklamace ze dne 18.4.2011 a ze dne 7.7.2011, zhoršující se stav otevírání, lodžie je špatně postavená a je uvolněná, průvanem bouchají skla i spodní číst, žalobci uvádí, že společnost reklamace neřeší, poukázali na to, že již ústně odstoupili od smlouvy, jako nejlepší řešení navrhují, aby [anonymizováno] věc odmontoval a vrátil peníze. Žalobci sdělili společnosti poslední termín 28.7.2012 k provedení reklamačních prací či odmontování celé lodžie proti vrácení peněz, jinak budou podnikat patřičné kroky. Z dopisu ze dne 27.6.2012 (č.l. 47) včetně kopie dodejky (č.l. 48), ze soupisu reklamačních závad ze dne 17.7.2012 (č.l. 50) a reklamačního protokolu ze dne 17.7.2012 (č.l. 51) soud zjistil, že byl sepsán reklamační protokol, který odkazoval na dopis ze dne 17.7.2012, ve kterém jsou sepsány všechny závady.

9. Z rozsudku [název soudu] ze dne 2.3.2016, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že tamní soud žalobu zamítl, přičemž dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o dílo ze dne 15.10.2010, žalovaný ([právnická osoba]) se zavázala provést – dodat a namontovat balkonové zasklení [anonymizováno], žalovaný svůj závazek splnil, namontoval shora uvedené zasklení, soud zjistil, že žalobci zaplatili za provedené zasklení lodžie [právnická osoba] dne 13.10.2010 částku 10 000 Kč a dne 1.11.2010 částku 9 490 Kč a uvedené zasklení do lodžie v bytě žalobců bylo provedeno dne 1.11.2010, žalobkyně b) podepsala téhož dne v bytě žalobců dne 1.11.2010 předávací protokol, ve kterém potvrdila, že zboží bylo dodáno bez zjevných vad. Žalobci za dílo zaplatili částku 19 490 Kč. Vady díla byly prvně reklamovány dopisem ze dne 16.11.2010, kdy bylo vytknuto vadné nalepení tmavé folie, a dále dne 27.12.2010, 18.4. 2011, 30.5.2011, 7.7.2011 a 20.6.2012. Dopisem ze dne 27. 12. 2010 se žalobci domáhali sundání bezpečnostní folie a přenesení do spodní části lodžie, dopisem ze dne 18.4.2011 reklamovala vady 1) hlubší rýhy a poškrábání skel a molinexu, 2) zatékání do lodžie, 3) nestabilitu konstrukce hlučnost při větru, praskání, 4) odlepující se zarážky, 5) nedodání vertikální žaluzie - kompenzaci za tmavé folie. V dopise ze dne 7.7.2011 žalobkyně opětovně reklamovali vady ad 1-5) a navíc nově vzniklou vadu – nemožnost zavřít či otevřít posuvná skla při vyšší sluneční intenzitě. Reklamační protokol byl sepsán dne 19.7.2012, jeho nedílnou přílohou je dopis ze dne 7.7.2011, kde je soupis všech vad. Nároky soud posoudil jako nároky z odpovědnosti za vady ve smyslu ust. § 653 odst. 1 obč. zák. Vzhledem ke skutečnosti, že k vytčení vad došlo dne 18.4.2011 a 7.7.2011 a žaloba byla podána dne 5.3.2015, soud dovodil, že došlo k promlčení nároku žalobců dle ust. § 102 obč. zák. Nárok týkající se poškrábání skel soud posoudil jako nárok z důvodu odpovědnosti za škodu dle ust. § 420 obč. zák., který je promlčen dle ust. § 106 odst. 1 obč. zák, když již k datu 18.4.2011 věděli žalobci, kdo jim škodu způsobil. Dále soud uvedl, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobci od smlouvy platně odstoupili. Dopis ze dne 20.6.2012 není jasný projev vůle žalobkyně od smlouvy odstoupit, tuto skutečnost nelze dovodit ani výkladem vůle, když žalobkyně poskytla žalovanému lhůtu, aby odstranil reklamované vady či vrátil peníze a zasklení si odvezl a pokud nebude ve lhůtě reagovat, budou žalobci řešit vše soudní cestou. O náhradě nákladů řízení soud rozhod tak, že neúspěšní žalobci mají úspěšnému žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 13 310 Kč. Žalobci proti rozsudku nepodali odvolání, rozsudek nabyl právní moci dne 30.4.2016. Dne 14.3.2016 žalobci oznámili, že vypověděli plnu moc svému zástupci [celé jméno žalovaného] (viz rozsudek na č.l. 38 a oznámení o vypovězení plné moci na č.l. 34). Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že [právnická osoba] je společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné vývoj, výroba, montáže a opravy všech druhů žaluzií a antisolárních systémů. Žalobci v řízení zaplatili soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, jak soud zjistil z dokladu o nalepení kolkových známek na č.l. 9 a dále z kopie paragonu ze dne 5.5.2015 (na č.l. 58 spisu zdejšího soudu).

10. Z příkazu k převodu ze dne 28.4.2016 u [právnická osoba] (č.l. 78) a z výpisu z účtu z [číslo] vedeného u [právnická osoba], majitel účtu [celé jméno žalobce] (č.l. 141) soud zjistil, že žalobci zaplatili [právnická osoba] náhradu nákladů řízení ve výši 13 310 Kč.

11. Z dopisu žalovaného ze dne 22.3.2016 (č.l. 142) soud zjistil, že žalovaný akceptoval vypovězení plné moci ze strany žalobců a zaslal jim fotokopie veškerých jemu poskytnutých dokladů.

12. Z emailu mezi žalovaným a [právnická osoba] ze dne 6.8.2014 (č.l. 147) a z dopisu žalovaného ze dne 4.4.2013 a dopisu [právnická osoba] ze dne 11.4.2013 (č.l. 148 a 149) soud zjistil, že žalovaný v dubnu 2013 a v srpnu 2014 komunikoval se [právnická osoba] ohledně reklamace jeho klientů – žalobců – a domlouval s touto společností osobní schůzku; současně uvedl, že nesouhlasí s tvrzením [právnická osoba] ze dne 16.5.2011, že dílo jimi provedené bylo bez vad.

13. Z dopisu [celé jméno žalovaného] ze dne 18.11.2014 (č.l. 150) soud zjistil, že žalovaný informoval žalobce dopisem ze dne 18.11.2014 (tedy za rok a půl) o tom, že [právnická osoba] přes jednání s žalovaným nechce celou záležitost řešit mimosoudně, žalobci tak budou nuceni podat žalobu, nechť žalobci sdělí, kdy jej navštíví za účelem projednání žaloby.

14. Z dopisu ze dne 9.1.2015 žalovaného včetně kopie podací knihy (č.l. 151-152) soud zjistil, že schůzka se zřejmě uskutečnila ihned 28.11.2014, žalovaný až v lednu 2015 napsal žalobkyni dopis, ve kterém jí sdělil, že vyjadřovala určité pochybnosti a nevůli projít martyriem soudního řízení, nedala tedy žalovanému jednoznačný pokyn k podání žaloby, žalovaný má tedy žalobu připravenou a záleží pouze na žalobcích, zda bude podána k soudu či nikoliv, navrhl tedy opětovně schůzku ve své kanceláři.

15. Z dopisu [příjmení] [celé jméno žalovaného] ze dne 3.2.2015 a dopisu žalovaného ze dne 5.3.2015 (č.l. 153 a 154) soud zjistil, že v reakci na žádost žalobců o podání žaloby sdělila pracovnice kanceláře žalovaného, že z důvodu nemoci žalovaného na něj bude moci žalovaný reagovat až za týden. 5.3.2015 sdělil žalovaný žalobcům, že podal žalobu k soudu.

16. Z dopisu ze dne 24.11.2010 [právnická osoba] včetně kopie podacího lístku (č.l. 172) soud zjistil, že jednatel společnosti [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělil žalobcům, že při osobním jednání ve [právnická osoba] byl nabídnut systém zasklení [anonymizována dvě slova], možnost folií na skle a zastínění žaluziemi, v zaměřovacím protokole byly uvedeny rozměry balkonu, spodní výplně balkonu (barva kouřový molinex), rozměry žaluzií s poznámkou barva dle dohody a rozměry folie na skla. Nikde nebyla uvedena barva žaluzií ani folií., při telefonické dohodě bylo žalobci sděleno, že chtějí na zasklení jak žaluzie, tak folie, barva folie byla zvolena standardní, a jelikož žalobci neuvedli barvu žaluzií, nebyly objednány ani hrazeny.

17. Z informací sepsaných v [anonymizováno] dne 12.9.2012 (č.l. 174 a 174 verte) soud zjistil, že při osobní návštěvě si žalovaný sepsal, co po něm jako [anonymizováno] žalobci požadují, v bodě 3) poznámek je uvedeno, že žalobci chtějí vrátit cenu a vrátit vše do původního stavu jako před rekonstrukcí. Pod bodem 4) je uvedeno, že chtějí společnost žalovat.

18. Z dopisu ze dne 11.11.2014 (na č.l. 175) včetně kopie podacího lístku (č.l. 175 verte) soud zjistil, že žalobci se dožadovali dne 11.11.2014 na žalovaném sdělení stavu věci se [právnická osoba].

19. Z dopisu žalobců ze dne 30.12.2014 včetně kopie podacího lístku (na č.l. 177 a 177 verte) soud zjistil, že žalobci opětovně žádali dopisem ze dne 30.12.2014 žalovaného o sdělení, zda již byla podána žaloba proti [právnická osoba], dodnes nic neobdrželi.

20. Z dopisu žalobkyně b) ze dne 16.1.2015 včetně kope podacího lístku (č.l. 179 a 180) soud zjistil, že žalobkyně sdělila dne 16.1.2015, že je značně znepokojena dopisem žalovaného ze dne 9.1.2015, neboť se při ústním jednání 28.11.2014 jasně s žalovaným dohodla na podání žaloby. Sdělila, že o podání žaloby usiluje již dva a půl roku, jestliže byl žalovaný již v roce 2012 neúspěšný se [právnická osoba], proč již v tuto dobu neřešil podání žaloby u soudu.

21. Z výslechu žalobce a) (č.l. 185 verte) soud zjistil, že nejdříve byl při objednávání zakázky sám, posléze s manželkou, nemají písemnou smlouvu, požadoval i bezpečnostní folie, ale ne tmavou, požadovali stříbrné žaluzie, ty jim dodány ani naceněny nebyly, poté přišla společnost vše zaměřit a namontovat. Větu na dodacím listu, že věc je bez závad, si dopsal do dodacího listu někdo ze [právnická osoba], ihned večer po namontování zasklení zjistili, že v pokoji je hrozná tma, což dělaly tmavé folie, proto ihned reklamovali písemně tyto tmavé folie, skutečnost, že skla jsou poškrábaná, zjistil, když [anonymizováno] folie odstranila. Začalo jim tam zatékat, přišel někdo ze [právnická osoba], zasilikonoval to, teče jim však nadále. Na další reklamace již [anonymizováno] nereagovala, chtěli sepsat reklamační protokol, nikdo se na dílo ani nepřišel podívat a zkontrolovat vytčené závady. Nejvíce jim vadí při užívání díla skutečnost, že při zahřátí skla nejdou otevírat nebo naopak poté zavírat. Po všech peripetiích se [právnická osoba] vyhledali [anonymizováno], žalovaného, chtěli od něj pomoci v právní věci, protože jsou laici, chtěli odstoupit od smlouvy, proto jim i napsali, že chtějí odstoupit od smlouvy a vrátit peníze, ale jsou laici, neumějí to napsat. Výsledkem jednání žalovaného s [anonymizováno] nebylo prakticky nic, u jednání žalobci nebyli, ani nebyli pozváni. Dílo nadále vykazuje stejné vady. Žalovaný jim nikdy nevysvětlil, že nárok je promlčen, nedostali od něj ani dopis ani se jim žalovaný neomluvil. Žalobci doufali, že žalovaný pochopí, že chtějí odstoupit od smlouvy a že to případně sepíše.

22. Z výslechu [celé jméno žalobkyně] jako účastnice řízení (č.l. 209) soud zjistil, že při osobní návštěvě si vybrali čirá bezpečnostní skla, spodek tmavý; řemeslníci to přišli zasklívat, když poklidila, začalo být viditelné, že v bytě byla tma, že jim tam dali tmavou folii a ne čirou, žalobkyně ihned volala paní, se kterou řešila objednávku a vysvětlila jí závady, že si objednali bílé žaluzie, skla a tmavý„ spodek“. Když podepisovala dodací list, podepisovala jen převzetí, nebyla tam věta, že dílo je bez závad. Žalobkyně myslí, že do [anonymizováno] volala ještě ten stejný večer, reklamační závady se stupňovaly. [anonymizováno] vyřešila jen to, že odstranila tmavé folie, žádné jiné folie jim již nedali, nechali to tak, i s poškrábanými skly. Podstatný problém nastal v létě, při zahřátí se skla nedala otevřít nebo naopak otevřená zavřít. [anonymizováno] s nimi na písemné reklamace nic neřešila, nepřišli se na to ani podívat, proto oslovili pana doktora, v dobré víře si mysleli, že jim pomůže vyřešit reklamaci nebo odstoupení od smlouvy. Poprvé byla u pana doktora v září 2012, dala mu podklady, pan doktor říkal, že je navštíví, že se domluví, pak že to nechtějí řešit, a vždycky, když zavolala, pan doktor řekl, že„ podáme žalobu“. Když to nechtěla [právnická osoba] řešit, řekla panu doktorovi, že do sporu chtějí jít, že už v tom udělali dost, když s nimi nechtějí jednat dál, chtějí odstoupit od smlouvy. Žalovaný je neupozornil, že odstoupení od smlouvy sepsané žalobci nemá žádné náležitosti. Postup u pana doktora urgovala mnohokrát, vždy jí bylo řečeno, že podají žalobu; apelovala na něj, že se v lodžii nedá žít, nedá se to řádně užívat. Poškrábání skel reklamovala hned na místě, toto bylo viditelné ihned poté, co strhli tmavou folii.

23. Ze znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 22.10.2020 (č.l. 251) soud zjistil, že u provedeného zasklení byly zjištěny následující vady: 1) nebyla prokázána bezpečnost namontované konstrukce, neboť nemá průkaz bezpečnosti, absenci průkazu bezpečnosti namontované konstrukce odhalí stavební dozor nebo odborník v oblasti stavebnictví bezprostředně při předání díla, laik bez odborných znalostí nemusí tuto vadu odhalit vůbec; 2) nebyl proveden průkaz dostatečného osvětlení a oslunění vnitřních prostor vlivem zhoršení světelných vlastností po instalaci konstrukce. Absenci průkazu osvětlení a oslunění odhalí stavební dozor nebo odborník v oblasti stavebnictví bezprostředně při předání díla. Zhoršení světelných poměrů v domě ale zjistí jakýkoliv uživatel (mimo osoby s vadami zraku); 3) poškrábání skla, které bylo možno zjistit bezprostředně po odstranění folií, 4) ztížené ovládání (ztížené posouvání výplní), které bylo možno zjistit při předání díla tak, že by odborně způsobilá osoba zkontrolovala, zda jsou osazeny kluzné lišty. V tom okamžiku ještě nebyla používáním konstrukce zdrsněna povrchová vrstva barvy na hliníkovém profilu, proto byl posuv snadnějším. Používáním konstrukce ale dochází k obrušování hladkého povrchu laku na profilu, proto postupně dojde ke ztížení posuvu a vada je zjištěna pravděpodobně v období několika týdnů až měsíců od montáže (podle intenzity používání). Dle závěru znalce ostatní vytýkané vady nelze považovat za vady. K povaze vad znalec uvedl, že ad 1) průkaz bezpečnosti namontované konstrukce (statický výpočet kotvení) lze provést dodatečně, pokud konstrukce nevyhoví, je nutné doplnit kotvení. Zároveň musí být doplněny chybějící šrouby v rozích, které zajišťují celistvost rámu; ad 2) průkaz dostatečného osvětlení a oslunění vnitřních prostor vlivem zhoršení světelných vlastností po instalaci konstrukce nebyl proveden, stejně tak nebyl tento průkaz proveden po odstranění folie. Osvětlení a oslunění lze prokázat i dodatečně (výpočtem nebo měřením); ad 3) poškrábání skla – na instalovaných tabulích nelze škrábance opravit, skleněné tabule musí být vyměněny 4) ztížené ovládání (ztížené posouvání skel) lze opravit doplněním kluzných lišt. Všechny zjištěné vady jsou odstranitelné. Znalec dále uvedl, že k vadě 1) jestliže nebyl proveden průkaz bezpečnosti namontované konstrukce, nelze konstrukci považovat za bezpečnou. Z tohoto důvodu nejen brání řádnému užívání díla majiteli bytu, ale není prokázána bezpečnost pro osoby, které se mohou pohybovat pod lodžií; 2) nedostatečné osvětlení a oslunění může vést i k problémům se zrakem; 3) poškrábání skel je estetickou vadou a užívání díla nebrání; 4) ztížené ovládání omezuje komfort obsluhy výrobku. Závěrem uvedl, že řádnému užívání díla brání především absence průkazu bezpečnosti namontované konstrukce. Dále znalec uvedl, že předpokládaná životnost materiálů použitých na zhotovení díla odpovídá deklarované životnosti díla v délce 30-50 let.

24. Z výslechu znalce (č.l. 340) soud zjistil, že co se týče vady díla spočívající ve špatném ovládání skel a nemožnosti při zahřívání otevírat či zavírat, v popisu výrobku má [právnická osoba] úplně jasně popsáno, že ta skla mají v kluzných lištách, které tam evidentně nejsou, takže se pohybuje kov po povrchu barvy, resp. po hliníkovém kovu a tahání něčeho, co je relativně těžké po laku, lak hrany skla pomalinku vydřou a pak už začnou jezdit po hliníku, kde vystupuje a ovládání se ztěžuje. Takovéto výrobky po takové době se obtížně posuzují, protože po deseti letech není srovnání, ten výrobek nemá svou normu, která by nějakým způsobem určovala kvalitu, a když se ze začátku nezapíše do nějaké smlouvy či ujednání, co vlastně za výrobek chci, tak se může postupovat jen podle obecných podkladů. Vliv na ovládání má nejen to vlastní opotřebení, ale i dilatace, to je tepelná roztažnost materiálu, je to obecně jasný jev, že se roztahuje jakýkoliv materiál teplem, tam procházelo sluníčko přes tu lodžii. Takže ta konstrukce se ohřeje a začne se nějakým způsobem roztahovat, pokud nemá prostor po stranách, tak se začne někde upírat a tím pádem vznikne napětí a ta konstrukce se deformuje, jestli se prohne nebo jde do torze, nebo jakkoliv, to se nedá úplně přesně říct, spíš se pravděpodobně prohne a to ztěžuje ovládání. Vada je opravitelná tím, že by se namontovaly kluzné lišty. To hlavní je tam drhnutí skla přes lak. Kluzné lišty tam měly být od počátku, v tom výrobku to je nakreslené a kluzné lišty tam nejsou. Firma, která to dodala, se staví do role realizační firmy, která je odpovědná vůči vyhlášce za všechno. K vadě neexistence průkazu osvětlení a oslunění je jasné, že sklo nějakých 20 % světla sebere, ale žalobci to měli už řešit na začátku a ta firma to měla vyhodnotit, taková je hygienická norma. Absence průkazu bezpečnosti je porušení vyhlášky, ten výpočet se může doplnit.

25. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru.

26. Mezi žalobci a [právnická osoba] byla uzavřena ústní smlouva o dílo ze dne 15.10.2010, [právnická osoba] se zavázala provést – dodat a namontovat balkonové zasklení [anonymizována dvě slova] svůj závazek splnil, namontoval zasklení lodžie, soud zjistil, že žalobci zaplatili za provedené zasklení lodžie [právnická osoba] dne 13.10.2010 částku 10 000 Kč a dne 1.11.2010 částku 9 490 Kč, zasklení do lodžie v bytě žalobců bylo provedeno dne 1.11.2010, žalobkyně b) podepsala téhož dne v bytě žalobců dne 1.11.2010 předávací protokol, ve kterém potvrdila, že zboží bylo dodáno bez zjevných vad. Žalobci za dílo zaplatili částku 19 490 Kč. Vady díla byly prvně reklamovány dopisem ze dne 16.11.2010, kdy bylo vytknuto vadné nalepení tmavé folie a dále dne 27.12.2010, 18.4.2011, 30.5.2011, 7.7.2011 a 20.6.2012. Dopisem ze dne 27.12.2010 se žalobci domáhali sundání bezpečnostní folie a přenesení do spodní části lodžie, dopisem ze dne 18.4.2011 reklamovala vady 1) hlubší rýhy a poškrábání skel a molinexu, 2) zatékání do lodžie, 3) nestabilitu konstrukce, hlučnost při větru, praskání, 4) odlepující se zarážky, 5) nedodání vertikální žaluzie - kompenzaci za tmavé folie. V dopise ze dne 7.7.2011 žalobci opětovně reklamovali vady ad 1-5) a navíc nově vzniklou vadu – nemožnost zavřít či otevřít posuvná skla při vyšší sluneční intenzitě. Reklamační protokol byl sepsán dne 19.7.2012, jeho nedílnou přílohou je dopis ze dne 17.7.2012, kde je soupis všech vad. Společnost [anonymizováno] po odstranění tmavých folií odmítla s žalobci reklamace řešit ani se nedostavila na místo závady posoudit. Žalobci proto v září 2012 udělili plnou moc k zastupování žalovanému jako [anonymizováno], po kterém požadovali vyřešení reklamace s [anonymizováno], a pokud bude neúspěšná, odstoupení od smlouvy a vrácení peněz. Žalovaný ve věci jednal se [právnická osoba] až v dubnu 2013 a v srpnu roku 2014, jak vyplývá ze vzájemné emailové korespondence mezi žalovaným a [anonymizováno], [právnická osoba] se odmítla mimosoudně dohodnout. Na opakované žádosti žalobců, co se ve věci děje, žalovaný odpovídal, že se podá žaloba, v listopadu 2014 svolal s žalobci schůzku, na které žalobkyně požádala o podání žaloby, kterou však žalovaný podal až 5.3.2015 k [název soudu]. Žaloba byla zamítnuta z důvodu promlčení nároku rozsudkem [název soudu] ze dne 2.3.2016, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 30.4.2016. Žalobci zaplatili soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a následně jako neúspěšní účastníci zaplatili [právnická osoba] náhradu nákladů řízení ve výši 13 310 Kč. Za převzetí zastoupení a právní služby žalovaného zaplatili žalovanému zálohu ve výši 2 000 Kč. Žalovaný žalobce před podáním žaloby k [název soudu] neupozornil na možné promlčení nároku, ani na nedostatky jejich reklamace a písemného odstoupení od smlouvy ze dne 20.6.2012. Žalobci žalovanému následně vypověděli plnou moc, což oznámili [název soudu] dne 14.3.2016, což žalovaný nečinil sporným a žalobcům vrátil podklady. Dle znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 22.10.2020 u provedeného zasklení byly zjištěny následující vady: 1) nebyla prokázána bezpečnost namontované konstrukce, neboť nemá průkaz bezpečnosti, absenci průkazu bezpečnosti namontované konstrukce odhalí stavební dozor nebo odborník v oblasti stavebnictví bezprostředně při předání díla, laik bez odborných znalostí nemusí tuto vadu odhalit vůbec. 2) nebyl proveden průkaz dostatečného osvětlení a oslunění vnitřních prostor vlivem zhoršení světelných vlastností po instalaci konstrukce. Absenci průkazu osvětlení a oslunění odhalí stavební dozor nebo odborník v oblasti stavebnictví bezprostředně při předání díla. Zhoršení světelných poměrů v domě ale zjistí jakýkoliv uživatel (mimo osoby s vadami zraku); 3) poškrábání skla, které bylo možno zjistit bezprostředně po odstranění folií, 4) ztížené ovládání (ztížené posouvání výplní), které bylo možno zjistit při předání díla tak, že by odborně způsobilá osoba zkontrolovala, zda jsou osazeny kluzné lišty. Dle závěru znalce ostatní vytýkané vady nelze považovat za vady. K povaze vad znalec uvedl, že všechny zjištěné vady jsou odstranitelné. Znalec dále uvedl, že k vadě 1) jestliže nebyl proveden průkaz bezpečnosti namontované konstrukce, nelze konstrukci považovat za bezpečnou. Z tohoto důvodu nejen brání řádnému užívání díla majiteli bytu, ale není prokázána bezpečnost pro osoby, které se mohou pohybovat pod lodžií; 2) nedostatečné osvětlení a slunění může vést i k problémům se zrakem; 3) poškrábání skel je estetickou vadou a užívání díla nebrání; 4) ztížené ovládání omezuje komfort obsluhy výrobku. Závěrem uvedl, že řádnému užívání díla brání především absence průkazu bezpečnosti namontované konstrukce. Dále znalec uvedl, že předpokládaná životnost materiálů použitých na zhotovení díla odpovídá deklarované životnosti díla v dílce 30-50 let.

27. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

28. Dle ust. § 631 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), kterým se vztah mezi [právnická osoba] a žalobci řídí dle ust. § 3028 odst. 1,2 o.z. smlouvou o dílo se zavazuje objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na své nebezpečí.

29. Dle ust. § 652 odst. 1 obč. zák. jde-li o opravu nebo úpravu věci, vznikne objednateli právo, aby mu zhotovitel podle jeho objednávky provedl opravu nebo úpravu věci; zhotoviteli vznikne právo, aby mu objednatel zaplatil cenu za opravu nebo úpravu věci.

30. Dle ust. § 652 odst. 2 obč. zák. opravou věci je činnost, kterou se zejména odstraňují vady věci, následky jejího poškození nebo účinky jejího opotřebení. Úpravou věci je činnost, kterou se zejména mění povrch věci nebo její vlastnosti.

31. Dle ust. § 653 odst. 1 obč. zák. zhotovitel odpovídá za vady, které má provedená oprava nebo úprava při převzetí věci objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době.

32. Dle ust. § 652 odst. 2 obč. zák. zhotovitel odpovídá také za vady, jejichž příčinou je vadnost věci, která má být opravena nebo upravena, či nevhodnost pokynů objednatele, jestliže ho na vadnost věci či nevhodnost pokynů neupozornil.

33. Dle ust. § 654 odst. 1 obč. zák. záruční doba je tři měsíce, není-li sjednána nebo zvláštními předpisy stanovena jinak; u stavebních prací je záruční doba nejméně osmnáct měsíců.

34. Dle ust. § 654 odst. 2 obč. zák. jestliže účelem opravy nebo úpravy je, aby věc mohla být i nadále po delší dobu užívána, stanoví zvláštní předpisy pro opravu nebo úpravu věci záruční dobu delší než tři měsíce, nebylo-li sjednáno jinak. Záruční doba přesahující tři měsíce se může týkat i jen některé součástky. Zhotovitel je povinen vydat objednateli záruční list s vyznačením záruční doby.

35. Dle ust. § 654 odst. 3 obč. zák. prohlášením v záručním listě vydaném objednateli může zhotovitel poskytnout záruku přesahující rozsah záruky stanovené v tomto zákoně. V záručním listě určí zhotovitel podmínky a rozsah této záruky.

36. Dle ust. § 655 odst. 1 obč. zák. je-li věc opravena nebo upravena vadně, má objednatel právo na bezplatné odstranění vady. Zhotovitel je povinen vadu odstranit nejdéle v dohodnuté lhůtě. Nelze-li vadu odstranit nebo neodstraní-li ji zhotovitel v dohodnuté lhůtě, anebo vyskytne-li se vada znovu, má objednatel právo na zrušení smlouvy nebo na přiměřené snížení ceny opravy nebo úpravy.

37. Dle ust. § 655 odst. 2 obč. zák. práva z odpovědnosti za vady musí být uplatněna u zhotovitele v záruční době; jinak zaniknou. Doba od uplatnění práva až po provedení opravy nebo úpravy se do záruční doby nepočítá. Zhotovitel je povinen vydat objednateli potvrzení o tom, kdy právo uplatnil, jakož i o provedení opravy nebo úpravy a o době jejího trvání.

38. Dle ust. § 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb. advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit.

39. Dle ust. § 16 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb. při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

40. Dle ust. § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb. advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena.

41. Dle ust. § 24 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb. advokát nebo společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 až 3 zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.

42. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR„ úprava odpovědnosti za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění (z tzv. objektivní odpovědnosti) a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž je 1) výkon advokacie, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Podmínku, že výkon advokacie nebyl advokátem činěn řádně, je třeba posuzovat z hlediska ustanovení § 16 zákona o advokacii (advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu se zákonem nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit (odstavec 1). Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné (odstavec 2).). Škodou je míněna újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Ušlý zisk je v podstatě ušlým majetkovým prospěchem a spočívá v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno - kdyby nebylo škodné události - důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí (stanovisko Nejvyššího soudu ČSSR Cpj 87/70, publikované pod č. 55 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1971). O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem výkonu advokacie. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by ke škodnému následku nedošlo. Splnění uvedených předpokladů odpovědnosti za škodu musí být v řízení jednoznačně zjištěno. Důkazní povinnost má v tomto směru poškozený. Advokát se může odpovědnosti zprostit, prokáže-li (důkazní břemeno leží na něm), že škodě nemohl zabránit ani vynaložením veškerého úsilí, které na něm lze požadovat“ (srovnej např. rozsudek ze dne 26.2.2003 sp. zn. 25 Cdo 1862/2001).

43. Nárok žalobců uplatněný žalobou soud rozdělil do tří částí: 44. 1) škoda vzniklá v souvislosti s podáním žaloby, jejíž nárok byl již promlčen, konkrétně částky 1 000 Kč představující soudní poplatek a částky 13 310 Kč představující náhradu nákladů řízení, které žalobci museli vynaložit v řízení v důsledku pozdního uplatnění práva žalovaným u [název soudu], sp. zn. [spisová značka].

45. V této souvislosti soud dospěl k závěru, že na základě provedeného dokazování je dán předpoklad odpovědnosti žalovaného za škodu vzniklou žalobci zaplaceným soudním poplatkem a náklady řízení. Příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vzniklou škodou spatřuje soud v pozdním podání žaloby v době, kdy již byl nárok promlčen, žalovaný v řízení u [název soudu] tuto námitku vznesl a žaloba byla z tohoto důvodu zamítnuta, přičemž žalovanému jakožto [anonymizováno] muselo být zřejmé, že náklady řízení ponese neúspěšná strana sporu, což v tomto případě jsou žalobci. V této souvislosti žalobci zdůrazňují, že co do částky 13 310 Kč a 1 000 Kč není předmětné, zda by byl žalobní nárok úspěšný, pokud by byla podána žaloba včas, ale pouze to, že žalovaný podal žalobu, o které bylo zcela zřejmé, že nebude úspěšná, neboť nárok byl promlčen. Rovněž je pochybením žalovaného, že žalovaný žalobce na promlčení nároku neupozornil a neupozornil je ani na riziko, že jakožto neúspěšná strana sporu budou nuceni hradit náklady řízení. Žalovaný porušil své povinnosti [anonymizováno] nejen tím, že podal žalobu až po téměř dvou a půl letech nečinnosti, ale především tím, že podal žalobu po promlčecí lhůtě a své klienty o následcích podání takovéto žaloby neinformoval. Nad rámec výše uvedeného soud vycházel rovněž z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.7.2008, sp. zn. 25 Cdo 1242/2006, dle jehož závěrů„ Otázku důvodnosti a existence práva žalobce na plnění proti jeho dlužníkovi (M. K.) i otázku promlčení tohoto práva lze samozřejmě řešit v řízení o náhradu škody způsobené v souvislosti s výkonem [anonymizováno] jako otázku předběžnou, aniž by muselo o nároku věřitele proti dlužníkovi proběhnout řízení, v němž by byla otázka promlčení nároku posouzena. Obecně sice platí, že námitka promlčení může být dlužníkem úspěšně uplatněna jen v soudním řízení vedeném proti němu o zaplacení pohledávky, neboť její uplatnění mimo soudní řízení nemá právní účinky, to však neznamená, že by se soud v řízení o náhradu škody proti [anonymizováno] nemohl otázkou promlčení a jeho předpoklady zabývat. Je totiž na věřiteli, aby prokázal takové skutkové okolnosti, z nichž vyplývá jednoznačný závěr, že dlužník odmítl splnit jeho pohledávku, že dobrovolně mu ji plnit nehodlá a že i v případě uplatnění promlčeného nároku u soudu bylo s ohledem na jeho předchozí postoj k plnění závazků vůči věřiteli a na jeho dosavadní vztah k němu zřejmé, že by v rámci obrany proti žalobě se důvodně dovolal promlčení. K prokázání vzniku škody není nezbytné, aby žalobce vůbec vymáhal svou pohledávku vůči dlužníkovi v soudním řízení, případně vedl-li již takové řízení, aby byl nucen za každou cenu dovést je k negativnímu výsledku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 2. 2003, sp. zn. 25 Cdo 860/2002, publikovaný pod C 1721 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. BECK). Z toho, že z hlediska okamžiku vzniku škody je relevantní rovněž námitka promlčení vznesená dokonce i proti mimosoudně uplatněnému nároku, vychází ostatně i dosavadní judikatura (srov. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 29. 6. 1984, sp. zn. 1 Cz 17/84, publikovaný pod č. 13 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1986)“. Pokud tedy žalobci dovozují vznik škody na základě skutkových tvrzení, že v důsledku jednání žalovaného, který je zastupoval v soudním řízení o zaplacení částky 19 490 Kč a řádně neplnil svou povinnost vyplývající ze zákona o advokacii, takže jejich právo nebylo u soudu uplatněno včas a promlčelo se, má soud za to, že tyto skutkové okolnosti byly v řízení prokázány a v důsledku této skutečnosti žalobcům vznikla škoda představující zaplacený soudní poplatek a náklady řízení, které museli nahradit úspěšné straně. <b>46. 2) škoda představující částku, kterou žalobci vynaložili na nákup a montáž vadného zasklení lodžie a která byla předmětem opožděně podané žaloby, tedy částky 19 490 Kč.</b> 47. Aby byl nárok na náhradu škody úspěšný i co do této části, museli žalobci v rámci tohoto řízení prokázat, že opožděně podaná žaloba by byla úspěšná, byla-li by podána včas. Soud dospěl k závěru, že i v této části žaloby žalovaný porušil své povinnosti a je zde dána jeho odpovědnost za škodu i příčinná souvislost, která byla v řízení provedeným dokazováním prokázána. Především a) žalovaný jakožto profesionál v oblasti práva měl dostatek času i možností posoudit, zda je odstoupení od smlouvy platné a bezvadné, a pokud by vykazovalo vady, toto napravit, b) žalovaný měl dostatek času a možností posoudit, respektive zajistit osobu pro posouzení vad, a tedy zhodnotit, zda má dílo takové vady, aby byla žaloba úspěšná, popřípadě měl žalobce o nutnosti posouzení vad informovat – zjm. o nutnosti nechat vypracovat znalecký posudek (přičemž pokud žalobci byli ochotni přistoupit ke znaleckému zkoumání v rámci tohoto řízení, je zřejmé, že by se znaleckému zkoumání podrobili i v rámci původního řízení), c) v řízení bylo prokázáno, že dílo mělo a prokazatelně stále má vady, které, byť jsou opravitelné a byly reklamovány (zejména ztížené ovládání (posouvání skel) a poškrábání skla), tak [právnická osoba] na tyto reklamace nereagovala a vady neodstranila, což je důvod k odstoupení od smlouvy dle ust. § 655 odst. 1 obč. zák. O postupu dle ust. § 655 odst. 1 obč. zák. měl žalovaný řádně žalobce poučit a posoudit, že jejich ústní odstoupení od smlouvy o dílo, popř. odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 20.6.2012 v písemné formě není formálně zcela určité a mohl tak toto pochybení žalobců napravit ještě před podáním žaloby ve věci samé. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jednal se [právnická osoba] až v roce 2014, plnou moc od žalobců však převzal v září 2012; již v tomto roce ihned po převzetí zastoupení žalobců měl odhalit, že odstoupení od smlouvy je důvodné, neboť [právnická osoba] neodstranila vady díla ve lhůtě poskytnuté žalobci v dopise ze dne 20.6.2012; [právnická osoba] nejenže vady neuznala, v podstatě se odmítla reklamacemi ze strany žalobců zabývat. Vady díla, jak je označil znalec [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku [číslo] to absence průkazu bezpečnosti a absence průkazu nedostatečného osvětlení a oslunění vnitřních prostor, jsou natolik závažné vady díla, které jsou důvodem pro odstoupení od smlouvy. Zejména absence průkazu bezpečnosti namontované konstrukce je podstatnou vadou bránící bezpečnému užívání díla (jedná se o porušení vyhlášky) a zakládá nárok pro odstoupení od smlouvy. Pokud v této souvislosti vedlejší účastník na straně žalovaného namítá, že se jedná o vadu, kterou žalobci jako vadu díla neoznačili, žalobci připomínají, že jsou laici bez odborných znalostí a tudíž tuto vadu nemohli odhalit. Oproti tomu žalovaný, jakožto osoba požívajícího právního vzdělání, by měl vědět, že dílo (zasklení lodžie) by mělo mít průkaz bezpečnosti namontované konstrukce, respektive toto zjistit, a to zvlášť za situace, kdy si žalobci stěžovali na nestabilitu konstrukce například v písemné reklamaci na celkovou část lodžie ze dne 18.04.2011, kdy pod bodem 3 je uvedeno„ Není stabilní a pevná konstrukce, při větru se molinex pohybuje, je hlučný a při sluníčku stále v něm praská a to samé skla, při otevírání balkonových dveří z bytu dochází v lodžii k pohybu celkového materiálu… Konstrukce nebyla provedena žádným pevným materiálem, ale pouze upevněno silikonem na stěně.“ Žalobci jsou tedy přesvědčeni, že vadu v souvislosti s bezpečností namontované konstrukce uplatnili, byť jakožto laici„ jen“ svými slovy. Bylo úkolem žalovaného tuto vadu právně správně uchopit a reklamovat, respektive pro podstatnou vadu„ absenci průkazu bezpečnosti“ odstoupit od smlouvy. Nad rámec výše uvedeného žalobci uvádí, že pokud by žalovaný jednal s řádnou péčí a odpovědností, která náleží jeho profesi, včas by rozpoznal, že je třeba lépe specifikovat odstoupení od smlouvy se [právnická osoba], jakož i konkrétněji a lépe specifikovat vady díla – zasklení lodžie. Je zcela nepochybné, že žalobci jsou laici a nemůže jim tedy být kladeno za vinu, že jejich podání vůči [právnická osoba] nebyla právně dokonalá. Toto je práce žalovaného, na kterého se, jakožto na odborníka v oblasti práva, žalobci v dobré víře obrátili. Pokud tedy vedlejší účastník na straně žalovaného napadá, že se nepodařilo prokázat, že by žalobci mohli od smlouvy se [právnická osoba] úspěšně odstoupit, je zřejmé, že bylo úkolem [anonymizováno], aby při převzetí právního zastoupení zkontroloval veškeré listiny včetně odstoupení od smlouvy, a pokud toto bylo nedostatečné, měl jej doplnit tak, aby se jednalo o právně formálně bezvadné odstoupení od smlouvy, popř. poučit žalobce, že vytýkané vady nejsou pro odstoupení dostatečné a žalovat„ pouze“ slevu z kupní ceny. Ze znaleckého posudku je však patrné, že dílo nese takové vady, pro které bylo odstoupení od smlouvy možné, respektive i pokud se jednalo o opravitelné vady (obtížné ovládání - opravitelné dodáním kluzných lišt), které zhotovitel poskytující záruku odmítl opravit, jedná se o důvod pro odstoupení od smlouvy a vrácení ceny vadného díla, tedy je zjevné, že nárok žalobců, bylo-li by žalováno včas, by byl úspěšný.

48. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že i u části nároku spočívajícího v uplatnění částky 19 490 Kč jsou zde na straně žalovaného dány předpoklady pro vznik jeho objektivní odpovědnosti za škodu. Jak vyplývá z judikatury, např. z rozsudku 25 Cdo 860/2002 ze dne 20.2.2003:„ K prokázání vzniku škody není tedy nezbytné, aby žalobce nejprve vymáhal svou pohledávku vůči dlužníkovi v soudním řízení a aby tak byl znám jeho negativní výsledek, nehledě k tomu, že i neúspěch žalobce ve sporu vůči dlužníkovi, který v soudním řízení vznesl námitku promlčení, nebrání dobrovolnému plnění ze strany dlužníka. Promlčením totiž zaniká pouze nárok, tj. právo na soudní uplatnění pohledávky, nikoliv samo právo věřitele, takže ani zamítnutí žaloby pro promlčení není nezvratným důkazem o tom, že právo věřitele nemůže být dlužníkem ani v budoucnu dobrovolně uspokojeno. Splní-li dlužník dluh, který tomuto promlčenému právu odpovídá, nejde o bezdůvodné obohacení, jehož vydání by mohl dlužník později požadovat“. Pro úplnost soud uvádí, že v daném případě by se dle názoru soudu zhotovitel nemohl ani domáhat vzájemného plnění ze strany žalobců spočívajícího v hodnotě prací, které provedl na konstrukci zasklení, protože žalobci by se o takto vadně dodaný výrobek bez průkazu bezpečnosti a bez průkazu osvětlení a oslunění, se špatným ovládáním, nemohli prokazatelně nijak obohatit. Navíc v důsledku práce [právnická osoba] (dodání temných folií, které následně musely být odstraněny) došlo zřejmě rovněž k poškrábání skel, které byly znalcem rovněž označeny za vadu (estetickou), která by se dala odstranit pouze výměnou skel. Je tak zřejmé, že v souvislosti s dodáním vadného díla by žalobcům ještě vznikly náklady na odstranění vadné konstrukce, dodání nových skel (nepoškrábaných), které znalec ve svém výslechu odhadl na částku 3 000 m2 za kompletní opravu. <b>49. 3) Nárok na zaplacení částky 2 000 Kč jakožto odměny za právní služby žalovaného, které žalovaný účtoval žalobcům</b> 50. Žalobci uvádějí, že tuto částku vynaložili zcela bezúčelně, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný sice podal za žalobce žalobu, ale opožděně; sice jednal s [anonymizováno], ale i toto jednání se prokázala jako neúspěšné, přičemž o probíhajícím jednání se zhotovitelem žalobce nijak nevyrozuměl, k jednání je nepřizval a z jednání neexistuje ani žádný prokazatelný zápis, na základě něhož by bylo možno ověřit, co bylo jeho obsahem. Žalovaný následně nevyhodnotil, jaké právní kroky je třeba učinit (řádně odstoupit od smlouvy, případně nechat vypracovat znalecký posudek na povahu vad díla zhotoveného [anonymizováno]) před tím, než podal žalobu na zaplacení částky 19 490 Kč. Lze tak uzavřít, že žalovaný nemá nárok na zaplacení této služby, kterou však po právní stránce soud posoudil jako vadné plnění dle ust. § 16 zákona o advokacii, kdy nebylo prokázáno ze strany žalovaného dodržení ust. § 16 odst. 1 vůči žalobcům, tedy iniciativní a samostatný přístup [anonymizováno], poskytnutí potřebných informací, vysvětlení řešení problematiky, předestření možných variant postupu, vyhodnocení jejich rizik a výhod, vyžádání si pokynů (informovaného souhlasu klienta) v případě, že je to potřebné, když v řízení bylo prokázáno, že to se ve vztahu mezi žalobci a žalovaným před podáním žaloby nestalo. Žalovanému tak nevznikl nárok na odměnu za poskytnuté právní služby, když na opakované vyjádření žalobců v době vypovězení plné moci a podání žaloby na náhradu škody co do této částky lze pohlížet jako na vytčení vad provedených služeb [anonymizováno].

51. Ze všech těchto důvodů soud žalobě vyhověl včetně úroků z prodlení ode dne následujícího od doručení výzvy k plnění (první výzva byla doručena žalovanému již dne 27.5.2016 a druhá dne 21.2.2017). Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

52. Hodnocením případně dalších provedených důkazů se soud již nezabýval, neboť pro rozhodnutí soudu již nebyly podstatné.

53. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého v řízení zcela úspěšní žalobci mají právo na náhradu náklad řízení proti neúspěšnému žalovanému. Tuto náhradu nákladů řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 790 Kč, odměna advokáta za 10 úkonů právní služby z tarifní hodnoty 35 800 Kč (1 úkon představuje částku 2 540 Kč), a to za převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzvu, účast u jednání dne 11.4.2019, dne 25.7.2019, 30.8.2019, 12.11.2019, 18.2.2020, doplnění žaloby ze dne 30.3.2020, účast při jednání dne 27.4.2021 dle ust § 11 odst. 1 písm. a), d), g) h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“), náhrady hotových výdajů za 10 úkonů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 a.t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. K náhradě nákladů řízení dále patří zaplacená záloha za znalecký posudek ve výši 3 000 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak představuje částku 39 154 Kč.

54. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., dle nějž v řízení neúspěšný žalovaný má povinnost nahradit státu - Obvodnímu soudu pro Prahu 3 náklady znalečného, které soud platil, v celkové výši 22 192,10 Kč.

55. Lhůta k plnění byla soudem určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní.