11 C 40/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 717 018,52 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaných zaplacení částky 717 018,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 534 192,80 Kč od 6. 6. 2016 do zaplacení a z částky 182 825,72 Kč od 24. 6. 2016 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 178 963,84 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se podanou žalobou a jejím doplněním ze dne 29. 8. 2017 a ze dne 6. 4. 2018 domáhala proti žalovaným zaplacení shora uvedené částky představující cenu části díla ve výši 534 192,80 Kč a dosud neuhrazenou částku ve výši 182 825,72 Kč. Dne 20. 10. 2011 byla mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanými jako objednateli uzavřena smlouva o dílo, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodat stavební práce a materiály pro novostavbu rodinného domu [anonymizováno] Cena díla byla sjednána ve výši 16 228 958,29 Kč Celkem osmi dodatky ke smlouvě docházelo ke změnám rozsahu díla a tedy i ceny díla a termínu konečného provedení. Žalobkyně dílo provedla. Dne 15. 5. 2016 strany podepsaly předávací protokol k dílu, čímž došlo k předání a převzetí zbývajících částí díla. V předávacím protokolu bylo dále ujednáno, že žalobkyni náleží částka 534 192,80 Kč za dosud neuhrazené části díla. Předávacím protokolem bylo dále ujednáno, že pokud žalobkyně nejpozději do 21 dnů ode dne podpisu předávacího protokolu doloží, že žalovaní neuhradili částku 182 825,72 Kč a předmětná část díla byla řádně provedena, jsou žalovaní povinni tuto částku do 21 dnů od doložení uhradit. Ke dni 2. 6. 2016 žalobkyně prokázala, že dílo bylo celkově provedeno, a že žalovaní neuhradili uvedenou částku. Žalobkyně nepovažuje za platné započtení učiněné žalovanými. Tvrzený nárok žalovaných na uhrazení smluvní pokuty za pozdní předání díla nikdy nevznikl, neboť se žalobkyně s dokončením díla nedostala do prodlení a započtení tvrzené pohledávky žalovaných představujících smluvní pokutu za prodlení žalobkyně není platné. Jelikož bylo ke smlouvě uzavřeno celkem osm dodatků, nebylo možné z důvodu stále nových požadavků žalovaných dílo dokončit v původně ujednaném termínu a za původně sjednanou cenu. Původní termín dokončení díla nebylo možné dodržet z důvodů na straně žalovaných. Žalovaní pak žalobkyni neposkytovali ani potřebnou součinnost k dokončení díla.

2. Žalovaní v podání ze dne 5. 6. 2017, ze dne 15. 12. 2017 navrhli, aby soud žalobu zamítl. Dne 15. 5. 2016 byl stranami podepsán předávací protokol ke smlouvě o dílo ze dne 20. 10. 2011, jejímž předmětem byla výstavba rodinného domu. V protokolu strany ujednaly, že žalobkyni náleží za dosud neuhrazené části díla částka 534 192,80 Kč. Tuto částku se žalovaní zavázali uhradit do 21 dnů ode dne podpisu předávacího protokolu. Žalovaní uvedenou částku započetli proti své pohledávce za žalobkyní na zaplacení smluvní pokuty. Dodatkem č. 7 ke smlouvě byla prodloužena doba k dokončení díla do 31. 8. 2014. Předávací protokol byl podepsán až 15. 5. 2016 Smlouvou strany ujednaly, že pokud žalobkyně dílo nedokončí nebo bude s jeho provedením v prodlení o dobu delší než 60 dnů, zaplatí smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla za každý den prodlení. Žalovaným tak vznikl nárok na smluvní pokutu za období od 31. 10. 2014 do 15. 5. 2016, tj. ve výši 5 660 102 Kč. Žalobkyně byla k uhrazení smluvní pokuty vyzvána výzvou ze dne 19. 1. 2017 a výzvou ze dne 20. 1. 2016 doručenou [titul] [příjmení]. Jelikož žalobkyně smluvní pokutu neuhradila, přistoupili žalovaní k započtení své pohledávky, o čemž byla žalobkyně informována dopisem ze dne 25. 5. 2017. Žalovaní měli částku 182 825,72 Kč žalobkyni zaplatit pouze v případě, že žalobkyně doloží, že ze strany žalovaných nebyla tato částka uhrazena a současně, že byla předmětná část díla provedena. Tyto skutečnosti však žalobkyně ve sjednané lhůtě nedoložila. Tento nárok proto žalovaní neuznávají.

3. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Z výpisu z obchodního rejstříku (na č.l. 17) soud zjistil, že předmětem podnikání žalobkyně je mimo jiné provádění staveb, jejich změn a odstraňování.

5. Ze smlouvy o dílo ze dne 20. 10. 2011 (na č.l. 11) a v originálu včetně přílohy č. 3 - cenové nabídky, krycího listu rozpočtu, výkazu výměr, přílohy č. 4 - Harmonogram postupu prací, přílohy č. 5 - Výzva k podání nabídky, přílohy č. 6 - Pojistná smlouva dodavatele bylo zjištěno, že předmětem smlouvy uzavřené mezi stranami bylo provedení novostavby rodinného domu [anonymizováno] v [obec]. Žalobkyně se zavázala dodat stavební práce a materiály pro novostavbu dle projektové dokumentace a soupisu prací a dodávek. Cena díla byla sjednána ve výši 16 228 958,29 Kč (článek 3). Termín dokončení díla byl sjednán na den 9. 12. 2012, přičemž dnem dokončení se dle smlouvy rozumí datum podepsání protokolu o předání a převzetí díla článek 4). Dle čl. 7 odst. 7.1 smlouvy se změna díla způsobující zvýšení či snížení ceny nebo prodloužení sjednané lhůty nesmí uskutečnit bez potvrzení„ změny stavby“ projednaného a podepsaného žalovanými a žalobkyní. Pro případ, že by žalobkyně nedokončila dílo ve lhůtě dle odst. 4 nebo se ocitla s provedením části díla dle jednotlivých etap či dle harmonogramu postupu prací v prodlení o dobu delší než 60 dnů, byla stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % z ceny díla za každý den prodlení (článek 8). Smlouvu bylo možné měnit, zpřesňovat nebo doplňovat pouze písemně, a to dodatky nebo„ změnou stavby“ projednanou a podepsanou oběma stranami (článek 16).

6. Dodatkem č. 1 ze dne 19. 12. 2012 (na č.l. 21) byl termín dokončení díla stanovený ve smlouvě v článku 4 změněn na den 30. 4. 2013. Dodatkem č. 2 ze dne 31. 12. 2012 (na č.l. 20) a v originálu včetně změnových listů - ZS č. 2, 3, 4, 6, 7, 9, 10, 11, 12, 13, 15, 16, 21, 24, 30, 31, 35, 36 se strany dohodly na provedení vymezených víceprací a méněprací. Dodatkem č. 3 ze dne 30. 4. 2013 (na č.l. 10) a v originálu včetně příloh ZS č 14, 18, 20, 25, 34, 37, 38, 40, 42, 44, 45, 47, 48, 49, 50, 52, 56 byl termín dokončení díla posunut na den 31. 7. 2013 a dále se strany dohodly na provedení vymezených víceprací a méněprací. Dodatkem č. 4 ze dne 20. 11. 2013 (na č.l. 18), v originálu včetně příloh, změnových listů č. 23, 43, 51, 54, 55, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 71 byl termín dokončení díla ujednán na den 14. 2. 2014 a dále se strany dohodly na provedení vymezených víceprací a méněprací. Dodatkem č. 5 ze dne 20. 2. 2014 (na č.l. 15) včetně originálu s přílohami,, změnovcým listem, č. 70, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79 byl termín dokončení díla ujednán na den 18. 4. 2014 a dále se strany dohodly na provedení vymezených víceprací a méněprací. Dodatkem č. 6 ze dne 11. 3. 2014 (na č.l. 16), v originálu včetně příloh – změnových listů č. 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92 se strany dohodly na provedení vymezených víceprací a méněprací. Dodatkem č. 7 ze dne 30. 7. 2014 (na č.l. 23), v originálu včetně příloh – změnových listů č. 94, 95, 96, 97, 99, 100, 102, 103, 105, 107, 108 byl termín dokončení díla ujednán na den 31. 8. 2014 a dále se strany dohodly na provedení vymezených víceprací a méněprací. Dodatkem č. 8 ze dne 1. 7. 2015 (na č.l. 24) se strany dohodly na podmínkách odstranění vymezených vad díla. Strany uvedly, že dílo nelze považovat za řádně dokončené a sjednaly, že po řádné a včasném dokončení vad jsou povinny se bez zbytečného odkladu sejít za účelem předání a převzetí díla. Žalobkyně uvedla, že termín předání díla lze předpokládat asi dne 15. 9. 2015.

7. Z předávacího protokolu (na č.l. 8) bylo zjištěno, že strany potvrdily, že došlo k předání a převzetí částí díla, čímž se dílo považuje za dokončené. Protokol obsahuje seznam zjištěných zjevných vad a nedodělků, které jsou vymezeny v příloze protokolu (na č.l. 9). Strany se dohodly, že vady a nedodělky není žalobkyně povinna odstranit, a že žalovaným vzniká nárok na slevu z ceny díla; žalovaní potvrdili, že od žalobkyně převzali daňový doklad na částku 534 192,80 Kč. Tuto částku se žalovaní zavázali žalobkyni uhradit nejpozději do 21 dnů ode dne podpisu protokolu. Strany se dále dohodly, že pokud žalobkyně nejpozději do 21 dnů ode dne podpisu protokolu doloží, že ze strany žalovaných nebyla uhrazena částka 182 825,72 Kč vyfakturovaná dokladem č. 2015, a že předmětná část díla byla řádně provedena, jsou žalovaní povinni tuto částku nejpozději do 21 dnů ode dne takového doložení uhradit. Protokol byl žalobkyní podepsán dne 10. 3. 2016 a žalovanými dne 15. 5. 2016.

8. Ze zápisu z jednání ze dne 2. 6. 2014 (na č.l. 9) bylo zjištěno, že zástupce žalovaných [titul] [příjmení] potvrdil stavbyvedoucímu [jméno] [příjmení], že od něj převzal klíče a čipy a [jméno]. [příjmení] potvrdil, že převzal oběma stranami podepsaný předávací protokol.

9. Z faktury č. 2016 ze dne 9. 3. 2016 (na č.l. 22) bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovaným stavební práce (po odečtení slevy poskytnuté na vady a nedodělky) na částku 534 192,80 Kč se splatností dne 23. 3. 2016.

10. Z faktury č. 2015 ze dne 13. 5. 2015 (na č.l. 22, 107) bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovaným stavební práce v částce 182 825,72 Kč se splatností dne 30. 5. 2015. Na druhé straně faktury je vymezen soupis provedených prací za duben 2014.

11. Z výzvy ze dne 4. 1. 2017 (na č.l. 25) soud zjistil, že zástupce žalobkyně zaslal zástupci žalovaných výzvu k zaplacení částky 534 192,80 Kč a částky 182 825,72 Kč. Odeslání výzvy je doloženo kopií dodejky (na č.l. 26).

12. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 1. 2017 (na č.l. 37) soud zjistil, že zástupce žalovaných zaslal zástupci žalobkyně výzvu k uhrazení smluvní pokuty ve výši 5 660 102 Kč. Žalovaní dále sdělili žalobkyni, že dle nich ve stanovené lhůtě nebyly prokázány skutečnosti, že žalovaní neuhradili částku 182 825,72 Kč, a současně že předmětná část díla byla řádně provedena. Odeslání výzvy je doloženo kopií podacího lístku (na č.l. 38).

13. Ze sdělení o započtení pohledávek ze dne 25. 5. 2017 (na č.l. 39) soud zjistil, že žalovaní započetli svou pohledávku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 660 102 Kč proti pohledávce žalobkyně na zaplacení částky 534 192,80 Kč. Odeslání dopisu je doloženo kopií dodejky (na č.l. 40).

14. Ze zápisu z kontrolního dne č. 95 konaného dne 2. 9. 2014 (na č.l. 60, 63) včetně výkresů (na č.l. 66) bylo zjištěno, že konečný termín dokončení díla včetně předání byl stanoven na den 31. 8. 2014. V bodu z KD č. 93 vyplývá, že nebylo odsouhlaseno provedení mozaiky a dále, že bude dle požadavků investora doplněn systém Delta Dore o připojení na Wifi s termínem 9. 9.

15. Ze zápisů z kontrolního dne č. 99 konaného dne 7. 10. 2014 (na č.l. 97), z kontrolního dne č. 102 + 103 konaného dne 30. 10. a 13. 11. 2014 (na č.l. 89), z kontrolního dne č. 104 konaného dne 20. 11. 2014 (na č.l. 75), z kontrolního dne č. 105 + 106 konaného dne 10. 12. 2014 (na č.l. 78), z kontrolního dne č. 107 konaného dne 9. 1. a 13. 1. 2015 (na č.l. 92), z kontrolního dne č. 109 konaného dne 4. 2. 2015 (na č.l. 81), z kontrolního dne č. 110 konaného dne 17. 2. 2015 (na č.l. 72), z kontrolního dne č. 114 konaného dne 30. 4. 2015 (na č.l. 69), z kontrolního dne č. 96 ze dne 2.9.2014 (na č.l. 84) bylo zjištěno, že konečný termín dokončení díla včetně předání byl stanoven na den 31. 8. 2014.

16. Z rekapitulace rozpočtu (na č.l. 108) včetně souboru výměr (na č.l. 112) byl zjištěn rozpočet na jednotlivé práce a dodávky. Jedná se o přílohy smlouvy o dílo.

17. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (na č.l. 142) soud zjistil, že svědek pracoval jako technický dozor na stavbě pro [právnická osoba] [anonymizováno], kterou najali žalovaní. Žalobkyně byla generálním dodavatelem. V průběhu stavby se s přibývajícím množstvím prací objevovaly problémy různého charakteru. Svědek nezná přesný termín, dokdy měla být stavba dokončena, nicméně přejímací řízení nebylo dokončeno v termínu. Byly tam nedodělky do množství i do kvality (nekvalitně provedené povrchy a podklady podlah, řada detailů co se týče povrchů obecně, návaznosti povrchů, keramických povrchů). Dokončení se prodloužilo v řádech měsíců. Požadavky na rozsah a cenu díla se měnily. Co se týká termínu, shromažďovaly se změnové listy, které se následně řešily dodatkem ke smlouvě. Zápisy z kontrolních dnů zhotovoval převážně svědek. Řešilo se, které části jsou hotové, které ne, zda byly určité části dokončeny v pořádku. Kontrolního dne se účastnil zástupce investora, většinou svědek, zástupce generálního dodavatele nebo subdodavatele. Zápisy jsou úplně jiné dokumenty než tzv. změnové listy. Změnové listy odsouhlasoval investor a generální dodavatel. Zápis na č.l. 60 vyhotovoval svědek. Sepsal ho, rozeslal všem účastníkům stavby. Svědek jakožto technický dozor dával ke změnovým listům investorům nějaký komentář. Strany se vyjadřovaly k zápisům z kontrolních dnů a občas se tam dělaly nějaké změny. Změny díla, které proběhly, byly vyvolány jak způsobem provádění prací, tak i požadavky ze strany investorů. Požadavky investorů neměly příliš vliv na termín dokončení díla, ve valné většině se měnil pouze materiál za materiál. Svědek ani společnost, pro kterou pracoval, nebyli oprávněni měnit rozsah díla, termín či cenu. O případné změně se svědek dozvěděl tak, že byly vypracovány změnové listy a ze strany investora mu bylo řečeno, že je daný změnový list odsouhlasen a že se podle něj může pokračovat. Změnové listy vypracovával a předkládal generální dodavatel.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (na č.l. 144) soud zjistil, že svědek pracoval u žalující společnosti, a to na předmětné stavbě, ke konci provádění stavby pracoval jako stavbyvedoucí. Na stavbu přišel někdy v srpnu 2014 a byly mu předány podklady s tím, že by se asi do dvou měsíců měl rodinný dům předávat. Dostal asi sto změnových listů. Měly se dokončit jen poslední nesrovnalosti. Žalobkyně byla připravena dům předat po těch dvou, třech měsících, ale představa žalovaných byla jiná, co se týká kvality díla. Svědek musel podepsat a odsouhlasit každý změnový list. Když se vystavil změnový list, nedošlo během dvou, tří dnů k jeho podpisu, ale trvalo to mnohem déle a bez toho ve stavbě nepokračovali. Vždy se začalo změnovými listy, a když jich bylo hodně, tak se udělal dodatek na určitou část těch změnových listů. Změnové listy vypracované svědkem měly vždy vliv na posunutí termínu, byly uzavřeny s tím, do které doby musí být daný změnový listy hotový. Z toho vyplývalo i to, že musí být posunuta též koncová doba dokončení díla. Předávací protokol byl podepsán někdy koncem roku 2015 nebo začátkem roku 2016, mezi dokončením díla a podepsáním dodatku byla delší doba. S panem [příjmení] podepsali poslední soupis vad a nedodělků (dne 2. 6. 2016), který byl ze strany žalující dodržen, a na základě toho se pak mělo podepsat předání díla. Byly tam neshody v tom, že se provedly nějaké práce a investoři nesouhlasili se stavem provedení. Těch věcí tam bylo hodně, spíše se jednalo o to, že způsob provedení subdodavateli neodpovídal představám investorů. Z 90 % se všechno předělávalo, a i poté to nebylo v souladu s tím, co si představovali investoři. Svědek byl vždy přítomen na kontrolním dni, zápisy se netvořily na místě, dodatečně byly vytvořeny technickým dozorem panem [příjmení], rozeslány a měly se případně rozporovat. Většinou, když se něco rozporovalo, řešilo se to až na následujících kontrolních dnech. Od doby, kdy svědek nastoupil, se zřejmě uzavíral nějaký dodatek ke smlouvě, protože tam byly nějaké změnové listy, které musely být uzavřeny v dodatku. Poslední byl asi dodatek č.

8. Poté už asi nebyly další změnové listy, ale sepisovaly se další seznamy vad a nedodělků. Od uzavření dodatku č. 8 ze dne 1. 7. 2015 ještě nějaké změny proběhly, třeba v bazénové místnosti něco nepasovalo. Ze strany žalobkyně to vada nebyla, bylo to podle projektové dokumentace, dále tam byly ještě změny ohledně zásuvek u televize. Jakýkoliv změnový list musel být podepsaný, odsouhlasený a bez toho se nepokračovalo dál, protože každý změnový list má z 99 % vliv na prodloužení díla, na kalkulaci. Ze strany investorů bylo hodně požadavků a každý ze subdodavatelů si stál za svým provedením a všechno mělo vliv na čas. Žalobkyně chtěla dílo dodělat, a proto činila vstřícné kroky, aby to vyhovovalo investorům, ale subdodavatelé nemohli splnit nadlidské požadavky. Požadavky na odstranění vad díla vznášeli většinou přímo žalovaní, až pak to začal řešit pan [příjmení]. Nešlo o technickou věc, ale o tu vizuální. To, že v dodatku č. 8 nejsou uvedeny změnové listy, neznamená, že nebyly vytvořeny. Svědek přišel až po podepsání dodatku č. 7 a určitě buď investorům nebo panu [příjmení] posílal nějaké změnové listy. V dodatku č. 8 nejsou zřejmě proto, že byly vyřízeny, byly odsouhlaseny, byly provedeny, nebyl v nich žádný rozpor a dodatek č. 8 se dělal proto, aby se uzavřely nedodělky nebo rozpory v těch pracích. Vady a nedodělky sepsané v protokolu ze dne 15. 5. 2016 byly odstraněny. Stavební deník svědek předával panu [příjmení] a zapisoval do něj dění na stavbě. Změnové listy vytvářel svědek a rozpočtář pan [příjmení], předávaly se panu [příjmení], ten se k nim vyjádřil, přeposlal investorům, ti je také museli odsouhlasit, stačil souhlas v e-mailu. Vliv na cenu byl obsažený ve změnovém listu.

19. Z výslechu žalovaného č. 2 [celé jméno žalovaného] (na č.l. 163) soud zjistil, že co se týká faktury na částku 182 825,72 Kč, žalobkyně chtěla zaplatit nějaké věci, které ale nebyly provedeny. Žalovaní tuto fakturu obdrželi, ale ty práce nebyly udělané dobře, nebo nebyly vůbec, proto s fakturou nesouhlasili. Co se týká sadových úprav a zpevněných ploch, dodělávala se zahrada a něco se udělalo, něco ne, takže to nebylo dokončeno. Kontrolních dnů se účastnil některý ze žalovaných, stavbyvedoucí, někdo za zhotovitele, architekt a stavební dozor (pan [příjmení]). Pan [příjmení] potom dělal zápisy. Když žalovaní chtěli v průběhu stavby něco jinak, vznesli požadavek. Pokud to šlo, žalobkyně to ocenila a sepsal se dodatek. Co se týká změnových listů, iniciovali to buď žalovaní, když chtěli něco jinak, nebo stavební dozor, architekt, nebo i zhotovitel. Když žalovaní něco navrhli, tak jim většinou stavbyvedoucí za žalobkyni poslal, co by to znamenalo z hlediska rozpočtu. Pokud žalovaní souhlasili, podepsali dodatek. Dodatek č. 8 byl poslední dokument, pak už se nic nepodepisovalo. V období od 15. 9. 2015 (termín dokončení dle dodatku č. 8) do 15. 5. 2016 (předání díla) se na stavbě nic nedělo. Dodatek č. 8 byl výsledkem setkání s jednatelem žalobkyně panem [příjmení] se nějak domluvit. V termínu do 15. 9. 2015 měly být dokončeny klíčové věci, aby to žalovaní mohli užívat. Termíny ze zápisů z kontrolních dnů znamenaly dokončení nějaké části a kontroly, nedošlo tím ke změně rozsahu nebo posunutí či změně smlouvy. Od předání stavby se nic dalšího nezměnilo, vady a nedodělky uvedené v příloze č. 1 (na č.l. 9) odstraněny nebyly. Žalovaný č. 2 si není vědom, že by byli žalovaní s něčím v prodlení, pouze jednu fakturu zaplatili o pár dnů později. Pokud měli žalovaní požadavky, které se odsouhlasily, odsouhlasil se i rozsah, a jestliže měl vliv na termín, tak se termín posunul v dodatku. Žalovaní nic nereklamovali, jen kontrolovali, a když něco nebylo správně, chtěli, aby to žalobkyně opravila. Šlo jen o drobnosti, až ke konci to bylo horší. Do stavebního deníku žalovaný č. 2 žádný zápis neučinil, byl u zhotovitele. Zápisy z kontrolních dnů prováděl pan [příjmení], který je buď další kontrolní den nebo na konci týdne rozeslal všem zúčastněným. Změnové listy se podepsaly, až když byly součástí dodatku. Závazné se staly podpisem obou stran, do té doby to byl návrh na změnu. Při sepsání dodatku č. 8 proběhla diskuse ohledně smluvní pokuty za prodlení s dokončením a dohodli se, že když to žalobkyně dokončí, tak jí žalovaní půlku smluvní pokuty odpustí. Změnových listů bylo mnoho, vznikaly na kontrolních dnech, pak se odsouhlasily a jsou číslovány v přílohách dodatků. Změnové listy byly přílohou jednotlivých podepsaných dodatků, z počátku je i podepisovali, než to bylo svázané, pak už se podepisoval jen dodatek, svázalo se to a podepsala se přelepka. Text změnového listu zpracoval většinou stavbyvedoucí, on udělal návrh s dopadem na rozsah prací a ceny. Návrh textu dodatku činil asi zhotovitel, žalovaní ne. Odsouhlasení dodatku trvalo zpravidla jeden, dva týdny. Pokud byl dodatek zásadní a spěchal, podepsal se hned.

20. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (na č.l. 192) soud zjistil, že svědek pracoval na předmětné stavbě jako dodavatel elektro. Byl subdodavatelem žalobkyně. Ke smlouvě o dílo se dělalo několik dodatků. Když bylo elektro připravené téměř na předání (na revizi), změnilo se, že budou jiné zařizovací předměty. Pak chtěl žalovaný č. 2 inteligentní ovládání domu, tak se opět všechno předělávalo. Vždy, když to bylo těsně před uzavřením, tak si měli žalovaní další požadavky. Změny díla měly vliv na termín dokončení, něco bylo třeba od základu udělat znovu. Svědek vždy dostal zadání, vypracoval k tomu své cenové a časové podmínky a odevzdal to žalobkyni. Svědek měl s žalobkyní uzavřeny minimálně čtyři dodatky. Z kontrolních dnů se dělaly zápisy. Většinou byl přítomen stavbyvedoucí nebo ředitel, žalovaní, zástupce projektanta a stavební dozor. Průběžně se kontrolovala kvalita. Dílo bylo dle svědka dokončeno se zpožděním, protože se neustále budovalo něco nového, co ani v původním projektu nebylo. Změnové listy mezi žalobkyní a žalovanými svědek nikdy neviděl. Na stavbě se několikrát předělávala podlaha, opravovaly se malby, takže svědek opravoval vypínače. Poslední práce svědek dodělával někdy v roce 2015 nebo 2016. Iniciátorem změn, které prodlužovaly zhotovení díla, byli žalovaní. Změny si svědek vždy domlouval s žalobkyní, s panem [příjmení] si maximálně dovysvětlili, co a jak, čehož se vždycky zúčastnil zástupce žalobkyně. Stávalo se, že se kontrolní den odložil, protože nepřijel nikdo z žalovaných, ani pan [příjmení], nebo nějaký zástupce, ale vždy byli předem omluveni. Svědek si není vědom, že by byl někdy v prodlení s plněním toho, k čemu se zavázal ve smlouvě o dílo s žalobkyní. Svědka kontaktoval pan [příjmení] a asi i žalovaný č. 2 s dotazem, zda práci (inteligentní systém) dodělá jakoby mimo. Na společné schůzce, kde byl i pan [příjmení], si řekli, že svědek to dělá pro žalobkyni. Svědek dílo předal, ale nedošlo k zaškolení. Dílo bylo hotové fyzicky, ale to předání, že by pan [celé jméno žalovaného] řekl, že takto to chtěl, k tomu nedošlo. Podle smlouvy s žalobkyní měl svědek dílo předat žalobkyni. Smlouvu přímo s žalovanými uzavřenou neměl. Dílo nebylo dokončeno, jsou ještě dodatky, co má svědek dodělat, ale práce se pak ukončila na té společné schůzce. Podle smlouvy měl svědek ještě dodělávat nějaké věci kolem elektroniky, hlavně kolem ovládání topení. Na schůzce se dohodli, že se práce přeruší do doby, než se to vyjasní, než se nastolí režim placení. Od té doby nedošlo k posunu v dohodě mezi svědkem a žalobkyní. Svědek se vůči žalobkyni zavázal provádět servis systémů po dobu záruky, která měla začít běžet od předání díla. Svědek předal dílčí dílo.

21. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (na č.l. 196) soud zjistil, že společnost svědka se zabývá vodoinstalatérstvím, topenářstvím a montáží, opravami, revizemi plynových a elektrických zařízení. Dlouhodobě spolupracuje s žalobkyní, pro kterou pracoval jako subdodavatel, měli uzavřenou smlouvu na provádění topenářských prací v objektu. Svědek si nevzpomíná, že by docházelo k nějakým prodlením, pouze žalovaný č. 2 chtěl jinak topný systém, což ale znamenalo zdržení 2-3 dny. Nezaznamenal ani prodlení ze strany žalovaných. Svědek se účastnil několika kontrolních dnů, kde se řešily zhotovené práce a další práce, které se ještě musely dodělat, pořizoval se zápis, kterým mu byl poté zaslán e-mailem. Svědek podepisoval svou účast, dodatečně už hotové zápisy ne. Práci mu nikdy nezadávali žalovaní, pokyny dostával od žalobkyně.

22. Ze smlouvy o dílo ze dne 5. 4. 2012 (na č.l. 175) bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela smlouvu s [jméno] [příjmení], jejímž předmětem byla dodávka a montáž el. instalací, hromosvodu, svítidel na předmětnou stavbu. Součástí je specifikace, výkaz výměr. [anonymizována dvě slova]. [příjmení] žalobkyně dále uzavřela dodatek č. 1 ze dne 11. 12. 2013 (na č.l. 181) (včetně revize projektu elektro, změny koncových prvků, měření a regulace), kterým se prodloužil termín dokončení na 28. 2. 2014 a dodatek č. 2 ze dne 21. 2. 2014 (na č.l. 186) (včetně spisu položek a přílohy), kterým se změnila cena díla a platební podmínky.

23. Fakturou č. 2015 ze dne 15.5.2015 (č.l. 107) včetně soupisu provedených prací za období duben 2014 má soud prokázáno, že byly fakturovány stavební práce dle přiložené specifikace na celkovou částku 182 825,72 Kč se splatností 30.5.2015, předmětem fakturace měly být stavební část dle položkového soupisu ve výši 159 826 Kč, technické zařízení budov, zpevněné plochy, sadové úpravy.

24. Dalšími v řízení provedenými důkazy (stav pohledávek na č.l. 7) se soud nezabýval, neboť neměly na posouzení věci vliv.

25. Mezi stranami je nesporné, že dne 20. 10. 2011 uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla stavba rodinného domu, a dále uzavřely celkem osm dodatků k této smlouvě. Dne 15. 5. 2016 byl stranami sepsán protokol o předání a převzetí díla. Žalobkyně žalovaným vyúčtovala částku 534 192,80 Kč představující část ceny díla s tím, že tato částka byla splatná do 21 dnů od převzetí předmětné faktury žalovanými. Tuto fakturu žalovaní převzali, nicméně zpochybňují důvodnost vyúčtované částky, když proti ní započetli svou pohledávku.

26. Sporná je otázka, zda žalobkyni vůbec vznikl nárok na zaplacení částky 182 825,72 Kč, resp. zda žalobkyně prokázala, že dílo bylo celkově provedeno, a že žalovaní tuto částku neuhradili. Sporný je dále vznik tvrzeného nároku žalovaných na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s dokončením, tedy zda byla žalobkyně od 31. 8. 2014 do 14. 5. 2016 v prodlení s dokončením díla, a zda tak mohlo dojít ke vzniku pohledávky žalovaných za žalobkyní představující smluvní pokutu ve výši 5 660 102 Kč a k řádnému započtení této pohledávky, či zda k prodlení došlo z důvodu zavinění žalovaných.

27. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: s ohledem na dikci ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník na věc byly aplikovány předpisy platné do 31. 12. 2013.

28. Dle ust. § 631 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) se smlouvou o dílo zavazuje objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na své nebezpečí.

29. Dle ust. § 633 odst. 1 obč. zák. je zhotovitel povinen dílo provést podle smlouvy, řádně a v dohodnuté době. Je-li pro provedení díla stanovena závazná technická norma, musí provedení odpovídat této normě.

30. Soud se nejprve zabýval uplatněným nárokem na zaplacení částky 534 192,80 Kč představující část ceny díla. Mezi stranami není sporu o tom, že žalobkyně předmětnou část díla provedla a žalovaným tuto částku řádně vyúčtovala. Žalovaní nárok žalobkyně jako takový ani nezpochybňují. Žalovaní nicméně vůči této částce započetli svou pohledávku ve výši 5 660 102 Kč jako smluvní pokutu za období od 31. 10. 2014 do 15. 5. 2016. Soud proto zkoumal, zda byla žalobkyně v prodlení s předáním díla, případně zda nebyli v prodlení žalovaní, tedy zda žalovaným vznikl nárok na smluvní pokutu.

31. Dle čl. 8 smlouvy o dílo, pokud dodavatel nedokončí dílo ve lhůtě podle čl. 4 či bude v prodlení s provedením části díla dle jednotlivých fází o dobu delší než 60 dnů, zaplatí stavebníkovi smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla za každý den prodlení až do data řádného dokončení díla a jeho převzetí stavebníkem.

32. Smlouvou o dílo a dodatky k této smlouvě, resp. dodatkem č. 7 ze dne 30. 7. 2014 strany ujednaly, že dílo má být dokončeno do 31. 8. 2014. Předávacím protokolem bylo prokázáno a mezi stranami není sporu o tom, že dílo bylo předáno a převzato dne 15. 5. 2016. Žalovaným tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,05 % z ceny díla za každý den prodlení od 31. 10. 2014 (60 dní po sjednaném termínu dokončení) do 15. 5. 2016 (předání díla), tj. 5 660 102 Kč. Až předáním díla dne 15. 5. 2016 lze dílo považovat za dokončené. Ačkoli žalovaní při předání díla převzali též fakturu na částku 534 192,80 Kč, k uhrazení této částky žalovanými nedošlo, neboť tito ji řádně započetli proti vlastní pohledávce za žalobkyní, a to dopisem ze dne 25. 5. 2017.

33. Dle ust. § 580 obč. zák. mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení.

34. Dle ust. § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

35. Dle ust. § 522 obč. zák. je věřitel v prodlení, jestliže nepřijal řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

36. Dle ust. § 523 obč. zák. za dobu věřitelova prodlení není dlužník povinen platit úroky.

37. Ve smyslu citovaných ustanovení nastává prodlení dlužníka (žalobkyně) objektivně, jestliže nesplní svůj dluh řádně a včas, přičemž prodlení dlužníka nenastane pouze v případě, že dlužník svůj dluh nemohl splnit v důsledku prodlení věřitele (žalovaných). Žalobkyně má za to, že za prodlení s dokončením díla neodpovídá, když mělo být způsobeno porušováním povinností žalovaných, kteří dle žalobkyně neposkytli potřebnou součinnost a dále se v důsledku jejich požadavků neustále rozrůstal rozsah díla a tím i posouval termín dokončení. Žalobkyně však ve svých vyjádřeních ani v průběhu řízení neupřesnila, v čem konkrétně měli žalovaní porušit své povinnosti. Její tvrzení jsou v tomto směru vágní a nadto žalobkyně ani neprokázala, že by prodlení žalovaných skutečně vzniklo. Žádný důkaz mající prokázat prodlení žalovaných nebyl soudu předložen. Svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], jehož společnost na díle po téměř celou dobu provádění díla pracovala, bylo naopak tvrzené prodlení žalovaných vyloučeno, když svědek uvedl, že si s výjimkou jednoho požadavku žalovaných, který zabral navíc asi dva až tři dny, žádné prodlení nevybavuje. Prodlení žalovaných nebylo potvrzeno ani svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení]. Ačkoli z výpovědi [anonymizováno]. [příjmení] vyplývá, že žalovaní měnili své požadavky či že nebyly spokojeni s dílčími pracemi, nelze tato tvrzení považovat za důkaz prodlení žalovaných, a to zejména vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že pokud se mezi účastníky změnil rozsah prováděných prací, vždy se vypracoval rozpočet, a strany následně mezi sebou jednali o změnových listech, které následně byly vtěleny do dodatků, ve kterých byl upraven jak rozsah díla, tak termín dokončení díla.

38. Žalobkyně dále uvádí, že žalovaní neposkytovali potřebnou součinnost, aniž by konkretizovala, jak měli žalovaní tuto povinnost zanedbat. Soud v tomto směru poukazuje zejména na to, že sama žalobkyně podepsala předávací protokol až dne 10. 3. 2016, tedy více než rok a půl po sjednaném termínu dokončení díla. Co se týká časového rozmezí mezi podpisem předávacího protokolu žalobkyní (10. 3. 2016) a žalovanými (15. 5. 2016), není mezi stranami sporu o tom, že k tomuto časovému rozmezí došlo proto, aby bylo řádně prokázáno, že ze strany žalobkyně byly odstraněny veškeré vady a nedodělky. Ze svědecké výpovědi subdodavatele žalobkyně [jméno] [příjmení] a smlouvy a dodatků podepsaných mezi ním a žalobkyní vyplývá spíše prodlení žalobkyně s dokončením díla, když uzavřeným dodatkem došlo k prodloužení termínu prací. Svědek dále vypověděl, že subdodavatelské práce pro žalobkyni ani nebyly v plném rozsahu dokončeny a předány.

39. Ve smyslu ust. § 522 obč. zák. může k prodlení věřitele dojít pouze, pokud nepřijal řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl potřebnou součinnost. I v případě, že by bylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že žalovaní vůči žalobkyni vznášeli stále nové požadavky na změny v provedení díla, nebylo by toto možné považovat za prodlení žalovaných. Žalovaní by takovýmto jednáním nijak neporušovali své povinnosti ze smlouvy ani ze zákona. Žalobkyně nebyla povinna vyhovět jednostranným požadavkům žalovaných na změny díla a mohla postupovat v souladu se smlouvou, případně mohla požadované změny zohlednit co do ceny i termínu dokončení, jak se několikrát stalo, když strany uzavíraly dodatky, kterými byl též posouván termín dokončení díla. Soud má tedy za to, že k prodlení ze strany žalovaných nedošlo.

40. Žalobkyně dále namítala, že ke změnám termínu dokončení díla docházelo též zápisy z kontrolních dnů. Dle čl. 7 smlouvy o dílo žádná změna díla způsobující zvýšení nebo snížení sjednané ceny nebo prodloužení sjednané lhůty se nesmí uskutečnit bez potvrzení„ Změny stavby“ projednaného a podepsaného stavebníkem a dodavatelem.

41. Dle čl. 16 smlouvy o dílo lze smlouvu měnit, zpřesňovat nebo doplňovat pouze písemně, a to a) dodatky, které může navrhnout kterákoliv z obou smluvních stran. Dodatky musí být označeny„ Dodatek č. _ ze dne _ ke smlouvě o dílo. b)„ Změnou stavby“ projednanou a podepsanou stavebníkem a dodavatelem. V obou případech musí být příslušný dokument podepsán oběma smluvními stranami.

42. Dle výpovědi svědka [jméno] [příjmení] byly změnové listy pouhým podkladem, nejednalo se o dokumenty, které by měnily samotné dílo. Až na základě zpracovaných změnových listů byly následně připravovány dodatky ke smlouvě. Též dle čl. 7 smlouvy o dílo je zhotovitel změnu díla k požadavku objednatele zavázán provést až po písemné dohodě objednatele a zhotovitele o rozsahu a konkrétním obsahu těchto prací a dopadu do ceny díla a doby zhotovení díla, a to do 20 tis. Kč (včetně) bez DPH nabídkové ceny bude taková změna zapsána a odsouhlasena do stavebního deníku. Provádění prací a změn díla nad 20 tis. Kč bez DPH nabídkové ceny započato po odsouhlasení stavebníkem písemného dodatku ke smlouvě. Objednatel tedy není oprávněn požadovat ani zahájení takových prací před uzavřením dodatku smlouvy. Skutečnost, že změnové listy byly podkladem pro vypracování jednotlivých dodatků, vyplývá i z toho, že jednotlivé změnové listy jsou vždy přílohou konkrétního dodatku.

43. Dle čl. 7 smlouvy o dílo se za vícepráce nebo méněpráce podle této smlouvy nepovažují změny odpovídající pracím malého rozsahu, tj. 5 tis. Kč nabídkové ceny bez DPH. Za práce malého rozsahu se považují takové změny díla, které zhotovitel posoudí jako akceptovatelné, aniž by měly dopad do ceny díla nebo do termínu zhotovení; ty mohou být bez dalšího provedeny jen na základě zápisu smluvních stran či jejich zástupců ve stavebním deníku, kde zhotovitel výslovně uvede, že pro zhotovitele jde o práce malého rozsahu. Pokud zhotovitel ve stavebním deníku naopak uvede stanovisko ve smyslu, že určitý požadavek objednatele nemůže považovat za práce malého rozsahu, je to pro posouzení povahy požadavku rozhodující.

44. Z uvedeného vyplývá, že jak zápisy z kontrolních dnů, tak ani tzv. změnové listy nemohou být považovány za dodatek ke smlouvě o dílo či za„ změnu stavby“ ve smyslu čl. 16 smlouvy o dílo. Dle čl. 16 je nezbytnou náležitostí podpis obou smluvních stran. Zápisy z kontrolních dnů ani změnové listy nebyly smluvními stranami podepisovány. Koncepty zápisů z kontrolních dnů byly pouze zasílány e-mailem. Ačkoli zápisy z kontrolních dní obsahovaly sdělení, že pokud jedna ze stran něco navrhne a druhá strana proti tomu nebude mít do dvou dnů připomínky, má se za to, že se změnami souhlasí. Dle svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] zápisy z kontrolních dnů obsahovaly stav stavby, zda byly určité části dokončeny, či co je třeba dodělat. Prostřednictvím těchto dokumentů nelze měnit obsah závazků, a dle výpovědi žalovaného č. 2 to tak smluvní strany při podpisu smlouvy ani nezamýšlely. Také dle zavedené praxe mezi stranami byly v minulosti opakovaně uzavírány dodatky ke smlouvě. Až na základě uzavřených (a oběma stranami podepsaných) dodatků se tak staly požadavky na změnu díla právně relevantními. V dodatcích pak byl upraven i případný vliv změn díla na cenu a termín dokončení díla. Jestliže se tedy jednalo o zásadnější změnu rozsahu prací, která měla mít vliv na termín dokončení, došlo současně také k dohodě o posunutí termínu. Takto dohodnuté změny byly zachyceny v podepsaném dodatku. Jestliže žalobkyně s požadovanými změnami souhlasila, měla možnost dohodnout se též na prodloužení termínu, pokud by si nebyla jistá, že dílo vzhledem ke změnám stihne včas dokončit. V minulosti se toto opakovaně dělo formou dodatků ke smlouvě. Posledním dodatkem zahrnujícím změnu rozsahu díla a prodloužení termínu dokončení byl dodatek č. 7 ze dne 30. 7. 2014. Dodatkem č. 8 ze dne 1. 7. 2015 se již strany pouze dohodly na podmínkách odstranění vad díla. Žádný další dodatek zahrnující prodloužení termínu pro dokončení díla uzavřen nebyl. Ke změně smlouvy v tomto směru tak od uvedeného okamžiku nedošlo a dílo mělo být dokončeno nejpozději dne 31. 8. 2014.

45. Pro úplnost soud dodává, že k posunutí termínu dokončení díla nemohlo dojít ani v důsledku vnášení nových požadavků ze strany žalovaných, neboť ke změně závazku nemůže dojít jednostranně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2012 sp. zn. 33 Cdo 3999/2010).

46. Jelikož se žalobkyně dostala do prodlení, vznikl žalovaným nárok na zaplacení smluvní pokuty. Žalovaní svou pohledávku započetli vůči pohledávce žalobkyně, žalobou uplatněný nárok ve výši 534 192,80 Kč tak není oprávněný, když zanikl započtením.

47. Dále se soud zabýval uplatněným nárokem na zaplacení částky 182 825,72 Kč. V předávacím protokolu strany ujednaly, že pokud žalobkyně nejpozději do 21 dnů ode dne podpisu protokolu doloží, že ze strany žalovaných nebyla předmětná částka uhrazena a že předmětná část díla byla řádně provedena, jsou žalovaní povinni tuto částku nejpozději do 21 dnů ode dne takového doložení uhradit.

48. Ani po výzvě soudu nicméně žalobkyně nedoplnila, jaké konkrétní práce byly předmětem fakturace na částku 182 825,72 Kč. Žalobkyně pouze odkázala na přílohu faktury a výslech svědka [jméno] [příjmení]. Chybějící tvrzení nelze nahrazovat odkazem na listinné či jiné důkazy. Ve smyslu ust. § 79 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) má vylíčení rozhodujících skutečností obsahovat samotná žaloba. Bylo by v rozporu se zásadou rovnosti účastníků, aby soud svou činností (analýzou předložených listin či výslechem svědka) v podstatě plnil (a nahrazoval) procesní aktivitu žalobkyně, jde-li o splnění požadavků kladených na žalobu ustanovením § 79 odst. 1 věty druhé o. s. ř. Tvrzení žalobkyně nebylo nahrazeno a prokázáno ani svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], který sice uvedl, že soupis vad a nedodělků ze dne 2. 6. 2016 byl ze strany žalobkyně splněn, nicméně dle svědka žalovaní se stavem provedení nesouhlasili. Ani svědek tak zhotovení a předání konkrétních prací nepotvrdil a nemohl se vyjádřit k blíže nespecifikované fakturované položce„ stavební část dle položkového soupisu“.

49. Dle žalobkyně provedení prací prokazuje zápis z jednání ze dne 2. 6. 2014. V tomto zápise však pouze potvrzuje předání klíčů a čipů a převzetí podepsaného předávacího protokolu. V zápise nejsou uvedeny žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že žalobkyně prokázala, že byla provedena předmětná část fakturovaného díla a že žalovaní částku neuhradili. Žalobkyně neprokázala, že byla předmětná část díla řádně provedena a v této části žaloby nedostála své povinnosti tvrzení a důkazní. Nárok na zaplacení částky 182 825,72 Kč tudíž žalobkyni nelze přiznat.

50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 178 963,84 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 717 018,52 Kč sestávající z částky 8 944 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 22 360 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 8 944 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. (za sepsání právního rozboru věci) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 22 360 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 8 944 Kč za každý z deseti úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (za účast na jednání soudu) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 111 800 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 8 944 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. (za závěrečný návrh) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 22 360 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně šestnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 147 904 Kč ve výši 31 059,84 Kč.