Obvodní soud pro Prahu 3 · Rozsudek

11 C 403/2019

č. j. 11 C 403/2019-111

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-05-18 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH03:2021:11.C.403.2019.2

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 3 vyhověl žalobě o zaplacení částky 3 048 Kč s příslušenstvím, protože žalovaný se neprokázal platnou jízdenkou při dvou kontrolách ve veřejné dopravě. Soud se opřel o § 37 odst. 4 a 5 zákona č. 266/1994 Sb., podle něhož je cestující povinen zaplatit jízdné a přirážku, pokud se neprokáže platným jízdním dokladem. Námitky opatrovníka žalovaného o nejistotě identity a o zneužití osobních údajů považoval za nedůvodné, protože doklady mu náležely a podpisy vykazovaly pouze běžnou odchylku. Soud rozhodl, že žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože předžalobní výzva nebyla doručena na aktuální adresu žalovaného.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného nyní neznámého pobytu, státní příslušnost anonymizováno zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci pro 3 048 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 524 Kč od 24. 8. 2018 do zaplacení a z částky 1 524 Kč od 8. 10. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Opatrovníku žalovaného příjmení jméno příjmení, advokátovi se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 3 993 Kč, která mu bude proplacena po právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 3 048 Kč s příslušenstvím jako jízdného a přirážky k jízdnému s odůvodněním, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 23. 8. 2018 na lince tramvaje číslo dne 7.10.2018 autobusem na lince číslo. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil.

2. Žalovaný je v současné době neznámého pobytu, byl mu proto v souladu s ust. § 29 odst. 3 o.s.ř. ustanoven opatrovník z řad advokátů.

3. Ustanovený opatrovník ve vyjádření k žalobě uvedl, že z předložených zápisů o provedené přepravní kontrole nelze spolehlivě zjistit, zda zápisy zachycují výsledek přepravní kontroly, které se účastnil žalovaný, poukázal na rozdílné adresy bydliště žalovaného a na rozdílnost podpisů osoby, která byla kontrolována. Opatrovník poukázal na možné zneužití osobních údajů v případě přepravní kontroly; opatrovník dále uvedl, že žalobkyně otálela s podáním žaloby a úmyslně tak navyšovala nárok vyplývající z příslušenství pohledávky a upozornil, že žalobkyně doručila předžalobní upomínku pouze na adresu adresa žalovaného, přestože v pozdějším záznamu o provedené přepravní kontrole je adresa adresa žalovaného.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole číslo ze dne 23.8.2018 soud zjistil, že dne 23.8.2018 byl na trase linky číslo tramvaje kontrolován žalovaný, který se prokázal dokladem č. anonymizována dvě slova, neprokázal se však jízdním dokladem, zápis opatřil svým podpisem, adresu k doručování uvedl adresa žalovaného.

6. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole číslo ze dne 7.10.2018 soud zjistil, že dne 7.10.2018 byl na trase linky číslo autobusu kontrolován žalovaný, který se prokázal dokladem č. anonymizována dvě slova číslo, neprokázal se však jízdním dokladem, zápis opatřil svým podpisem, adresu k doručování uvedl adresa žalovaného.

7. Ze sdělení Ministerstva vnitra, odbor azylové politiky ze dne 12.3.2021 (č.l. 96) oba doklady patřily žalovanému, přičemž v obou dokladech byla uvedena adresa adresa žalovaného.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 6.2.2019 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky požadované žalobou, předžalobní výzva byla doručována jen na adresu adresa žalovaného, z potvrzení o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence vyplývá, že téhož dne byla zásilka podána na poštu.

9. Porovnáním podpisů na kopiích obou zápisů je zřejmé, že podpisy nejsou totožné, vykazují však běžnou odchylku.

10. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.

11. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.

12. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.

13. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

14. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, požadovaného v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud posoudil námitku strany žalované, že není postaveno na jisto, že se v případě obou kontrol jednalo o osobu žalovaného, za nedůvodnou, když oba doklady, kterými se žalovaný při provedených kontrolách prokázal, mu dle sdělení Ministerstva vnitra náležely. Podpisy na obou zápisech vykazují pouze běžnou odchylku, na základě které soud považoval za nadbytečné provádět případný znalecký posudek k ověření pravosti podpisu, zvláště za situace, kdy nedisponuje srovnávacím materiálem. Odkaz opatrovníka žalovaného na novinový článek o falšovaných záznamech o provedení přepravní kontroly nedostačuje k unesení důkazního břemene, nevztahuje se k dané konkrétní věci a je spekulativního charakteru.

16. Tvrzení žalovaného prostřednictvím opatrovníka, že výše úroku z prodlení přesahuje výši jistiny a že žalobkyně otálela s podáním žaloby pro navýšení dluhu spočívajícího v příslušenství, se jeví jako nedůvodná, když k datu předžalobní výzvy nečinily úroky z prodlení více než jistina - úrok z prodlení od 24.8.2018 do 6.2.2019 činí 62,75 Kč a od 8.10.2018 do 6.2.2019 činil 45,84 Kč.

17. Ze všech těchto důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

18. Důvodnou však soud shledal námitku strany žalované, že žalobkyně doručovala předžalobní výzvu na časově starší adresu uváděnou žalovaným a nepředložila důkaz o tom, že by předžalobní výzva byla doručována rovněž na žalovaným uváděnou pozdější adresu adresa žalovaného. Soud proto nemohl jinak v řízení úspěšné žalobkyni přiznat právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému, neboť nebyly splněny podmínky ust. § 142a o.s.ř.

19. Postupem dle ust. § 140 odst. 2 soud přiznal ustanovenému opatrovníku z řad advokátů odměnu za zastupování a náhradu hotových výdajů za tři úkony právní sužby (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účast u jednání) ve výši 800 Kč za jeden úkon právní sužby dle ust. § 7 odst. 3 ve spojení s ust. § 12a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen„ AT“), dále tři náhrady hotových výdajů po 300 Kč a 21 % DPH. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 3 993 Kč, která bude poukázána opatrovníku žalovaného po právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.