11 C 453/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci manžela: osobní údaje manžela a manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: rozvod manželství I. [příjmení] [jméno] [příjmení], rozené [příjmení] a [celé jméno manžela], uzavřené dne 25. 11. 2017 na Staroměstské radnici [obec a číslo] – [příjmení] město, před Úřadem Městské části [obec a číslo], se rozvádí. II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se žalobou ze dne 11. 11. 2019 domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že je hluboce, trvale a nenávratně rozvráceno. K odůvodnění žaloby uvedla, že za trvání manželství se narodila nezletilá dcera [jméno] [celé jméno manželky], po jejím narození počaly problémy mezi manžely; manžel se vůči manželce dopustil trestného činu, za který byl pravomocně odsouzen; tato skutečnost vážně narušila její důvěru k němu, navíc vše bylo umocňováno podezřením, že manžel uzavřel manželství s ní pouze za účelem získání pobytu v České republice. Manželka v listopadu 2019 opustila společnou domácnost a od té doby komunikují manželé pouze emailem; manželka manželství považuje za hluboce rozvrácené, nechce v něm setrvávat, má z manžela obavy a nevěří mu.

2. Manžel v písemném podání ze dne 20. 1. 2020 uvedl, že nesouhlasí s tvrzením manželky, že by manželství uzavíral ze zištných důvodů, měl za to, že manželství bylo spokojené, s manželkou jezdili do zahraničí, má za to, že soužití by bylo možné obnovit, pokud by však manželka trvala na tom, že je třeba manželství rozvést, tak by její přání akceptoval. Při jednání dne 31. 3. 2022 manžel uvedl, že s rozvodem manželství nesouhlasí, neboť je v rozporu se zájmem jak manželky, tak nezletilé dcery účastníků; manžel je povinen platit výživné jak na manželku, tak na nezletilou, pokud by za současné politické situace musel opustit Českou republiku a vrátit se do Ruské federace, nemohl by posílat výživné jak na manželku, tak na nezletilou dceru, což by bylo v rozporu se zájmy obou. Domnívá se rovněž, že manželství není hluboce rozvráceno, má za to, že by soužití bylo možno obnovit.

3. Manželka s názorem manžela při jednání vyslovila nesouhlas. Uvedla, že manžel výživné na její osobu neplní, přestože má stálý měsíční příjem, je proti němu navíc vedena exekuce; je schopna zajistit výživu své dcery a nevidí důvod, proč by manželství účastníků nemohlo být rozvedeno.

4. Soud se nejdříve zabýval otázkou své pravomoci a rozhodného práva, neboť manželka byla ke dni podání žaloby nositelkou státního občanství Gruzie a České republiky a manžel státního občanství Ruské federace.

5. Pokud jde o otázku příslušnosti soudů České republiky věc projednat a rozhodnout, je třeba postupovat dle článku 3 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, který stanovuje, že ve věcech týkajících se rozvodu manželství jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. Tento předpoklad je naplněn, neboť manželé mají obvyklý pobyt na území České republiky (resp. měli jej v době podání žaloby).

6. Podle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém platí, že rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle ust. § 49 odst. 1 cit. zákona osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Účastníci řízení jsou občany různých států (Ruské federace a Gruzie, resp. České republiky) a jelikož mají obvyklý pobyt na území České republiky, je rozhodným právem český právní řád.

7. Je tedy zřejmé, že nebylo v poměrech projednávané věci procesní překážky žalobu o rozvod projednat a o ní rozhodnout, soud se přitom řídil právním řádem České republiky.

8. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

9. Z oddacího listu (založený na č. l. 6) ze dne 4. 12. 2017, svazek [anonymizováno], ročník [rok], strana [anonymizováno], pořadové [číslo] soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 25. 11. 2017 před Staroměstskou radnicí v Praze, před Úřadem městské části Praha 1, u obou účastníků se jednalo o manželství prvé.

10. Z notářského zápisu ze dne 4. 4. 2018, č. NZ 324/ 2018, N 329/2018 (č. l. 7) soud zjistil, že manželé zúžili rozsah společného jmění manželů s tím, že obvyklé vybavení rodinné domácnosti rovněž není předmětem společného jmění manželů.

11. Z protokolu o trestním oznámení ze dne 6. 11. 2019 (č. l. 11), z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 67 T 39/2021 soud zjistil, že na podkladě trestního oznámení manželky byl manžel odsouzen za přečin vydírání a nebezpečného vyhrožování spáchaný dne 6. 11. 2019 a dne 22. 1. 2020 vůči poškozené manželce a její matce a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 2 roky. Tento rozsudek nabyl právní moci, což účastníci nečinili sporným.

12. Z e-mailů mezi manžely ze dne 11. 11. 2019 (na č. l. 14) soud zjistil, že manželé spolu komunikovali přes email, manželka manželovi sdělila, že po všem, co jí provedl, se jej bojí a nevěří mu.

13. Z čestného prohlášení (č. l. 29) soud zjistil, že pan a paní [příjmení] čestně prohlásili, že je velmi překvapila informace, že manželka opustila společnou domácnost s manželem, neboť manželka se jim nesvěřila, že by měla s manželem problémy, rodina společně trávila společný čas a jezdila mimo Českou republiku.

14. Z protokolu sepsaného pracovníkem úřadu Městské části Praha 1, odbor sociálních věcí z 8. 1. 2020 (na č. l. 30) soud zjistil, že OSPOD provedl šetření v bydlišti manželky a manžela, zjistil, že žijí každý odděleně, manželka má v péči nezletilou dceru, manželé mají problém ve vzájemné komunikaci.

15. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10, č. j. 41 Nc 9004/2019-954 a z rozsudku Městského soudu v Praze, č. j. 19 Co 328/2021- 1141 soud zjistil, že nezletilá dcera manželů byla pro dobu po rozvodu svěřena do péče manželky, manželovi bylo stanoveno výživné ve výši 4 500 Kč měsíčně. Výrok I. nabyl právní moci dne 14. 8. 2021 a výrok II., IV., V., VI., VII., VIII. dne 3. 2. 2022.

16. Z potvrzení o podání žádosti založené na č. l. 78 a 79 a informace o stavu řízení založené na č. l. 79 soud zjistil, že manžel požádal dne 8. 7. 2020 Ministerstvo vnitra o vydání zaměstnanecké karty, žádost byla zamítnuta.

17. Z e-mailu mezi účastníky řízení ze dne 2. 3. 2022 (na č. l. 89) soud zjistil, že manžel sdělil manželce, že den rozvodu bude jeho nejšťastnější den v životě.

18. Z výslechu manželky soud zjistil, že s manželem se před uzavřením manželství znali zhruba 5 měsíců, zpočátku udržovali vztah na dálku, manžel byl v Rusku, před svatbou se viděli dvakrát, manžel se choval hezky. Do společné domácnosti přijel manžel napořád měsíc před porodem zhruba v červenci 2018, dohromady tedy žili asi rok a tři měsíce, než manželka opustila společnou domácnost. Manželka během trvání manželství z chování a vyjádření manžela nabyla dojmu, že se nezajímá ani o ni, ani o dceru, ale jeho primární motivací bylo získat pobyt v České republice pro něj a jeho rodiče, což jí často zdůrazňoval. V říjnu 2019 se pohádali a manželka následně dne 2. 11. odešla ze společné domácnosti. Od té doby až dosud žijí odděleně. Manžel jí při jedné z hádek sdělil, že s ní neplánoval žít celý život. Již v červnu 2019 žili odděleně jeden měsíc, kdy manžel manželku málem přejel autem, manželka žila u své matky, manžel u svého kamaráda; manželka již tenkrát chtěla podat žádost na rozvod, ale pak si řekla, že hlavně kvůli dceři to ještě zkusí, našli si byt na adrese [adresa]

11. Problémy u odborníka neřešili, ale manželka se snažila o svých pocitech z nefungujícího manželství s manželem hovořit, manžel se jí smál. Manželka má pocit, že manželství bylo spokojené maximálně dva měsíce, po narození dcery již měla dojem, že se manžel mění. Již po třech měsících po narození dcery měli velké konflikty, kdy se spolu následně i několik dní nebavili. Manželka v žádném případě nechce v manželství setrvávat. Jako příčinu rozpadu manželství manželka označuje skutečnost, že ze strany manžela se jednalo o účelový sňatek, dále skutečnost, že s manželem neměli nic společného, nebyli se schopni shodnout ani na plánech na víkend.

19. Z výslechu manžela soud zjistil, že největším cílem společného soužití manželů zpočátku bylo koupit byt, vzít hypotéku a nashromáždit peníze, koupit auto. Jako největší rozdíl mezi nimi vnímal manžel rozdíl ve výchově, protože manželka žila v neúplné rodině, manžel naopak vyrůstal s otcem i matkou a viděl konflikty rodičů. Oba manželé tak mají různé vnímání rodiny a různé vnímání skladby rodiny. Dle něj nebyli ideální rodina od samého začátku, ale podle něj to nebylo něco tak závažného, co by je mohlo dovést k rozvodu. Ve společné domácnosti nežijí přibližně od listopadu roku 2019 a od samotného začátku to chtěl řešit, ale manželka zablokovala veškerý přístup k jejím aplikacím i telefonu a komunikovali pouze přes e-mail. Manžel nemá jinou partnerku. Manžel nesouhlasí s rozvodem, protože by dle něj způsobil maximální újmu pro všechny, zejména však pro dítě; rozvod způsobí hrozbu toho, že manžel nedokáže plnit usnesení o úhradě výživného, což také způsobí újmu manželce, protože nemá žádné příjmy. Manžel nemá schváleno povolení k práci a k pobytu, pokud dojde k rozvodu, bude muset opustit ČR a vzhledem k tomu, že Rusko je kvůli sankcím v nestandardní situaci, žádné peníze nebudou moci být poslány a dítě zůstane bez financí. Na manželku nyní posílá 500 – 1 000 Kč měsíčně„ přes exekuce“. Neplatí 6 000 Kč, jak bylo stanoveno v rozsudku soudu, protože nemá tolik peněz.

20. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

21. Dle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

22. Podle ust. § 755 odst. 2 písm. b) o.z. nemůže být manželství rozvedeno, pokud by byl rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

23. Dle ust. § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

24. Dle ust. § 758 o.z. spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

25. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a nelze spatřovat naději na obnovení manželského soužití. Soud uvěřil tvrzení manželky, že se v manželství již dlouhou dobu necítila spokojená, z manžela má po prožitém vyhrožování z jeho strany obavu, nemá v něj důvěru. Manželé spolu nežijí ve společné domácnosti dva a půl roku a komunikují pouze prostřednictvím emailu ohledně své nezletilé dcery, jinak ne. Manželka v žádném případě nemá zájem na pokračování v manželství. Za této situace nelze přisvědčit úvaze manžela, že by manželství ještě mohlo být jako funkční zachováno. Manželství je dobrovolný svazek dvou lidí, žádného z manželů nelze k setrvání v manželství nutit, pokud v něm již nechce a nemůže zůstat. Soud po provedeném dokazování dospěl rovněž k závěru, že zde nejsou důvody, proč by manželství nemohlo být rozvedeno, přestože je rozvráceno, vyjmenované v ust. § 755 odst. 2 písm. a), písm. b) o. z. Předně soud uvádí, že v zájmu nezletilé je vyrůstat v harmonickém prostředí bez hádek rodičů. I situace, která by mohla nastat s odchodem manžela z České republiky ohledně výplaty výživného pro nezletilou, by se mohla vyřešit například ponecháním určitého finančního obnosu předem pro nezletilou; poměry nezletilé dcery účastníků byly pravomocně vyřešeny a soud tak nemá důvod předpokládat, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmem nezletilé dcery. Stejně tak soud neshledal důvody pro zachování manželství z důvodu jednoho z manželů; pokud již nyní manžel neplatí výživné na manželku v plné výši, je neopodstatněná jeho obava, že výživné po odchodu z České republiky nebude moci plnit zcela. Ze všech těchto důvodů soud uzavřel, že manželství již neplní žádnou ze svých funkcí a manželství účastníků rozvedl.

26. Co se týče příčin rozvratu, tyto soud spatřuje ve vícero skutečnostech. Z provedeného dokazování vyplynulo, že manželé před uzavřením manželství neměli možnost se blížeji poznat, každý měl od manželství jiná očekávání, manželka během manželství nabyla dojem, že ze strany manžela se jednalo spíše o snahu získat v České republice pobyt a ztrácela v manžela důvěru, která následně zcela vymizela po vyhrožování a pravomocném odsouzení manžela; všechny tyto skutečnosti vedly k úplnému odcizení manželů, kteří zřejmě nikdy neměli žádné společné zájmy a mají zcela rozdílné povahy umocněné i jiným prostředím, ve kterém každý z nich vyrůstal.

27. Soud z úřední povinnosti rozhodl o náhradě nákladů tohoto řízení podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dle něhož ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu jeho nákladů.