11 C 49/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 420 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 14 420 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně z částky 14 420 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně z částky 14 420 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně z částky 14 420 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně z částky 14 420 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 a z částky 14 420 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7% bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 580 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 580 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně z částky 5 580 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně z částky 5 580 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně z částky 5 580 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně z částky 5 580 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 a z částky 5 580 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7% bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a dále částky 7 700 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 915,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, advokáta.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky představující nevrácenou jistinu poskytnuté půjčky. Žalovaný uzavřel dne 9. 6. 2006 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o půjčce č. 279296551, na jejímž základě převzal hotově částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou půjčku spolu s poplatkem ve výši 13 280 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně splatil částku 5 580 Kč, dále však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 byla předmětná pohledávka postoupena ze společnosti právnická osoba na právnická osoba anonymizováno, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 byla předmětná pohledávka dále postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17. 9. 2018. Žalovaný přes výzvy dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a ust. § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu nereagovali a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 9. 6. 2006 (č. l. 7), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, soud zjistil, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč, kterou rovněž téhož dne v hotovosti žalovanému poskytla. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 280 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách po 640 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným, vymezenou v příloze č. 1 této smlouvy, ve výši 27 700 Kč na právnická osoba anonymizováno, a to s účinností od 1. 7. 2015.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 (č. l. 8) bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o postoupení své pohledávky na základě smlouvy o půjčce č. 279296551 vůči společnosti právnická osoba na právnická osoba anonymizováno. Dle podacího archu právnická osoba anonymizováno (č. l. 10) bylo oznámení žalovanému zasláno na adresu adresa, země.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 9. 2018 (č. l. 6) bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o půjčce č. 279296551 byla postoupena ze právnická osoba anonymizováno na žalobkyni. Dle podacího archu právnická osoba (č. l. 9) bylo toto postoupení žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne 19. 9. 2018 na adresu shodnou ve smlouvě o půjčce.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 9. 1. 2020 (č. l. 13) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 27 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2015 do zaplacení, a to do 17. 1. 2020. Dle podacího archu právnická osoba (č. l. 11) byla výzva zaslána žalovanému dne 13. 1. 2020 na adresu adresa žalovaného.

9. Z hlediska skutkového stavu věci má soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne 9. 6. 2006 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 280 Kč v 52 týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy, když nehradil stanovené týdenní splátky řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 byla předmětná pohledávka postoupena ze společnosti právnická osoba na právnická osoba anonymizováno, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 byla předmětná pohledávka dále postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17. 9. 2018.

10. Po právní stránce soud věc posoudil podle dosavadních právních předpisů s respektem k § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

11. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při peněžité půjčce lze dle § 658 odst. 1 o. z. dohodnout úroky.

12. Dle § 52 odst. 1 o. z. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

13. Dle § 52 odst. 2 o. z. dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

14. Dle § 52 odst. 3 o. z. spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

15. Dle § 56 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

16. Dle § 39 o. z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

17. Soud se zabýval nejdříve otázkou, zda má žalobkyně nárok na vrácení jistiny ve výši 20 000 Kč a zda má nárok rovněž na zaplacení souhrnného poplatku ve výši 13 280 Kč. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jak poplatek za uzavření smlouvy, tak úroky. Pojem souhrnný poplatek je v podstatě synonymem pro úroky z peněžních prostředků a ani ze smlouvy nevyplývá, že by měla žalobkyně úmysl souhrnný poplatek dále rozlišovat. Soud porovnal výši sjednané úplaty 13 280 Kč s výší jistiny 20 000 Kč a v přepočtu na roční procentní úrok dospěl k závěru, že tato částka představuje zhruba 66,4 % ročně z jistiny. Tuto výši soud poměřil stávající konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V rozporu s dobrými mravy (§ 39 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů. Jak vyplývá z výpisu průměrných úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami domácnostem (rozuměj spotřebitelům), taková sazba činila v roce 2006 12,92 %. Soud proto dospěl k závěru, že na zaplacení souhrnného poplatku ve výši 13 280 Kč žalobkyně neměla od počátku nárok, když toto ujednání je od počátku pro rozpor s dobrými mravy neplatné. Částku ve výši 5 580 Kč, kterou žalovaný již uhradil, tak bylo nutné započítat na dlužnou jistinu. Z jistiny v celkové výši 20 000 Kč tak doposud zbývá žalovanému doplatit 14 420 Kč včetně úroku z prodlení stanoveného dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

18. Konečně soud má i s ohledem na obsah žalobních tvrzení za platné postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, čímž je doložena aktivní legitimace žalobkyně.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 915,16 Kč, přičemž tato částka představuje 44,2 % z jejich celkové výše 2 070,50 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,1 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27,9 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění ze dne 9. 1. 2020 dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé ze dne 28. 1. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 050 Kč ve výši 220,50 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.