11 C 51/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného bytem adresa žalovaného , Portorické společenství 2. celé jméno žalované bytem adresa žalované 3. Ing. jméno příjmení , IČO , datum narození sídlem adresa žalované o žalobě ve věci rušení držby

I. Žalovaní jsou povinni zdržet se rušení držby jednotky [číslo] byt v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v obci [obec] a k. ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví] (byt) a [číslo] (pozemek) pro obec Praha a k. ú. [část obce], vedeného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 soudní poplatek ve výši 2 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28. 2. 2022 domáhal na žalovaných zdržení se jednání popsaného ve výroku I. tohoto usnesení. K odůvodnění uvedl, že se svou družkou [jméno] [příjmení], narozenou 18. 2. 1966 a synem [jméno] [celé jméno žalobce], narozeným 14. 9. 2001, užíval na základě smlouvy o nájmu bytu po dobu sjednanou v této smlouvě, tedy v období od 3. 10. 2020 do 3. 10.2021 jednotku [číslo] v domě na adrese [adresa žalované] (dále jen„ předmětná jednotka“). Jednotka je ve vlastnictví žalovaných ad 1) a 2), ale se žalobci komunikovala vždy žalovaná ad 3), která podniká v oblasti realitního zprostředkování a zastupovala vlastníky jednotky. Po uplynutí původně sjednané doby nájmu projevil žalobce zájem o prodloužení na další období a i nadále řádně platil sjednané nájemné a další poplatky. Zároveň nedošlo k podání písemné výzvy k vyklizení. S ohledem na skutečnost, že prodloužení nájmu nebylo výslovně vyloučeno, je tedy na daný případ třeba aplikovat ustanovení § 2285 občanského zákoníku s tím, že po splnění podmínek ke dni 3. 1. 2022 se nájem prodloužil do 3. 10. 2022. Dne 27. 1. 2022 žalovaná ad 3) v době nepřítomnosti žalobce a jeho rodiny vyměnila„ zadlabávací“ zámek ve dveřích a znemožnila žalobci do předmětné bytové jednotky přístup. Poté, kdy se žalobce domáhal vysvětlení, uvedla, že tak učinila z důvodu skončení nájmu.

2. V bytě však zůstaly veškeré osobní věci žalobce a jeho rodiny, doklady o nájmu a platbách za bydlení vkládaných v hotovosti na účet, bytové zařízení a léky a zdravotní pomůcky pro syna [jméno], který je tělesně postižený a je odkázán na invalidní vozík. Žalobce se obrátil na pomoc se zpřístupněním bytu k HZS a Policii ČR, s ohledem na skutečnost, že nemá k dispozici nájemní smlouvu, která zůstala v bytě, si však nemohl zjednat do bytu přímý přístup a dne 29. 1. 2022 podal trestní oznámení na PČR MO Praha Žižkov, které do dnešního dne nebylo vyřešeno. Žalovaná ad 3) poté přestala s navrhovatelem komunikovat, nereaguje na SMS a nezvedá mu hovory. S ohledem na tyto skutečnosti nemá žalobce k dispozici nájemní smlouvu ani potvrzení o platbách, užívání bytu však dokládá prohlášením celkem 4 sousedů. Žalobce se obává snahy žalovaných, zejména pak žalované ad 3) daný byt znovu pronajmout a odstranit věci žalobce a jeho rodiny, které jsou zde umístěny. Tím by byly odstraněny důkazy o pronájmu a úhradě plateb a zmařena jakákoliv snaha žalobce domáhat se soudního rozhodnutí o pokračování nájemního vztahu, jednak pro nedostatek důkazů a nemožnost identifikace nájemního vztahu, jednak pro praktickou nevykonatelnost, pokud by k bytu vzniklo právo jiné osoby. Věci uložené v bytě a jeho zařízení navíc představují prakticky celý majetek žalobce a jeho rodiny.

3. V důsledku svémocného jednání žalované ad 3), k němuž již došlo a jehož pokračování lze očekávat prakticky s jistotou, hrozí navrhovateli a jeho rodině definitivní ztráta bydlení, veškerého majetku a také možnosti domoci se nápravy či náhrady. Žalobci není známo, do jaké míry jsou do výše uvedeného jednání žalované ad 3) zapojeni žalovaní ad 1) a 2) a zda o něm vědí, s ohledem na skutečnost, že veškerá oprávnění žalované ad 3) s uvedenou jednotkou nakládat jsou odvozena od jejich vlastnického práva, je však žalobce přesvědčen, že je třeba okruh žalovaných vymezit tak, jak žalobce v žalobě učinil. Popsané jednání je svémocným řešením, žalovaným nic nebránilo žalobce k vyklizení bytu vyzvat a případně se svého práva domáhat u soudu. Skutečnost, že tomuto svémocnému jednání nepředcházela žádná výzva, je dle názoru žalobce dokladem skutečnosti, že si minimálně žalovaná ad 3) byla vědoma prodloužení nájmu a schopnosti žalobce prokázat splnění podmínek. Uvedeným jednáním tak byl žalobci znemožněn přístup do bytu a využívání práva užívat byt na základě nájemní smlouvy, u níž byla doba nájmu ze zákona prodloužena. Žalobce tedy je držitelem jiného práva dle ust. § 1002 o.z. jako poslední pokojný uživatel. Jednání žalovaných tedy naplňuje znaky rušení držby dle ust. § 1003 o.z. a žalovaní tak zasahují do držby práva, jehož výkonu brání. Dle žalobce jsou splněny hmotněprávní i procesní podmínky pro řízení o ochraně rušené držby dle ust. § 176 a násl. o. s. ř., které je zřejmě jediným prostředkem způsobilým zajistit ochranu práv žalobce v dohledné době, neboť možnost užití předběžného opatření je omezena v důsledku skutečnosti, že jsou to žalovaní, kteří by měli podat žalobu na vyklizení jako žalobu na plnění a procesním prostředkem dostupným žalobci je pouze subsidiární a přímo nevykonatelná žaloba na určení, že došlo k prodloužení nájemního vztahu.

4. Na základě žalobcem předložených důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

5. Prvá a druhá žalovaná jsou spoluvlastnicemi v rozsahu ideálního podílu ½ jednotky [číslo] byt, vymezené dle občanského zákoníku, nacházející se v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] s podílem na společných částech [číslo] a [list vlastnictví], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví] (pozemek parc. [číslo]) a [číslo] (byt) (viz výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] a [číslo] na č. l. 5 verte a 7).

6. Z čestného prohlášení ze dne 2. 2. 2022 a ze dne 9. 2. 2022 (č. l. 8 verte -10) soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], pan [příjmení] a další soused žalobce prohlásili, že je jim známo, že žalobce„ se svou manželkou a synem užívají byt v domě [ulice a číslo], konkrétně byt [číslo] ve druhém patře domu“.

7. Z výpisu u živnostenského rejstříku soud zjistil, že 3. žalovaná je zahraniční podnikající fyzickou osobou, předmětem podnikání je mimo jiné zprostředkovatelská činnost realitních agentur, realitní zprostředkování.

8. Z protokolu o trestním oznámení ze dne 29. 1. 2022 (č. l. 11) soud zjistil, že žalobce podal na žalované trestní oznámení na Policii ČR, č. j. KRPA - [číslo].

9. Dle ust. § 176 o. s. ř. ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby.

10. Dle ust. § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

11. Dle ust. § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

12. Dle ust. § 987 o. z. držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

13. Dle ust. § 988 odst. 1 o. z. držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon 14. Dle ust. § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

15. Dle ust. § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

16. Dle ust. § 1008 odst. 2 o. z. k námitce vypuzení z držby soud nepřihlédne, pokud ji žalovaný uplatní po uplynutí lhůt stanovených v odstavci 1.

17. Dle ust. § 2285 o. z. pokračuje - li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

18. Z předložených listin soud zjistil, že žalobce užíval předmětnou jednotku se svou družkou a synem. Tuto skutečnost soud zjistil z předložených čestných prohlášení uživatelů bytů v domě [adresa]. Žalobce tak byl posledním pokojným uživatelem předmětné bytové jednotky. Dne 27. 1. 2022 3. žalovaná měla zasáhnout do držby žalobce tím, že vyměnila zámek v předmětné jednotce a zamezila tak žalobci a jeho rodinným příslušníkům v přístupu do bytu. Žalobce se doposud danou situaci snažil řešit prostřednictvím policie a Hasičského záchranného sboru, prozatím jeho postup nevedl k žádným výsledkům.

19. Soud konstatuje, že smyslem podané žaloby není ochrana práva, ale pokojného stavu, přičemž v daném řízení, které musí být rychlé, soud nezjišťuje, zda se jedná o držbu řádnou či poctivou, nebo pravou. Dle ust. § 1003 o. z. je podmínkou úspěchu žaloby držba žalobce a její svémocné rušení žalovaným. Žalobce tvrdící rušení musí být držitelem práva, ať vlastnického či jiného. Žalobce může být i držitelem jakéhokoliv jiného práva. Ochrana držby je tak poskytována všem právům, která mohou být předmětem držby. Rušení držby musí být svémocné; takovým je každý zásah do držby, ať se stal v jakékoli formě, s výjimkou zásahu dovoleného právem. Na žalobci je, aby prokázal rušenou držbu a to, že ji žalovaný ruší. Z ust. § 180 vyplývá, že usnesení, jímž soud poskytuje ochranu držbě, je formálně vzato rozhodnutím ve věci samé, přesto má jen relativní (provizorní) povahu, protože soud se při projednávání věci omezí jen na zjištění existence držby a jejího svémocného rušení. Soud nemá přihlédnout k případným námitkám o právu k držbě a o povaze držby (ust. § 178) o. s. ř). Soudy mají poskytnout prozatímní ochranu jen takové držbě, která po určitou dobu před podáním žaloby trvala a měla znak pokojnosti (srovnej Občanský soudní řád, 2. vydání, 2017, s 746-750, K. Svoboda, Beckonline).

20. Soud dospěl k závěru, že žalobce podal žalobu dle ust. § 1008 o. z. včas, neboť o jejím rušení se dozvěděl dne 27. 1. 2022 a žalobu podal dne 28. 2. 2022. Žalobce dále doložil, že před podáním žaloby užíval předmětnou bytovou jednotku a že do užívání bylo zasaženo ze strany 3. žalované, která vyměnila zámek v předmětné jednotce a zamezila tak žalobci v přístupu a vyzvednutí všech jeho věcí, včetně osobních a včetně nájemní smlouvy a dokladů o úhradě nájemného. Přestože soud nemohl ověřit tvrzení žalobce o skutečnosti, že ze strany žalovaných nedošlo k doručení písemné výzvy k vyklizení bytu v souladu s ust. § 2285 o. z., má prokázáno, že žalobce předmětný byt před výměnou zámků užíval a do této držby užívacího (nájemního) práva bylo ze strany 3. žalované zasaženo. Soud má prokázáno, že tímto jednáním 3. žalované došlo k narušení pokojného stavu práva držby žalobce k předmětné jednotce ve smyslu ust. § 1003 o. z. a proto žalobě žalobce jako důvodné dle ust. § 178 a násl. o. s. ř. vyhověl (výrok I.). S ohledem na bydliště 1. žalované v Portoriku soud rozhodoval bez nařízení jednání dle ust. § 177 odst. 1 o. s. ř., neboť doručování předvolání k jednání by soudu znemožnilo rozhodnout v zákonem určené lhůtě 15 dnů.

21. Jelikož žalobce byl ve věci úspěšný, má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a odměna advokáta za dva úkony právní služby (žaloba, převzetí zastoupení), ve výši 1 500 Kč za každý z těchto úkonů dle ust. § 7, ust. § 9 odst. 1 a ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) a náhrada hotových výdajů po 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 5 600 Kč (výrok II.).

22. Soud současně rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč za podání návrhu ve věci dle ust. § 7 odst. 1 a položky 4 písm. c) Sazebníku poplatků jako přílohy zákona [číslo] Sb.