11 C 67/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 20 304 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 000 Kč od 27. 3. 2022 do 5. 8. 2022 a dále od 9. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení -) zákonného úroku z prodlení od 9. 3. 2022 do 26. 3. 2022, -) kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 510 Kč, -) nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 400 Kč a -) smluvní pokuty ve výši 2 304 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 767 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 14. 12. 2022 doplněnou podáním ze dne 6. 4. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení částky 20 304 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] dne 6. 1. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 8 000 Kč. Mezi stranami byl následně uzavřen dodatek č. 1 ze dne 12. 1. 2022, na základě kterého žalovaný čerpal částku 12 000 Kč a dodatek č. 2 ze dne 9. 2. 2022, na základě kterého byla prodloužena splatnost úvěru do 8. 3. 2022. Částka 8 000 Kč byla poskytnuta žalovanému na bankovní účet č. [bankovní účet] dne 7. 1. 2022 a částka 12 000 Kč na tentýž účet dne 12. 1. 2022. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku v celkové výši 24 360 Kč, doposud však splatil pouze částku 2 000 Kč. Dne 8. 12. 2021 byla mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na základě které pak došlo k uzavírání dílčí smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 15. 9. 2022 a 1. 12. 2022. Žalobkyně se kromě nesplacené jistiny ve výši 18 000 Kč domáhá smluvního úroku ve výši 4 510 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 304 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 400 Kč a zákonného úroku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu nereagovali a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 6. 1. 2022, smlouvy téhož čísla ze dne 9. 2. 2022 a smlouvy téhož čísla ze dne 12. 1. 2022 bylo zjištěno, že tyto obsahují údaje o právní předchůdkyni žalobkyně, žalovaném a úvěru, soudu byla však předložena bez podpisu žalovaného.

6. Ze sdělení [anonymizováno] banky ze dne 14. 3. 2023 bylo zjištěno, že bankovní účet, na který byla právní předchůdkyní žalobkyně zasílána částka v celkové výši 20 000 Kč, patří žalovanému. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že částka 12 000 přišla na jeho účet dne 12. 1. 2022 a částka 8 000 Kč dne 7. 1. 2022.

7. Z upomínky ze dne 22. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 24 670 Kč.

8. Z výzvy k úhradě ze dne 31. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k uhrazení dlužné částky ve výši 24 900 Kč.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzýván k úhradě dluhu před podáním žaloby.

10. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 9. 8. 2022 bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 8. 2022 O tomto byl žalovaný informován dopisem žalobkyně ze dne 11. 8. 2022 a zároveň dopisem právní předchůdkyně žalobkyně z téhož dne.

11. Z dopisu ze dne 15. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván žalobkyní k úhradě dluhu a následně výzvou před podáním žaloby ze dne 1. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzýván k úhradě dluhu před podáním žaloby.

12. Z výpisu úkonů ze dne 13. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje v rámci úkonů realizovaných k vymáhání pohledávky za žalovaným dva telefonické hovory, jeden dopis a cestu terénního pracovníka na kontaktní adresu dlužníka.

13. Z hlediska skutkového stavu má soud prokázané, že dne 7. 1. 2022 přišla žalovanému od právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet částka 8 000 Kč a dne 12. 1. 2022 částka 12 000 Kč. Dopisem ze dne 22. 3. 2022 žalobkyně poprvé vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši 24 900 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 8. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 11. 8. 2022, v souvislosti s čímž byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dluhu. Předžalobní upomínkou ze dne 5. 8. 2022 a ze dne 1. 12. 2022 byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, žalovaný však uhradil pouze částku ve výši 2 000 Kč.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

15. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, kdy v řízení nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť ta byla soudu předložena bez podpisu žalovaného. Soud si je vědom, že smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, žalobkyně však žádným způsobem nedoložila, že by tak učinil skutečně žalovaný, a to v předloženém znění. Výpisy z účtu žalovaného bylo pouze prokázáno, že žalovanému byla poukázána částka v celkové výši 20 000 Kč. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně unesla své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu k poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, nikoliv však k právnímu důvodu (uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě byla částka poskytnuta).

16. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud postupoval dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Při vědomí, že v řízení nebyl prokázán právní důvod, na jehož základě právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalovanému částku 20 000 Kč, soud posoudil předmětnou částku jako bezdůvodné obohacení žalovaného, přičemž žalovaný z této částky 2 000 Kč již žalobkyni uhradil. Ve zbylé části soud žalobu zamítl, neboť bez prokázání uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nelze přisvědčit žalobnímu nároku na úhradu smluvního úroku a smluvní pokuty, které měly být dle žalobkyně mezi stranami v této smlouvě ujednány.

18. Bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vrátit žalobkyni jako aktivně legitimovanému subjektu, neboť pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. Na postupníka přitom může přejít i pohledávka z bezdůvodného obohacení, ačkoliv byla ve smlouvě o postoupení kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy o zápůjčce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009). Totožný závěr lze dle názoru soudu vztáhnout též na smlouvu o úvěru.

19. Vzhledem k prodlení žalovaného ve smyslu § 1970 o. z. požadovala žalobkyně též přiznání úroků z prodlení od 9. 3. 2022 do 5. 8. 2022 v kapitalizované výši a dále od 9. 8. 2022 do zaplacení. S tímto požadavkem žalobkyně se soud však neztotožňuje, neboť již Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že:„ Bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.“ Dluh žalovaného se v intencích výše uvedených závěrů tak stal splatným až učiněnou výzvou ze dne 22. 3. 2022. Dle § 573 o. z se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, v tomto případě tedy 25. 3. 2022. Žalovaný měl plnit ihned následující den, do prodlení se dostal 27. 3. 2022. Žalobkyně přitom nepožadovala zákonný úrok v období od 6. 8. 2022 do 8. 8. 2022. Soud proto přiznal žalobkyni úroky z prodlení od 27. 3. 2022 do 5. 8. 2022 a dále od 9. 8. 2022 do zaplacení, a to ve výši, která je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Ve zbylém rozsahu soud žalobu ohledně příslušenství a nákaldů na vymáhání pohledávky zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 767 Kč, přičemž tato částka představuje 78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 89 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 813 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 304 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení by činila 2 265 Kč, 78 % představuje částku 1 767 Kč.

21. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru, resp. uhrazení bezdůvodného obohacení), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.