11 C 79/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen opatrovnicí příjmení jméno příjmení , advokátkou, sídlem adresa , PSČ obec a číslo pro 71 838,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 71 838,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 71 838,37 Kč od 23. 2. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 792 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Opatrovnici žalovaného [titul] [jméno] [příjmení], advokátce, se přiznává odměna ve výši 8 431,28 Kč, která jí bude poukázána po právní moci tohoto rozsudku.

1. Podáním ze dne 4. 3. 2019 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Dle žalobních tvrzení čerpal žalovaný, který je státním občanem Slovenské republiky, na území Slovenské republiky v období od 28. 12. 2014 do 12. 1. 2015 a dále od 24. 3. 2015 do 30. 4. 2015 neoprávněně zdravotní služby na účet žalobkyně, ačkoliv nebyl účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, když se opakovaně neoprávněně prokázal Evropským průkazem zdravotního pojištění vystaveným žalobkyní, který v rozporu s § 12 písm. j) bodu 1. a § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění po skončení pojištění nevrátil. Na výzvy [právnická osoba] [právnická osoba] ze dne 28. 12. 2016 a dále dne 19. 12. 2017 uhradila žalobkyně dne 30. 1. 2017 částku ve výši 30 003,65 Kč za péči neoprávněně čerpanou žalovaným ve Slovenské republice a dále dne 19. 1. 2018 částku ve výši 41 834,72 Kč z téhož právního důvodu. Následným šetřením žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v předmětném období neoprávněného čerpání zdravotních služeb na účet žalobkyně účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice ani ve Slovenské republice. K datu provedených úhrad tak žalobkyni v důsledku protiprávního jednání žalovaného vznikla škoda, jež byla žalovanému vyúčtována fakturou č. 62 ze dne 20. 3. 2018 znějící na částku ve výši 71 838,37 Kč, která byla žalovanému opakovaně zaslána společně s výzvami k úhradě dluhu na adresu jeho trvalého pobytu [adresa žalovaného] [číslo] [obec], [stát] [stát]. Přes předžalobní upomínku ze dne 27. 11. 2018 žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu.

2. Usnesením ze dne 14. 8. 2020, č. j. 11 C 79/2019-111 byla žalovanému v souladu s § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ustanovena opatrovnice z řad advokátů. Ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že jí není známa žádná skutečnost, kterou by mohla uvést na procesní obranu žalovaného a z opatrnosti vznesla námitku promlčení.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. a § 115a o. s. ř). Žalobkyně i opatrovnice žalovaného s navrženým postupem souhlasily. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a vyjádření účastníků řízení a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z vyúčtování nákladů za poskytnuté částky ze dne 6. 9. 2018 (č. l. 7) bylo zjištěno, že [právnická osoba] [právnická osoba] vyzvala žalobkyni k úhradě částky ve výši 30 003,65 Kč za zdravotní služby čerpané žalovaným v období od 28. 12. 2014 do 12. 1. 2015.

5. Z potvrzení o provedení platby ze dne 30. 1. 2017 (č. l. 8) bylo zjištěno, že žalobkyně téhož dne uhradila částku ve výši 79 238,80 Kč za náklady za poskytnuté věcné dávky na bankovní účet [právnická osoba] [právnická osoba].

6. Z vyúčtování nákladů za poskytnuté částky ze dne 12. 9. 2018 (č. l. 10-11) bylo zjištěno, že [právnická osoba] [právnická osoba] vyzvala žalobkyni k úhradě částky ve výši 41 834,72 Kč za zdravotní služby čerpané žalovaným v období od 24. 3. 2015 do 30. 4. 2015.

7. Z potvrzení o provedení platby ze dne 19. 1. 2018 (č. l. 11) bylo zjištěno, že žalobkyně téhož dne uhradila částku ve výši 150 696,12 Kč za náklady za poskytnuté věcné dávky na bankovní účet [právnická osoba] [právnická osoba].

8. Z individuálního výkazu žalobkyně ze dne 20. 9. 2018 (č. l. 27) bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje za žalovaným dluh v celkové výši 71 838,37 Kč za zdravotní služby čerpané v období od 28. 12. 2014 do 12. 1. 2015 a od 24. 3. 2015 do 30. 4. 2015.

9. Z Evropského průkazu zdravotního pojištění žalovaného (č. l. 27) bylo zjištěno, že předmětný průkaz byl platný do 29. 2. 2016.

10. Z hromadného oznámení zaměstnavatele ze dne 19. 6. 2014 a dále dne 18. 9. 2014 (č. l. 39-40) bylo zjištěno, že žalovaný se účastnil systému veřejného zdravotního pojištění v České republice v období od 16. 6. 2014 do 4. 9. 2014, když byl zaměstnán u [právnická osoba]

11. Z výpisu z hromadného oznámení zaměstnavatele ze dne 26. 2. 2019 (č. l. 37-38) bylo zjištěno, že žalovanému byla obnovena účast v systému veřejného zdravotního pojištění dne 5. 9. 2016, když byl zaměstnán u [právnická osoba]

12. Z hromadného oznámení zaměstnavatele ze dne 22. 9. 2017 (č. l. 41-42) bylo zjištěno, že žalovaný byl dále účasten v systému veřejného zdravotního pojištění od 1. 11. 2016 do 30. 1. 2017, když byl zaměstnán u [právnická osoba]

13. Z výpisu z hromadného oznámení zaměstnavatele (č. l. 44) bylo zjištěno, že žalovaný byl dále účasten v systému veřejného zdravotního pojištění od 7. 2. 2017 do 2. 5. 2017, když byl zaměstnán u [právnická osoba]

14. Z žádosti o potvrzení dob trvání pojištění ze dne 27. 4. 2018 (č. l. 48-49) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] o sdělení, zda byl žalovaný účasten v období od 1. 3. 2013 do 30. 4. 2015 v systému veřejného zdravotního pojištění ve Slovenské republice.

15. Z potvrzení úhrnné doby pojištění ze dne 9. 5. 2018 (č. l. 46-47) bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v období od 1. 3. 2013 a dále účasten v systému veřejného zdravotního pojištění ve Slovenské republice.

16. Z žádosti o informace ze dne 15. 3. 2018 (č. l. 20-21) bylo zjištěno, že žalobkyně požádala [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] o sdělení adresy žalovaného. Z odpovědi na žádost o informace ze dne 19. 3. 2018 (č. l. 22-24) bylo zjištěno, že žalobkyni byla nahlášena adresa žalovaného [obec] [číslo], [PSČ], [stát].

17. Z žádosti o oznámení ze dne 18. 4. 2018 (č. l. 12-13) bylo zjištěno, že žalobkyně požádala [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] o doručení výzvy k úhradě nákladů za neoprávněné čerpání zdravotních služeb ze dne 25. 4. 2018 (č. l. 15) na adresu trvalého pobytu žalovaného [obec] [číslo], [PSČ]. Z odpovědi na žádost o oznámení ze dne 28. 6. 2018 (č. l. 14-15) bylo zjištěno, že k doručení žalovanému došlo jiným způsobem dne 21. 6. 2018. K potvrzení doručení byla doložena kopie doručenky (č. l. 16).

18. Z první výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 20. 3. 2018 (č. l. 25) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 71 838,37 Kč, a to nejpozději do osmi dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena faktura č. 62 ze dne 20. 3. 2018 znějící na totožnou částku (č. l. 26). Dle kopie obálky (č. l. 26) bylo zjištěno, že výzva byla zaslána žalovanému na adresu [adresa žalovaného], [stát], avšak nebyla doručena.

19. Z druhé výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 25. 4. 2018 (č. l. 18) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 71 838,37 Kč, a to nejpozději do osmi dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena faktura č. 62 ze dne 20. 3. 2018 znějící na totožnou částku (č. l. 19). Dle kopie obálky (č. l. 19) bylo zjištěno, že výzva byla zaslána žalovanému na adresu [adresa žalovaného], [stát], avšak nebyla doručena.

20. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 27. 11. 2018 (č. l. 30-32) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě neoprávněně čerpaných zdravotních služeb v období od 28. 12. 2014 do 12. 1. 2015 a dále v období od 24. 3. 2015 do 30. 4. 2015 v celkové výši 71 838,37 Kč, a to do deseti pracovních dnů od doručení výzvy. Z odpovědi na žádost o oznámení ze dne 8. 2. 2019 (č. l. 33-35) bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalovanému doručena jiným způsobem dne 8. 2. 2019. K potvrzení doručení byla doložena kopie doručenky (č. l. 35-36).

21. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že žalovaný na území Slovenské republiky v období od 28. 12. 2014 do 12. 1. 2015 a dále od 24. 3. 2015 do 30. 4. 2015 čerpal zdravotní služby na účet žalobkyně, ačkoliv nebyl v předmětném období účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice ani ve Slovenské republice. Na výzvy [právnická osoba] [právnická osoba] uhradila žalobkyně dne 30. 1. 2017 částku ve výši 30 003,65 Kč za péči čerpanou žalovaným a dále dne 19. 1. 2018 částku ve výši 41 834,72 Kč z téhož právního důvodu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou č. 62 ze dne 20. 3. 2018 znějící na částku ve výši 71 838,37 Kč, která byla žalovanému opakovaně zaslána společně s výzvami k úhradě dluhu na adresu jeho trvalého pobytu [adresa žalovaného] [číslo] [obec], [stát] [stát], zjištěnou ze sdělení [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba]. Navzdory předžalobní upomínce ze dne 27. 11. 2018, která byla doručena na adresu trvalého pobytu žalovaného dne 8. 2. 2019, žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu.

22. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky.

23. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.

24. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění.

25. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

26. Dle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

27. Dle § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

28. Dle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

29. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

30. Dle § 636 odst. 1 o. z. právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

31. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Na základě výše uvedeného soud dovodil, že žalovaný nebyl v období od 28. 12. 2014 do 12. 1. 2015 a dále od 24. 3. 2015 do 30. 4. 2015 zaměstnán v České republice a nebyl tak účasten v systému veřejného zdravotního pojištění. Žalovaný se tak dopustil protiprávního jednání a způsobil škodu žalobkyni, když po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění vydaného žalobkyní neoprávněně čerpal zdravotní služby ve Slovenské republice na účet žalobkyně, ačkoliv měl zákonnou povinnost tento průkaz žalobkyni po zániku zdravotního pojištění vrátit. Škoda žalobkyni vznikla k okamžiku uhrazení nákladů za zdravotní péči čerpanou žalovaným, tedy ke dni 30. 1. 2017 ve vztahu k částce 30 003,65 Kč a dále ke dni 19. 1. 2018 ve vztahu k částce 41 834,72 Kč O výši škody a osobě povinné k její náhradě se žalobkyně přitom mohla nejdříve dozvědět k datu výzev [právnická osoba] [právnická osoba] ze dne 28. 12. 2016 a dále dne 19. 12. 2017. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne 4. 3. 2019, soud uzavřel, že nárok žalobkyně byl podán v zákonné promlčecí lhůtě, byl řádně osvědčen a jako takovému mu soud v plném rozsahu vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení od uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 792 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 592 Kč a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 1 200 Kč za čtyři úkony, a to výzvu k plnění ze dne 27. 11. 2018, žalobu ze dne 4. 3. 2019, odvolání ze dne 15. 7. 2019 a repliku k vyjádření opatrovnice žalovaného ze dne 10. 12. 2020, dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 a 3 písm. a) a f) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

34. Vzhledem k ustanovení opatrovnice žalovanému soud dále postupoval dle § 140 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 6, § 7, § 11, 12a a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen„ a. t.“), když přiznal opatrovnici odměnu z tarifní hodnoty ve výši 71 838,37 Kč ve světle nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 4/19, v celkové výši 8 431,28 Kč za dva právní úkony, tj. převzetí a přípravu zastoupení klienta, jemuž byl zástupce ustanoven soudem, ve smyslu § 11 odst. 1 písm. b) a. t. ve výši 3 184 Kč a vyjádření k žalobě ze dne 24. 11. 2020 ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ve výši 3 184 Kč, a to včetně paušální náhrady hotových výdajů dvakrát po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 968 Kč činící 1 463,28 Kč.