12 C 112/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 pro 11 266,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 266,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím z částky 11 266,04 Kč od 21. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podáním ze dne 20. 7. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Na odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný v období od 6. 10. 2017 do 8. 12. 2027 a od 6. 10. 2017 do 27. 2. 2018 a od 19. 2. 2018 do 20. 2. 2018 neoprávněně čerpal na území Německa zdravotní služby na účet žalobkyně, když nebyl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice a v rozhodném období zneužil průkaz zdravotního pojištění, kterým disponoval z předchozího průběhu pojištění a který v rozporu s § 12 písm. j) bodu 1. a § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění po skončení pojištění nevrátil. Žalovaný čerpal zdravotní služby ve zdravotnických zařízeních na území Německa v celkové výši 11.266,04 Kč. Tyto zdravotní služby žalobkyně uhradila prostřednictvím , právnická osoba, , a to podle čl. 36 odst. 1 a 2 Nařízení (EHS) č. 1408/71, čímž jí vznikla škoda. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě dlužných částek, avšak bez úspěšně.

2. Opatrovník ustanovený žalovanému, z důvodu jeho neznámého pobytu namítal, že není zřejmé, zda zdravotní služby čerpal skutečně žalovaný, případně zda nedošlo ke zneužití jeho průkazu. Stejně tak namítal, že není zřejmé, jaké služby byly vůbec žalovanému poskytnuty. Za žalovaného vznesl i námitku promlčení žalobou uplatněného nároku.

3. Podepsaný soud svým rozsudkem , spisová značka, ze dne 25. 3. 2024 žalobě zcela vyhověl. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný, prostřednictvím svého opatrovníka, odvolání, v němž namítl, že se prvostupňový soud nevypořádal s opatrovníkem vznesenou námitkou promlčení. Na základě tohoto odvolaní odvolací soud svým usnesením , spisová značka, ze dne 12. 8. 2024 napadené rozhodnutí zrušil a uložil soudu první stupně řádně posoudit případné promlčení žalobou uplatněného nároku a ve věci znovu rozhodnout.

4. Z vyúčtování nákladů na poskytnuté dávky ze dnů 26. 7. 2019 a 30. 7. 2019 (formuláře N080E č.l. 7-9 spisu) má soud za prokázané, že , právnická osoba, vyzvala žalobkyni k úhradě částek 5 674,24 Kč, 3 674,07 Kč a 1 917,73 Kč za zdravotní služby čerpané žalovaným v Německu. Přílohou těchto listin byly počítačové sjetina nazvané „individuální výkazy – přehled“, z níž má soud za prokázané, že na zdravotní péči poskytnutou žalovanému v období od 6. 10. 2017 do 8. 12. 2017 byla vynaložena částka 5 674,24Kč (platba za léky), v období od 6. 10. 2017 do 27. 2. 2018 byla vynaložena částka 3 674,07 Kč (930,29 Kč za ambulantní péči, 2 693,33 Kč, Anonymizováno, za léky a 50,45 Kč ostatní péče) a v období od 19. 2. 2018 do 20. 2. 2018 byla vynaložena částka 1 917,73 Kč (1 827,50 Kč za ambulantní péči a 100,23 Kč za ostatní péči). Provedení plateb prokazuje potvrzení o provedení platby ze dne 7. 8. 2019, 6. 11. 2019 a 7. 2. 2020, když na těchto potvrzeních je jako variabilní symbol platby uvedeno referenční číslo vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky.

5. Z Evropského průkazu zdravotního pojištění na jméno žalovaného bylo zjištěno, že předmětný průkaz měl uvedenu platnost do 31. 3. 2019. Úhradu prokazují i počítačové sjetiny na č.l. 112-113.

6. Z hromadných oznámení společnosti , právnická osoba, ., , adresa, bylo zjištěno, že žalovaný byl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice naposledy jako zaměstnanec této společnosti, a to v období od 13. 2. 2017 do 26. 4. 2017 (spis č.l. 5-6).

7. Z formulářů R 015 ze dne 16. 12. 2020 a z výzev z 14. 12. 2020 a 22. 2. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně v souladu s nař. ES 987/2009, kterým se stanoví postup při provádění nař. č. 883/2004, kontaktovala Norodowy Fundus Zdrowia v Polsku – domovském státě žalovaného, s žádostí o doručení výzev k úhradě částek uhrazených za neoprávněně čerpanou zdravotní péči.

8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný byl na území České republiky účasten zdravotního pojištění v období do 13. 2. 2017 do 26. 4. 2017 jako zaměstnanec společnosti , právnická osoba, . V období 6. 10. 2017 do 20. 2. 2018 mu byla poskytnuta zdravotní péče na území Německa, a to na základě předložení stále platného Evropského průkazu zdravotního pojištění, nicméně v daném období již účasten zdravotního pojištění v České republice nebyl. Na základě výzvy Žalobkyně uhradila za péči čerpanou žalovaným na území Německa celkem částku 11 266,04Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou č. 205 která byla žalovanému opakovaně zaslána společně s výzvami k úhradě dluhu. Žalovaný ničeho neuhradila.Po právní stránce soud posoudil věc následovně.Odpovědnost žalovaného za škodu a jeho pasivní věcní legitimace ve sporu9. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky.

10. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.

11. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění.

12. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

13. Dle rozhodnutí SPRÁVNÍ KOMISE PRO KOORDINACI SYSTÉMŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ROZHODNUTÍ č. S9 ze dne 20. června 2013 o postupech poskytování náhrad za účelem provádění článků 35 a 41 nařízení (ES) č. 883/2004.Článek 21. Žádosti o úhradu dávek, které byly poskytnuty na základě evropského průkazu zdravotního pojištění, dokumentu nahrazujícího evropský průkaz zdravotního pojištění nebo jakéhokoli jiného dokumentu prokazujícího nárok, mohou být zamítnuty a pohledávka může být vrácena věřitelské instituci, např. pokud: — není úplná a/nebo je nesprávně vyplněná, ¨— se týká dávek, které nebyly poskytnuty v době platnosti evropského průkazu zdravotního pojištění nebo dokumentu, jejž příjemce použil k prokázání nároku.

2. Žádost o úhradu nelze zamítnout z důvodu, že příslušná osoba již není pojištěna u instituce, která evropský průkaz zdravotního pojištění či dokument prokazující nárok vydala, pokud byly dávky příjemci poskytnuty v době platnosti použitého dokumentu14. Porušení povinnosti: Jak bylo výše prokázáno, žalovaný byl účasten na veřejném zdravotním pojištění v České republice, z důvodu svého zaměstnání. Jeho zaměstnanecký poměr skončil ke dni 26. 4. 2017. K tomuto datu mu zdravotní pojištění zaniklo v souladu s ust. § 3 odst. 2 zák. 48/97Sb. Žalovaný měl ve lhůtě stanovené § 12 odst. 1 písm. j, bod 12. Zák. 48/97Sb., tj do 3. 5. 2017 vrátit žalobkyni průkaz pojištěnce. Žalovaný však tuto svou povinnost porušil a průkaz nevrátil.

15. Příčinná souvislost a vzniklá škoda: Žalovaný, ačkoli si musel být vědom toho, že jeho zaměstnání v ČR skončilo, předložil neoprávněně držený průkaz pojištěnce, zdravotnickému zařízení ve třetím státě, za účelem čerpání bezplatné zdravotní péče. V době, kdy byla žalovanému zdravotní péče poskytována, nebyl zdravotně. Tím, že žalovaný předložila zdravotní průkaz cizího státu, nebyla jeho účast na zdravotním pojištění zdr. zařízením automaticky ověřována. Za této situace nezbylo žalované než v souladu s nař. evropského parlamentu a Rady (ES) 883/2004 (čl. 35) a ve smyslu prováděcího nařízení č. 987/2009 náklady vynaložené na zdravotní péči žalovaného uhradit. Uhrazením nákladů tak žalobkyni vznikla škoda ve výši žalované částky. K námitce neurčitosti poskytnuté zdravotní péče a tedy výše škody, soud poukazuje na již shora citované rozhodnutí podle jeho článku 3 „Jak vysvětluje judikatura Evropského soudního dvora (Rozsudek ze dne 12. dubna 2005 ve věci C-145/03 „Dědici po Annette Keller proti Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS) a Instituto Nacional de Gestión Sanitaria (Ingesa)“, Sbírka rozhodnutí 2005 Strana I-02529.)dlužná instituce nesmí přezkoumávat, zda je pohledávka v souladu s ustanoveními článku 19 a čl. 27 odst. 1 nařízení (ES) č. 883/2004, neexistuje-li důvodné podezření, že došlo ke zneužívajícímu jednání. Dlužná instituce je následně povinna přijmout informace, z nichž pohledávka vychází, a uhradit ji.“, z něhož vyplývá povinnost žalobkyně částku uhradit.

16. Za irelevantní soud považuje námitku žalované, že není zřejmé, zda průkaz zneužil žalovaný, když mu mohl být odcizen, případně ho mohl ztratit. Neboť i v případě ztráty či odcizení průkazu, měl žalovaný tuto skutečnost žalobkyni oznámit, a to taktéž ve lhůtě 8 dnů od události, který způsobila, že nad průkazem ztratil kontrolu. V případě, že tak neučinil, a následně byl průkaz zneužit, je i toto jeho opomenutí v příčinné souvislosti se vzniklou škodou, neboť porušil svou povinnost oznámit ztrátu či odcizení průkazu EHIC.K námitce promlčení:

17. Dle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

18. Dle § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

19. Dle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

20. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

21. Dle § 636 odst. 1 o. z. právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

22. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Žalobkyni byla způsobena škoda dnem úhrady dlužné částky, platby byly z účtu žalobkyně hrazeny postupně a to 7.8. 2019, 6. 11. 2019 a 7. 2. 2020 tímto dnem začala běžet jak subjektivní, tak objektivní lhůta, pro tu kterou část žalobou uplatněného nároku, neboť teprve tímto dnem došlo k faktické škodě. Žalobkyně podala žalobu dne 20. 7. 2022, tedy před uplynutím promlčecí doby.

24. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně byl řádně osvědčen, naopak žalovaný neunesl důkazní břemeno, že by závazek zanikl či v době uznání netrval a jako takovému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení dle e § 1970 o. z. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud na tomto místě poukazuje i na rozhodnutí Městského soudu v Praze, který se ve svém rozhodnutí 39 Co 210/2022 vydaném na základě odvolání ve skutkově i právně obdobném sporu se závěry soudu prvního stupně ztotožnil.

25. Pro úplnost soud dodává, že v tomto sporu s cizím prvkem, kdy žalovaný je státním příslušníkem Polska, se soud zabýval i otázkou své mezinárodní příslušnosti. Dle článku 7 odstavec 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 – Brusel I bis, může být osoba mající bydliště v některém členském státě žalována v jiném členském státě ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodní události. V daném případě, žalovaná zneužila evropský průkaz zdravotního pojištění vystavený žalobkyní a na náklady žalobkyně čerpal zdravotní služby, čímž žalobkyni způsobila škodu ve výši ceny čerpaných služeb. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně má své sídlo, v němž došlo k odepsání finančních prostředků, v obvodu podepsaného soudu, dospěl soud k závěru, že je dána jeho mezinárodní pravomoc o věci rozhodnou. Rozhodným právem je pak dle čl. 10 odst. 1 nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní vztahy (Řím II) právo české.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 100 Kč za každý ze sedmi úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.