12 C 119/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 130 000 000 Kč s příslušenstvím s návrhem na vydání předběžného opatření <b>I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 130 000 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky jdoucí od [datum] do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žalované se právo na náhradu nákladů nepřiznává.</b> 1. Žalobou došlou podepsanému soudu [datum] doplněnou podáním ze dne [datum] (č. l. 86), se žalobce domáhal náhrady újmy ve shora uvedené výši. Na odůvodnění žaloby uvedl, že od roku 1993 po současnost žalovaná po žalobci uplatňuje různé nároky formou vymáhání pojistného s penálem, dle jeho názoru neoprávněně. Žalovaný opakovaně zdůraznil, že se cítí být obětí novodobé genocidy soudobé společnosti, rezortu institucí českého státu a [anonymizována dvě slova]. Zdůraznil, že od útlého věku byl stižen psychickou újmou, přičemž komunistický režim se s touto nespecifickou duševní chorobou nevypořádal. Po podrobném popisu svých zdravotních potíží, životních peripetií uvedl, že žalovaná zneužívá chatrného zdraví jedince, respektive jeho handicapu. Zdůraznil, že by měla být prospěšná vůči zdraví občanů, nicméně žalovaná minimálně v jeho případě svým jednáním způsobuje možné zhoršení zdravotního stavu (stresy), a jak uvedl konfiskací majetku, čímž se dopouští znaku genocidy. Žalovaný dále zdůraznil, že se cítí být vzhledem ke svému zdravotnímu stavu postiženým, a to vážně, je osobou s omezenou pohyblivostí, k životu potřebuje asistenci, o všechno se mu stará matka. Žalobce se cítí být pobíratelem invalidního důchodu vzhledem ke vzniku [anonymizováno] minimálně od revoluce, cítí se být poškozen ze strany lékařů pro zanedbání zdravotní péče od roku 1969, cítí se být poškozen ze strany státu ohledně vyplácení sociálního zabezpečení, cítí se být ve vztahu snížení společenského uplatnění vůči post traumatu od útlého dětství, tak neustálým prohlubováním formou poškozování jeho zdraví ze strany státu, cítí se být státem utiskován, poškozován, likvidován, genocidován, cítí se být podporován úzkým pruhem rodinným, ke škodě jich samotných, neboť nepobírají vůči této péči a výdajů o jmenovaného žádný příspěvek a to od doby vzniku [anonymizováno]. Prostřednictvím své právní zástupkyně žalobce upřesnil, že je nepochybné, že byl a je ze strany žalované neoprávněně veden jako samoplátce zdravotního pojištění, neboť vzhledem k výše popsanému zdravotnímu stavu, nebyl schopen zdravotní pojištění hradit sám, je přesvědčen, že spadá do kategorie pojištěnců, za něž hradí pojištění stát. I přes tyto skutečnosti, jak uvedl žalobce, žalovaná vymáhala a vymáhá po žalovaném dlužné pojistné. Zdůraznil, že žalované nebyla oprávněna po žalobci požadovat pojistné, kroky, které vůči němu podnikala a nadále podniká, pouze přispívají k další finanční a psychické likvidaci žalobce. [příjmení] tak, jak je uvedena v žalobě, se sestává z částky 700 000 Kč jako ušlého zisku z pronájmu nemovitostí, které ji byly svěřeny, částky 500 000 Kč, jako 10 % kupní ceny vydražených nemovitostí, zbývající částka představuje nemajetkovou újmu, kterou žalovaná žalobci způsobila v probíhajícím insolvenčním řízení. Žádá proto soud, aby žalobě v plném rozsahu vyhověl.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Zdůraznila, že se vůči žalobci domáhá úhrady dlužného pojistného na veřejném zdravotním pojištění a penále, které vzniklo prodlením žalobce s úhradou pojistného. Poukázala na to, že pohledávky byly nejprve vymáhány v exekučním řízení poté, co byl zjištěn úpadek žalobce, se žalovaná domáhá úhrady v insolvenčním řízení na majetek žalobce, které je vedeno Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. [spisová značka]. V tomto insolvenčním řízení žalovaná přihlásila peněžitou pohledávku v celkové výši 473 723 Kč, z toho 224 265 Kč byla pohledávka nezajištěná, v částce 249 458 Kč se jednalo o pohledávku zajištěnou nemovitým majetkem žalobce. Pohledávka, tak jak byla do insolvenčního řízení přihlášena se sestává z 10 dílčích pohledávek, které byly v přihlášce podrobně konkretizovány, insolvenční soud tyto pohledávky přezkoumal, všechny pohledávky až na pohledávku [číslo] ve výši 3 700 Kč, která byla odmítnuta, byly zjištěny. Žalovaná má za to, že tyto pohledávky po žalobci vymáhá po právu. K námitkám žalobce, že má být osobou, za kterou hradí pojistné stát, žalovaná uvedla, že jí nebylo doloženo přiznání o invalidním důchodu, stejně tak jí nebylo doloženo, že by bylo vydáno rozhodnutí, podle něhož by byl žalobce shledán osobou závislou na péči třetích osob, poukázala na to, že sama od sebe žalovaná nemůže rozhodnout o tom, za koho hradí pojistné stát, k tomu je třeba předchozího správního rozhodnutí. Žalobu proto považuje za nedůvodnou a navrhuje, aby byla v plném rozsahu zamítnuta.

3. Usnesením Krajského soudu v Plzni [insolvenční spisová značka] ze dne [datum], má soud za prokázané, že usnesením téhož soudu z [datum] bylo schváleno, mimo jiné, oddlužení dlužníka (žalobce) plněním splátkového kalendáře. Vzhledem k tomu, že tento splátkový kalendář nebyl plněn, když žalobce (dlužník), coby jednatel společnosti, nezasílal na účet majetkové podstaty měsíční srážky ze mzdy dlužníka (žalobce), bylo rozhodnuto o zrušení schválení oddlužení dlužníka a na majetek dlužníka (žalobce), byl prohlášen konkurz, který měl být projednán jako nepatrný.

4. Z prohlášení paní [jméno] [příjmení] datovaného [datum] (spis č. l. 6), má soud za zjištěné, že tato osoba je matkou žalobce, o žalobce se stará, nakupuje mu pečivo, potraviny, shání levnější potraviny od sousedů, kupuje denní tisk, denně dochází do bydliště žalobce, pere mu prádlo, uklízí, platí vodu, elektřinu, a to vše ze svého důchodu. Zdůraznila, že syn se již dlouhou dobu potácí s bolestivostí v zádech, kdy mu tyto stavy nedovolují několik dní běžný pohyb. Potvrdila, že žalobce nepobírá žádnou mzdu ani podporu.

5. Z informací o dražbě poloviny rodinného domu v obci [obec] okres [okres] (spis č. l. 18), má soud za zjištěné, že [datum] v 13:00 hodin se měla konat dražba jedné poloviny zde uvedeného rodinného domu, a to za nejnižší podání 646 390 Kč. Dražba se konala prostřednictvím elektronického systému dražeb. Z usnesení [číslo jednací] vydaného soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], exekutorský úřad [část obce], má soud za prokázané, že bylo vydáno usnesení o provedení elektronické dražby ve věci, a to na návrh [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], insolvenčního správce dlužníka [celé jméno žalobce], předmětem dražby měl být spoluvlastnický podíl ideální jedné poloviny nemovitých věcí, nacházejících se v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres].

6. Potvrzení [stát. instituce] ze dne [datum] č. l. 22 spisu) prokazuje, že žalovaný pobíral nemocenské dávky od [datum] do [datum]. Dále má soud z tohoto potvrzení za prokázané, že žalobce není poživatelem dávek důchodového pojištění. Potvrzení Úřadu práce ČR ze dne [datum] (spis č. l. 24) prokazuje, že žalobce nikdy nepobíral a nepobírá žádnou z dávek státní sociální podpory, nebo z dávek pěstounské péče.

7. Ze shora uvedeného dokazování má soud za prokázané, že na majetek žalobce, coby dlužníka, byl prohlášen konkurz, jednou z pohledávek, které v rámci insolvenčního řízení byly k uspokojení přihlášeny je i pohledávka žalované, která se sestává z 10 dílčích pohledávek, z nichž 9 bylo zjištěno, 1 pohledávka ve výši 3 700 Kč byla odmítnuta. Bylo zjištěno, že žalobce není poživatelem žádného důchodu, stejně tak nepobírá žádnou dávku v hmotné nouzi. Z tvrzení žalobce je zřejmé, že má zdravotní obtíže, nepracuje, je bez příjmů, což ostatně potvrdilo i prohlášení jeho matky paní [jméno] [příjmení].

8. Lze tedy shrnout, že žalobce se domáhá náhrady újmy, a to jak újmy materiální (škody), tak újmy i materiální. Tato újma mu měla být způsobena tím, že žalovaná, aniž by zhodnotila jeho zdravotní stav, jeho faktickou invaliditu a závislost na péči třetích osob, zařadila ho do kategorie samoplátců zdravotního pojištění a nedoplatky na zdravotním pojištění po něm vymáhá. Toto jednání žalované pak má být dle tvrzení žalobce v příčinné souvislosti se vzniklou újmou. Žalobce má za to, že žalovaná jednala v rozporu se zákonem, případně v rozporu s dobrými mravy.

9. Dle ustanovení § 2910 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z. platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

10. Podle ustanovení § 2909 o.z. škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit jen sledoval jako hlavní účel poškození jiného.

11. Porušení zákona (dobrých mravů), žalobce dle svého vyjádření se domnívá, že strana žalovaná porušila svou povinnost posoudit jeho zdravotní stav tím, že toto neučinila, chybně ho vede jako samoplátce a v rozporu se zákonem po něm vymáhá platby na pojistném a penále z dlužného pojistného.

12. Dle § 4 zák. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění jsou plátci pojistného zdravotního pojištění (dále jen "plátci pojistného"): a) pojištěnci uvedení v § 5, b) zaměstnavatelé, c) stát.

13. Dle § 5 zák. 48/1997Sb. pojištěnec je plátcem pojistného, pokud a) je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu1a), s výjimkou 1. osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, 2. žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku, 3. osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen„ započitatelný příjem“); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila, 4. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu, 5. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu; započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila, 6. dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu, 7. člena okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky, b) je osobou samostatně výdělečně činnou. Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují: 1. osoby podnikající v zemědělství; 2. osoby provozující živnost; 3. osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů;3) 4. osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž jsou příjmy podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně; 5. společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností; 6. osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů; 8. osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku,6a) pokud tato činnost není považována za zaměstnání podle písmene a) a mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti, 9. spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, <b>c) má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát, pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc,</b> d) je osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9.

14. Dle § 7 zák. 48/1997 Sb. je stát plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu mimo jiné za tyto pojištěnce: e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;9) f) osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované10), a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě, g) osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost) 11), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), j) osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy;15) q) příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření; při stanovení tohoto věku u žen se postupuje stejně jako u mužů stejného data narození, 15. Dle § 8 odst. 1 písm e) zák. 48/1997Sb. Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn, (dále jen "příslušná zdravotní pojišťovna) s výjimkou záloh na pojistné osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, a pojistného osoby samostatně výdělečné činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, jejichž placení upravuje zákon upravující daně z příjmů. Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem, kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. d).

16. Jak vyplývá z výše uvedených ustanovení k tomu, aby osoba mohla být pokládána za osobu, za kterou hradí pojistné stát, musí zde existovat rozhodnutí, z něhož je zřejmé, že se jedná o osobu bez pracovního či obdobného poměru nevykonávající samostatně výdělečnou činnost, která je buď osobou pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi, anebo závislou na péči jiné osoby ve stupni závislosti druhém, třetím nebo čtvrtém, anebo poživatele důchodu z důchodového pojištění, anebo osobu invalidní ve třetím stupni, či osobu důchodového věku avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, nebo starobního důchodu.

17. Jak bylo shora uvedené dokazování prokázáno, žalobce není uznán invalidním, není mu přiznán žádný stupeň závislosti, nepobírá žádný důchod ani žádné dávky v hmotné nouzi, ostatně žalovaný toto sám netvrdil, žádal, aby tyto skutečnosti byly prověřeny v rámci tohoto řízení. S ohledem na to, že žalobce nedoložil a ani netvrdil, že by splňoval podmínky stanovené zákonem 48/97 Sb. proto, aby pojistné za něho hradil stát, postupovala žalovaná v souladu s platnými právními předpisy, považovala žalobce za osobu uvedenou v § 5 písm. c) zák. 48/97Sb. a vyměřila mu pojistné. Soud zdůrazňuje, že žalovaná jako osoba hospodařící s prostředky veřejného zdravotního pojištění, tedy s prostředky státu, nemůže sama o sobě rozhodovat o tom, zda některá z osob může splnit nároky proto, aby byla posuzována jako osoba, za kterou má pojistné hradit stát. Zákon [číslo] Sb., podle kterého je žalovaná povinna se řídit, neumožňuje žalované posuzovat, zda má ta která osoba nárok na dávky hmotné nouze, invalidní důchod, či zda se jedná o osobu závislou na pomoci jiných osoba a o stupni závislosti. Tato rozhodnutí přísluší orgánům spadajícím pod Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (správy sociálního zabezpečení, úřady práce). S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaná neporušila žádnou svou povinnost, která by byla v příčinné souvislosti s tvrzenou vzniklou škodou, vzhledem ke shora uvedenému žalobu v plném rozsahu zamítl.

18. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 150 o. s. ř., když zohlednil zdravotní stav žalobce a jeho sociální situaci a dospěl k závěru, že nepřiznání nákladů řízení v podobě 3 paušálních úhrad nebude mít dopad na majetkovou sféru žalované, avšak do majetkové sféry žalobce by zasáhlo velmi tíživě.