12 C 136/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 61 796,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 996 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 384,10 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucí z částky 10 996 Kč od [datum] do zaplacení a částku 7 795,24 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 479,82 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 740,63 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 067,74 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně z této částky, úrok ve výši 23,28 % ročně z částky 5 067,74 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 24 711,25 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 592 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 811,08 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 602,60 Kč jdoucího od [datum] do zaplacení a co do úroku ve výši 18,69 % ročně jdoucího z částky 18 598,60 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 61 796,65 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrových smluv. a. Nárok vyplývá z nesplacené úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel [právnická osoba], [IČO], zavázal poskytnout žalovanému úvěr 21 000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými 78 týdenními splátkami 610Kč a jednou splátkou 596 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil uhradil toliko částku 10 004 Kč a dále nehradil ničeho, ačkoli dluh měl být splacen do [datum]. Původní věřitel žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. b. Nárok vyplývá z nesplacené úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel [právnická osoba], [IČO], zavázal poskytnout žalovanému úvěr 10 000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými 78 týdenními splátkami 287Kč a jednou splátkou 222Kč. Tuto svoji povinnost žalovaný uhradil částku 14 350Kč a dále nehradil ničeho. Původní věřitel žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.

2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila.

3. Soud žalobkyni vyzval, aby doplnila svá tvrzení o tom, jakým způsobem žalobkyně, potažmo její právní předchůdkyně, dospěla k závěru o schopnosti žalované úvěry splácet, a k těmto tvrzením označila důkazy. Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované zkoumala na základě údajů tvrzených žalovanou, které jsou uvedeny v zákaznických kartách a dále na základě údajů patrných na výpise z jejího účtu.

4. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

5. Nárok a) Ze Smlouvy O úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému úvěr ve výši 21 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými měsíčním splátkami 610Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 18,69 % ročně a dalších sjednaných poplatků v celkový výši 24 224Kč Celkem měl žalovaný uhradit 39 424Kč. Ze zákaznické karty ze dne [datum], má soud za zjištěné, že žalovaný žije u rodičů, je zaměstnán u firmy Amazon jako skladník od [datum] a jeho měsíční příjem činí 33 599Kč (tyto skutečnosti byly ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek za leden a únor 2021). Žalovaný dále uvedl, že hradí interní splátky ve výši 3 780Kč a jeho měsíční náklady činí 20 000Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.

6. Nárok b) Ze Smlouvy O úvěru [číslo] ze dne [datum] zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými měsíčním splátkami 287Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 88 % ročně a dalších sjednaných poplatků v celkový výši 12321Kč Celkem měl žalovaný uhradit 22321Kč. Ze zákaznické karty ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalovaný žije u rodičů, je zaměstnán u firmy Amazon jako skladník od [datum] a jeho měsíční příjem činí 29 323Kč (tyto skutečnosti byly ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek za srpen, září 2020). Žalovaný dále uvedl, že hradí interní [anonymizováno] ve výši 2 628Kč a jeho měsíční náklady činí 15 000Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.

7. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěrující zavazuje, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění s účinností do [datum] (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 547 OZ, musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

10. Podle § 580 odst. 1 OZ, je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 OZ, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2991 odst. 2 OZ, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 1879 OZ, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle § 1880 odst. 2 OZ, postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

19. Podle ustanovení § 1806 o. z. lze úroky požadovat, bylo-li to ujednáno.

20. Podle ust. § 1802 o. z. není-li výše úroků ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníky v době uzavření smlouvy.

21. Podle § 1931o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly.

22. Podle ustanovení § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

23. Podle ustanovení § 1970 o. z. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 24. k nároku a) Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla [datum] uzavřena smlouva, které svojí povahou odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením těchto smlouvy nedostála své povinnosti dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy řádně, v rozsahu odpovídajícím tomuto případu, posoudit úvěruschopnost žalovaného, když z listin provedených k důkazu vyplývají důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Nutno podotknout, že v té bodě se u žalovaného jedná již o 3 se s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřenou smlouvu. Listiny (výplatní pásky za měsíc říjen a listopad 2018), které právní předchůdkyně žalobkyně označila jako ověřené, soudu předloženy nebyly. Z tabulek umoření předchozích úvěru, je zřejmě, že i když se žalovaná snažil úvěry hradit, činil tak ne zcela pravidelně a v plné výši. Vzhledem k tomu, že nebylo v řízení prokázáno zákonu o spotřebitelském úvěru odpovídající posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru, je třeba na danou smlouvu o úvěru pohlížet dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako na smlouvu neplatnou s tím, že se ve smyslu § 580 odst. 1 OZ jedná o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti dle § 588 OZ. Výklad § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě, kterého by se neplatnost smlouvy posuzovala pouze jako relativní, by pomíjel jeho účelu a smyslu. Z důvodové zprávy k zákonu o spotřebitelském úvěru jednoznačně vyplývá, že záměrem zákonodárce bylo v nové právní úpravě (navazující na zákon č. 145/2010 Sb.) ochranu spotřebitele posílit. Za dřívější právní úpravy, kdy jako důsledek nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, byla judikaturou vyvozena absolutní neplatnost následně uzavřené smlouvy, by tomuto záměru zákonodárce posouzení neplatnosti smlouvy napříště, dle nové právní úpravy jako relativní zcela odporovalo, neboť by to ochranu spotřebitele naopak zjevně oslabovalo. Nad to je třeba podotknout, že důraz je třeba klást i na povinnost vést a uchovávat záznamy týkající se jak učiněných zjištění, tak postupů, jimiž k těmto zjištěním věřitel dospěl, proto se nemůže povinnosti řádně doložit posouzení úvěruschopnosti žalované zprostit ani žalobkyně, na kterou byly pohledávky postoupeny její právní předchůdkyní.

25. Na základě výše uvedeného soud posoudil uzavřenou smlouvy o úvěru jako absolutně neplatnou. Žalobkyně prokázala, že byly žalované poskytnuty finanční prostředky v souhrnné výši 21 000 Kč, a proto byla také žalovaná povinna je vrátit, avšak s ohledem na závěr o neplatnosti uzavřených smluv jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rozsahu 10 004Kč již žalobkyni plnila, rozhodl soud ve výroku pod bodem I. rozsudku o její povinnosti zaplatit žalobkyni zbývající část poskytnutých finančních prostředků ve výši 10 996 Kč, a to dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., spolu s úroky z prodlení běžícími od dne následujícího po dni, kdy žalované za užití domněnky dojití upravené § 573 OZ byla doručena první výzva k úhradě dluhu. Co do zbytku žalobního nároku soud žalobu zamítl, neboť při závěru o neplatnosti uzavřené smlouvy neexistuje právní důvod pro jeho přiznání. 26. k nároku b) Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným ze dne [datum] byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395o. z. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného poplatku, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. V souladu s ustanovením § 1931o. z. tak žalovanému vznikla povinnost vrátit původnímu věřiteli poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Protože pohledávka byla postoupena v souladu dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § § 1970 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) tak, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků řízení, když žalované, které by jinak s ohledem na úspěch ve věci náležely, žádné nevznikly.