12 C 157/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 5 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 4. 5. 2021 do 30. 5. 2021, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 31. 5. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení a částku 275,12 Kč kapitalizovaný úrok za období od 1. 1. 2021 do 3. 5. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 5 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 3. 6. 2020 rámcovou smlouva [číslo] kterou se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. Dodatkem č. 1 byl k účtu sjednán tzv. kontokorent – možnost čerpání finančních prostředků do debetu 5000Kč. Kontokorent byl schválen 15. 10. 2020. Žalovaný čerpal peněžní prostředky na účtu do povoleného debetu, avšak tento v souladu se smlouvou nesplácel. Z důvodu prodlení s úhradou nepovoleného debetního zůstatku ke dni byla dlužná částka prohlášena za splatnou ke dni 4. 5. 2021. K tomuto dni činila dlužná částka 5 000 Kč. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Podle ustanovení § 2662 zák. 89/2012Sb. občanský zákoník smlouvou o účtu se ten kdo vede účet zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu na účet. Podle ustanovení § 2665 o.z. ujednají-li si strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti, nebo provede převod peněženích prostředků, ač proto na účtu není dostatek prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho pořádání a v jeho prospěch finanční prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu § 2662 o.z., přičemž smluvní strany si sjednaly možnost, že žalovanému budou poskytnuty peněžní prostředky, i když nebude mít dostatek peněžních prostředků na svém běžném účtu v souladu s § 2665 o.z.. Na základě této smlouvy vedla žalobkyně pro žalovaného běžný účet, v němž se žalovaný dostal do debetu a své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán a žádala zaplacení celé dlužné částky včetně sjednaných úroků a poplatků. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.