12 C 166/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 4 143 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 143 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 143 Kč od 14. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne 14. 6. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora označené částky za zdravotní péči, kterou žalobkyně poskytla dne 29. 4. 2020 a 19. 8. 2020 a dne 8. 10. 2020 na gynekologickoporodnické klinice v ambulanci pro sterilitu. Žalovaný není účasten veřejného zdravotního pojištění a ani nebyl jinak zdravotně pojištěn. Poskytnutá péče byla žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] v částce 4 143 Kč se splatností dne 13. 11. 2020. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil a to ani na základě písemné předžalobní upomínky. Žalobkyně se tak domáhá úhrady této částky a to včetně příslušenství.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný je státním příslušníkem Kanady, soud proto zkoumal nejprve svoji pravomoc. Pravomoc (mezinárodní příslušnost) českých soudů posoudil dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení).

4. Podle čl. 4 bod 1. Nařízení, nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost zažalovány u soudů tohoto členského státu. Dle bodu 2. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní občany.

5. Dle § 85 o.s.ř. není-li stanoveno jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má tato osoba bydliště, nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje.

6. S ohledem na shora uvedené, za situace, kdy žalovaný má bydliště v obvodu Obvodního soudu pro Prahu, soud k závěru o své příslušnosti o věci rozhodnout.

7. Dále se soud zabýval otázkou, kterým právním řádem se řídí právní vztah mezi účastníky. Účastníci ve smlouvě nesjednali volbu práva. Dle článku 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se daný smluvní vztah řídí českým právem, neboť poskytovatel služeb měl v době uzavření smlouvy své sídlo v České republice.

8. Na základě předložených listin soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný byl dne 29. 4. 2020 a dne 19. 8. 2020 a dne 8. 10. 2020 vyšetřen na ambulanci pro sterilitu gynekologickoporodnické kliniky provozované žalobkyní a bylo u něj proveden ve dnech 24. 8. 2020 a 19. 8. 2020 a 8. 10. 2020 výkon nazvaný minimální kontakt s lékařem a dále bylo provedeno vyšetření krve na specifické protilátky na pohlavně přenosné nemoci. Ke dni poskytnutí zdravotní péče žalovaný nebyl zdravotně pojištěn. Žalovanému byla poskytnutá zdravotní péče vyúčtována fakturou [číslo] v částce 4143 Kč splatnou dne 13. 11. 2020. Upomínkou ze dne 16. 2. 2021 byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné faktury s upozorněním na eventualitu vymáhání dlužné částky u soudu. V řízení nebylo tvrzeno a ani jinak nevyšlo najevo, že by žalovaný byl ke dni poskytnutí zdravotní péče pro tyto případy pojištěn a ani že by na svůj dluh byť i jen částečně něco splnil.

9. Žalobkyně v postavení poskytovatele uzavřela s žalovaným smlouvu o péči o zdraví dle ust. § 2636 s následující zákona číslo 89/2012 Sbírky, občanský zákoník, a na základě této smlouvy mu poskytla příslušnou zdravotní péči dle zákona číslo 372/2011 Sbírky, o zdravotních službách. Dle ustanovení § 2636 odstavec 2 zákona číslo 89/2012 Sbírky, občanský zákoník, příkazce, v tomto případě žalovaný, zaplatí poskytovateli zdravotní péče odměnu, není-li péče o zdraví hrazena výlučně z jiných zdrojů dle jiného právního předpisu. Žalovaný tak byl povinen uhradit žalobkyni poskytnutou zdravotní péči, neboť nebyl účastníkem veřejného zdravotního pojištění ve smyslu zákona číslo 48/1997 Sbírky, o veřejném zdravotním pojištění, a ani neměl uzavřenou jinou příslušnou pojistnou smlouvu dle ustanovení § 2758 zákona číslo 89/2012 Sbírky, občanský zákoník. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil dlužnou částku, je v prodlení s úhradou peněžitého dluhu dle ustanovení § 1970 zákona číslo 89/2012 Sbírky, a žalobkyně má proto nárok též na úrok z prodlení ve výši stanovené v ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sbí.

10. Soud žalobě jako zcela důvodně vyhověl v plném rozsahu.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.