12 C 450/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: vyloučení nemovitých věcí z exekuce

I. Žaloba s tím, že se „ ad A) vylučuje se nemovitý majetek z výkonu rozhodnutí ve smyslu § 267 o.s.ř„ který je obsažen v Usnesení o nařízení elektronického dražebního jednání (dražební vyhláška) pod č.j. [číslo jednací] ze dne 26.04.2018, vydaného soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], [část obce a číslo], [PSČ] [obec] 13.09.2017, kde oprávněným je [právnická osoba], se sídlem [adresa žalované], [země], IČ: [číslo], zapsaná u [anonymizována tři slova], oddíl Sro, vložka [číslo], zastoupená [údaje o zástupci] pro [katastrální uzemí]. ad B - žaloba na zrušení dražební vyhlášky podle Usnesení [číslo jednací] ze dne 26. 04, 2018 soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], [část obce a číslo], [PSČ] [obec] 13. 09. 2017„ <b>se zamítá.</b>

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 7 804,50 Kč k rukám právního zástupce žalované a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 1) Návrhem došlým podepsanému soudu dne 29. 5. 2018, ve znění dalších doplnění se žalobkyně domáhala vydání ve výroku uvedeného rozsudku. Na odůvodnění žaloby uvedla, že soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nařídil elektronické dražební jednání na majetek společnosti [právnická osoba], předmětem dražby měly být mimo jiné i výše specifikované nemovitosti. Žalobkyně namítala, že součástí nemovitostí jsou i trvalé porosty - vinice, které jsou v jeho vlastnictví a tedy nemohou být předmětem dražby. Žalobkyně dále poukázala na to, že má předkupní právo k draženým pozemkům. Vzhledem ke skutečnosti, že dražební vyhláška tyto údaje neobsahuje a jsou v ní i další věcné chyby, má žalobce za to, že není řádná a měla by být zrušena. Žalobce dále poukázal na to, že vlastnické právo k předmětným nemovitostem je sporné, když u Okresního soudu v Hodoníně je vedena žaloba [spisová značka], v rámci které je řešena otázka vlastnictví předmětných nemovitostí. 2) Žalovaná strana namítala zejména nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně v tomto sporu, když zde neexistuje žádné právo svědčící žalobkyni, pro které by nemovitosti měly být z dražby vyloučeny, když předkupní právo takovýmto právem není. Žalovaná dále zdůraznila, že podle nájemní smlouvy jsou pozemky i porosty ve vlastnictví povinné [právnická osoba] 3) Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vydal dne 26. 4. 2018 usnesení [číslo jednací], jímž byla nařízena dražba (vydána dražební vyhláška) mimo jiné i nemovitostí, které jsou předmětem této žaloby a to na 31. 5. 2018. 4) Spornou otázkou zůstalo, zda žalobkyni svědčí právo, které by vylučovalo dražbu ve výroku označených nemovitostí a také to zda byla dražební vyhláška vydána řádně. 5) Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 28. 7. 2017 (spis č.l. 13 a násl.) má soud za zjištěné, že oceňované pozemky, jsou podle výpisu z katastru nemovitostí ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], k části pozemků bylo zapsáno věcné břemeno užívání pro další osoby odlišné od účastníků řízení. Ve znaleckém posudku je dále uvedeno, že pozemky jsou pronajaty žalované a to na dobu určitou. Vlastnické právo společnosti [právnická osoba] prokazuje i výsledek řízení vedeného u Okresního soudu v Hodoníně, zejména rozsudek Okresního soudu v Hodoníně [číslo jednací] ve spojení s opravným usnesením [anonymizována tři slova] [rok] [číslo] a usnesení Krajského soudu v Brně [číslo jednací]. 6) Z oznámení o neprovedení aktualizace evidence půdy ze dne 8. 9. 2017 (spis č.l. 24) má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] požádala o zákres pozemků do LPIS a žádost o odkreslení parcel z LPIS v DPB [číslo] žalobci. Protože nebyl doložen zánik nájemní smlouvy uzavřené mezi se žalobcem, nebyla změna provedena. Z rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského ze dne 30. 10. 2017 má soud za prokázané, že byla zamítnuta žádost [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] na změnu pěstitele – převod části vinice reg. š. [číslo] ze žalobce na nového pěstitele [právnická osoba], neboť mezi vlastníkem pozemků [právnická osoba] a žalobkyní existuje spor o platnost nájemní (pachtovní) smlouvy, který ústav není oprávněn řešit. 7) Žalobkyně dovozovala své právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí z nájemní smlouvy uzavřené s původním vlastníkem [právnická osoba] [anonymizováno] dne 1. 3. 2006 ve znění dodatku ze dne 10. 6. 2015. V čl. 2 bod 4. Smlouvy jsou uvedeny, že„ vinice vybudované na předmětných pozemcích jsou ve vlastnictví nájemce, s tím, že pokud dojde v průběhu trvání nájemní smlouvy ke zhodnocení vinic ze strany nájemce, bude i toto zhodnocení ve vlastnictví nájemce. Pokud se strany nedohodnou jinak.“ V č.l. 4 bod 5. Smlouvy je uvedeno, že v případě prodeje má nájemce předkupní právo na dané pozemky za ceny obvyklé v daném čase a regionu. 8) Žalovaná text této nájemní smlouvy sporovala, sporovala i její pravost a předložila soudu nájemní smlouvu uzavřenou mezi týmiž subjekty ze shodného data, avšak s odlišným znění čl. 2 bod 4, v němž je uvedeno, že vinice jsou ve vlastnictví pronajímatele a s chybějícím článkem 4. bod 5. upravujícím předkupní právo. 9) Podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. 10) Podle § 336b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) výkon rozhodnutí se provede dražbou, kterou soud nařídí po právní moci usnesení podle § 336a. V dražební vyhlášce soud uvede datum, čas a místo dražebního jednání (§ 336, označení nemovité věci a jejího příslušenství (§ 336a odst. 1 písm. a), pořadové číslo dražebního jednání, výslednou cenu (§ 336a odst. 1 písm.), výši nejnižšího podání (§ 336e odst. 1), výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 336e odst. 2), nebo sdělení, že se zaplacení jistoty nevyžaduje, věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva, která prodejem nemovité věci v dražbě nezaniknou (§ 336a odst. 1 písm.), předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitou věc a za kterých se stane jejím vlastníkem (§ 336l odst. 1 a 2). V dražební vyhlášce soud vyzve každého, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267), aby je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo, každého, kdo má k nemovité věci nájemní či pachtovní právo, výměnek nebo věcné břemeno nezapsané v katastru nemovitostí, které není uvedeno v dražební vyhlášce, nejde-li o nájemce bytu, výměnkáře, je-li součástí výměnku právo bydlení, nebo oprávněného z věcného břemene bydlení, aby takové právo soudu oznámil a doložil ho listinami, jinak takové právo zanikne příklepem nebo v případě zemědělského pachtu koncem pachtovního roku. V dražební vyhlášce soud upozorní oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitele povinného, že se mohou domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání a přihláška bude obsahovat náležitosti podle § 336f odst. 2 a 3, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§ 336, oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitele a povinného, že mohou popřít přihlášené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí, a to nejpozději do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle § 336p odst. 1, nebo v téže lhůtě žádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání, a poučí je, že k námitkám a žádosti o jednání učiněným později se nepřihlíží, dražitele, zda se připouští, aby nejvyšší podání bylo doplaceno úvěrem se zřízením zástavního práva na vydražené nemovité věci, osoby, které mají k nemovité věci předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě, že ho mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě zanikají, nejde-li o předkupní právo stavebníka k pozemku nebo vlastníka pozemku k právu stavby, předkupní právo vlastníka stavby k pozemku a vlastníka pozemku ke stavbě nebo zákonné předkupní právo, která udělením příklepu nezanikají, na to, že pozemek, na který se vztahuje nařízení výkonu rozhodnutí, je zatížen právem stavby, lze-li tuto skutečnost zjistit z veřejného seznamu, osobu odpovědnou za správu domu a pozemku104), jde-li o prodej jednotky v domě, že se může domáhat uspokojení pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, pokud tato pohledávka byla uplatněna u soudu žalobou podle části třetí a jestliže ji přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání a přihláška bude obsahovat náležitosti podle § 336f odst. 2 a 3, s poučením, že přihlášky, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, soud odmítne. 11) Ze shora citovaného ustanovení je zřejmé, že předkupní právo, byť jeho existence byla žalovanou zpochybněna, není právem, které by vylučovalo exekuční postih nemovitostí tímto předkupním právem zatíženým. Jak vyplývá z citovaného ustanovení § 336b o.s.ř., předkupní právo může být uplatněno pouze v rámci dražby, o čemž byla žalobkyně řádně poučena a to v čl. XII. usnesení exekutora [spisová značka] ze dne 26. 4. 2018. Tedy, i kdyby se prokázala existence předkupního práva žalobkyně k exekuovaným pozemkům, nemohl by soud žalobě vyhovět, neboť se nejedná o právo nepřipouštějící dražbu. 12) Žalobkyně dále tvrdila, že dražbou (exekucí) byly vedle pozemků postiženy i porosty – vinice, které jsou v jejím vlastnictví. K prokázání tohoto svého tvrzení předložila nájemní smlouvu ze dne 1. 3. 2006. Pravost a správnost této nájemní smlouvy byla zpochybněna žalovanou, která předložila, jak již bylo shora uvedeno, nájemní smlouvu z téhož data, avšak s částečně odlišným textem, který oproti verzi předložené žalobkyní obsahoval potvrzení vlastnického práva k porostům pronajímateli. 13) Smyslem (účelem) excindační (vylučovací) žaloby podle § 267 o. s. ř. je poskytnout právní ochranu osobám, které mají k majetku (k věcem, právům nebo jiným majetkovým hodnotám), jenž byl postižen výkonem rozhodnutí (exekucí), takové právo (právní vztah), které nepřipouští, aby nařízený výkon rozhodnutí (exekuce) byl proveden a aby se tak postižený majetek stal zdrojem pro uspokojení oprávněného (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 2008, sp. zn. 20 Cdo 3463/2006), na těchto osobách je, aby své právo nejenom tvrdily, ale také prokázaly. Jinými slovy, aby vedle břemene tvrzení unesly i své břemeno důkazní. 14) Jak ostatně bylo uvedeno i v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2006, sp. zn. 33 Odo 988/2004:„ Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Podle § 120 odst. 3 věty druhé o. s. ř. neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z toho důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku § 101 odst. 1 písm. b/ a § 120 odst. 1 větou první o. s. ř.) nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána. Rozsah důkazního břemene, tedy okruh skutečností, které konkrétně musí účastník prokázat, zásadně určuje hmotněprávní norma, tedy právní předpis, který je na sporný vztah aplikován. Odtud také vyplývá, kdo je nositelem důkazního břemene, tj. které skutečnosti je každý z účastníků povinen prokázat. Závěr o tom, že účastník řízení neunesl důkazní břemeno, lze učinit jen tehdy, jestliže soud řádně a úplně provedl všechny důkazy, které účastník označil k prokázání svého tvrzení. Účastníkem označený důkaz soud neprovede pouze v případě, jestliže jeho prostřednictvím nelze nepochybně prokázat pro věc rozhodnou skutečnost (srovnej rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 4. 1994, sp. zn. 6 Cdo 107/93, uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, pod označením SR 57/1995). Z důvodu neunesení důkazního břemene lze rozhodnout v neprospěch účastníka současně pouze tehdy, jestliže zhodnocení důkazů, které byly za řízení provedeny (§ 120 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), neumožňuje soudu přijmout závěr ani o pravdivosti tvrzení účastníka, ani o tom, že by bylo nepravdivé (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 762/2001, uveřejněný v časopise Soudní judikatura, pod označením SJ 86/2002). Povinnost důkazní uložená účastníkům řízení je procesní povinností. O této povinnosti a o důkazním břemenu, které z ní vyplývá, je proto soud povinen účastníky poučit (§ 5 a § 118a o. s. ř.)“ 15) Třetí osobou tvrzené vlastnické právo je právem, které je důvodem pro vyloučení takovéhoto majetku z exekuce (výkonu rozhodnutí). Žalobkyně prokazovala svá tvrzení o vlastnictví porostů na exekučně postižených nemovitostech nájemní smlouvou ze dne 1. 3. 2006. Pravost a správnost této listiny byla stranou žalovanou zpochybněna, když byla předložena nájemní smlouva z téhož data avšak, jak je uvedeno výše, částečně odlišného znění. Za této situace tak bylo na žalobkyni, aby pravost a správnost listiny prokázala, neboť jak již uvedl Nejvyšší soud ČVR ve svém rozsudku ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1228/2012,„ je-li zpochybněna pravost soukromé listiny, nese důkazní břemeno pravosti ten, kdo z této listiny vyvozuje sobě příznivé následky. Je-li toto důkazní břemeno uneseno, tj. je-li listina pravá, dokazuje, že jednající osoba projevila vůli v listině vyjádřenou a důkazní břemeno opaku, tedy popření pravdivosti listiny nese ten, kdo pravdivost listiny popírá.“, eventuálně, aby označila další důkazy, které by její žalobní tvrzení prokázaly. 16) Stejně tak nebyl prokázán právní zájem žalobkyně na zrušení vydané dražební vyhlášky, neboť za situace, kdy byla podána excindační žaloba, nemůže dražba podle této vyhlášky proběhnout. 17) Žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila, ačkoli předchozí jednání bylo k její žádosti odročeno, neomluvila se, a ani nepožádala o jeho odročení. Soud tak nemohl vyzvat žalobkyni s poučením dle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k doplnění tvrzení a důkazů. Tuto poučovací povinnost přitom soud může plnit pouze při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Tento postup soudu je v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR (viz rozsudky spisová značka 25 Cdo 1704/2006, spisová značka 21 Cdo 4314/2008, usnesení spisová značka 21 Cdo 5232/2007). 18) Za dané situace, kdy nebylo možné přijmout závěr o tom, že žalobkyni svědčí právo nepřipouštějící provedení výkonu rozhodnutí (exekuce), a proto soudu nezbylo, než žalobu zamítnou pro neunesení důkazního břemene stranou žalující. 19) V tomto sporu s cizím prvkem, kdy žalovaná je právnickou osobou zřízenou podle cizího práva, se soud zabýval i otázkou své pravomoci (mezinárodní příslušnosti) o věci rozhodnout a dospěl k závěru, že je v souladu s č.l. 24 bod 5 nařízení EP a Rady (EU) 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech Brusel I bis, dána. Rozhodným právem je pak dle § 8 odst. 1 zák. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém právo české. 20) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 804,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 20. 10. 2020, z částky 750 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí odročení jednání dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne 25. 1. 2021, z částky 1 500 Kč za písemné vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 5. 2021 a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 6. 2021 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 450 Kč ve výši 1 354,50 Kč.