12 C 480/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 20 600 000 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba s tím, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 20 600 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 20 % ročně jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení.

II. Zamítá se žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 2 % ročně z částky 14 600 000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 20 600 000 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 799 386,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – České republice na náhradu nákladů řízení částku 5 499Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí do pokladny Obvodního soudu pro Prahu 3.

1. Žalobou došlou podepsanému soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost uhradit jí částku žalovanou. Na odůvodnění žaloby uvedla, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. No [číslo] byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne [datum] a [datum] finanční prostředky, které se žalovaná zavázala uhradit do [datum]. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla splatnost úvěru prodloužena do dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalobkyní dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno dne [datum]. Do dne splatnosti úvěru žalovaná neuhradila ničeho a to ani přes zaslané upomínky. Žalobkyně proto požaduje vedle jistiny i smluvní úroky (cenu peněz) ve výši 2% z poskytnuté částky a smluvní úrok z prodlení ve výši 20% z poskytnuté částky.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. V první řadě namítala nedostatek podmínek řízení, když osoba zmocňující právního zástupce žalobkyně k podání žaloby dle názoru žalované nebyla osobou oprávněnou za žalobkyni jednat. Žalovaná se velmi obšírně vyjadřovala k možnosti této osoby vykonávat funkci statutárního orgánu žalobkyně. Pro případ, že by podmínky řízení byly splněny, namítala strana žalovaná pravost smlouvy o úvěru a zejména jejího dodatku [číslo]. Pro případ, že by listiny byly shledány pravými, namítla, že se může jednat o zastřené právní jednání, když již dříve se strana žalovaná setkala s obdobným jednáním bývalé akcionářky žalované. Toto své tvrzení opřela i o skutečnost, že z účetních závěrek za rok 2011 [číslo] vyplývá, že o tomto úvěru nebylo nikterak žalovanou účtováno. Účtováno nebylo ani v předchozím účetním období. Z procesní opatrnosti vznesla strana žalovaná námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, neboť i kdyby byla smlouva o úvěru platnou, má za to, že dodatek platně uzavřen nebyl, neboť ze smlouvy o převodu akcií, kterou uzavřela bývalá akcionářka žalované paní [jméno] [příjmení] se současnými akcionáři, vyplývá, že žalovaná nemá mimobilanční a ani žádné jiné závazky, které by nebyly vedeny v účetnictví. Toto prohlášení se opakuje i v dalších dokumentech z roku 2015. Žalovaná tak má za to, že dodatek [číslo] je antedatovaný, nemohl přivodit prodloužení splatnosti úvěru, k jehož promlčení tedy došlo již v roce 2014. Navrhuje proto zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

3. S ohledem na vznesené námitky zabýval se soud nejprve otázkou podmínek řízení. Z plné moci na č.l. 4 vyplývá, že za žalobkyni jednal pan [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Z osvědčení o výkonu funkce ze dne [datum] opatřeného vyšším ověřením, má soud za osvědčené, že žalobkyně byla založena podle zákonů Spojených států dne [datum] ve státě [anonymizováno] a že jednatelem společnosti oprávněným samostatně jednat je pan [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Z listin získaných z [anonymizováno] obchodního rejstříku (spis č.l. 105-111) má soud za zjištěné, že pan [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] je osobou, která má jako statutární orgán společnosti, která byla vymazána, zákaz činnosti statutárního zástupce a to v období od [datum] do [datum]. Maďarský občanský zákoník (tj. zákon V z roku 2006) ve svém článku 3:22 uvádí, že jednatelem nesmí být osoba, které bylo zakázáno vykonávat funkci jednatele. Jak vyplývá z doložených listin z maďarského obchodního rejstříku, pan [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] má zakázánu činnost jednatele v době od [datum] do [datum]. Z § 9 hlava 7 maďarského zákona V z roku 2006 ustanovení zákona se použije pouze na společnosti vzniklé v Maďarsku podle maďarského práva. Z osvědčení na č.l. 8 vyplývá, že žalobkyně byla založena podle práva Spojených států, konktrétně podle práva státu Florida. Z Florida Ŕevised Limited Liability Company Act č.l. 605 [číslo] – podmínky a vznik funkce jednatele – vyplývá, že jednatelem může být zvolen kdokoli, a to souhlasným projevem vůle členů vlastnících více než 50% obchodního podílu či společníků majících více než 50% podíl na zisku společnosti s ručením omezeným, která je vlastněna všemi společníky. Dle § 30 zák. 91/2012Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním /dále jen ZMSaP/ Právní osobnost právnické osoby a způsobilost jiné než fyzické osoby se řídí právním řádem státu, podle něhož vznikla. Tímto právním řádem se řídí i obchodní firma nebo název a vnitřní poměry takové osoby, poměry mezi takovou osobou a jejími společníky nebo členy a vzájemné poměry společníků nebo členů, ručení společníků nebo členů za závazky takové osoby a kdo za osobu jako její orgán jedná, jakož i její zánik. Vzhledem ke skutečnosti, že společnost žalující byla založena podle práva státu Florida, dle kterého postačuje pro výkon funkce jednatele, pouze to, aby osoba byla do této funkce vybrána, a protože výše citované maďarského zákoníku se vztahuje pouze na společnosti založené v Maďarsku a podle maďarského práva, dospěl soud k závěru, že pan [příjmení] může vykonávat funkci jednatele žalobkyně, neboť zákaz činnosti udělený mu podle citovaného maďarského zákona, se na společnosti založené podle cizího práva nepoužije. Soud tak neshledal žalovanou namítaný nedostatek podmínek řízení.

4. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně je cizozemskou právnickou osobou, zabýval se soud i otázkou své mezinárodní příslušnosti o věci rozhodnout a otázkou práva rozhodného. Podle Článku 4 bod 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel Ibis), nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, podepsaný soud tak je příslušným k projednání tohoto sporu. V souladu s čl. 3 bod 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Z článku VI. Bod 6.6 smlouvy o úvěru ze dne [datum] vyplývá, že si smluvní strany zvolily právo české.

5. K aktivní věcné legitimaci žalobkyně ve sporu byla předložena smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Ve smlouvě je uvedeno, že postupitel má pohledávku za žalovanou vzniklou na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum]. Výše pohledávky je vyčíslena na 20 600 000Kč Smlouva byla vyhotovena ve 4 vyhotoveních 2 v anglickém jazyce a 2 ve slovenském jazyce. Postoupení bylo za úplatu ve výši 80% postupované pohledávky. Dopisem ze dne [datum] bylo původní věřitelkou postoupení pohledávky oznámeno žalované. Jak smlouvu o postoupení tak oznámení o postoupení pohledávky podepsala za původní věřitelku paní [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno]. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována.

6. Základní spornou otázkou mezi účastníky řízení byla platnost uzavřené smlouva o úvěru a zejména, s ohledem na vznesenou námitku promlčení, platnost dodatku [číslo] uzavřeného k této smlouvě.

7. Smlouvu o úvěru uzavřenou mezi [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalovanou, datovanou v Londáně [datum] za věřitele podepsal pan [jméno] [jméno] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], za žalovanou [jméno] [příjmení], smlouva byla uzavřena ve dvoujazyčné verzi. Podpisy na smlouvě nejsou ověřeny, a touto smlouvou se věřitel zavazuje poskytnout dlužníkovi částku 20 600 000Kč a to ve dvou splátkách, první ve výši 14 600 000Kč do [datum] a zbytek do [datum]. Dlužník se naopak dle č. l. III. bod 3.4 zavazuje uhradit poskytnutý úvěr do [datum]. Dodatek ze dne [datum] je sepsán pouze v anglickém jazyce, v bodě 1 1.1. je uvedeno, že strany souhlasí se změnou data splatnosti smlouvy do [datum], smlouvu za žalovanou podepsala [jméno] [příjmení] a za věřitele ředitelka (jednatelka) [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno]. Potvrzení Moravského peněžního ústavu (č.l. 21 spisu) prokazuje, že na účet žalované byly připsány [datum] částka 14 600 000Kč a dne [datum] částka 6 000 000Kč. Dopisem ze dne [datum] právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě žalované částky, opakovaně byla upomínka odeslána ještě [datum].

8. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] potvrdila ve své výpovědi, že byla a je akcionářkou žalované, potvrdila i úvěr od [právnická osoba] ve výši cca 20 000 000Kč, který měl být využit na modernizaci objektu v [obec]. Potvrdila, že k úvěru byly uzavírány dodatky a došlo k prodloužení splatnosti. Finanční prostředky byly přesunuty do Q - [příjmení], což bylo obtížné, neboť nebylo možné z banky, kam byly prostředky složeny je poukázat na jiný účet, muselo dojít k jejich vybrání a následnému znovu vložení na účet. Ke skutečnost uvedeným v účetních závěrkách, zejména k účtování úvěru a peněžních prostředků z cizích zdrojů se nedokázala vyjádřit. Zdůraznila, že v žalované společnosti jsou nyní spory mezi původními a novými akcionáři. Ve shodě se svědkyní [příjmení] vypovídala svědkyně [příjmení], která uvedla, že byla jednatelkou žalované do roku 2014, potvrdila uzavření smlouvy o úvěru i dodatku, uvedla, že má za to, že obě listiny byly vyhotoveny v češtině a že u podpisu byl vždy pan [jméno] [příjmení]. Po té co jí byl dodatek předložen, uvedla, že k tomu byl český překlad a následně doplnila, že když je to právníkem odsouhlasené, že to je„ srozumitelné pro češtinu“ Potvrdila i to, že fakticky za žalovanou na základě plné moci činil veškeré úkony pan [jméno] [příjmení]. Společnost žalovanou povařovala za jakousi rodinnou firmu. K účetnictví a k vyjednávání ohledně půjčky se blíže nedokázala vyjádřit. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že na základě plném moci vykonával v žalované určité funkce. Potvrdil, že v té době ačkoli nebyl úpadce, musel podat na sebe návrh na konkurz. V té době [právnická osoba] [anonymizováno] vyhrála v obálkové metodě koupi budovy v [obec] a to za částku 35 000 000Kč, z čehož 25 000 000Kč byl úvěr a 10 000 000Kč investovala jeho dcera (svědkyně [příjmení] [příjmení] pozn. Soudu), která zastavila vlastní nemovitost. Na další investice byla potřeba částka 30 000 000Kč, kterou měla poskytnout [právnická osoba], která o projekt projevila zájem. Tato společnost byla účastníkem konkurzního řízení vedeného na svědka [jméno] [příjmení]. Svědek potvrdil uzavření smlouvy o úvěru i dodatku prodlužující splatnost. Svědek uvedl, že stejně jako svědkyně [příjmení] nemluví anglicky, veškeré smlouvy zařizovali právníci. Ke vztahu mezi žalovanou a [právnická osoba] uvedl, že peníze byly v účetnictví vedeny jako půjčka. Následně byla částka převedena na kapitálové fondy. Svědek dále uvedl, že původního věřitele [právnická osoba] zastupoval Dr. [příjmení], který také přivezl podepsané smlouvy. O tom, kdo za touto společností stojí, svědek nebyl schopen vypovědět ničeho relevantního, popřel však, že by se v této společnosti jakkoli účastnil. Svědek potvrdil, že z účtu žalované vybral peníze a vložil je na účet Q - [příjmení].

9. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], s ohledem na svou povinnost mlčenlivosti nevypověděl ničeho podstatného, stejně jako svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], který potvrdil, že zná názvy účastníků řízení a že spor mezi nimi se týká jeho manželky a tchána. Doplnil, že zaslechl, že byla zápůjčka od [právnická osoba] pro Q – TREND a že to šlo přes žalovanou, uvedl, že se mělo jednat o cca 20 000 000Kč.

10. Svědek [příjmení] [jméno] uvedl, že po určitou dobu figuroval v dozorčí radě společnosti žalované, své působení ukončil dohodou. Společnost podle jeho názoru fakticky vlastnil pan [jméno] [příjmení], případně nějaká osoba z jeho okolí. K žalované uvedl, že se jednalo o společnost, která byla připravena pro budoucí aktivity. Vybavil si i [právnická osoba], avšak poskytnutí úvěru si nevybavil. Ke [právnická osoba] uvedl, že ovládající osobou byl podle něho pan [jméno] [příjmení], který nechal společnost založit osobou ze [právnická osoba], která nabízela založení společností za účelem odkupu pohledávek. Opakovaně uvedl, že ve [právnická osoba] měl rozhodující hlas pan [jméno] [příjmení], ale všechno zabezpečoval Dr. [příjmení] s Dr. [příjmení]. K samotné úvěrové smlouvě svědek nesdělil ničeho podstatného.

11. Soud zadal znalecký posudek, úkolem znalce bylo stanovit, zda jsou a případně s jakou mírou pravděpodobnosti podpisy na dodatku [číslo] smlouvě o postoupení a oznámení o postoupení, pravými podpisy paní [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno]. Ze znaleckého posudku MB [číslo] a výpovědi znalkyně [celé jméno znalkyně], má soud za zjištěné, že znalkyně s nízkou mírou pravděpodobnosti stanovila, že se na sporných matriálech (dodatek [číslo] smlouva o postoupení, oznámení o postoupení) nemusí jednat o pravé podpisy pisatele. Znalkyně uvedla, že malé množství srovnávacího materiálu neumožnilo učinit závěry přesnější. Zdůraznila, že sporné podpisy vykazují shodné znaky, srovnávací podpisy v kopiích, tak jak byly získány z obchodního rejstříku, mají znaky jiné, nelze říci, že sporné podpisy a srovnávací podpisy v kopiích vyhotovila jedna osoba. Srovnávací podpis v originále vyhotovený s velkým časovým odstupem od sporných podpisů sice vykazuje se spornými podpisy nějaké shodné znaky, avšak ani u něho nelze jednoznačně říci, že je vyhotovila stejná osoba.

12. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

14. Z výše citovaných ustanovená vyplývá, že za situace, kdy smlouva o úvěru byla uzavřena v roce 2009, je třeba postupovat podle předpisů platných do [datum]. Smluvní vztah mezi účastníky řízení jako podnikateli se tak řídí zákonem č. 513/1991Sb. [ulice] zákoník, v tehdy platném znění a subsidiárně zákoníkem 40/1964Sb. občanský zákoník ve znění platném do [datum].

15. Podle § 261 odstavce 3 zákona č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve zněním platném v době tvrzeného uzavření smluv, touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků mimo jiné smlouvy o úvěru (§ 497), 16. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. zák.) smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka 20 600 000Kč Tyto skutečnosti prokazuje nejen potvrzení peněžního ústavu (č.l. 21 spisu), ale i výpovědi svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení], finanční prostředky byly připsány přesně podle uzavřené smlouvy o úvěru datované dne [datum]. Soud dospěl k závěru, že tato smlouva o úvěru byla uzavřena platně. Právní předchůdkyně žalobkyně měla za žalovanou pohledávku z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dle ust. § 497 obch. zák. Na základě této smlouvy ve sjednaných splátkách poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala finanční prostředky ve stanoveném termínu tj. do [datum] splatit.

18. S ohledem na datum podání žaloby vznesla žalovaná námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, a proto bylo stěžejní posoudit pravost dodatku [číslo] ke smlouvě o úvěru, kterým byla jeho splatnost posunuta do [datum].

19. Žalovaná popírala pravost a správnost listiny obsahující dodatek [číslo] bylo tedy na žalobkyni, aby s ohledem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu České republiky (srovnej např. 3 Cdon 1031/96), pravost a správnost listiny prokázala.

20. Z výpovědi paní [příjmení], která listinu za žalovanou podepisovala, soud získal pochybnosti o tom, zda tato svědkyně listinu podepsala vážně, - byť podpis na listině uvedený uznala za svůj vlastní, neboť si nebyla schopna vybavit konkrétní okolnosti podpisu smlouvy, tvrdila, že byla v českém jazyce, následně že byla anglická verze opatřena českým překladem a později, že to odsouhlasil právník. [příjmení] shodně se svědky paní [příjmení] a panem [příjmení] popsala důvody úvěru a spolu se svědkyní [příjmení] i to, že úvěr byl následně čerpán [právnická osoba] trend, je otázkou do jaké míry lze její výpověď povařovat za věrohodnou, neboť jak bylo prokázáno nejenom její výpovědí, ale i výpovědí svědka [jméno], jednalo se o osobu v příbuzenském vztahu se svědkem [jméno] [příjmení], který byl spolu se svou dcerou svědkyní [jméno] [příjmení], faktickými osobami ovládající žalovanou, svědkyně tak pouze z důvodů, které svědek [jméno] [příjmení] uvedl ve své výpovědi, vykonávala funkci jednatele jako výpomoc v rodině. Další pochybnosti v soudu vyvolal znalecký posudek MB [číslo], který s menší mírou pravděpodobnosti stanovil, že podpis na dodatku není pravým podpisem jednatelky [právnická osoba].

21. Pochybnosti soudu o pravosti této listiny prohloubila i prohlášení učiněná paní [jméno] [příjmení] a panem [jméno] [příjmení] v souvislosti se zamyšleným převodem – prodejem – akcií žalované, a to bez ohledu na to, zda smlouvy došly svého naplnění. [příjmení] [jméno] [příjmení] uzavřela smlouvu o převodu 14 ks akcií žalované se žalobkyní a to dne [datum] (spis č.l. 64). V této smlouvě a to konkrétně v jejím článku [číslo] písm d) a písm e) je uvedeno, že účetnictví odráží skutečnou ekonomickou a finanční situaci žalované, aktiva nejsou nadhodnocena a závazky nejsou podhodnoceny, stejně tak je uvedeno, že neexistují žádné rozvahové nebo mimo rozvahové závazky žalované, které by nebyly evidovány v jejím účetnictví. Další smlouvu o prodeji 49% akcií žalované paní [jméno] [příjmení] uzavřela s pány [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], v č.l. 3 [číslo] je uvedeno, že společnost nemá mimobilanční (podrozvahové závazky) ani jiné závazky, které by nebyly zapsány v jejím účetnictví, přestože by měly být, vyjma závazků vzniklých při běžném chodu závodu, včetně uzavření jakýchkoli smluv o prodeji a smluv o dodávkách. K této smlouvě bylo vyhotoveno i čestné prohlášení paní [příjmení] [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení] a to dne [datum] (spis č.l. 58) v němž oba shodně prohlašuji, že žalovaná nemá mimobilanční závazky a ani závazky, které by nebyly zapsány v účetnictví. Z těchto listin jednoznačně vyplývá, že osoby, které fakticky ovládaly žalovanou, výslovně, v rozporu se svou svědeckou výpovědí, kde opakovaně tvrdily existenci úvěru, potencionální budoucí kupující utvrzovaly o tom, že společnost nemá závazky mimo účetnictví.

22. Otázkou tedy zůstalo, zda se sporný dluh odrazil v účetnictví žalované. Soud však musí konstatovat, že jeho pochybnosti o existenci závazku žalované vůči žalobci nevyvrátily, ani účetní rozvahy žalované, z nichž jednoznačně vyplynulo, že finanční prostředky od právní předchůdkyně žalobkyně nebyly v účetnictví žalované vedeny. Z rozvahy v plném rozsahu (vypracované společností žalovanou) sestavené ke dni [datum] (opatřené podacím razítkem finančního úřadu) vyplývá, že v čísti BII, BIII a BIV rozvahy neeviduje žádné závazky společnosti a ani žádné úvěry, získané finanční prostředky nejsou vedeny ani v aktivech společnosti, stejné skutečnosti vyplývají i z rozvahy ke dni [datum] opatřené presenčním razítkem finančního úřadu ze dne [datum]. Z této rozvahy vyplývá, že žádné závazky nebyly vedeny ani v předchozím období. Ani v rozvaze sestavené ke dni [datum] soud nejsou evidovány žádné závazky a úvěry V rozvaze sestavené ke dni [datum] jsou evidovány v části B cizí zdroje ve výši 11 000Kč, které jsou v rozsahu 3 000Kč účtovány jako dlouhodobé závazky a v rozsahu 8 000Kč jako závazky krátkodobé. Z rozvahy ve zkráceném rozsahu sestavené ke dni [datum] vyplývá, že společnost má v účetním období závazky ve výši 3 000Kč. Z rozvahy ke dni [datum] vyplývá, že společnost má dlouhodobé závazky ve výši 3 000Kč.

23. Svědkyně [jméno] [příjmení], paní [příjmení] i svědek [příjmení] shodně uvedli, že prostředky byly převedeny do Q trend. Z rozhodnutí jediného akcionáře žalované paní [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že jmenovaná je (v té době byla) jediným akcionářem žalované, která je jediným společníkem [právnická osoba] s.r.o.. [jméno] [příjmení] v působnosti valné hromady rozhodla, že souhlasí, aby na základě doporučení bankovního ústavu dceřiná [právnická osoba] trend účtovala nadále o půjčce poskytnuté jí mateřskou společností (žalovanou) ve výši 20 600 000Kč a to na kapitálových fondech, přičemž je uvedeno, že z kapitálových fondů budou tyto prostředky vyvedeny až po úhradě úvěru. Je taktéž uvedeno, že mateřské společnosti byly finanční prostředky poskytnuty [právnická osoba]. Zároveň je rozhodnuto, že [právnická osoba] přistoupí k závazku žalované. Rozhodnutí téže osoby jediného akcionáře v působnosti valné hromady ze dne [datum] rekapituluje, že částka 20 600 000Kč z půjčky účtovaná v kapitálových fondech [právnická osoba] s.r.o. bude splacena žalobci. Tyto listiny zcela korespondují s výpovědí svědkyně [příjmení], [příjmení], i účetní paní [příjmení], které potvrdily, že prostředky měla fakticky využívat společnost ovládaná žalovanou. Tento záměr lze dovodit i z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] – Q trend získal nemovitost, jejíž rekonstrukci měla žalovaná prostřednictvím získaných prostředků pouze financovat. Z rozvahy [právnická osoba] ke dni [datum] vyplývá, že na kapitálových fondech je částka 19 800 000Kč. Pasiva tvoří celkem 73 961 000Kč a společnost má závazky – ovládaná ovládající osoba ve výši 8 675 000Kč, ve vztahu k úvěrujícím institucím jsou evidovány závazky ve výši 36 675 000Kč.

24. Z emailové korespondence mezi JUDr. [jméno] [příjmení] a Bc. [jméno] [příjmení] ze dne 1. a [datum] vyplývá, že se na účetní paní [příjmení] obrátil právní zástupce s žádostí o rozklíčování vzniku a původu závazků společnosti [právnická osoba] vůči ovládající osobě (tedy žalované pozn. Soudu) v souvislosti s plánovanou smlouvou o prodeji akcií společnosti žalované, s tím, že se jedná o částky 8 675 000Kč v dlouhodobých závazcích a částky 19 800 000Kč v ostatních kapitálových fondech. K částkám bylo v odpovědi ze dne [datum] uvedeno, že částka ostatní kapitálové fondy ve výši 19 800 000Kč byla v roce 2014 evidována na účtu základního kapitálu, avšak valná hromada rozhodla, že se základní kapitál navyšovat nebude, a proto byla částka přeúčtována do kapitálových fondů. K částce 8 675 000Kč je uvedeno, že je účtována závazky – ovládaná osoba účet 471 a že na tomto účtu jsou účtovány poskytnuté půjčky od pana [příjmení]. Soud považuje za nutné uvést, že z předložených listin není možné dovodit, že by částka nacházející se na kapitálových fondech, byla sporným úvěrem, když se jednak neshoduje výše částky (na kapitálových fondech je částka o 800 000Kč nižší) a jednak z emailu vyplývá, že k převodu částky došlo na základě rozhodnutí nikoli z roku 2012, ale až z roku 2014 a na základy doporučení banky, ale z rozhodnutí nenavyšovat základní kapitál.

25. Soud se zabýval i otázkou zda v rozvahách žalované jsou vedeny jakékoli pohledávky a zejména zda je vedena pohledávka ve výši 20 600 000Kč za dceřinou společností (ovládanou osobou), která by s ohledem na výše uvedená prohlášení a tvrzení svědků v účetnictví vedena býti měla. Z ani jedné z rozvah odsouhlasených žalovanou za výše specifikovaná období nevyplývá, že by žalovaná měla jakékoli pohledávky natož pohledávky za ovládanou osobu. Stejně tak aktiva žalované a to včetně cizích zdrojů nedosahují ani částky 2 000 000Kč.

26. Po provedeních všech důkazů soud s ohledem na opakovaná prohlášení o neexistenci závazku mimo účetnictví, nevykazování závazku v účetních rozvahách, podpůrně i s ohledem na závěry znaleckého posudku, dospěl k závěru, že nebyla prokázána pravost a správnost dodatku [číslo], tedy uzavřel, že nedošlo k prodloužení splatnosti poskytnutého úvěru.

27. Podle § 387 odstavce 1 zákona č. 513/1991 Sb. právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem.

28. Podle § 391 odstavce 1 zákona č. 513/1991 Sb. u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

29. Podle § 397 zákona č. 513/1991 Sb., nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

30. Z úvěrové smlouvy má soud za prokázané, že úvěr měl být splacen do [datum]. Promlčecí doba zašla běžet dne [datum] a marně uplynula dnem [datum]. Žaloba byla podána dne [datum], nárok je tak promlčen. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl a to včetně požadovaného příslušenství.

31. Podle § 148 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady představuje doplatek za znalecký posudek a výslech znalce. Celkem bylo na znalečném vynaloženo 12 347Kč (posudek) a 1 152Kč za účast znalce u jednání. Na zálohách bylo zaplaceno 8 000Kč, zbývá doplatit 5 499Kč.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 799 386,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 600 000 Kč sestávající z částky 52 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky 52 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 52 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (rozbor maďarských právních předpisů týkajících se zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 52 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 52 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k provedenému dokazování) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 52 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 52 540 Kč za účast na jednání soudu (výslech svědkyně u dožádaného soudu) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 52 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 52 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 52 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ke znaleckému posudku) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 52 540 Kč za účast na jednání soudu (videokonference - výslech svědka na Slovensku) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 52 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 26 270 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne [datum] včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 660 650 Kč ve výši 138 736,50 Kč.