12 C 496/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 46 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 46 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucím z této částky od 21. 1. 2017 do zaplacení a úrok z částky 46 000 Kč ve výši 11,55 % ročně ode dne 30. 10. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 61 106Kč k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou podepsanému soudu dne 23. 12. 2019 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost uhradit mu částku žalovanou s tím, že se jedná o jistotu, kterou složil při uzavření nájemní smlouvy 30. 9. 2015 a kterou mu měla strana žalovaná vrátit do 20 dnů po skončení nájemní smlouvy. Žalobce zdůraznil, že nájemní poměr skončil 31. 12. 2016, avšak jistota ani přes upomínky vrácena nebyla. Žalovaná proti žalobě brojila tím, že její povinnost vrátit jistotu zanikla na základě započtení učiněného 6. 2. 2017. Zdůraznila, že za žalobce měla nárok z titulu náhrady škody, když žalobce neužíval byt řádně a svým jednáním způsobil žalované škodu, která převýšila složenou jistotu.

2. Ve sporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že 30. 9. 2015 uzavřeli nájemní smlouvu, na jejímž základě žalovaná přenechala žalobci do užívání byt číslo o velikosti 1+1 v domě adresa na adrese adresa žalované, že nájemní poměr skončil k 31. 12. 2016. Další nespornou skutečností bylo předání bytu 3. 1. 2017 a skutečnost, že žalované nevrátila žalobci složenou jistotu.

3. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je státním občanem Francie, zabýval se soud otázkou své mezinárodní příslušnosti o věci rozhodnout. Dospěl k závěru, že na základě čl. 24 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis) je soudem příslušným, neboť nemovitost, k níž bylo sjednáno nájemní právo, kterého se týká žalobní nárok, se nachází v obvodu podepsaného soudu. Soud dále dovodil, že rozhodným právem je podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) právo české, neboť strany si dle záhlaví smlouvy a článku IX. 3. nájemní smlouvy toto právo zvolily.

4. Po provedeném dokazování pak soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je dán a žalobě vyhověl, když dospěl k závěru, že žalovaná neměla po ruce pohledávku způsobilou k započtení a její závazek vrátit žalobci složenou jistotu tak nezanikl. Soud totiž dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by vady, z nichž žalovaný dovozoval svůj započítávaný nárok na náhradu škody, způsobil žalobce. Proti rozsudku podala odvolání, namítala nesprávnost a nepřezkoumatelnost rozsudku s tím, že dle jejího názoru soud na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Žalobce navrhl rozhodnutí potvrdit.

5. Odvolací soud svým usnesením 17 Co 205/2021 ze dne 23. 9. 2021 napadené rozhodnutí zrušil, když dospěl k závěru, že soud prvního stupně učinil nesprávná skutková zjištění na základě předávacího protokolu a pochybil při hodnocení provedených důkazů a na základě těchto nesprávných zjištění dospěl k předčasnému závěru, že žalovaná neměla proti žalobci pohledávku způsobilou k započtení a že její závazek složenou jistotu vrátit, nezanikl. Odvolací soud dále vytkl soudu prvního stupně, že cizojazyčné listiny, které byly k důkazu předloženy, nejsou opatřeny českým překladem a dále, že neprovedl veškeré navrhované důkazy, zejména navrhovaný výslech znalce. Pro případ nutnosti pak zavázal soud prvého stupně, aby strany poučil.

6. K nároku na vrácení jistoty soud pouze opakuje své závěry učiněné již v prvním rozhodnutí, neboť odvolací soud tyto závěry shledal správnými.

7. Podle § 2254 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

8. Podle § 1802 o. z., mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

9. Z Bulletinu – advokacie.cz (článek Úrok z jistoty při nájmu autor Ing. Tomáš Buus, Ph.D. publikovaného dne 13. 6. 2016) a ze statistických údajů ČNB má soud za prokázané, že výše úroků z úvěru, ke dni složení jistoty se pohybovala v rozmezí od 11,55%. do 20,22%.

10. Za situace, kdy strany nesporovaly, že uzavřely nájemní smlouvu, na jejímž základě žalobce složil jistotu ve výši 46 000Kč, a kdy je najisto postaveno, že nájemní poměr zanikl ke dni 31. 12. 2016, dospěl soud k závěru, že žalobce má v souladu s citovanými ustanoveními právo na vrácení složené jistoty a to včetně požadovaných úroků, jejichž výše zcela odpovídá sazbám za poskytované spotřebitelské úvěry v době složení jistoty.

11. Ke sporné otázce zániku závazku na základě započtení soud prvního stupně doplnil v intencích požadavků odvolacího soudu dokazování a dospěl k těmto závěrům.

12. Jak již bylo opakovaně uváděno, žalovaná na svou obranu tvrdila, že žalobce způsobil na majetku žalované škody zachycené v protokolu z předání bytu ze dne 3. 1. 2017, a to zejména odřeniny, šmouhy na stěnách, vryp cirka 2 cm na vstupních dveřích, škrábance a vrypy na kuchyňské lince, vrypy a škrábance a odřeniny na plovoucí podlaze v obývacím pokoji, škrábance a odřeniny na vnitřních dveřích, poškrábaný skleněný stůl.

13. Z emailové korespondence mezi paní příjmení a právním zástupcem žalobce (spis č.l. 26) má soud za zjištěné, že strana žalovaná reagovala na zaslání předžalobní výzvy zasláním faktury č. 2017.

14. Z faktury č. 2017 má soud za zjištěné, že žalovaný vystavila žalobci fakturu na částku 46 000Kč za částečnou finanční náhradu poškozeného majetku a na tuto částku započetla složenou jistotu.

15. Z předávacího protokolu ze dne 1. 10. 20145 (spis č.l. 46) má soud za zjištěné, že v tento den žalobce převzal předmětný byt, předmět nájmu si prohlédl a podepsal prohlášení, že předmět nájmu, včetně vybavení a zařízení je v dobrém a funkčním stavu a je způsobilý pro účely uvedené v nájemní smlouvě.

16. Z předávacího protokolu ze dne 3. 1. 2017 má soud za zjištěné, že byt byl předán zpět žalované, byl zaznamenán seznam závad: odřeniny, šmouhy na stěnách, vryp cirka 2 cm na vstupních dveřích, škrábance a vrypy na kuchyňské lince, vrypy a škrábance a odřeniny na plovoucí podlaze v obývacím pokoji, škrábance a odřeniny na vnitřních dveřích, poškrábaný skleněný stůl, stojící voda v pračce, upadnutá krytka u okna. V předávacím protokole byly připsány anglické poznámky, které, jak vyplývá z překladu protokolu, ve spise na čísle listu 198, vyjadřují pochybnosti strany žalující o tom, že se jedná o více než běžné opotřebení. U odřenin a šmouhy na stěnách je uvedeno, že se jedná o důsledek užívání bytu, běžné opotřebení. U vrypu na vstupních dveřích je uvedena poznámka, že ji mohou udělat kdokoliv. U kuchyňské linky je uvedeno, že po diskuzi s Dr. příjmení, uzavřeno jako běžné opotřebení. U vrypů, škrábanců, odřenin na plovoucí podlaze v obývacím pokoji je uveden dovětek:„ omlouvám se a emotikon lítosti“. U stojící vody v pračce je poznámka, že nebyla používána, stejně tak jako u upadnuté krytky u okna a skleněného jídelního stolu. U zaznamenaných škrábanců a odřenin na vnitřních dveřích je opět uvedeno, že se jedná o běžné opotřebení.

17. Ze znaleckého posudku č. 2015 číslo ze dne 7. 11. 2020 má soud za zjištěné, že žalovaná požádala znalce o posouzení fyzického opotřebení podlahy v obývacím pokoji. Znalec uvedl, že nebyl přítomen vzniku poškození a ani předání bytu zpět žalované, vycházel z časových údajů žalovanou sdělených. Vzhledem ke skutečnosti, že nemohl časové údaje od žalované nikterak ověřit, vycházel z předpokladu, že jsou pravdivé. Z fotografií, které mu byly předloženy, a z ohledání na místě samém dospěl k závěru, že od doby vzniku poškození, nebylo toto poškození nikterak korigováno, retušováno. Náklady na opravu poškozené podlahy vyčíslil na částku 108 000Kč.

18. Z výpovědi zpracovatele znaleckého posudku číslo 2015 -35/20 pana Josefa Škody má soud za zjištěné, že znalec na závěrech posudku trval. Zdůraznil, že podlaha byla poškozená, při specifikaci poškození odkázal na písemné znění znaleckého posudku. Uvedl, že namístě není spekulace na vybroušení přebroušení a nátěr podlahy. Vzhledem k jejich konstrukční charakteristice a v hloubce vrypů by došlo k poškození podlahy. Celoplošná výměna podlahy je nutná z důvodu zachování jednotné barevnosti. Potvrdil, že práce byly oceněny dle cen uvedených v cenové databázi, kalkulace ceny byla provedena standardním položkovým rozpočtem hodnotícím jednotlivé stavební práce a dodávky, tak jak je využíván systém SW KROS plus firmy URS Praha a.s., který je jedním z rozpočtářských softwarů používaný širokou stavařskou obcí a soudními znalci. Tento systém byl využit vzhledem k tomu, že dle zkušeností znalce, soudy z těchto systémů taktéž vychází. Znalec uvedl, že systém URSu je nejrozšířenější nejstarší nejucelenější a veškeré další softwary ve svých počátcích z tohoto systému čerpaly. Dalším rozšířeným systémem je systém RTS Brno. Znalec opakovaně zdůraznil, že k poškození mohlo dojít při nešetrné manipulaci s nějakým inventářem, nábytkem. Znalci byly opakovaně předloženy fotografie ze spisů. Uvádí, že se jedná o fotografie, které měl k dispozici. K charakteru vzniku vrypů se znalec vyjádřil shodně jako ve znaleckém posudku s tím, že na místě byly dvě lokace. Na jedné se nacházelo menší množství vrypů, které vznikly dlouhodobější záležitostí, generovaly se postupně. V hlavním komunikačním prostoru u vstupu byl jeden dlouhý vryp, který byl generován jednorázově. Podlaha jako taková nevykazovala známky nadměrného poškození nebo nedostatečného ošetření. Znalec se pak opakovaně vyjadřoval ke způsobu opravy podlahy, setrval na svém závěru, že je třeba vyměnit minimálně podlahu v celém obývacím pokoji.

19. Z technické zprávy ze dne 27. 1. 2017 vypracované panem jméno příjmení (spis č.l. 52) má soud za zjištěné, že oprava podlahy v obývacím pokoji by si vyžádala částku minimálně ve výši 65 085,60Kč.

20. Z potvrzení pana jméno příjmení ze dne 29. 11. 2021 (spis číslo listu 212) má soud za zjištěné, že dle názorů tohoto řemeslníka, rýhy mohly vzniknout nedbalou manipulací s těžkým předmětem, případně jejich nešetrnými posuvy, pády. Ke vzniku poškození mohla stačit i krátká doba během jediného dne stěhování nábytku. Začernání vzniklo působením vlhkosti, například v důsledku neošetření odkryté podlahy doporučeným způsobem.

21. Z výpovědi svědkyně jméno jméno anonymizováno má soud za prokázané, že v současné době se jedná o manželku pana žalobce. Se žalobcem v předmětném bytě žila, nastěhovali se do něho v září v roce 2015 poté, co se vrátili z anonymizováno. V době, kdy byt přebírali, byl byt v regulérním stavu, zběžně ho prohlédli. Z poškození, kterých si všimli, upozornili pronajímatele na poškrábanou kuchyňskou linku. Jak svědkyně uvedla, v nemovitosti se necítili dobře, zdrželi se tam rok a čtvrt. Měli pocit, že je jim dáváno najevo, kdo je silnější stranou. Dohodli se tedy na ukončení nájmu. U vracení bytu už nebyl přítomen anonymizováno příjmení, pouze jeho asistenti nebo zaměstnanci. Paní a technik, který v domě bydlel. Předání bytu bylo velmi nekomfortní, byl vyhledáván každý detail, detailně byla prohlížena zeď, každý centimetr bytu. Pochopitelně se tam objevily šmouhy, které vznikly vlivem běžného užívání. Jednalo se o lehké šmouhy, čmáranice i jak uvedla svědkyně, svědek příjmení působil, že je mu zřejmé, kde jsou v bytě nedostatky. Přišlo jí, že„ šel na jistotu“. Celé to na ní působilo velice ponižujícím a stresujícím dojmem. Zdůraznila, že předtím zaplatila paní na úklid, aby celý byt byl předán v co nejlepším stavu. Zdůraznila, že žili v nájemních bytech různě po světě a nikdy se do takové situace nedostali. Uvedla, že opakovaně jim bylo zdůrazňováno, že byt je v hrozném stavu, přičemž se jednalo jen o pár škrábání. Nakonec se tedy rozhodli protokol podepsat s tím, že se pak nějakým způsobem uvidí. Svědkyně uvedla, že vzhledem ke komunikačnímu jazyku, protokol opoznámkovala ona anglicky. Uvedla, že škrábance byly velmi lehké, myslela si, že když se napíše do protokolu nějaký lidský komentář, že se to nějakým způsobem vyřeší. K fotografiím ve znaleckém posudku uvedla, že nedokáže říci, zda se jedná o fotografie z toho bytu, neboť oni měli nábytek umístěný jinak.

22. Svědkyně jméno příjmení ve své výpovědi uvedla, že byla v pracovním vztahu ke straně žalované, kdy pro tuto zajišťovala od roku 2012 mimo jiné pronájem nemovitostí. Uvedla, že tento byt si pamatuje, pronajímala ho žalobci a následně ho od něho přebírala, a to s kolegou panem příjmení. Svědkyně zdůraznila, že s kolegou byt pečlivě prošli, utkvělo jí, že v bytě byla poničená podlaha, stůl, zárubně, nebylo vymalováno a v pračce stála voda. Kdy byl byt znovu pronajat po té, co byl předán žalobcem, neví, ona sama ho dalšímu nájemci nepředávala. Před pronajmutím bytu žalobci, vykonala několik prohlídek se zájemci, byt byl vymalován a byl v dobrém stavu.

23. Svědek jméno příjmení vypověděl, že při předávání bytu zachycuje, v jaké je byt kondici, vybavil si v bytě vrypy na podlaze, dále uvedl, že byt nebyl uklizen, v pračce byla voda, nebylo vymalováno. K předmětnému bytu uvedl, že poprvé v něm byl v roce 2015 nebo již v roce 2012, byt byl ve skvělé kondici. Svědek uvedl, že provádí drobnou údržbu v pronajímaných bytech, zajišťuje, aby byt byl před dalším pronajmutím perfektní. K předmětnému bytu uvedl, že se tam brousila kuchyňská deska, měnil se koš, baterie, probíhala výmalba a silikonem se upravovaly u podlah sokly. Od roku 2017 dosud je v bytě stálý jeden nájemce. Svědek byl v předmětném bytě cca 20x, kdy a při jakých příležitostech si přesně nevybavil. K opravě podlahy uvedl, že se domnívám, že zůstala původní. K prodlevě mezi předáním bytu od žalobce a dalším pronájmem se svědek nedokázal vyjádřit.

24. Z notářského zápisu NZ 166/2020 o osvědčení jiného skutkového děje a stavu věci a to existence fotografií v mobilním zařízení, ze dne 27. 10. 2020 má soud za zjištěné, že právní zástupce žalované za přítomností notářky zapnul mobilní telefon, otevřel aplikaci fotky, sroloval na leden 2017 a po té na 9. 1. 2017 otevřel vybrané fotografie a tyto jsou vytištěny jako příloha notářského zápisu. Notářský zápis neprokazuje nic jiného, než že fotografie v něm uvedené byly pořízeny 9. 1. 2017.

25. Z fotografií, které byly vytištěny, má soud za zjištěné, že se na nich nachází detailní záběr poškozené podlahy, neuklizená varná deska, záběry špinavé malby. Fotografie jsou datovány 9. 1. 2017.

26. Další do spisu založené fotografie zachycují z různé dálky a různých úhlů poškrábanou podlahu. Na fotografiích jsou dodatečně přidány komentáře a data. Žádná z fotografií není digitálně datována.

27. Proto, aby mohl být žalobce úspěšný se svým nárokem na náhradu škody, musí prokázat, že škůdce porušil zákonnou čí smluvní povinnost, jejíž porušení je v příčinné souvislosti se vzniklou škodou, o tom byl soudem poučen.

28. K obraně žalované a nároku na náhradu škody: Žalobce tvrdil, že žalovaný porušil povinnost stanovenou mu v ust. § 2292 a 2293 zák. 89/2012Sb. dále jen o.z.

29. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

30. Podle § 2293 o. z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Nájemce odstraní v bytě změny, které provedl se souhlasem pronajímatele, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu nájemce uvede byt do původního stavu. Nájemce odstraní v bytě změny, které provedl bez souhlasu pronajímatele, ledaže pronajímatel nájemci sdělí, že odstranění změn nežádá; nájemce přesto nemůže žádat vyrovnání, i kdyby se změnami hodnota bytu zvýšila. Pronajímatel může žádat náhradu ve výši snížení hodnoty bytu, které bylo způsobeno změnami provedenými nájemcem bez souhlasu pronajímatele.

31. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k těmto závěrům: Z předložených důkazů, ať z protokolu či z předložených fotografií je jednoznačně prokázáno, že byt v době jeho předání žalované nebyl ve zcela optimální kondici. Jak vyplynulo z žalovanou vystavené faktury, za stěžejní poškození bylo považováno poškození podlahy. Zde vznikl mezi stranami spor o to, kdy k tomuto poškození fakticky došlo. Fotografie, které byly do spisu založeny a ani notářský zápis na tuto otázku odpověď nedaly, když byly pořízeny až po té, co byt již byl žalobcem žalované předán. Objasnění celé skutečnosti přinesla svědecká výpověď paní celé jméno žalobce anonymizováno, která vysvětlila důvody cizojazyčných vsuvek v předávacím protokolu, tím, že je tam uvedla ona ve snaze o lidský přístup k vyřešení celé záležitosti týkající se předání bytu. Potvrdila i to, že si se žalobcem byli vědomi menších poškození podlahy v místě pod oknem, považovala toto však za běžné opotřebení bytu, vzniklé jeho užíváním. Vznik velkého vrypu popírala. S touto výpovědí ohledně mechanismu vzniku poškození korespondují i odborná posouzení a znalecký posudek, když odborníci se shodli na tom, že drobné vrypy vznikaly po delší dobu, stálým působením nějakého předmětu např. židle i kolečkové a velký vryp vznikl jednorázovým působením velmi těžkého předmětu např. i při stěhování. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobce odpovídá minimálně za menší poškození podlahy vzniklé v místě pod oknem. Bez ohledu na to, že se nepodařilo zcela jednoznačně prokázat, že by žalobce způsobil ten velký vryp v podlaze, již prokázání vzniku méně hlubokých, ale plošně rozsáhlejších vrypů do podlahy postačuje k tomu, aby soud dospěl k závěru, že žalobce, za poškození podlahy odpovídá.

32. K výši škody soud měl k dispozici jednak znalecký posudek a jednak odborné posouzení, v nichž se jejich vypravovatelé shodli na tom, že nelze podlahu opravit jinak než ji minimálně v obývacím pokoji vyměnit (v tomto případě bude třeba tolerovat barevné odlišnosti, které vzniknou na přechodových pohledech z ložnice do obývacího pokoje). Vzhledem ke skutečnosti, že obě předložené kalkulace převyšují složenou jistotu, soud dospěl k závěru, že žalovaná měla po ruce pohledávku způsobilou k započtení a způsobilou přivodit zánik její povinnosti vrátit jistotu.

33. K otázce platnosti započtení Podle § 1982 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

34. Podle § 1987 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. K otázce způsobilosti započtení soud odkazuje na rozhodnutí NS ČR 31 Cdo 684/2020-406, které podrobně rozebírá otázky určitosti a započítávané pohledávky a dospívá k závěru, že za neurčitou nelze pohledávku povařovat pouze proto, že ji dlužník neuznává nebo, že je sporná její právní kvalifikace. Musí, zde být objektivní nejistota, že pohledávka vznikla či že je splatná.

35. V tomto sporu žalovaná učinila úkon jednostranného započtení emailem ze dne 6. 2. 2017 adresovaným žalovanému, kterému byla současně doručena i faktura č. 2017. Tato korespondence byla následně odeslána i právnímu zástupci žalobce. Vzhledem ke skutečnosti, že z emailu je zcela jednoznačné jaké pohledávky se vzájemně započítávají a vystavenou fakturou je vyvolána splatnost započítávané pohledávky, dospěl soud k závěru, že v době započtení byly obě pohledávky likvidní a byť započítávaná pohledávka byla sporná, protože, jí žalobce neuznával, nejednalo se o pohledávku nejistou.

36. Soud proto po provedeném dokazování dospěl k závěru, že pohledávky žalobce za žalovanou zanikla na základě započtení, a proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

37. Soud zamítl i návrh na doplnění dokazování a to zejména vypracováním znaleckého posudku k otázce vzniku velkého vrypu na podlaze, neboť objasnění této skutečnosti s ohledem na již prokázaný vznik menších poškození jednáním strany žalující, povařoval tento posudek za nadbytečný. Ze stejných důvodů soud zamítl i návrh na výslech svědka pana příjmení, který měl byt pronajatý po žalobci 38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 61 106 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání v částce 2 300 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 46 000 Kč sestávající z částky 2 940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 20. 3. 2020, z částky 2 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 23. 3. 2020, z částky 2 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplnění vyjádření na výzvu soudu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 6. 2020, z částky 2 940 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 10. 2020, z částky 2 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplňující vyjádření po prvním jednání) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 11. 2020, z částky 2 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k námitkám žalobce) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 1. 2. 2021, z částky 2 940 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 3. 2021, z částky 2 940 Kč za odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. ze dne 6. 5. 2021, z částky 2 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplnění odvolání) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 17. 9. 2021, z částky 2 940 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 11. 2021, z částky 2 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplnění vyjádření na výzvu soudu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 29. 11. 2021, z částky 2 940 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 1. 12. 2021, z částky 2 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 20. 12. 2021, z částky 2 940 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 24. 1. 2022 a z částky 2 940 Kč za účast na jednání soudu (jednání o odvolání) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 9. 2021 včetně patnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 48 600 Kč ve výši 10 206 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.