12 C 54/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Terezou Vaňkátovou, PhD. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 27 558 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 288 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 288 Kč ve výši 12 % ročně od 1. 5. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části nároku na zaplacení částky 22 270 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 26 524 Kč od 28. 4. 2025 do 30. 4. 2025 a z částky 21 523 Kč od 1. 5. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 27 558 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřel žalovaný dne 14. 12. 2024 smlouvu o úvěru č. 471139005 se společností právnická osoba, IČO IČO, adresa (dále jen „původní věřitel“), na základě které čerpal úvěr ve výši 14 000 Kč, který následně navýšil na celkovou částku 22 000 Kč. V návaznosti na uvedené žalovanému vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit jednorázovou platbou. Tuto povinnost žalovaný neplnil, čímž se dostal do prodlení dne 28. 4. 2025. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku od původního věřitele na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Pohledávka se skládá z jistiny úvěru ve výši 22 000 Kč, smluvního úroku 4 524 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 034 Kč, to vše spolu se zákonným úrokem z prodlení od 28. 4. 2025. Žalobkyně dále uvádí, že žalovaný byl opakovaně upomínán k úhradě dluhu původním věřitelem. Dne 20. 10. 2025 mu byla zaslána žalobkyní předžalobní výzva. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného lustrací z veřejně dostupných databázích SOLUS, CNCB, ISIR, CEE, NRKI a BRKI, žalovaný potvrdil, že je schopen úvěr řádně hradit, právní předchůdkyně žalobkyně tedy vycházela z těchto lustrací a prohlášení klienta, že je schopen úvěr hradit.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný.

3. Soud zjistil tyto skutečnosti:

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 471139005 soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne 14. 12. 2024 s původním věřitelem smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, v rámci které se dohodli na celkové částce jistiny úvěru ve výši 14 000 Kč, zápůjční úrokovou sazbou 279,83 % ročně a RPSN za celý úvěr ve výši 1141,20 %. Částka měla být vyplacena na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaný se zavázal částku splatit jednorázovou platbou se splatností ke dni 13. 1. 2025.

5. Dodatkem č. 1 ze dne 27. 12. 2024 byla smlouva ze dne 14. 12. 2024 změněna. Došlo k navýšení jistiny na částku 19 000 Kč, stanovení zápůjční úrokové sazby 263,18 % ročně a RPSN za celý úvěr ve výši 1354,60 %.

6. Dodatkem č. 2 ze dne 6. 1. 2025 byla jistina navýšena na finální částku 22 000 Kč. Zápůjční úroková sazba byla upravena na 250,19 % a RPSN za celý úvěr byla stanovena na 1581,20 %.

7. Dodatkem č. 3 ze dne 16. 1. 2025 došlo k odložení data splatnosti na datum 27. 1. 2025, zápůjční úroková sazba byla stanovena na 170,58 % ročně a RPSN za celý úvěr ve výši 2191,50 %. Za prodloužení data splatnosti byl žalovanému účtován poplatek ve výši 3 652 Kč.

8. Dodatkem č. 4 ze dne 22. 2. 2025 byla smlouva pozměněna ještě jednou. Opět bylo odloženo datum splatnosti, tentokrát na datum 24. 3. 2025, přičemž byla upravena zápůjční úroková sazba na 75,06 % ročně a RPSN za celý úvěr na 726,30 %. Žalovanému byl účtován poplatek ve výši 5 060 Kč.

9. Z Upomínky ze dne 4. 2. 2025 bylo zjištěno, že původní věřitel vyzval žalovaného k uhrazení částky 26 728 Kč.

10. Z Předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 27. 4. 2025 vč. podacího lístku bylo zjištěno, že původní věřitel žalovaného vyzval k okamžitému uhrazení částky 27 658 Kč. Současně zesplatnil pohledávku.

11. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 spolu s Dodatkem č. 1 ke smlouvě postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.

12. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 10. 2025 byl žalovaný vyrozuměn o postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni.

13. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby, ze dne 16. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 28 523,13 Kč, a to do tří dnů. Předání písemností poštovní službě proběhlo dne 20. 10. 2025 (Potvrdenie o podaji doporučenej zásielky).

14. Z listiny „Potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. 471139005“ je patrné, že původní věřitel poskytnul žalovanému peněžité plnění na účet č. č. účtu, přičemž částka 14 000 Kč byla poskytnuta dne 14. 12. 2024, částka 5 000 Kč dne 27. 12. 2024 a částka 3 000 Kč dne 6. 1. 2025. Celkem tedy byly žalovanému vyplaceny finanční prostředky ve výši 22 000 Kč. Z téže listiny rovněž vyplývá, že z účtu žalovaného č. č. účtu přišla na účet původního věřitele dne 16. 1. 2025 částka 3 652 Kč, dne 22. 2. 2025 částka 5 060 Kč, dne 2. 7. 2025 částka 1 000 Kč, dne 4. 7. 2025 částka 5 000 Kč a dne 17. 7. 2025 částka 2 000 Kč. Žalovaný tedy uhradil původnímu věřiteli celkem 16 712 Kč.

15. Na základě shora uvedeného, po zhodnocení všech uvedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti (bez pochybností o jejich pravosti a pravdivosti), dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu.

16. Původní věřitel spolu s žalovaným uzavřeli dne 14. 12. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru v souladu s § 2395 a násl. o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Peněžní prostředky v celkové hodnotě 22 000 Kč byly žalovanému vyplaceny na jeho bankovní účet ve třech platbách dne 14. 12. 2024, dne 27. 12. 2024 a dne 6. 1. 2025. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli zaplatit kromě poskytnutých peněžních prostředků také úroky ve výši 279,83 % a RPSN za celý úvěr ve výši 1141,20 %. Smlouva byla několikrát měněna a v konečné verzi stanovila zápůjční úrokovou sazbu ve výši 75,06 % a RPSN ve výši 726,30 %.

17. Po právní stránce byla věc soudem posouzena následovně.

18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Dle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

20. Dle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

21. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Dle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

23. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

24. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

26. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

27. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

29. Dle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

30. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Soud se zabýval výší sjednaného úroku a jejím souladem s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. Původní úrok činil 279,83 %. Výše sjednaných úroků je zcela zjevně nepřiměřená úrokům, které v době uzavření smlouvy požadovaly banky u úvěrů s podobnými parametry, když průměrná sazba úroků u úvěrů domácností na spotřebu činila v červnu 2025 – 8,04 % ročně. Sjednaná výše úroku je tak více než 34násobná, což je dle ustálené judikatury (která připouští maximálně dvojnásobnou, výjimečně až trojnásobnou výši) hrubě nemravné. Z těchto důvodů tedy soud posoudil ujednání o úrocích za absolutně neplatné dle § 580 o. z. z důvodu rozporu s dobrými mravy. Soud se tedy dále zabýval tím, zda ujednání o úrocích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 576 o. z. ujednání o úrocích je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, jak vyplývá z § 2395 o. z. Z tohoto důvodu soud posoudil ujednání o smluvním úroku jako neoddělitelné od ostatního obsahu smluv a smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou v celém rozsahu (srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2022 sp. zn. 20 Co 131/2022).

32. S ohledem na shora uvedené, tedy absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako takové pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 a § 588 o. z., soud dospěl k závěru, že věc je třeba posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z., neboť původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč bez právního důvodu (na základě neplatné smlouvy o úvěru) a žalovaný je tak povinen tyto peněžní prostředky v plné výši vrátit.

33. Vzhledem k tomu, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z., se ochuzeným stala žalobkyně, čímž je dána i její aktivní legitimace. Žalovaný je tedy dle § 2991 povinen bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni.

34. Z poskytnutých peněžních prostředků ve výši 22 000 Kč splatil žalovaný na účet původního věřitele částku 8 000 Kč. Dále zaplatil poplatky za prodloužení splatnosti ve výši 3 652 Kč a 5 060 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy jsou však neplatná i ujednání o poplatcích a tyto uhrazené částky tak lze považovat za vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Doposud tedy žalovaný na svém dluhu uhradil peněžní prostředky v celkové hodnotě 16 712 Kč. Do částky 22 000 Kč mu zbývá vrátit 5 288 Kč, které je povinen vydat žalobkyni (výrok I.), ve zbytku je žaloba nedůvodná (výrok II.).

35. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, soud jej přiznal dle § 1968 o. z. a 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z ode dne 1. 5. 2025 do zaplacení. Při stanovení splatnosti pak soud vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., přičemž původní věřitel vyzval žalovaného výzvou odeslanou dne 27. 4. 2025 k zaplacení dlužné částky ihned. Výzva se považuje za doručenou ve smyslu § 573 o. z. dne 30. 4. 2025. Od 1. 5. 2025 je žalovaný v prodlení s vrácením částky 5 288 Kč. Co do zbytku soud žalobu zamítl, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že převážně úspěšným účastníkem je žalovaný, tomu však žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízená. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.