12 C 61/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro 186 356,20 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 186 356,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně jdoucím z částky 186 356,20 Kč od 13. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 1 500 Kč k rukám žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou podepsanému soudu dne 13. 3. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž bude žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku shora uvedenou. Na odůvodnění žaloby uvedla, že ve dnech od 14. 3. do 30. 3. 2017 a 3. 4. 2017 a 5. 4. 2017 poskytla zdravotní služby nezletilé pacientce jménem [jméno] [příjmení], [datum narození], státní příslušnost [anonymizováno] [země]. Žalobkyně zdůraznila, že matka nezletilé dne 20. února 2017, tedy dříve než uplynulo 60 dní od narození nezletilé, a před poskytnutím zdravotních služeb, jejichž náklady jsou předmětem této žaloby, podala za nezletilou dceru žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) a písm. b) zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Řízení o této žádosti běželo do 25. 4. 2017. Žalobkyně má s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 2039/2015 za to, že podáním žádosti byla založena fikce trvalého pobytu nezletilé na území České republiky. Vzhledem k tomu, že v době poskytnutí zdravotních služeb nezletilé pacientce byla dána fikce jejího trvalého pobytu na území České republiky, má žalobkyně za to, že nezletilá pacientka byla účastníkem veřejného zdravotního pojištění. Žalobkyně se proto obrátila na žalovanou, aby uhradila náklady za zdravotní služby, které byly žalobkyní dotyčné nezletilé pacientce poskytnuty. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky upomínkou číslo [spisová značka] ze 4. 3. 2020. Žalovaná však neuhradila ničeho, a to ani přes další zaslané upomínky.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Předně odkázala na řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 25 C 211/2018, kde byl řešen obdobný spor, v němž byl vydán rozsudek, jímž byla žaloba vůči žalované zamítnuta s tím, že nebyla dovozena její pasivní věcná legitimace ve sporu. Žalovaná zdůraznila, že spor projednávaný u Obvodního soudu pro Prahu 8 se týkal týchž nezletilých pacientů. Nárok žalobou uplatněný žalovaná neuznala ani co do výše, ani co do základu. Zdůraznila, že nezletilé nebyla v době, kdy by jí byly poskytnuty zdravotní služby, účastna na veřejném zdravotním pojištění a nebyla pojištěnkou strany žalované, ani na základě smluvního vztahu. Žalovaná má za to, že podání zjevně právně nepřípustné žádosti o trvalý pobyt nemůže založit zpětně fikci trvalého pobytu a tím účast na veřejném zdravotním pojištění tam, kde právní předpisy nic takového nestanoví. Žalovaná je přesvědčena o tom, že není ve věci pasivně věcně legitimována. Dále se blíže vyjádřila k možnosti získání trvalého pobytu a k ustanovení § 88 odst. 3 zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Odkaz na závěry rozsudku Nejvyšší soudu 33 Cdo 2039/2015 nepovažuje strana žalovaná za příhodný, když zde byla řešena odlišná situace, dítě bylo účastno na zdravotním pojištění z jiného důvodu než z důvodu trvalého pobytu. S poukazem na rozhodnutí Ústavního soudu ČR a Mezinárodní smlouvy a Úmluvy má žalovaná za to, že z žádných mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nevyplývá závazek státu zajistit všem osobám bezplatnou zdravotní péči. Vyplývá z nich toliko závazek umožnit jim čerpání zdravotních služeb, nikoli však bezplatně. Žalovaná trvala na zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že žalobkyně poskytla nezletilé výše jmenované pacientce zdravotní služby, sporným taktéž nebyla ani to, že Ministerstvo vnitra ČR svým rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 25. 4. 2017 zastavilo správní řízení vedené pod číslem [anonymizováno] [číslo] [rok] o udělení trvalého pobytu nezletilé.

4. Sporným zůstalo, zda žalovaná je ve věci pasivně věcně legitimovanou a v případě, že ano, zda částka, kterou strana žalující požaduje za úhradu zdravotních služeb poskytnutých nezletilé pacientce, odpovídá smlouvám uzavřeným mezi žalobkyní a žalovanou.

5. Z usnesení Ministerstva vnitra ČR [číslo jednací] z 25. 4. 2017 má soud za zjištěné, že 20. února 2017 podala matka nezletilé pacientky žádost o povolení k trvalému pobytu podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) i b) zákona č. 326/99 Sb. Správní orgán v rámci správního řízení zjistil, že matce nezletilé žadatelky nebylo vydáno jakékoliv vízum pro pobyt na území České republiky ani jiných států Schengenského hraničního prostoru. Zjištěno bylo také to, že žadatelka souběžně s žádostí o trvalý pobyt podala žádost o dlouhodobý pobyt za účelem soužití rodiny žadatelky dítěte, které bylo 27. 3. 2017 vyhověno. V rámci správního řízení bylo dále zjištěno, že nezletilá žadatelka v době podání žádosti o trvalý pobyt 20. února 2017 pobývala na území jako cizinec narozený na území České republiky v rámci přechodného pobytu a že tento přechodný pobyt lze považovat za platný i v souvislosti s podanou žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny. Dále bylo zjištěno, že k tomu, aby mohlo být vyhověno žádosti o trvalý pobyt, musela by žadatelka současně splnit podmínku, buď že je manželkou, anebo nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním předpise. S ohledem na věk žadatelky, je první možnost vyloučena, bylo nutné posoudit, splnění druhé možnosti. Z cizineckého informačního systému vyplývá, že matka žadatelky pobývá na území České republiky na základě zaměstnanecké karty platné do 26. 2. 2019, otec není znám. Žadatelka tak není nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl (mezinárodní ochrana) na českém území. Správní orgán uzavřel, že žadatelka podmínky stanovené v § 69 odst. 2 zákona 326/99 Sb. nesplňuje, neboť její pobytový statut, v době podání žádosti o trvalý pobyt, ji neopravňoval k podání žádosti o trvalý pobyt podle § 66 odst. 1 písm. a) ani b) zákona 326/99 Sb. Za situace, kdy jí byl povolen na českém území dlouhodobý pobyt, nebyly shledány ani jiné důvody pro povolení pobytu trvalého.

6. Ze zpráv Ministerstva vnitra ČR [číslo jednací] ze dne 16. 9. 2019 a zprávy MV [číslo] [číslo] z 20. 10. 2020 má soud za zjištěné, že nezletilá pacientka [jméno] [příjmení] měla na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt za účelem soužití rodiny do 26. 2. 2019, a to na adrese své matky. V současné době, není v evidenci cizineckého informačního systému hlášena.

7. K prokázání poskytnutých zdravotních služeb žalobkyně předložila tabulku nazvanou [příjmení] (spis č. l. 10, 11 a 82 až 84), v níž uvedla jednotlivé výkony, které byly nezletilé pacientce poskytnuty, datum poskytnutí těchto výkonů, jejich kód a dále jejich bodové ohodnocení. Doložila, že nezletilá byla přijata k vyšetření 14. 3. 2017 (příjmová zpráva č. l. 85 spisu). Z této příjmové zprávy je zřejmé, že matka přišla s nezletilou pacientkou na Kliniku dětské chirurgie žalující strany s tím, že nezletilá dvou a půl měsíční dvojče má váhový úbytek, neprospívá, zvrací, nemá stolici. Na ultrazvuku byla diagnostikována verifikovaná pylorostenóza, pylorus příčné šířky 16 mm, jako vedlejší nález na horním víčku byl zjištěn hemangiom. Pacientka byla přijata ke sledování a k operačnímu řešení. Z propouštěcí zprávy ze dne 29. 3. 2017 je zřejmé, že pacienta byla hospitalizována od 14. 3. 2017 do 29. 3. 2017, kdy byla provedena operace pyloromyotomie, další operace byla provedena 21. 3. 2017, a to z důvodu recidivy původně operačně odstraněného onemocnění Nezletilá pacientka byla propuštěna v dobrém stavu s náležitými doporučeními. Jak prokazuje zpráva z oddělení urgentního příjmu a z chirurgické ambulance (spis č.l. 87) – matka se dne 30. 3. 2017 s nezletilou pacientkou opět ke kontrole pro výrazný celodenní neklid. Bylo vysloveno podezření na recidivu pylorostenozy a bylo doporučeno obrátit se na Kliniku dětské chirurgie. Tam se nezletilá dostavila 3. 4. 2017 (zpráva č. l. 88 spisu) s pláčem a údajným zvracením byla přijata k obzervaci. Z propouštěcí zprávy ze dne 5. 4. 2017 (spis č.1 89) bylo zjištěno, že recidiva se nepotvrdila, pacientka dobře tolerovala krmení, nezvracela. Matka byla poučena o tom, jakým způsobem nezletilou krmit, jaké léky podávat. K výši žalobou uplatněného nároku 8. Žalobkyně ve svém vyjádření uvedla, že při stanovení výše částky, které se touto žalobou domáhá, postupovala tak, že vzala jednotlivé výkony, jejich bodové ohodnocení uvedené ve vyhlášce č. 134/ v platném znění, připočetla navýšení práce podle nositele výkonů, připočetla čas a režijní minutovou sazbu a stanovila hodnotu bodů za každý výkon. Výsledný počet bodů za všechny výkony následně vynásobila hodnotou bodu stanovenou vyhláškou. Výpočet je uveden v tabulce ve spise na č. l. 99 až 94.

9. Žalovaná s tímto postupem nesouhlasila a uváděla, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o poskytování a úhradě hrazených služeb č. 2A05M003, k níž byly následně uzavírány úhradové dodatky. Pro rok 2017 platil úhradový dodatek č. 65, v němž byly stanoveny podmínky pro úhradu poskytnuté zdravotní péče, a to tak, že výše úhrad bude odpovídat úhradám stanoveným vyhláškou č. 348/2016 Sb., kterou se stanoví hodnoty bodů výše uhrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2017, a to výjimkami přesně specifikovanými v uvedeném dodatku. (článek I. dodatku č. 65). Doložena byla i pravidla pro nasmlouvání úhrad specifických výkonů (dodatek č. 65, spis č. l. 91, pravidla pro nasmlouvání úhrad metod autorské odbornosti spis č. l. 99, smlouva o poskytování a úhradě hrazených služeb 2AO5M003 spis č. 101 a násl.).

10. Žalovaná doložila, že mezi stranami sporu byla dne 21. 1. 2019 uzavřena dohoda o vypořádání vyúčtování hrazených služeb poskytnutých v období od 1. 1. do 31. 12. 2017 (dohoda spis č. l. 114). Jak je uvedeno v článku II. této dohody, strany se shodly, že výsledná úhrada všech služeb poskytnutých žalobkyní pojištěncům žalované v období roku 2017 bude činit [částka] Smluvní strany v článku II. 2. uvedly, že výsledná úhrada odpovídá objemu veškerých hrazených služeb definovaných ve vyúčtování, které poskytovatel (žalobkyně) v období roku 2017 vykázal v souladu s právními předpisy a smluvními ujednáními, a které byly pojišťovnou uznány. Vzhledem k tomu, že touto dohodou byla uznána péče o vyšším objemu, vyšší cenové relaci, než původně uhrazená, pojišťovna (žalovaná) se zavázala doplatit žalobkyni částku [částka]. V článku III. 1. této dohody žalobkyně prohlásila, že žalované předala veškeré podklady pro údaje vstupující do výpočtu, výsledné úhrady, zejména příslušné dávky dokladů o poskytnutých hrazených službách, a že tyto podklady jsou správné a úplné. V bodě 2 je uvedeno, že v případě, že poskytovatel (žalobkyně) vykáže další řádné či opravné dávky dokladů o hrazených službách poskytnutých pojištěncům žalované v roce 2017, není oprávněna domáhat se provedení přepočtů výsledné úhrady za hrazené služby poskytnuté v tomto období, ani požadovat přepočet příslušných hodnot vstupujících do výpočtu výše výsledné úhrady za hrazené služby v následujících obdobích, v nichž budou hodnoty z roku 2017 s referenčními hodnotami, a to ani, pokud vyjde najevo nepravdivost prohlášení uvedeného podle odstavce 1 tohoto článku. Dohoda byla zveřejněna (dohoda spis č. l. 114).

11. Z předžalobní výzvy k plnění ze 4. 3. 2020 vyplývá, že žalobkyně doúčtovala péči poskytnutou nezletilé pojištěnce a požadovala její úhradu, s čímž, jak vyplývá z vyjádření žalované z 11. 3. 2020, žalovaná nesouhlasila, a to mimo jiné i s ohledem na v bodě 10. Rozsudku specifikovanou dohodu.

12. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 č. j. 25 C 211/2018-88 má soud za prokázané, že se v tomto řízení [anonymizována tři slova] v [obec] domáhala proti žalované matce nezletilé pacientky a [anonymizována dvě slova] úhrady částky 458 859 Kč s tím, že se jedná o náklady zdravotních služeb, které byly poskytnuty nezletilé [jméno] a nezletilé [jméno] v období od 28. 12. 2016 do 1. 2. 2017 a za ambulantní ošetření ze dne 8. 3. 2017. Žaloba vůči [anonymizována dvě slova] (žalované) zamítnuta, nebyla shledána její pasivní věcná legitimace ve sporu, povinnost uhradit zdravotní služby byla uložena matce nezletilých, a to z toho důvodu, že nezletilé, kterým byl udělen na územní České republiky dlouhodobý pobyt, nebyly účastny veřejného zdravotního pojištění.

13. Ze shora uvedeného dokazování má soud za prokázané, že nezletilá pacientka byla stranou žalující ošetřena, a to v období od 14. 3. 2017 do 30. 3. 2017, kdy byla hospitalizována, následně jí byly poskytnuty zdravotní služby ambulantního charakteru 30. 3. 2017 a 3. 4. 2017, hospitalizována byla dále ještě 4. až 5. 4. 2017. Žalobkyně služby vyúčtovala žalované, ta je však neuhradila. Prokázáno dále bylo to, že matka nezletilé pacientky požádala o trvalý pobyt pro nezletilou pacientku, který jí však nebyl udělen, a to z toho důvodu, že matka nezletilé pacientky nesplňovala podmínky pro to, aby nezletilé trvalý pobyt udělen být mohl. Nezletilé byl udělen dlouhodobý pobyt za účelem soužití rodiny, když její matka měla na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt na základě tzv. zaměstnanecké karty. Prokázáno je to, že žalobkyně se obrátila na žalovanou s žádostí o úhradu zdravotních služeb poskytnutých nezletilé. Žalovaná požadovanou částku neuhradila, a to i z toho důvodu, že považovala zdravotní služby poskytnuté žalobkyní pojištěncům žalované v roce 2017, s ohledem na uzavřenou dohodu, za vypořádané.

14. Jak vyznívá z argumentace obou stran v daném sporu, není spor o skutkový stav věci, ale o její právní posouzení.

15. Dle ust. § 66 zák. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců se povolení k trvalému pobytu se bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území vydá cizinci a) který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů, zejména 1. je-li manželem azylanta a manželství vzniklo před vstupem azylanta na území, 2. je-li nezletilým dítětem azylanta nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o udělení azylu, nebo b) který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, 16. Dle ust. § 88 zák. 326/1999Sb. o pobytu cizinců (1) Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60 dnů ode dne narození, za přechodný, není-li dále stanoveno jinak. (2) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na vízum, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost o udělení stejného druhu víza, a to policii v místě, kde je hlášen k pobytu na území, pobývá-li na území na krátkodobé vízum, nebo ministerstvu, pobývá-li na území na dlouhodobé vízum. Tato povinnost neplatí, pokud narozený cizinec v době podle odstavce 1 vycestuje z území. (3) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, nebo o udělení povolení k trvalému pobytu. V případě podání žádosti o povolení trvalého pobytu se pobyt narozeného cizince od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje za pobyt trvalý. (4) Doba podle odstavce 1 se považuje za prodlouženou, pokud podání žádosti v této době zabránily důvody na vůli cizince nezávislé, do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen důvody podle věty první neprodleně oznámit policii, pobývá-li na území na krátkodobé vízum, nebo ministerstvu, pobývá-li na území na dlouhodobé vízum, povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu.

17. Podle ust. § 2 zák. č. 48/1997 sb. o veřejném zdravotním pojištění, jsou podle tohoto zákona pojištěny osoby které a) mají trvalý pobyt na území České republiky, b) které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.

18. Dle § 3 odst. 1. zák. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění, zdravotní pojištění vzniká dnem: a) narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, b) kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem (§ 5 písm. a)), c) získání trvalého pobytu na území České republiky. K účasti nezletilé pacienty na veřejném zdravotním pojištění a tedy k otázce posouzení pasivní věcné legitimace žalované ve sporu.

19. Podle ust. § 3 odst. 1 písm a) zák. 48/1997 vzniká zdravotní pojištění narozením, v případě, že jde o osoby s trvalým pobytem na území České republiky. Otázkou bylo, zda nezletilá pacientka byla účastna na veřejném zdravotním pojištění či nikoli. Jak vyplývá z ust. § 88 zákona 326/1999Sb. o pobytu cizinců, narodí-li se cizinec na území České republiky, považuje se jeho pobyt ve lhůtě do 60 dnů od jeho narození za přechodný, v této lhůtě pak musí jeho zákonný zástupce podat žádost o vydání povolení k pobytu v souladu se svým pobytovým režimem. V případě, že zákonný zástupce nezletilého cizince narozeného na územní České republiky má povolen trvalý pobyt a ve stanovené lhůtě podá žádost o udělení trvalého pobytu i pro své nezletilé dítě, narozené na území České republiky, považuje se pobyt nezletitého od doby narození do rozhodnutí o této žádosti za trvalý.

20. Toto ustanovení bylo do zákona č. 326/1999Sb, vtěleno novelou č. 379/ účinnou od 4. 12. 2007, kterou bylo zajištěno, aby nezletilý cizinec měl právo na stejný pobytový status jako jeho rodiče. Tato změna byla do zákona č. 326/ zapracována, jak vyplývá z důvodové zprávy, právě proto, aby se zjednodušila situace pro rodiče s dlouhodobým pobytem, kteří nejprve museli pro své děti žádat víza na 90 dní. Touto novelou bylo jednoznačně stanoveno, že rodič má za své dítě podat žádost pouze o takový pobyt, jaký má on sám.

21. Z dikce citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že k tomu, aby byl někdo účasten zdravotního pojištění, musí mít na území ČR trvalý pobyt. Ten má v případě nezletilého cizince za předpokladu, že jeho zákonný zástupce má na území ČR trvalý pobyt a ve lhůtě 60 dnů od narození nezletilého podá za něho žádost o povolení k trvalému pobytu, již od svého narození. Tedy pro účast na zdravotním pojištění musí být splněna podmínka trvalého pobytu a ta je splněna za předpokladu, že zákonný zástupce má trvalý pobyt a za nezletilého podá ve stanovené lhůtě 60 dnů od narození žádost o trvalý pobyt. Za kumulativního splnění těchto podmínek se nezletilý stává účastníkem veřejného zdravotního pojištění Tyto podmínky však v případě nezletilé [příjmení]. [příjmení] splněny nebyly, neboť matka nezletilé pacientky - jediný její zákonný zástupce- neměla na území České republiky povolen trvalý pobyt, ale pouze pobyt dlouhodobý a to na základě zaměstnanecké karty. Za této situace nemohl být v souladu s ust. § 88 zákl. 326/1999Sb. nezletilé trvalý pobyt udělen a zcela v souladu s citovaným ustanovením bylo vyhověno žádosti zákonné zástupkyně nezletilé a byl nezletilé udělen pobyt dlouhodobý, ten jí však neopravňoval účasti na veřejném zdravotním pojištění.

22. Specifické podmínky pro povolení k trvalému pobytu upravuje ust. § 66 zák. 326/1999Sb., který stanoví, že se povolení k trvalému pobytu vydá cizinci, který o povolení žádá z humanitárních důvodů, zejména je-li nezletilým dítětem azylanta, závislým na péči azylanta, pokud nepožádá o udělení azylu nebo, který o povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele. Ani na základě tohoto ustanovení však nemohla nezletilá pacienta trvalý pobytu získat, neboť nebyla dítětem azylanta a za situace, kdy jí byl udělen pobyt dlouhodobý nebyly shledány důvody zvláštního zřetele hodné pro vyhovění této žádosti..

23. S ohledem na toto ustanovení odkazovala žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího sodu České republiky 33 Cdo 2039/2015, který dospěl k závěru, že“ Fikce zakotvená v § 88 odst. 3 větě druhé zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se uplatní i v případech, kdy zákonný zástupce - bez ohledu na svůj pobytový status - podá za narozeného cizince ve lhůtě podle § 88 odst. 1 tohoto zákona žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) a b) tohoto zákona“ Soud má za to, že toto rozhodnutí není pro souzenou věc zcela přiléhavé, neboť otázka fikce trvalého pobytu na základě žádosti dle § 66 zák. 326/1999Sb. zde byla řešena s ohledem na dobu vzniku účasti na zdravotním pojištění v případě, že řízení žádosti o povolení trvalého pobytu je zastaveno z důvodů udělení azylu – tedy za situace, kdy účast na veřejném zdravotním pojištění vznikne z jiného důvodu.

24. Jakkoli, se totiž ustanovení § 3 zák. 48/97Sb. jeví býti vyčerpávajícím co do výčtu podmínek vzniku účasti na veřejném zdravotním pojištění, je třeba toto ustanovení vykládat ještě v souladu s § 7 zák. 48/1997Sb. který stanoví, za jaké další osoby platí zdravotní pojištění stát, a tedy jsou účastny na veřejném zdravotním pojištění, podle odstavce 1. citovaného ustanovení se mimo jiné jedná i o Písm. o) cizince, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území České republiky za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, Písm. p) žadatele o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítě narozené na území České republiky, cizince, jemuž bylo vydáno potvrzení o strpění pobytu na území České republiky, a jeho dítě narozené na území České republiky, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

25. Tedy otázkou, kterou se Nejvyšší soud de facto zabýval, nebyla otázka, zda je takováto nezletilá osoba účastna na zdravotním pojištění, ale otázka, zda její účast vzniká až udělením azylu či již na základě podané žádosti o povolení trvalého pobytu dle § 66 zák. 326/1999Sb. V tomto případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvodu odlišovat počátek vzniku účasti na veřejném zdravotním pojištění u nezletilých žadatelů splňujícím podmínky dle § 88 zák. 326/, a nezletilých žadatelů splňujících podmínky dle § 66 zák. č. 326/1999Sb. Z rozhodnutí nikterak nevyplývá, že by mělo nad zákonný rámec rozšiřovat okruh osob účastných na veřejném zdravotním pojištění a že by tedy, každý kdo podá žádost dle § 88 či § 66 zák. 326/1999Sb. byl automaticky považován za osobu s fikcí trvalého pobytu od svého narození a tedy osobou veřejně zdravotně pojištěnou. Ostatně i Nejvyšší soud ve výše uvedeném rozhodnutí uzavřel, že„ Dovolací soud se ztotožňuje se závěrem odvolacího soudu, že fikce zakotvená v § 88 odst. 3 věty druhé zákona o pobytu cizinců se uplatní i v případech, kdy zákonný zástupce podá za narozeného cizince žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a/ a b/ zákona o pobytu cizinců, bez ohledu na svůj pobytový status. Zákonný zástupce s povolením k dlouhodobému pobytu však nemůže za narozeného cizince podat žádost o trvalý pobyt podle § 88 odst. 3 věty první zákona o pobytu cizinců. Dovolací soud si je vědom, že uvedené řešení právního vakua, v němž se tzv. nepojistitelné děti nacházejí, není optimální a neposkytuje ochranu v podobě dostupné lékařské péče všem cizincům, kteří se narodili na území České republiky zákonným zástupcům s povolením k dlouhodobému pobytu, nýbrž pouze těm, jimž svědčí důvody pro podání žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a/ a b/ zákona o pobytu cizinců. S ohledem na prioritu zajištění ochrany práv dítěte a stávající znění zákona o pobytu cizinců však toto shledává jediným správným řešením. Sluší se doplnit, že v případě, že zákonný zástupce podá za narozeného cizince žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a/ a b/ zákona o pobytu cizinců, pak se fikce podle § 88 odst. 3 věty druhé zákona o pobytu cizinců u narozeného cizince uplatní pouze tehdy, byla-li podána ve lhůtě podle § 88 odst. 3 věty první ve spojení s § 88 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Opačný závěr (absence lhůty pro podání žádosti o trvalý pobyt, v jejímž rozmezí dojde ke vzniku fikce trvalého pobytu, tj. účasti na veřejném zdravotním pojištění, od narození dítěte) by vedl k právní nejistotě poskytovatelů zdravotní péče a nebyl by konzistentní s právní úpravou procesu získávání příslušného pobytového statusu.“ 26. Pro úplnost je třeba ještě odkázat na rozhodnutí Ústavního soudu České republiky Pl ÚS 2/15, který se zabýval návrhem na zrušení § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zák. 48/1997 sb. a dospěl k závěru, že přepisy upravující účast na veřejném zdravotním pojištění neporušují Listinu ani jinou normu ústavního pořádku nebo závazky vyplývající pro Českou republiku z práva Evropské unie a mezinárodních smluv (bod. 106.) a zároveň uvedl, že určitá nerovnost„ každého„ ´ a„ občanů“ v přístupu k bezplatné zdravotní péči plyne přímo z ústavního pořádku.

27. Ze shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nezletilá pacienta nebyla účastna na veřejném zdravotním pojištění a tedy, že zdravotní služby, které jí byly žalobkyní poskytnuty, nemohou být z veřejného zdravotního pojištění uhrazeny. Za dané situace, tak soud dospěl k závěru, že žalovaná není - coby osoba, mezi jejíž povinnosti patří hradit poskytovatelům zdravotní služby poskytnuté osobám účastným na veřejném zdravotním pojištění, ve věci pasivně věcně legitimována, a proto žalobu zamítl v plném rozsahu.

28. Soud dodává, že i kdyby dospěl k závěru, že žalovaná je ve věci pasivně věcně legitimovaná, nebyla by žalobkyně se svým nárokem a to s ohledem na uzavřenou dohodu o vypořádání zdravotní péče za rok 2017 a uzavřené smlouvy a dodatky, úspěšná.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 500 Kč představující 300 Kč za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.