12 C 65/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 , Polsko zastoupený opatrovníkem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 pro 34 541,52 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 23 872,13 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 23 872,13 Kč od 13. 7. 2021 do zaplacení, dále pak částku 10 110,81 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 110,81 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení a částku 558,58 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 558,58 Kč od 22. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 228 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podáním ze dne 2. 5. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Na odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný v období od 1. 6. 2018 do 20. 6. 2018 (čerpání I.) a dne 8. 8. 2019 (čerpání II.) a v období od 12. 8. do 19. 8. 2019 (čerpání III.) neoprávněně čerpal na území , Anonymizováno, zdravotní služby na účet žalobkyně, když nebyl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice a v rozhodném období zneužil průkaz zdravotního pojištění, kterým disponoval z předchozího průběhu pojištění a který v rozporu s § 12 písm. j) bodu 1. a § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění po skončení pojištění nevrátil. Žalovaný čerpala zdravotní služby ve zdravotnických zařízeních na území Polska ve výši 23 872,13Kč (čerpání I.) a 558,58Kč (čerpání II.) a 10 110,81Kč (čerpání III.). Tyto zdravotní služby žalobkyně uhradila prostřednictvím , právnická osoba, , a to podle čl. 36 odst. 1 a 2 Nařízení (EHS) č. 1408/71, čímž jí vznikla škoda. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzvala k úhradě dlužných částek, avšak bez úspěšně.

2. Opatrovník ustanovený žalované, z důvodu jeho neznámého pobytu namítal, že není zřejmé, zda zdravotní služby čerpala skutečně žalovaná. Dále vznesl námitku promlčení žalobou uplatněného nároku.3. (čerpání I.) Z vyúčtování nákladů na poskytnuté dávky ze dne 20. 10. 2020 (formulář N080E) má soud za prokázané, že , právnická osoba, vyzvala žalobkyni k úhradě částky 23 872,13 Kč za zdravotní služby čerpané žalovaným v , Anonymizováno, . Přílohou této listiny byla počítačová sjetina nazvaná „individuální výkazy – přehled“, z níž má soud za prokázané, že na zdravotní péči poskytnutou žalovanému byla vynaložena částka 23 872,13Kč. Provedení platby prokazuje potvrzení o provedení platby ze dne 20.11.2020, když na tomto potvrzení je jako variabilní symbol platby uvedeno referenční číslo vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne , datum, .

4. Z formulářů R 015 ze dne 7. 7. 2021 a z výzev ze dne 1. 7. 2021, 1. 9. 2021 a připojených faktur č. 158 má soud za prokázané, že žalobkyně v souladu s nař. ES 987/2009, kterým se stanoví postup při provádění nař. č. 883/2004, kontaktovala Centralu Narodenowego Funduszu Zdrowia ve Varšavě – domovském státě žalovaného, s žádostí o doručení výzev k úhradě částek uhrazených za neoprávněně čerpanou zdravotní péči .Jak prokazuje formulář R016 ze dne 27. 10. 2021 a dodejka na č.l. 19, zásilka nebyla doručena . nebyla vyzvednuta.5. (čerpání II.) Z vyúčtování nákladů na poskytnuté dávky ze dne 24. 8. 2022 (formulář N080E) má soud za prokázané, že , právnická osoba, vyzvala žalobkyni k úhradě částky 558,58 Kč za zdravotní služby čerpané žalovaným v Polsku. Přílohou této listiny byla počítačová sjetina nazvaná „individuální výkazy – přehled“, z níž má soud za prokázané, že na zdravotní péči poskytnutou žalovanému byla vynaložena částka 558.58Kč. Provedení platby prokazuje potvrzení o provedení platby ze dne 26. 9. 2022, když na tomto potvrzení je jako variabilní symbol platby uvedeno referenční číslo vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 24. 8. 2022.6. (čerpání III.) Z vyúčtování nákladů na poskytnuté dávky ze dne 4. 2. 2022 (formulář N080E) má soud za prokázané, že , právnická osoba, vyzvala žalobkyni k úhradě částky 10 110,81 Kč za zdravotní služby čerpané žalovaným v , Anonymizováno, . Přílohou této listiny byla počítačová sjetina nazvaná „individuální výkazy – přehled“, z níž má soud za prokázané, že na zdravotní péči poskytnutou žalovanému byla vynaložena částka 10 110,81Kč. Provedení platby prokazuje potvrzení o provedení platby ze dne 4. 3. 2022, když na tomto potvrzení je jako variabilní symbol platby uvedeno referenční číslo vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 4. 2. 2022.

7. Z formulářů R 015 ze dne 7. 7. 2021 a 28. 4. 2022 z výzev ze dne 1. 7. 2021, 1. 9. 2021 a připojených faktur č. 158, výzev ze dne 27. 4. 2022 a 26. 5. 2022 a připojených faktur č. 98 a výzev ze dne, Anonymizováno, 17. 10. 2022 a 14. 12. 2022 a připojených faktur č. 265 má soud za prokázané, že žalobkyně v souladu s nař. ES 987/2009, kterým se stanoví postup při provádění nař. č. 883/2004, kontaktovala Centralu Narodenowego Funduszu Zdrowia ve , Anonymizováno, – domovském státě žalovaného, s žádostí o doručení výzev k úhradě částek uhrazených za neoprávněně čerpanou zdravotní péči .Jak prokazuje formulář R016 ze dne 27. 10. 2021 a dodejka na č.l. 19, a formulář R016 ze dne 12. 1. 2023 a dodejka na č.l. 108 zásilky nebyly doručeny - nebyly vyzvednuty. Na formuláři H005 bylo žádáno i o prověření bydliště žalované, avšak jak dokládá formulář H006 jiný pobyt nebyl zjištěn.

8. Ze žádosti ze dne 18. 6. 2021 (formulář S040) a z odpovědi na žádost o potvrzení dob ze dne 21. 6. 2021 (formulář S041spis č.l. 20 a násl.) bylo zjištěno, že žalovaná byla povinně pojištěna v období od 1. 2. 2019 do 30. 4. 2019, od 27. 5. 2019 do 31. 5. 2019 a od 12. 6. 2019 do 14. 6. 2019.

9. Z Evropského průkazu zdravotního pojištění na jméno žalované bylo zjištěno, že předmětný průkaz měl uvedenu platnost do 29. 2. 2020.

10. Z výpisu z interního systému žalobkyně (spis č.l. 27 zaměstnání a spis č.l. 28 – průběh pojištění) bylo zjištěno, že žalovaný byl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice naposledy jako zaměstnanec zaměstnavatele Grafton Recrutment s.r.o. IČO 6258334400 a to v období od 31. 1. 2018 do 27. 4. 2018.

11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovanř byla na území České republiky účasten zdravotního pojištění v období od 31. 1. 2018 do 27. 4. 2018 jako zaměstnanec společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, s.r.o. IČO , Anonymizováno, .V období od 1. 6. 2018 do 20. 6. 2018 (čerpání I.) a dne 8. 8. 2019 (čerpání II.) a v období od 12. 8. do 19. 8. 2019 (čerpání III.) mu byla poskytnuta zdravotní péče na území , Anonymizováno, , a to na základě předložení stále platného Evropského průkazu zdravotního pojištění, nicméně v daném období již účasten zdravotního pojištění v České republice nebyl. Na základě výzvy Žalobkyně uhradila za péči čerpanou žalovaným na území , Anonymizováno, celkem částku 23 872,13Kč (čerpání I.) a 558,58Kč (čerpání II.) a 10 110,81Kč (čerpání III.). Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou č. 158, 98, 265, které byly žalovanému opakovaně zaslány společně s výzvami k úhradě dluhů. Žalovaný ničeho neuhradil.Po právní stránce soud posoudil věc následovně.Odpovědnost žalovaného za škodu a jeho pasivní věcní legitimace ve sporu12. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky.

13. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.

14. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění.

15. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

16. Dle rozhodnutí SPRÁVNÍ KOMISE PRO KOORDINACI SYSTÉMŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ROZHODNUTÍ č. S9 ze dne , datum, o postupech poskytování náhrad za účelem provádění článků 35 a 41 nařízení (ES) č. 883/2004.Článek 21. Žádosti o úhradu dávek, které byly poskytnuty na základě evropského průkazu zdravotního pojištění, dokumentu nahrazujícího evropský průkaz zdravotního pojištění nebo jakéhokoli jiného dokumentu prokazujícího nárok, mohou být zamítnuty a pohledávka může být vrácena věřitelské instituci, např. pokud: — není úplná a/nebo je nesprávně vyplněná, ¨— se týká dávek, které nebyly poskytnuty v době platnosti evropského průkazu zdravotního pojištění nebo dokumentu, jejž příjemce použil k prokázání nároku.

2. Žádost o úhradu nelze zamítnout z důvodu, že příslušná osoba již není pojištěna u instituce, která evropský průkaz zdravotního pojištění či dokument prokazující nárok vydala, pokud byly dávky příjemci poskytnuty v době platnosti použitého dokumentu17. Porušení povinnosti: Jak bylo výše prokázáno, žalovaný byl účasten na veřejném zdravotním pojištění v České republice, z důvodu svého zaměstnání. Jeho zaměstnanecký poměr skončil ke dni , datum, . K tomuto datu jeho zdravotní pojištění zaniklo v souladu s ust. § 3 odst. 2 zák. 48/97Sb. Žalovaný měl ve lhůtě stanovené § 12 odst. 1 písm j bod 12. Zák. 48/97Sb., tj do , datum, vrátit žalobkyni průkaz pojištěnce. Žalovaný však tuto svou povinnost porušil a průkaz nevrátil.

18. Příčinná souvislost a vzniklá škoda: Žalovaný, ačkoli si musel být vědom toho, že jeho zaměstnání , právnická osoba, skončilo, předložil neoprávněně držený průkaz pojištěnce, zdravotnickému zařízení ve třetím státě, za účelem čerpání bezplatné zdravotní péče. V době, kdy byla žalované zdravotní péče poskytována tedy od 1. 6. 2018 do 20. 6. 2018 (čerpání I.) a dne , datum, (čerpání II.) a v období od 12. 8. do 19. 8. 2019 (čerpání III.), nebyl zdravotně pojištěn ani v domovském státě v Polsku. Neexistence pojištění byla prokázána dotazy na zjištění dob trvání pojištění. Tím, že žalovaný předložil zdravotní průkaz cizího státu, nebyla jeho účast na zdravotním pojištění zdr. zařízením automaticky ověřována. Na tomto místě soud podotýká, že i kdyby byl průkaz EHIC na jméno žalovaného zneužit třetí osobou, nemá tato skutečnost vliv na odpovědnost žalovaného, neboť bylo jeho povinností nejenom průkaz po skončení pojištění v zákonem stanovené lhůtě vrátit, ale i v zákonem stanovené lhůtě oznámit jeho ztrátu či poškození, žádné takovéto oznámení však žalovaný neučinil. Za této situace nezbylo žalobkyni než v souladu s nař. evropského parlamentu a Rady (ES) 883/2004 ( čl.35) a ve smyslu prováděcího nařízení č. 987/2009 náklady vynaložené na zdravotní péči žalovaného uhradit. Uhrazením nákladů tak žalobkyni vznikla škoda ve výši žalované částky. K námitce neurčitosti poskytnuté zdravotní péče a tedy výše škody, soud poukazuje na již shora citované rozhodnutí podle jeho článku 3 „Jak vysvětluje judikatura Evropského soudního dvora (Rozsudek ze dne 12. dubna 2005 ve věci C-145/03 „Dědici po , jméno FO, proti Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS) a Instituto Nacional de Gestión Sanitaria (Ingesa)“, Sbírka rozhodnutí 2005 Strana I-02529.)dlužná instituce nesmí přezkoumávat, zda je pohledávka v souladu s ustanoveními článku 19 a čl. 27 odst. 1 nařízení (ES) č. 883/2004, neexistuje-li důvodné podezření, že došlo ke zneužívajícímu jednání. Dlužná instituce je následně povinna přijmout informace, z nichž pohledávka vychází, a uhradit ji.“, z něhož vyplývá povinnost žalobkyně částku uhradit.K námitce promlčení:

19. Dle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

20. Dle § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

21. Dle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

22. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

23. Dle § 636 odst. 1 o. z. právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

24. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Žalobkyni byla způsobena škoda dnem úhrady dlužné částky, platby byly uhrazeny postupně a to dne 20. 11. 2020, dne 26. 9. 2022 a 4. 3. 2022, úhradou začala běžet jak subjektivní tak objektivní lhůta, neboť teprve tímto dnem došlo k faktické škodě. Žalobkyně podala žalobu dne 28. 3. 2023 o prvním nároku a ve vztahu k II. a III. nároku dne 26. 1. 2023, tedy před uplynutím promlčecí doby.

26. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně byl řádně osvědčen, naopak žalovaný neunesl důkazní břemeno, že by závazek zanikl či netrval, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení dle e § 1970 o. z. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud na tomto místě poukazuje i na rozhodnutí Městského soudu v Praze, který se ve svém rozhodnutí 39 co 210/2022 vydaném na základě odvolání ve skutkově i právně obdobném sporu se závěry soudu prvního stupně ztotožnil.

27. Pro úplnost soud dodává, že v tomto sporu s cizím prvkem, kdy žalovaný je státním příslušníkem Polska, se soud zabýval i otázkou své mezinárodní příslušnosti. Dle článku 7 odstavec 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 – Brusel I bis, může být osoba mající bydliště v některém členském státě žalována v jiném členském státě ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodní události. V daném případě, žalovaný zneužil či poručením své povinnosti umožnil zneužít evropský průkaz zdravotního pojištění vystavený žalobkyní a na náklady žalobkyně čerpal zdravotní služby, čímž žalobkyni způsobila škodu ve výši ceny čerpaných služeb. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně má své sídlo, v němž došlo k odepsání finančních prostředků, v obvodu podepsaného soudu, dospěl soud k závěru, že je dána jeho mezinárodní pravomoc o věci rozhodnou. Rozhodným právem je pak dle čl. 10 odst. 1 nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní vztahy (Řím II) právo české.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 228 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 728 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 500 Kč představující 100 Kč za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.