12 C 70/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 42 931,47 Kč s příslušenstvím s návrhem na vydání předběžného opatření

I. Zamítá se žaloba s tím, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 42 931,47 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou došlou podepsanému soud dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost uhradit jí částku žalovanou představující úhrady za zdravotní služby poskytnuté pojištěncům žalované žalobkyní v období ledna a února [rok]. Na odůvodnění žaloby uvedla, že je nestátním zdravotnickým zařízením, které má se žalovanou uzavřeny smlouvy o poskytování a úhradě zdravotních služeb a to smlouvu [číslo] ze dne [datum] na období [datum] až [datum] a smlouvu [číslo] ze dne [datum] na dobu neurčitou s účinností od [datum]. Na základě těchto smluv vyúčtovala žalobkyně žalované zdravotní služby poskytnuté pojištěncům žalované v měsících lednu a únoru [rok], žalovaná však fakturu [číslo] na částku 5 465,55Kč splatnou dne [datum] a fakturu [číslo] na částku 37 465,92Kč splatnou [datum] žalobkyni neuhradila s odůvodněním, že smlouvy, na jejímž základě žalobkyně pojištěncům žalované poskytovala zdravotní služby, zanikly a to na základě výpovědí ze dne [datum]. Žalobkyně s tvrzením žalované nesouhlasí, má za to, že výpovědi smluv jsou neplatné, neboť neobsahují stanovené náležitosti, zejména jednoznačný výpovědní důvod, když žalobkyně pouze uvedla, že smlouvu vypovídá v souladu s čl. VII odst. 3 písm a) smlouvy při užití ust. § 17 odst. 2 věta pátá zák. [číslo] o veřejném zdravotním pojištění. Žalobkyně dále v žalobě své právní závěry o nemožnosti vypovědět smlouvy bez uvedení důvodů podpořila i připomínkami ČLK k návrhu novely zák. 48/1997Sb. ze dne [datum]. Žalobkyně se snažila vyvolat se žalovanou smírčí řízení, to však bylo odmítnuto.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, uvedla, že žalobkyně se domáhá úhrady zdravotních služeb v období, kdy již neměla se žalovanou uzavřenu žádnou smlouvu o poskytování a úhradě zdravotních služeb. Žalovaná je přesvědčena, že výpověď byla dána v souladu se smlouvou a zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění platném ke dni dání výpovědi (dále jen„ zákon č. 48/997 Sb.“) a vedla k zániku smluvního vztahu založeného smlouvou. Žalovaná zdůraznila, že vedle sankční výpovědi je možné smlouvu ukončit i výpovědí bez udání důvodu, tak jak je zakotveno v § 17 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., přičemž takováto výpověď musí být dána k 1. lednu následujícího roku a výpovědní lhůta musí být nejméně 6 měsíců. Tyto podmínky svou výpovědí žalovaná splnila. Žalovaná tak má za to, že žalobkyni ničeho nedluží.

3. Mezi účastníky řízení nebylo sporné a listinnými důkazy bylo prokázané, že mezi účastníky řízení byly uzavřeny dvě smlouvy o poskytování a úhradě zdravotních služeb a to [datum] smlouva [číslo] (pro ambulantní péči v odbornosti 902) a dne [datum] smlouva [číslo] [číslo] (pro specializovanou ambulantní péči). Na základě těchto smluv se žalobkyně zavázala poskytovat pojištěncům žalované zdravotní služby a žalovaná se zavázala tyto služba hradit. V čl. VII. obou smluv byl zakotven způsob a důvody ukončení smlouvy s tím, že dle odst. 2 smlouva zaniká písemnou výpovědí s výpovědní dobou pěti měsíců, která začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně, jestliže v důsledku závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění smlouvy, a to v případě zde vyjmenovaných důvodů. V odst. 3 je dále uvedeno, že„ smlouvu lze před uplynutím sjednané doby ukončit, a) stanoví-li tak zákon, b) písemnou dohodou smluvních stran, a to za podmínek a ve lhůtě uvedené v této dohodě“. [příjmení] skutečností bylo i to, že žalovaná odeslala žalobkyni dne [datum] dopis VZP - [číslo], jímž vypověděla smlouvu [číslo] a dopis [anonymizováno] [číslo], jímž vypověděla smlouvu [číslo]. V těch těchto dopisech je shodně uvedeno, že pojišťovna vypovídá smlouvu ke dni [datum] v souladu s ust. č.l. VII odst. 3 písm. a) Smlouvy při využívání zákonného ustanoven 17 odst. 2 věta pátá zák. č. 48/1997Sb. Žalobkyně po obdržení těchto výpovědí vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum] ke konání smírčího řízení, což žalovaná dopisem ze dne [datum] odmítla a své zamítavé stanovisko nepřehodnotila ani na základě opakované výzvy žalobkyně ze dne [datum], jak dokládá dopis ze dne 298. 10. 2021. Fakturou [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 5 465,55Kč splatnou dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované zdravotní služby poskytnuté jejím pojištěncům v lednu 2022. Fakturou [číslo] na částku 37 465,92Kč vyúčtovala žalobkyně žalované zdravotní služby poskytnuté pojištěncům žalované v období února 2022. Z předžalobní výzvy je zřejmé, že zdravotní služby uhrazeny nebyly.

4. Stěžejní pro posouzení žalobou uplatněného nároku bylo posouzení platnosti výpovědi výše specifikovaných smluv o poskytování a úhradě zdravotních služeb.

5. V prvé řadě soud poukazuje na skutečnost, že vztahy mezi účastníky řízení jsou upraveny zák. 48/1997Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který ve svém ust § 17 odst. 1 upravuje smlouvy o poskytování a úhradě zdravotních služeb. Z dikce tohoto zákonného ustanovení vyplývá, že právě prostřednictvím těchto smluv pojišťovny zajišťují pro své pojištěnce přístup ke zdravotním službám.

6. Dle ust. § 17 odst. 2 zák. 48/1997Sb. ve znění platném ke dni výpovědi smluv tj. ke dni [datum], se smlouva podle odstavce 1 uzavřená mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem řídí rámcovou smlouvou, která je výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci svazů zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných skupinových smluvních poskytovatelů zastupovaných svými zájmovými sdruženími. Dohodovací řízení může vyvolat kterákoliv z jeho stran nebo Ministerstvo zdravotnictví. Jednotlivé rámcové smlouvy jsou předkládány Ministerstvu zdravotnictví, které je posoudí z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem na zajištění kvality a dostupnosti hrazených služeb, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen "veřejný zájem"), a poté je vydá jako vyhlášku. Pokud mezi účastníky dohodovacího řízení nedojde k dohodě o obsahu rámcové smlouvy do šesti měsíců nebo pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, je oprávněno učinit rozhodnutí Ministerstvo zdravotnictví. Rámcová smlouva obsahuje vždy ustanovení, které se týká doby účinnosti, způsobu a důvodu ukončení smlouvy podle odstavce 1 s tím, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně šest měsíců. Tato výpovědní lhůta neplatí v případech, že v důsledku závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění smlouvy. Dále rámcová smlouva musí obsahovat způsob provádění úhrady poskytovaných hrazených služeb, práva a povinnosti účastníků smlouvy podle odstavce 1, pokud nejsou stanoveny zákonem, obecné podmínky kvality a účelnosti poskytování hrazených služeb, podmínky nezbytné pro plnění smlouvy podle odstavce 1, kontrolní mechanismus kvality poskytovaných hrazených služeb a správnosti účtovaných částek, jakož i povinnost vzájemného sdělování údajů nutných ke kontrole plnění smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb, způsob a důvody ukončení smlouvy podle odstavce 1, ustanovení o rozhodčím řízení.

7. Rámcové smlouvy upravuje vyhláška 618/2006Sb. Na smlouvu [číslo] (ambulantní specializovaná péče) se vztahuje příloha [číslo] vyhlášky [číslo], a na smlouvu [číslo] (péče odbornosti 902) příloha [číslo] vyhl. [číslo].

8. Dle Přílohy 2, části druhé, článku 9 shodně jako podle Přílohy č. 6 části druhé článku 9 vyhlášky č. 618/2006 Sb. před uplynutím sjednané doby lze smlouvu ukončit písemnou výpovědí s výpovědní dobou pěti měsíců, která začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně, jestliže v důsledku závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění smlouvy, a to v případě, že a) smluvní strana 1. uvedla při uzavření smlouvy nebo při jejím plnění druhou smluvní stranu v omyl ve věci podstatné pro plnění smlouvy, 2. ve smluvních vztazích hrubým způsobem porušila závažnou povinnost uloženou jí příslušným právním předpisem, upravujícím veřejné zdravotní pojištění nebo poskytování zdravotní péče, nebo smlouvou, 3. opakovaně poruší povinnost vyplývající z § 41 zákona, 4. vstoupí do likvidace nebo na její majetek soud prohlásí konkurz, b) zdravotnické zařízení 1. bez předchozí dohody s pojišťovnou bezdůvodně neposkytuje zdravotní péči ve sjednaném rozsahu a kvalitě, 2. přes písemné upozornění bez předchozí dohody s pojišťovnou opakovaně účtuje zdravotní péči poskytnutou nad rámec sjednaného druhu, odbornosti a rozsahu činnosti, 3. přes písemné upozornění neodůvodněně omezuje pro pojištěnce pojišťovny ordinační dobu sjednanou ve smlouvě, 4. poskytuje zdravotní péči bez odpovídajícího věcného a technického vybavení a personálního zajištění, 5. prokazatelně neposkytuje pojištěncům zdravotní péči kvalitně a„ lege artis,“ popřípadě opakovaně odmítne poskytnutí zdravotní péče z jiných, než právními předpisy stanovených důvodů, 6. požaduje v rozporu s právními předpisy od pojištěnců finanční úhradu za zdravotní péči hrazenou pojišťovnou nebo za přijetí pojištěnce do péče, 7. přes písemné upozornění prokazatelně opakovaně neoprávněně účtuje zdravotní péči, 8. neposkytne nezbytnou součinnost k výkonu kontrolní činnosti prováděné pojišťovnou v souladu se zákonem; c) pojišťovna 1. přes písemné upozornění opakovaně neoprávněně nehradí zdravotnickému zařízení poskytnutou hrazenou zdravotní péči, 2. přes písemné upozornění opakovaně nedodrží lhůty splatnosti dohodnuté ve smlouvě, 3. přes písemné upozornění opakovaně překračuje rozsah kontrolní činnosti stanovený zákonem. 4. poskytne třetí straně údaje o zdravotnickém zařízení nad rámec právních předpisů nebo smlouvy.

9. Dle Přílohy 2, části druhé, článku 10 i dle Přílohy 6, části druhé článku 10 vyhlášky [číslo] před uplynutím sjednané doby lze smlouvu ukončit a) stanoví-li tak zákon, b) písemnou dohodou smluvních stran, a to za podmínek a ve lhůtě uvedené v této dohodě.

10. Z dopisu Ministerstva zdravotnictví, Ing. [jméno] [příjmení] pověřené řízením sekce ekonomiky a zdravotního pojištění ze dne [datum] soud zjistil, že tato podala stanovisko ke způsobům ukončení smlouvy o poskytování zdravotní péče, ve kterém uvedla, že„ současné znění rámcové smlouvy i návrh nové stanoví, že smlouvu lze před uplynutím sjednané doby ukončit rovněž tehdy, stanoví-li tak zákon, čímž je naplněna možnost ukončení smlouvy bez uvedení důvodu vždy k 1. lednu následujícího roku tak, jak ji uvádí § 17 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. S ohledem na zajištění právní jistoty pro účastníky právních vztahů považuje Ministerstvo zdravotnictví za vhodné uvést možnost ukončení smlouvy výpovědí bez uvedení důvodů výslovně v textu rámcové smlouvy a nikoliv odkazem na zákon.“ 11. Z připomínek ČLK k návrhu novely zák. č. 48/1997 Sb. ze dne [datum] vyplývá, že ČLK navrhovala vázat možnost výpovědi smlouvy uzavřené mezi poskytovatelem zdravotních služeb a pojišťovnou na přesně stanovené důvody, přičemž tyto důvody by mohly vycházet z toho, na čem se dohodli zástupci pojišťoven a poskytovatelé v dohadovacím řízení o rámcové smlouvě v říjnu 2018, za nežádoucí je zanechání zakotvení možnosti výpovědi bez uvedení důvodů.

12. I komentářová literaturu, konkrétně komentář k zákonu o veřejném zdravotním pojištění ([příjmení], M., [příjmení], J., [příjmení], J., [příjmení], F., [příjmení], J. Zákon o veřejném zdravotním pojištění. Komentář. [obec]: Wolters Kluwer ČR, 2020, s. 158, ASPI) se přiklání k závěru, že smlouvy o poskytování a úhradě zdravotních služeb může zaniknout na základě výpovědi bez uvedení důvodů.„ Rámcové smlouvy tedy namísto jednoznačné úpravy výpovědi bez uvedení důvodu obsahují pouze zpětný odkaz na komentovaný předpis. Ani takové řešení by však nemělo vést ke zpochybnění možnosti smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb vypovědět bez uvedení důvodu. Ostatně již sama zákonná úprava zániku smlouvy na základě výpovědi bez uvedení důvodu je zcela postačující k její aplikaci.“ 13. S odkazem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že normotvůrce konstruoval zánik smlouvy o poskytování a úhradě zdravotních služeb a to dvěma typy výpovědí. První typ výpovědí vyplývá přímo ze zákonného textu, který předpokládá, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně šest měsíců. Zákonodárce zde jasně stanovil, že smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb je možno vypovědět vždy, tedy bez dalšího (bez uvedení důvodů) s nejméně šestiměsíční výpovědní lhůtou a jednoznačně určeným okamžikem zániku smlouvy k 1. lednu. Druhým typem výpovědi, je tzv. sankční výpověď, která je blíže rozvedena v citovaných přílohách 2 a 6 bod 9 vyhlášky 618/2006Sb. a s níž je spojena kratší výpovědní lhůta (5 měsíců) a která umožňuje zánik smlouvy kdykoli během kalendářního roku (po uplynutí výpovědní lhůty). I do vyhlášky o rámcových smlouvách č. 618/2006Sb. normotvůrce formou odkazu zakotvil možnost ukončení smlouvy výpovědí bez udání důvodu a to v článku 10 citovaných Příloh 2 a 6, kde je uvedeno:„ Před uplynutím sjednané doby lze smlouvu ukončit, stanoví-li tak zákon.“ Za„ zákon“ je v souladu s touto vyhláškou považován zákon č. 48/1997 Sb., což vyplývá z definice pojmu„ zákon“ v záhlaví vyhlášky. Soud má za to, že i kdyby normotvůrce ve vyhlášce [číslo] Sb. neodkázal na zákon č. 48/1997 Sb., nic by to neměnilo na možnosti ukončit smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb na základě výpovědi bez uvedení důvodu, neboť tato možnost je v § 17 odst. 2 upravena zcela jednoznačně a žádnou další úpravu ve vyhlášce [číslo] Sb. již nevyžadovala v souladu se zásadou„ lex superior derogat legi inferiori“.

14. Pro úplnost soud uvádí, že i samotné smlouvy o poskytování a úhradě přejímají úpravu výpovědi zcela v souladu s citovanou vyhláškou.

15. Soud proto uzavřel, shodně jako již dříve i Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí 16 Co 205/2022 vydaném ve skutkově totožném sporu, že smlouvu o poskytování a úhrady zdravotních služeb lze vypovědět i bez udání důvodu, a to v případě, že je výpověď dána k 1. 1. následujícího roku a je dodržena minimální 6 měsíční výpovědní lhůta.

16. Soud proto dospěl k závěru, že na základě výpovědí datovaných [datum] došlo k zániku smluv o poskytování a úhrady zdravotních služeb uzavřených mezi účastníky řízení a to uplynutím dne [datum]. Od [datum] tedy nebyla žalobkyně smluvním zdravotnickým zařízením žalované, neměla tak povinnost hradit žalobcem vyúčtované zdravotní služby v souladu se smlouvou, a proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl- 17. S ohledem na své právní závěry soud další z provedených důkazů již blíže nehodnotí, neboť na jeho rozhodnutí neměly vliv. Ze stejných důvodů soud zamítl další návrhy na doplnění dokazování.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 100 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.