12 C 84/2020
č. j. 12 C 84/2020-119
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 3 rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě částky 4 694 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně. Soud uznal, že mezi stranami byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektrické energie, jejíž splnění bylo zaručeno ručitelským prohlášením. Na základě § 1970 a § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. a § 2079 odst. 1 občanského zákoníku dospěl k závěru, že žalobkyně má právní nárok na úrok z prodlení. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného pro 4 694 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně jdoucích z částky 4.694 Kč od datum do datum, tedy částku 1.075 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaných zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě nacházejícím se pod adresou: adresa žalovaného. Vůči žalovanému ad 1) žalobkyně požadovala dlužnou částku z titulu uzavřené smlouvy a vůči žalovanému ad 2úp z titulu ručitelského prohlášení ze dne datum, jímž se zavázal plnit z výše uvedené smlouvy, v případě, že tak neučiní žalovaný ad 1) V průběhu řízení byla jistina dne datum zcela uhrazena, předmětem řízení zůstaly pouze kapitalizované úroky.
2. Opatrovník žalovaného ad 1) namítal, že není zřejmé, zda podpis uvedený na smlouvy je podpisem žalovaného ad 1) a zda tato osoba elektrickou energii odebrala.
3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne datum smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektrické energie č. SoSSE/733402, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii do výše uvedeného odběrného místa spolu s dalšími službami a žalovaní uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektrické energie a související služby. Žalobkyně žalovaným vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Žalovaná ad 2) podepsal ručitelské prohlášení dne datum, v němž se zavázal splnit případný dluh žalovaného ad 1) vzniklý z titulu smlouvy o sdružených dodávkách elektrické energie uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným ad 1). Z faktury číslo soud zjistil, že jejím prostřednictvím byli žalovaní vyzváni k zaplacení dlužné částky 18 067 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do datum a Z faktury číslo soud zjistil, že jejím prostřednictvím byli žalovaní vyzváni k zaplacení dlužné částky 1 387 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do datum. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný ad 1) byl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, byl k jeho úhradě vyzván ručitel. Po započtení záloh zůstal nedoplatek ve výši 4 694Kč, který byl po podání žaloby dne datum uhrazen.
4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:
5. Podle ust. § 50 odst. 2 zák. 458/2000Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
6. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 2018 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.
9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva mezi účastníky trhu s elektřinou ve smyslu ustanovení § 50 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaní nesplnili svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektrické energie a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázali. Žalovaná ad 2) se ke splnění závazku platně zavázala svým ručitelským prohlášením. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektrickou energii a s tím spojené služby právo požadovat po žalovaných zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.
10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 500 Kč představující 100 Kč za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.