16 C 189/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/2 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným:

1. Anonymizováno v likvidaci, IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 2. Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 109 927,60 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 54 805,37 Kč se smluvním úrokem ve výši 23 % ročně z částky 46 851,56 Kč od 10. 3. 2023 do zaplacení spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 46 851,56 Kč od 10. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do požadovaných poplatků za upomínky ve výši 2 200 Kč, smluvní pokuty za nesplácení úvěru ve výši 23 538,03 Kč, smluvní pokuty za nedoložení účelu čerpání úvěru ve výši 23 538,03 Kč, smluvní pokuty ve výši 9 900 Kč za nedoložení trvalého příkazu, smluvní pokuty z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 109 326,43 od 19. 3. 2023 do 27. 3. 2023, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 63 076,04 Kč od 19. 3. 2023 do zaplacení a smluvního úroku ve výši 12 % ročně z částky 46 851,56 Kč od 10. 3. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 27. 3. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 109 927,60 Kč s příslušenstvím, když mezi žalobkyní a první žalovanou byla dne 19. 8. 2020 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem byl úvěr ve výši 165 000 Kč, který se první žalovaná zavázala vrátit v 36 měsíčních splátkách po 6 621 Kč. Poplatek za splátku úvěru činil 249 Kč, úrok 23% p. a. Za prověření bonity se první žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 7 425 Kč, tento byl zaplacen formou provedení jednostranného zápočtu při poskytnutí úvěru.

2. První žalovaná se však dostala do problémů se splácením, když splátku splatnou ke dni 20. 1. 2023 uhradila pouze částečně ve výši 249 Kč, to samé rovněž 20. 2. 2023. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila oznámením ze dne 9. 3. 2023 doručenému do datové schránky. První žalovaná ke dni zesplatnění úvěru uhradila na jistině částku 118 148,44 Kč, na smluvním úroku 60 267,56 Kč, na poplatcích za správu úvěru 6 723 Kč, na upomínkách 16 200 Kč.

3. Žalobkyně po první žalované z titulu uzavřené úvěrové smlouvy tedy návrhem požadovala:a. jistinu ve výši 46 851,56 Kč;b. úrok ze splátkového kalendáře do zesplatnění úvěru 2 107,67 Kč;c. poplatek ze správy úvěru do zesplatnění úvěru 597,14 Kč;d. poplatky za upomínky 2 200 Kč (2x listinná upomínka a 1x SMS upomínka)e. smluvní pokutu za nesplácení úvěru ve výši 23 835,03 Kč;f. smluvní pokutu za nedoložení účelu čerpání úvěr ve výši 23 835,03 Kč;g. smluvní pokutu ve výši 9 900 Kč za nedoložení trvalého příkazuh. mimosoudní paušalizované náklady vymáhání ve výši 5 000 Kč;i. smluvní pokutu z prodlení 0,25% denně z částku 109 326,43 od 19.3.2023 do 27.3.2023 ve výši 2 549,84 Kčj. smluvní úrok z prodlení 0,25% denně z částky 109 326,43 Kč od 19.3.2023 do zaplaceník. smluvní úrok ve 35% z jistiny 46 851,56 Kč od 10.3.2023 do zaplacení4. Vůči druhému žalovanému pak tutéž částku požadovala z titulu ručitelského závazku.

5. První žalovaná v průběhu řízení vstoupila do likvidace a za ni jednal ve věci soudem ustanovený likvidátor. Ten se k žalobě vyjádřil tak, že považuje uzavřenou smlouvu za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z.; rovněž sjednané smluvní pokuty jsou dle jeho názoru neplatné pro rozpor s dobrými mravy, a to z důvodu způsobu jejich sjednání a jejich výše, požadování smluvních pokut ze smluvních pokut. Ačkoliv je vyloučena aplikace § 1796 o. z. , tak není vyloučena aplikace § 580 o. z. (zde odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Icdo 56/2019).

6. Druhý žalovaný se k žalobě nevyjádřil, z prvního jednání ve věci se omluvil.

7. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav (důkazy, z nichž byly skutečnosti zjištěny, jsou dále v textu uvedeny kurzívou):

8. Účastníci dne 19. 8. 2020 uzavřeli úvěrovou smlouvu č. , hodnota, včetně splátkového kalendáře, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout první žalované úvěr ve výši 165 000 Kč. Část obsahu smlouvy byla určena Obchodními podmínkami pro poskytování podnikatelských úvěrů a Sazebníkem poplatků a odměn z 2. 1. 2019. První žalovaná výslovně potvrdila, že je podnikatelem a není ze zákona považována za spotřebitele. Strany se dohodly na úroku z úvěru ve výši 23 % ročně s fixací úrokové sazby na 36 měsíců, na splácení formou 36 měsíčních splátek splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci. V článku 3 předmětné smlouvy se strany dohodly na odměně pro žalobkyni za rezervaci finančních prostředků pro první žalovanou ve výši 16 500 Kč, poplatek za prověření bonity první žalované ve výši 7 425 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 249 Kč měsíčně. Součástí smlouvy byl splátkový kalendář s jednotlivým vyčíslením výše splátek a úmoru jistiny a úroku. Splátka úvěru činila 6 621 Kč.

9. Z obchodních podmínek žalobkyně ke dni 2. 1. 2019 soud zjistil, že v čl. 3.11 bylo stanoveno, pro případ, že dojde k zesplatnění úvěru, zvyšuje se úroková sazba úvěru na trojnásobek, nejméně 24,9 % a nejvýše 49,9 % ročně. V čl. 3.11 byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně. V čl. 6.1. je uvedeno, že žalobkyně má právo úvěr zesplatnit v případě prodlení s úplnou úhradou dvou splátek. V čl. 6.8 bylo stanoveno, že úvěrovaný je povinen zaplatit smluvní pokuty: a) pro případ prodlení s úhradou dluhu ve výši 0,25 % denně, c) v případě porušené některé z povinností v čl. 5.5. obchodních podmínek smluvní pokutu ve výši 15 % z nominální výše úvěru, e) v případě porušení některé z povinností v čl. 6.

2. OP smluvní pokutu ve výši 19 % z nominální výše úvěru, j) v případě porušení některé s povinností v čl. 8.

4. OP smluvní pokutu ve výši 9 900 Kč, m) v případě porušení některé z jiných povinností smluvní pokutu ve výši 19 % z nominální výše úvěru. V čl. 6.13 si žalobkyně vyhradila právo na účtování paušalizovaných nákladů vymáhání ve výši 5 000 Kč.

10. Z uzavřené dohody o zajištění závazku ručením ze dne 19. 8. 2020 má soud za prokázané, že se druhý žalovaný jako jednatel první žalované zavázal uspokojit pohledávky žalobkyně, pokud je první žalovaná neuhradí žalobkyni.

11. Z provedeného Sazebníku poplatků, které první žalovaná podepsala, má soud za prokázané, že žalobkyně za každou písemnou upomínku byla oprávněna účtovat 1 000 Kč a za SMS upomínku 100 Kč.

12. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně a z jednostranného zápočtu žalobkyně ze dne 25. 8. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně započetla dne 25. 8. 2020 na svůj závazek poskytnout žalobkyni částku 165 000 Kč svoji pohledávku ve výši 7 425 Kč za prověření bonity první žalované a ve výši 16 500 Kč jako provizi za poskytnutí úvěru a částku ve výši 141 075 Kč zaslala na bankovní účet první žalované.

13. Z emailové zprávy na čl. 68 má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla první žalované slevu ve výši 100 % z poplatku za správu úvěru (tj. 249 Kč) za měsíc prosinec 2020.

14. Dopisem ze dne 9. 3. 2023 oznámila žalobkyně žalovaným ztrátu výhody splátek úvěru, když první žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas. Dále žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 23 835 Kč za nesplácení úvěru, 23 835 Kč za neinformování o nepříznivé změně a 9 900 Kč za nedoložení trvalého příkazu. Tento dopis odeslala první žalované do datové schránky dne 9. 3. 2023 /doručen 20. 3. 2023/ a poštou na adresu druhého žalovaného (doručenka datové schránky a podací lístek).

15. Soud provedl důkaz předžalobními výzvami ze dne 10. 6. 2021 na č. l. 37, ze dne 5. 12. 2022 na č. l. 38, ze dne 5. 12. 2022 na č. l. 39, ze dne 7. 11. 2022 na č. l. 43, ze dne 7. 11. 2022 na č. l. 41, ze dne 5. 10. 2022 na č. l. 42, ze dne 5. 10. 2022 na č. l. 43, ze dne 5. 9. 2022 na č. l. 44, ze dne 5. 9. 2022 na č. l. 45, ze dne 5. 8. 2022 na č. l. 46, ze dne 5. 8. 2022 na č. l. 47, ze dne 5. 5. 2022 na č. l. 48, ze dne 5. 5. 2022 na č. l. 49, ze dne 5. 4. 2022 na č. l. 50, ze dne 5. 4. 2022 na č. l. 51, ze dne 6. 12. 2021 na č. l. 52, ze dne 6. 12. 2021 na č. l. 53, ze dne 5. 11. 2021 na č. l. 54, ze dne 5. 11. 2021 na č. l. 55, ze dne 5. 10. 2021 na č. l. 56, ze dne 5. 10. 2021 na č. l. 57, ze dne 11. 6. 2021 na č. l. 58, ze dne 25. 2. 2021 na č. l. 59, ze dne 25. 2. 2021 na č. l. 60, ze dne 5. 1. 2021 na č. l. 61, ze dne 5. 1. 2021 na č. l. 62, ze dne 7. 12. 2020 na č. l. 63, ze dne 7. 12. 2020 na č. l. 64, jimiž má soud za prokázané, že žalobkyně po celou dobu trvání smlouvy urgovala první žalovanou o zaplacení splátek úvěru, s nimiž byla první žalovaná v prodlení. Totéž má soud prokázané i z přehledu splácení na čl. 69 až 71 a z přehledu předpisů a plateb na čl. 72 až 74.

16. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2023 č. j. , spisová značka, má soud za prokázané, že první žalovaná byla zrušena a nařízena její likvidace, likvidátorem první žalované byla jmenována , právnická osoba, ., IČO , IČO, , , adresa, .

17. Na základě takto provedeného dokazování soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla první žalované úvěr ve výši 165 000 Kč s úrokem 23 % ročně, přičemž povinností první žalované bylo rovněž platit poplatek za správu úvěru ve výši 249 Kč měsíčně (s výjimkou za měsíc prosinec 2020) a první žalovaná se zavázala tento měsíčně splátek po 36 splátkách ve výši 6 621 Kč. Druhý žalovaný svým ručitelským prohlášením se zaručil za závazek první žalované. Žalobkyně započetla dne 25. 8. 2020 na svůj závazek poskytnout žalobkyni částku 165 000 Kč svoji pohledávku ve výši 7 425 Kč za prověření bonity první žalované a ve výši 16 500 Kč jako provizi za poskytnutí úvěru a částku ve výši 141 075 Kč zaslala na bankovní účet první žalované. První žalovaná se opakovaně dostávala do prodlení se splácením jednotlivých splátek, nakonec žalobkyně úvěr ke dni 9. 3. 2023 zesplatnila.

18. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností. Soud provedl všechny navržené důkazy ve věci.

19. Po právní stránce soud věc hodnotil podle ust. § 2395 a násl. o. z., když platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. o. z. Platí, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

20. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Účastníci si platně sjednali úvěr a na základě uzavřené smlouvy bylo žalobkyní skutečně plněno.

21. Co se týče smluvních pokut, pak podle ust. § 2048 o. z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

22. Smluvní pokuta má zajišťovací a sankční funkci. Plní i funkci preventivní, neboť motivuje dlužníka ke splnění povinnosti, resp. k vyhnutí se ujednané sankci. Může mít také funkci kompenzační, neboť je, resp. může být, paušalizovanou náhradou škody. Právo na zaplacení smluvní pokuty je samostatným majetkovým právem, který podléhá korektivu ust. § 547 o. z. , tedy že musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

23. Pokud likvidátor právní žalované namítal neplatnost úvěrové smlouvy, pak podle § 580 o. z. Platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 586 odst. 1 o. z. platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle ust. § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Dobré mravy jsou souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu.

25. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 23 Icdo 56/2019 (kdy posuzoval nebankovní úvěry poskytnuté mezi podnikateli) dospěl k závěru, se na vztah mezi podnikateli sice neuplatní právní úprava lichvy, stále ale musí být aplikovány ostatní zákonné korektivy, a to zejména zachování principů dobrých mravů, jejichž porušení může mít za následek absolutní neplatnost právního jednání. Takový zásah soudu (rozhodnutí o absolutní neplatnosti právního jednání) je vzhledem ke smluvní volnosti nutné ale považovat za mimořádný a musí být odůvodněn okolnostmi konkrétního případu. V souvislosti s obdobnými smluvními vztahy mezi podnikateli by mělo podle Nejvyššího soudu být vždy zkoumáno, zda (i) se nejedná o spotřebitelský vztah (tedy jestli podnikající fyzická osoba nevystupuje mimo rámec své podnikatelské činnosti) nebo (ii) nelze aplikovat právní úprava ochrany slabší smluvní strany podle § 433 občanského zákoníku a v důsledku právní úprava adhezních smluv (zejména § 1800 odst. 2 občanského zákoníku).

26. Ustanovení § 1797 občanského zákoníku tak nezbavuje podnikatele ochrany podle § 433 občanského zákoníku, a pokud jsou naplněny znaky zneužití závislosti slabší strany k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran (např. právě sjednáním vysoké úrokové sazby), právní jednání podnikatelů může stále být přezkoumáno a shledáno neplatným.

27. Soud ve světle tohoto rozhodnutí přezkoumal sjednané smluvní pokuty a dospěl k závěru, že takovýto výčet smluvních pokut je obecně nemravný, zakládá závazky, které není možné úvěrovaným splatit. Žalobkyně jako silnější strana zneužívá nemožnosti žalované získat bankovní úvěr a nechává si ve smluvních plnění přislíbit a získat plnění, která jsou k jejímu vlastnímu protiplnění ve výrazném nepoměru. V případě neplnění se důvodně spoléhá na to, že slabší strana /úvěrovaný/ nebude mít prostředky nebo schopnosti ke své obraně v civilním řízení, což vede ještě k většímu znevýhodnění poškozené strany. Takovýto způsob právního jednání nepožívá právní ochrany, proto soud rozhodl tak, že smluvní pokuty, které byly rozepsány za jakékoliv drobné porušení Obchodních podmínek, shledal neplatné pro rozpor s dobrými mravy a žalobkyni je nepřiznal.

28. Co se týče požadovaných poplatků ve výši 1 000 Kč za zaslání písemné upomínky a 100 Kč za zaslání SMS, pak tyto soud považuje za neplatné pro rozpor s dobrými mravy, když náklady na tyto upomínky jsou ve skutečnosti několika řádově nižší. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že bankovní instituce účtují za písemné upomínky cca 100 Kč a za SMS upomínky částky kolem 10 Kč, pokud tyto nejsou zcela zdarma. Zde platí to, co soud uvedl ve výše uvedených odstavcích.

29. Co se týče paušalizovaných nákladů na vymáhání ve výši 5 000 Kč, pak soud má za to, že jejich výše je sjednána v tolerované výši, když vyhláškou č. 254/2015 Sb. jsou tyto obecně nastaveny na částku 1 200 Kč.

30. Ve vztahu k druhému žalovanému platí podle ust. § 2018 o. z., že kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Podle ust. § 2021 o. z. platí, že věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

31. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že první žalovaná uhradila na jistinu úvěru částku 118 148,44 Kč, na sjednaném smluvním úroku ve výši 23 % ročně pak částku 60 267,56 Kč a na poplatcích za správu úvěru 6 723 Kč. Zároveň žalobkyně neoprávněně zaúčtovala první žalované částku 16 200 Kč na úhradu tzv. poplatků za zaslané upomínky, tyto však první žalovaná do doby podání žaloby nijak nerozporovala.

32. Žalobkyně má nárok na doplacení jistiny úvěru ve výši 46 851,56 Kč se sjednaným smluvním úrokem ve výši 23% ročně z této částky, dále na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,25% denně z nesplacené jistiny (platí ust. § 1970 o. z.). Dále má žalobkyně právo na dlužný úrok ve výši 23% ročně z nezaplacených splátek do dne zesplatnění ve výši 2 107,67 Kč, a rovněž na poplatky za správu úvěru do dne zesplatnění v dlužné výši 846,11 Kč. Žalobkyně má právo i na paušalizované náklady na vymáhání ve sjednané výši 5 000 Kč.

33. Proto soud rozhodl tak, že žalobkyni ve výroku I. výše uvedené částky přiznal a odkazem na odůvodnění výše ve výroku II. zamítnul sjednané smluvní pokuty a smluvní pokuty ze smluvních pokut.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žádnému z účastníku nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.