16 C 242/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizenou bytovou jednotku č. Anonymizováno v domě čp. Anonymizováno, katastrální území adresa, na adrese adresa, předat žalobkyni, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně jako vlastnice jednotky Anonymizováno na adrese adresa, se domáhala po žalovaném jejího vyklizení. Žalobu doručenou soudu dne 21. 6. 2023 odůvodnila tím, že žalovaný svým chováním opakovaně způsobuje problémy v bytovém domě, a to zejména rušením obyvatel dalších bytových jednotek (křikem, rvačkami, poškozováním vybavení bytu a jeho okolí). Jako další důvod pak žalobkyně uvedla obavu o svůj majetek, kdy žalovaný nesplácí půjčku, která je zajištěna předmětným bytem, jakož i neplacení příspěvků do fondu oprav.

2. Žalobkyně na výzvu soudu ze dne 13. 7. 2023 žalobu doplnila, kdy uvedla, že žalovaného v bytě nechala bydlet po smrti své matky, po které byt zdědila (k čemuž dokládá notářský zápis) a žalovaný zde s ní za jejího života bydlel, v té době chování žalovaného nebylo závadné. Žádnou smlouvu však spolu neuzavřeli. Na podporu svých tvrzení o narušování soužití v domě ze strany žalovaného žalobkyně soudu předložila e-mail od předsedy bytového družstva Anonymizováno adresa, jméno FO. Žalovaný, ač není vlastníkem bytové jednotky, vyměnil zámek u vstupních dveří do jednotky, čímž brání žalobkyni ke vstupu do bytu. Pokud jde o shora uváděnou půjčku, která je zajištěna předmětnou bytovou jednotku, tuto splácí za zažalovaného žalobkyně, aby o byt nepřišla.

3. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil, na ústním jednání konaném dne 21. 6. 2024 pouze stručně uvedl, že situaci, kdy ho chce vlastní matka obrat o byt nerozumí. V předmětné bytové jednotce bydlí celý svůj život, asi padesát let, a nikdy osobně žádné problémy v domě nezpůsoboval. Z důvodu nepříznivého zdravotního stavu musel jeden pokoj v bytě pronajmout a nájemkyně si do pokoje přizvala problémového partnera, který skutečně soužití v domě narušovat mohl. Je si však vědom problému s černým odběrem elektrické energie, který v minulosti nastal v souvislosti s jednou jeho nájemkyni, v současné době jej považuje za vyřešený.

4. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastnicí předmětné bytové jednotky je žalobkyně.

6. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 18. 10. 2000 č. j. 13 D 389/2000-28 soud zjistil, že žalobkyně se stala vlastnicí předmětné bytové jednotky v dědické věci po jméno FO.

7. Z e-mailu tituly před jménem jméno FO, předsedy Anonymizováno adresa, ze dne 25. 7. 2023 označeném jako „Vyjádření k bytu číslo hodnota“ soud zjistil, že si několik nájemníků opakovaně stěžovalo na chování žalovaného zejména kvůli obtěžování nadměrným hlukem a častými konflikty vyvolávaných přítomností většího počtu lidí. Soužití obyvatel domu narušuje rovněž zápach cigaret a marihuany vycházející z předmětné bytové jednotky. Konflikty musela již několikrát řešit Policie České republiky. Dále má bytové družstvo podezření na černý odběr elektrické energie, což již řeší s jejím dodavatelem.

8. Soud provedl všechny účastníky navržené důkazy, přičemž neměl důvod pochybovat o jejich pravosti a pravdivosti, když si vzájemně neodporují a vytvářejí propojený celek událostí. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když účastníci ani provedení dalších důkazů nenavrhovali. Provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a považoval je za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.

9. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

10. Žalobkyně je vlastnicí bytové jednotky č. Anonymizováno na adrese adresa, kdy vlastnické právo k jednotce nabyla v dědickém řízení po své matce. Na základě ústní dohody nechala bytovou jednotku užívat svého syna – žalovaného, který žádná jiná užívací práva k předmětnému bytu nemá.

11. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

12. Podle ust. § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

13. Podle ust. § 2189 o. z. platí, že přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa. Podle ust. § 2190 odst. 1 o. z. platí, že kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti. Výprosní smlouva je zásadně bezformální, ledaže by si strany určitou formu pro ni ujednaly (prostou písemnou i jiné kvalifikované formy). Může proto vzniknout i konkludentně (kupř. faktické strpění užívání vlastní nemovitosti třetí osobou). Na základě výprosy se nestává výprosník vlastníkem předmětu výprosy, nemůže ani vlastnické právo vydržet, nakolik nemá pravou držbu; držba výprosníkova je držbou nepravou (§ 993), resp. je detencí. Výprosa je závazkem, kdy dospělost základní povinnosti je ponechána na vůli věřitele (ad potestas creditorum). Obvyklé náklady spojené s užíváním přenechané věci po dobu výprosy nese výprosník.

14. Soud uzavřel, že žalovaný předmětnou bytovou jednotku užívá jako výprosník. Žalobkyně je podle § 1040 odst. 1 o. z. a § 2190 odst. 1 o. z. oprávněna domáhat se po žalovaném jejího vyklizení a předání zpět žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařila prokázat oprávněnost jejího nároku uplatněného v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč. Jiné náklady řízení žalobkyně výslovně nepožadovala. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.